Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nebyla pro mě důležitá…ale pak jsme zůstala s dítětem sama a změnila jsem názor. Už nikdy nikdy nikdy nikdy nikdy a ještě jednou nikdy dítě před svatbou! To si raději vystačím s jedním dítětem.
@mom.kri
penzijní pojištění, když je psané na chlapa, musíš být osoba obmyšlená, aby ti ho vyplatíli. Stavebko, psané na chlapa, půjde do dědického řízení. Společný účet půjde do dědického řízení a ještě ti ho může notář zablokovat. Dědit bude vaše dítě v první řadě a pak si můžou dědictví nárokovat přímý příbuzní, rodiče. Partnerka bývá až nakonci seznamu. To jen pro informaci, nechci rýpat ani nikomu vyvracet život na hromádce.
Máme na vše papíry - úrazovku řešil ted, byla jsem u sepisování, společný účet taky - máme papír, že peníze budou moje…stavebko je vlastně na mě ![]()
a i kdyby tak přítelovo rodiče mě na holičkách nenechají, i když nejsme svoji, berou nás jako rodinu, takže bez peněz bych nezůstala…
@Anonymní píše:
Zakladatelka
Díky všem za názory
S přítelem jsme o tom mluvili ještě před porodem, to jsem byla řekněme ještě v jiné fázi.. řekli jsme si, že do toho půjdeme, ale nepadl žádný konkrétní termín.
Jinak máme perfektní vztah, já ale vím, že pro něj manželství nic moc neznamená (žádné prohloubení vztahu, kompletní rodina apod.), pro něj je to prostě jen formalita
Tak nevím, jestli ho do té „formality“ prostě nasměrovat - z toho mám strach, protože nechci, aby to byl z mé strany nátlak.. a ta hranice je hrozně tenká..
Nebo mu můžu dát čas, jestli se na to začne dívat jinak. Jenže teď je spokojený, nic mu nechybí, tak pochybuji, že ho samotného napadne změnit názor.
Zakladatelko, čím déle spolu budete bez svatby, tím hůř se ti k svatbě bude přesvědčovat. Vidím to u svého okolí. A pokud je to pro něj jen formalita a pro tebe důležité, tak na něj pomalu tlač a směřuj ho k nějakému konkrétnímu datu.
A když už jsem se takhle přicpala k rozjeté diskuzi, tak pro mě svatba důležitá je. Znamená to pro mě rodinu a to, že to se mnou partner myslí vážně a hodlá se mnou něco vybudovat. Bez svatby bych si připadala, jako že žijí vedle sebe dva lidé, kteří si to mohou kdykoliv rozmyslet a prostě jít. Měla bych pocit, že ten vztah nebere vážně a že mě vlastně ani nechce mít ve svém životě na pořád.
Další stránkou svatby je finanční bezpečí, jistota, nebo jak to napsat. Prostě, kdyby se jednomu z nás něco stalo, bude o druhého postaráno a nemusím se hadrkovat o majetek s příbuznými.
Asi tak, dokud jsme neměli děti, tak pro mě důležitá nebyla. Ale věděla jsem, že jednou svatbu chci. Takže, když jsem poprvé otěhotněla, ještě než se mimčo narodilo, tak jsme se vzali.
@mom.kri já si mimčo pořídila „omylem“ no a přeci ho nedám pryč jen proto, že nejsem vdaná no ne? Jméno po otci jsem dala proto, že za prvé mě nikdo z rodiny nepodpořil, když sem chtěla dát své jméno ale hlavně proto, že malej je zodpovědnost nás obou - a jeho otci to příjmení pořád připomíná
ale mrzí mě, že já zatím nejsem „jejich“
Ja som z tradicnej rodiny, a aj ja aj sestra sme vydate… pretoze so svojimi muzmi patrime k sebe, tak sme to chceli mat aj oficialne. A ja som dokonca trvala aj na odobierke, obom rodicom sme podakovali za vychovu a „opustili“ ich rodiny aby sme zalozili vlastnu.
Ale chcela som k tomu menu. Moja sestra sa vydala do Talianska, a aby sa citila clen rodiny si vybehala po sudoch, aby mohla prijat manzelovo meno. (A tiez preto, ze jej dievcenske meno zacina HL a to talosi nie su schopni vyslovit
) No, a teraz kam s manzelom pride a predstavia sa rovnakymi menami, tak si vsetci myslia ze su surodenci ![]()
Pro mě je důležité s kým žiji a ne jestli to mám na papíře. Za 7 let co jsme spolu, šli v našem okolí 2 manželské svazky do kytek, takže to asi nebude recept na šťastný život ![]()
Nicméně svatbu plánujeme, víme, že chceme spolu být, budeme mít společné plánované miminko a bude se jmenovat po tátovi ![]()
Ale některé argumenty, co tady odeznívají nějak nedávám… ![]()
Pokud jsou dva lidé inteligentní a ani jeden z nich nespekuluje, pak nemůžou mít problém. Pro mě je chování mého přítele utvrzením se v tom, že i když je svatba zatím jen plán, myslí to vážně. Rozhodně se nebudu cítit méněcenná, když v porodnici budu mít jiné příjmení než můj syn
Musela bych mít hodně pošramocené sebevědomí, kdyby mě tohle mělo dát do smutku ![]()
Jenže manželství do kytek nejde jen pro to, že jsou manželé.
Kolik vztahů v okolí se rozpadlo a nebyli svoji, řekla bych že mnohem víc. To, že se člověk vdá nebo ožení, neznamená to, že se jeden druhému stane majetkem, vše mi mělo zůstat tak jak to bylo což ve spousta případů není. Znám spousta žen co po svatbe řeknou ty jsi můj manžel budeš to dělat tak a tak…o tom to není ![]()
Dalé manželství a vzahy krachují proto, že ve vztahu chybí komunikace, pak když je problém či se někomu něco nelíbí, nebo příjde krizička…tak je jednoduší odejít, než kominikovat a řešit to. ![]()
No my jsme se chteli vzit. Ale narodil se nam syn a penez tehda nebylo a ani to pro nas v tu chvili nebylo dulezite, syn mel velke zdravotni problemy a tak.
No a kdyz bylo malemu tak rok tak jsem si zacala vsimat, ze se ted uz manzel stydi kdyz se me nekde zeptali na rodiny stav. Vzdycky do toho vskocil a ze pry zatim svobodna:)
No a pak me o Vanocich pozadal o ruku.
A ja jsem rada. Chtela jsem se jmenovat stejne a clovek si pripada bezpecnejsi. I kdyz to je samozrejme jen pocit:)
Ja osobne to citim tak, ze ked su len priatelia, su otvoreni ponukam na zmenu partnera. Sobaseni su uz rozhodnuti ze menit nechcu.
Pro mě je svatba papír - dokud není dítě. Když už je nebo se plánuje, tak svatba je.. no prostě samozřejmost, rodina, pocit bezpečí, hnízdo, vyjádření toho, že k sobě všichni patříme. Vadilo by mi být svobodná a mít mimčo, nesnesla bych jmenovat se jinak než to malé.
Být tebou bych si s přítelem promluvila, podle mě zbytečně tajíš svoje pocity.
Pro me je svatba dulezita, nesouhlasim s nazorem, ze je to jenom papir.. neni to pravda, je to zavazek, slib, ktery si dva lide dali sami pred sebou i pred spolecnosti. Nehlede na to, ze jde i o pravni status a k tomu se vztahujici prava a povinnosti. Jsem rada, ze jsem manzelka, ne jenom pritelkyne, ze jsme rodina, kde vsichni clenove maji stejne prijmeni.. a navic svatba bylo moc krasna zalezitost. Pokud jsou deti, jsem zastancem svatby..kazdy at si zvoli jak mum vyhovuje, ale tvrdit, ze je to jenom papir a jiny vyznam svatba nema je ponekud plytke a kratkozrake..navic mnohdy toto tvrdi slecny, ktere by se rady vdaly, ale partner se jaksi k nicemu nema nebo proste svatbu nechce, tak radsi prijmou nazor, ze to vlastne neni podstatne a presvedcuji tak sami sebe..
Už to s přítelem řeším.. po telefonu (já vím, blbé), je v práci a psal mi něco, čím mi přímo nahrál. Je vstřícnej a nemá nic proti, jen si myslel, že to ještě „není na pořadu dne“.
zakladatelka