Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Ano, doslova řekla, že je chce. Mluvila s manželem, ptala se ho „snad neprodáváš oblečení a boty po malém? Já si je urcite vezmu“… a přitom moc dobře ví, že plánujeme druhé
Já bych manželovi prostě řekla, že neprodávám, že si je chci nechat a že to taky takhle může tlumočit sestře.
@SlecnaSally píše:
Já už bych od nikoho ani nic nechtěla. Kolikrát se mi něco líbilo, jenomže když máte půjčených tisíc overálků, tak si řeknete, že je to zbytečný…skříně plné…Není to povinnost a nepůjčila bych ji to, nikdy to už nevrátí ve stejném stavu
To je presne ono. Moje maminka se vyziva v tom, ze kupuje pro moje mimco oblecenicko. Tuhle ji rikam, at mi uz nic nekupuje, ze ja si taky chci neco poridit, ze mne to bavi. Jako bych malemu decku vzala hracku.
Ale znam ten pocit, ze je to plytvani kupovat dalsi veci, kdyz mam toho plny suplik.
A taky to, jak si pritelkyne meho bratra brousi na tu mou vybavu zuby. Prijde mi to dost vypocitave… ale ja nemuzu az tak protestovat, vzhledem k tomu, ze 80% toho kupuje mama.
Mám se svýma svagrovkama dobre vztahy, podobne staré děti a myslím, že nám vzájemně dělalo radost si věci půjčovat. Nikdy by mě nenapadlo chtít po nich peníze. Teď už žádná z nás dítě neplánuje a já mám nejmladší, takže všechny věci dávám kamarádkám a ty méně hezké nebo už malé i pro děti kamarádek, dávám na charitu. Neschovávám si na památku nic, nemám ráda hromadění věcí. Vždycky se mi uleví, když vylifruju nějakou tašku pryč… Ovšem vzápětí mi přijde další od některé švagrové ![]()
@Anonymní píše:
Tak my se švagrovou máme děti rok od sebe, dědí všechno, zadarmo. Něco mám ze sekáče, ale hodně nakupuji nové, taky třeba next, lindex, zara… Leze mi na nervy, protože já třeba kupuju hodně drahé boty s membránou, a v klidu nechám malého chodit do louží. A ona když to viděla, tak ho sprdla, aby je nezničil, že by to byla škoda. A to je i s pobryndaným trikem a tak. Nebo říká, jé, to je hezký triko, to bude mému synovi slušet (a malej ho má prvně na sobě!!!).
Finančně jsou na tom taky cca o trochu líp než my, jen šetří. Pro klid v rodině dávám, nechávám si tajně srdcovky, co kdyby náhodou bylo ještě jedno.
promi%n, ale tohle je tvá blbost…klid v rodině je jen výmluva dle mého, pokud bys opravdu nechtěla, tak nedáš a za takovýhle řeči už vůbec…tohle já nepochopím, by mi musela huba upadnout si nárokovat výbavu na svých švagrových…já si od jedné kupovala (teď už je náš stejně velký jak synovec) a od druhé sice dostávala, ale byly to věci na ven, fleky, nic na parádu, všechno jsem vrátila v témže stavu, občas i lepším-podařilo se mi fleky vyprat…a když se náhodou něco roztrhalo (vím o punčoškách), tak jsem dala jakýsi „ztratný“…kluky si strojím hezky-většinou nově, ne draze, ale oblečení mají hezké, udržované, nevěřím žádné, které by mi oblečení vrátila ve stejném stavu jako dostala
…půjčování oblečků jsem nikdy nezavedla a jsem za to ráda
edit.: jinak vztahy máme dobré, jedna je na tom finančně o mnoho lépe, ale i tak jsem věci nechtěla mít darované, abych nemusela myslet, aby se ji oblečení vrátilo v pořádku a co všechno mi půjčila
Švagrová chtěla miminko, ať se tedy švagrová také stará do čeho ho oblékne. Stará se tak každý, kdo miminko čeká. Nechci dát, tak prostě nedám. Důvod máš jasný. Na to že tě odsoudí se vykašli. Nemáš důvod se zpovídat nehledě na to, že pokud plánujete druhé miminko, tak není vůbec co řešit. Vůbec nechápu kde lidi jako Tvá švagrová berou tu drzost. Musela počítat, že jí výbava bude preci něco stát a né že se na ní bude dělat hmotná sbírka po rodině. Chjo, to jsou dnes lidi… ![]()
Určitě to není standard, záleží na tobě a vztahu jaký spolu máte. já věci po dceři schovávala co byla srdcovka a zbytek prodala. Jelikož jsme nevěděli jestli budeme mít druhé dítě a co to bude. Co jsem měla schované byla vanička, postýlka. Neměla jsem to kde v bytě skladovat. Takže věci po synovi i dceři prodávám. a když někdo z rodiny chce tak dám nižší cenu než za kolik to prodávám. Já si to koupila tak si to taky prodám komu chci a ne že to bude někdo brát jako automatiku. Měla jsem sice pár věcí půjčených, ale moc jsem je nepoužívala, protože jsem se bála že je zničím (zůstanou tak fleky).
@Anonymní píše:
Neřekla bych, že mě bere jako rodinu;). Máme komplikovaný vztah, to je na jinou debatu…
Tak v tomto případě bych s klidem po bratrovi
vzkázala, ať s tvou vybavickou nepočítá, že si vše schovavas pro druhé dítě, že tě to stálo hodně peněz a na rozdávání nemáš. Vztahy nemáte dobré, ještě je drzá jak opice, tak jakepak copak. Takoví lidé mě dokážou naštvat. Nárokovat si něco cizího. Já dala setře celou výbavu, ale už mám odrodeno a nabídla jsem jí to sama, nikdy by si nedovolila si takhle něco nárokovat. To samé se švagrovou, půjčovaly jsme si oblečení, ale máme dobré vztahy a nikdo s ničím nepočítá automaticky.
Pro svoje prvni jsem mela neco od svagrove a neco nove. I hracky. Bylo to fakt v dobrem stavu.
Po svem prvnim jsem v rodine v dobre vire pujcila dal a vratily se mi seprane hadry (prala vsechny barvy dohromady), s fleky od jidla a blinkani. Taky roztrzene treba 10 cm dira. Z ponozek se sypal pisek
Dost veci se nevratilo vubec, protoze to zmizelo u jinych lidi. Hracky v dezolatnim stavu. Nekecam, ze jsem i bulela. Bylo mi to proste lito. Hlavne by to byla velka uspora casu, nakupovani obecne nemam rada.
Po svem druhem uz veci davam pryc zadarmo do rodiny a taky znamym. K rozdavani to je, protoze jsem to musela koupit nove.
Sice jsem necetla celou diskuzi, ale tohle je neco, na co jsem uplne alergicka. Proc bych mela nekomu neco davat, kdyz me samotnou to stalo hodne penez. Sama od nikoho nic neocekavam a neberu a tak ani nechci nikomu davat. Radsi to prodam, at se mi z tech desetitisicu neco vrati A paradoxne nejvic vycurani jsou ti, co na to ty penize fakt maji a pak se chlubi, jak vse dostali zadarmo. Vyprdla bych se na ni.
Tak jsem to všechno přečetla a nestačím se divit. Vaše věci - vaše věc, co s nimi uděláte, jestli si je schováte, prodáte nebo vyhodíte. Ať si švagrová naprdí a hezky si je koupí, co si myslí, ještě, když Vaše vztahy nejsou dobré. Ono by se to líbilo, že, dostat pěkné věci zadara - nas..t. Pardon. I kdybych nečekala druhé, tak bych si věci v klidu prodala, aby moje první mělo něco hezkého. Jestli by se švagrové něco líbilo, ať si to ode mne koupí
. Takže v klidu a poslala bych ji do patřičných mezí. Priorita jste Vy a Vaše děti ![]()
U nás v rodině se teda oblečení a věci po detech vždy dedily přišlo mi to hezké posloužilo to dál. Já sama jsme teda měla první dítko v době kdy nejmladší členové rodiny měli už více jak 6 let takže jsem si pro své děti kupovala vše nové. Mám kluka a holku takže dceři po malém nedávám teméř nic vše jsem schovala a ano ted má svagrová miminko chlapečka a všechno oblečení po synovi včetně vecí typu lehátko, monitor dechu atd. dostala po našem a já jsme moc ráda, když vidím jak ty veci nosí synovec a že se využijou nic zpet nechci, protože chci at se synovec cítí dobře a ne aby ho musela maminka porád hlídat aby neušpinil to a nebo tamto co zničí vyhodí co zůstane si nechá i na druhé. Taky kupuju věci kvalitní, ale já ted další neplanuju pokud ještě nějaké někdy bude koupim si to zase znova, protože za cca 6-8 let už to nebudou věci moderní
ale já mám švagrovou ráda vztahy máme dobré
V tvém připadě bych klidně pujčila věci na nejmenší miminko cca do 3 měsicu ty se ti přece za 3 měsíce uživaní nezničí navíc pokud je máš tak kvalitní jak píšeš, pro větší dítko bych už nepujčila s tím. že si je šetřím pro druhé. Taky bych nechtěla zpet veci s fleky třeba od mrkve. Ale třeba lehátko a hrací deku? Klidně bych pujčila. ALe ty znaáš švagrovou lepe a víš jak se k věcem chová pokud bcyh veděla, že mi vratí seprané hadry tak by měla smůlu a at si koupí své ![]()
Hodně záleží na konkrétních vztazích v rodině. Někde je vzájemná solidarita samozřejmostí a jinde není - a tím bych se i řídila. Osobně to tak mám nastavené - nedělám nikomu blba, ale když je někdo velkorysý ke mě, jsme i já k němu.
Plánujete druhé dítě, takže bych věci maximálně zapůjčila. Ale zas - záleží, jak se švagrová k oblečení chová, jak ho udržuje, jestli má vytříděné horší a pěknější (na ven)…Aby se ti pak nevrátily roztrhané hadry, zamatlané od fleků z hovínek, blitků a mrkve.
Nedala bych jí je, prostě plánujete druhé dítě a řekla bych jí, že pak nehodlám kupovat vše znovu a že si to schovám pro druhé dítě a hotovo.
Tohle musí pochopit, kdyby na tom byla finančně špatně, což jsi psala, že není, tak bych jí nějaké ty věci půjčila s tím, kromě bot samozřejmě, že mi je potom v pořádku vrátí.
Kdyby s tím přišla ta suveréně, tak nepůjčila..když na tom není finančně špatně, tak nemusí šetřit na vlastním dítěti..
Pokud nemáte extra dobré vztahy a švagrová to považuje za samozřejmost, tak bych výbavičku nepůjčila obzvlášť pokud jste to kupovali.
Maximálně bych vybrala bych pár věcí, které třeba byly ze sekáče, nebo nebyly koupené a to bych půjčila, jinak ne. vysvětlila bych, že plánujete druhé a ty věci se vždycky můžou zničit, roztrhnout, ztratit atd…
Půjčila bych maximálně třeba nějaké oblečení na miminka do půl roku, to se téměř nezničí, i když vždycky se může stát, že fleky(třeba mrkev a tak) se nevyperou.
my si oblečení posíláme v rodině dál, měla jsem třeba od sestřenky půjčené věci na batole, napsaly jsme s seznam, jinak bych pak už ani nevěděla, co bylo půjčené a co mám vrátit.