Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tohle je odvěký problém. Žena se k muži chová jako k dítěti. Nic po něm nežádá. Se vším si poradí sama a ještě udělá všechno za něj. Takže je mu vlastně matkou, se kterou on spí. A pak když nastane situace, kdy se muž musí začít chovat jako plnohodnotný partner, žena najednou zjistí, že on to neumí. A není mu to příjemné. A nechce to dělat. Chce být dál synáček, co jen chodí do práce a léhá se svou „matkou“. Ale nechce být partner, nechce být otec. Ono to pak vypadá, že se najednou hrozně změnil. Nezměnil. Ona ta neschopnost jen nebyla vidět, když ji žena zakrývala tím, že si všechno na bedra hodila ona… Věřím, že on to dítě vážně chtěl. Akorát si to představoval tak, že jeho každodenní život bude stejný jako před dítětem, jen s tím rozdílem, že se v domě bude vyskytovat malý človíček v plence. O kterého se přirozeně bude starat jeho (nebo spíš jejich) matka. Kdyby mu včas doteklo, že bude muset začít fungovat a že nějakou dobu dokonce bude muset být ten, kdo funguje v domácnosti nejvíc, tak si radši koupí křečka a na nějaké dítě už nebude mít ani pomyšlení…