Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@KláraPu píše:
Jinak chápu a jsem už poučená, že se chlapům musí všechno říkat. Ale to fakt všechny k chlapům přistupujete tak, že jsou to nemyslící tupouni?? Já jsem na to nebyla z domova zvyklá, od partnera asi čekám, že bude na domácnosti nějak participovat a převezme za něco i zodpovědnost. Chápu to tedy dobře, že vy od nich jen čekáte to, že budou dělat co jim řeknete??
Já se k muži nechovám jako k nemyslícímu tupounovi, to ani náhodou. Jen od něj nečekám, že se bude starat o „proviant“, doma stejně vařím já. Stejně tak on ode mě nečeká, že se budu starat o to, v jakém autě se má vyměnit olej, přezout… I když u svého auta vím, kdy se má co udělat, ale nechávám to na něm. tohle je zase jeho parketa. Stejně tak on ví, kolik máme dříví, na jak dlouho tak vydrží a mně třeba připomene, že je potřeba nějaké naštípat(střídáme se podle toho, kdo má jak čas), že dochází, protože tohle nesleduju zase já.
Prostě se snažíme být jeden tým ![]()
@KláraPu píše:
@jenika1 manžel zrovna přivezl ze služebky bonbony ve kterých je lékořice, asi 1000× jsme mu všechy řekla že je fakt nesnášíme a on je zase přivez a zase se divil, proč je nechcem:DAle jinak se vzdáváma jdu psát lísteček. Problém je v tom, že já nikdy nevím, jestli pojede kolem nákupu nebo ne. Prostě jen čekám, že třeba alespoň zavolá, že je tam, tak co má koupit. Ale radši už mlčím
Mě prostě vadí, že my musíme myslet až za roh a oni se jen vezou…
Tak mu napiš seznam a prostě kolem obchodu pojede, když bude muset ![]()
@KláraPu píše:
@jenika1 manžel zrovna přivezl ze služebky bonbony ve kterých je lékořice, asi 1000× jsme mu všechy řekla že je fakt nesnášíme a on je zase přivez a zase se divil, proč je nechcem:D
Hihi, tohle znáááááám
jsme spolu 7let a on si za celou tu dobu nepamatuje, že NEJÍM třeba čokoládu s jahodouvou náplní. Ale dost často ji přiveze a říká, že mi koupil čoko. Taslk já celá nadšená, že jupí, že si dám. A on vybalí tuhle
A pokaždý se diví, že to nejím, že jsem mu to nikdy neřekla
![]()
A ještě mě tak napadá, pokud si sama opravíš auto, pračku - tohle bude možná i syndrom zbytečného manžela. Proč by se namáhal, když ví, že žena to všechno zvládne.
Je to děsný, ze začátku člověk před tím druhý machruje, jakej je schopňák a šikula a nakonec dopadne tak, že si všechno dělá sám a vaří se mu krev, že ten druhý nehne prstem. Bohužel tady mají výhodu prozíravé ženy, které od začátku basadí bezradný výraz při pohledu na balík těžkých vod nebo francouzský klíč a zkrátka tomu chlapovi nedají možnost ten balík neodnést a ten kapající kohoutek nedotáhnout, protože ony přece tohle nezvládají.
Tohle znám, u nás bohužel ten bezradný je muž, před několika měsíci ho to raflo, přinesl nějakou šílenou vrtačku s vrtákem, kde ani nebylo vidět, kolikátka to je, udělal díry do zdi na připevnění držáku na tv. Nevím, zda to bylo tou vrtačkou, zda byl vrták moc velký nebo zkrátka volšový ručičky mého muže, ale hmoždinky v dírách kloktali a držák tedy nešel připevnit. Několik měsíců jsem denodenně čuměli pár cm nad tv na čtyři černý díry do zdi - myslíš, že šel a zasádroval to?
Samozřejmě, že jsem to byla já, kdo jel do obi, koupil špachtli, v kyblíku rozmíchanou sádru a zasádroval ty díry, to vše za asistence dvou malejch prďousů a jednoho dmoucího se pupku.
@atominnka Já to všechno chápu. Jenže u nás se starám o všechno já - o to co je potřeba udělat, koupit, o logistiku - kdo kam kdy pojede, o vaření, o děti, o svoje auto se starám sama, on má služební, co je potřeba zaplatit, o veškeré finance (on je ale ten hlavní živitel), prostě naprosto o všechno. Veškeré opravy chaty, rekonstrukce bytu…atd. Já chci jen to pos** mlíko ![]()
Upřímně si myslím, že jsi mimo ty. Můj přítel by nekoupil sám od sebe ani toaleťák, i kdyby už ráno zjistil, že si nemá čím utřít pr… Cestou domů ale volá, jestli nemá něco koupit. Sám od sebe na to ale nepřijde. Na druhou stranu má zase ohromný přehled, co máme a co nemáme doma za koření
Nicméně i když jsem žila sama, často jsem cestou z práce zapomněla koupit to, na co jsem celý den myslela, že musím obstarat. Prostě jak má člověk v hlavě milion jiných věcí, tak na to zapomene. Nepřijde mi na tom nic divnýho a už vůbec bych na chlapa kvůli tomu neječela. Prostě když něco chci, tak si o to řeknu, nebudu čekat, že je chlap jasnovidec nebo má paměť jako slon.
@ncc1701 a z jakýho důvodu se od nás očekává, že jsme jasnovědkyně a máme paměť jako slon??? Já mám v hlavě taky milion věcí, on tam má jenom práci, já tam mám práci plus všechno ostatní. Proč tam ale musím mít i to MLÍKO
@KláraPu píše:
@jenika1 manžel zrovna přivezl ze služebky bonbony ve kterých je lékořice, asi 1000× jsme mu všechy řekla že je fakt nesnášíme a on je zase přivez a zase se divil, proč je nechcem:DAle jinak se vzdáváma jdu psát lísteček. Problém je v tom, že já nikdy nevím, jestli pojede kolem nákupu nebo ne. Prostě jen čekám, že třeba alespoň zavolá, že je tam, tak co má koupit. Ale radši už mlčím
Mě prostě vadí, že my musíme myslet až za roh a oni se jen vezou…
No ale to je pořád všechno o té domluvě.
Ty „čekáš“, že něco, ale neřekneš. Buď potřebuješ nakoupit, tak mu to přímo řekni, nebo chceš jen zásoby pro strýčka příhodu, tak se domluvte, že ti při odjezdu z toho plavání zavolá. Nečekej, že ho to napadne samotného, řekni si o to. Chceš změnit systém, který dosud nějak fungoval, tak musíš počítat s tím, že ze začátku budeš muset připomínat, než si na to zvykne. To nemá nic společného s pohlavím, to je úplně normální. TY něco chceš, TY si na to musíš myslet.
@KláraPu píše:
@atominnka Já to všechno chápu. Jenže u nás se starám o všechno já - o to co je potřeba udělat, koupit, o logistiku - kdo kam kdy pojede, o vaření, o děti, o svoje auto se starám sama, on má služební, co je potřeba zaplatit, o veškeré finance (on je ale ten hlavní živitel), prostě naprosto o všechno. Veškeré opravy chaty, rekonstrukce bytu…atd. Já chci jen to pos** mlíko
Tak jestli ti to nevyhovuje, tak to změň. Ale ne tak, že budeš ublíženě čekat, až mu to dojde. Sedněte si spolu, sepište, co všechno je potřeba dělat a rozdělte si, kdo za co zodpovídá. On zřejmě opravdu nemá důvod něco měnit, jemu to takhle vyhovuje a není telepat, aby si domyslel, jak to chceš ty. A ty zatím zvládáš všechno, na něj vlastně nic nezbývá. To fakt není o ničem jiném než o komunikaci a vzájemné domluvě. To že ti chlap nedokáže vyčíst přání z očí přece neznamená, že je nemyslící tupoun ![]()
@KláraPu píše:
@ncc1701 a z jakýho důvodu se od nás očekává, že jsme jasnovědkyně a máme paměť jako slon??? Já mám v hlavě taky milion věcí, on tam má jenom práci, já tam mám práci plus všechno ostatní. Proč tam ale musím mít i to MLÍKO
Protože sis ho tam dobrovolně dala. Jestli chceš, aby ho tam měl manžel, tak mu ho musíš předat. Ne čekat, že mu tam přeskočí samo.
@KláraPu píše:
@ncc1701 a z jakýho důvodu se od nás očekává, že jsme jasnovědkyně a máme paměť jako slon??? Já mám v hlavě taky milion věcí, on tam má jenom práci, já tam mám práci plus všechno ostatní. Proč tam ale musím mít i to MLÍKO
Změň taktiku. Nechtěj mlíko, ale třeba ty opravy, nebo něco jiného chlapského ![]()
@KláraPu píše:
Jo a na manžela neječím, nikdy…Taky možná chyba
Proč? To je přeci dobře…
U nas to teda taky funguje tak, ze pripominam. Zavolam manzelovi do prace, ze nestiham koupit chleba, on ho priveze. Pokud nezavolam, jsme bez chleba
Neprijde mi to jako nejaka neschopnost, ja mam vetsi prehled o jidle, on o aute… nikdy jsem nemusela myslet na to, ze je treba prezout ![]()
Ale jinak dela velky nakupy casto i sam (a s detmi) a ani se nepta, proste nakoupi…