Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Nimie píše:
Jinými slovy, tvůj chlap i přes to, že je nemá rád, šel na obrovský kompromis a dokonce dobrovolně ti přinesl kočku a ty to srovnáváš s tím, že chlap po relativně krátké známosti by měl vystrnadit stávající kočku. No…
on mi ji taky vystrnadil, na chodbu
…prostě to byl kompromis z obou stran…a teď prostě vím, že je fakt nemá rád, tak holt nebudu mít kočku, ale tři psy, prostě jsou pro mě důležitější vlastnosti u chlapa, než jestli má rád všechna moje zvířata… lidi dneska prostě mají raději vztahy se zvířaty, než aby pracovali na vztazích s lidmi
![]()
@Venetia píše:
A jestli je kurak nebo nekurak, jestli ma dluhy nebo ne, dosad si dalsi taky ne?
To jsou zase uplne odlisne situace.
@catherine100 píše:
on mi ji taky vystrnadil, na chodbu…prostě to byl kompromis z obou stran…a teď prostě vím, že je fakt nemá rád, tak holt nebudu mít kočku, ale tři psy, prostě jsou pro mě důležitější vlastnosti u chlapa, než jestli má rád všechna moje zvířata…
Znovu mezi „nemít rád“ a „nesnášet“ je obrovský rozdíl. Můj muž taky nemá rád všechna zvířata, která mám ve svém životě, ale nepožaduje jejich odstranění, to je ten primární rozdíl. Já po něm na oplátku nevyžaduju, aby je za každou cenu miloval a věnoval jim svůj čas.
A trochu mi příjde, že si z toho děláš spíš srandu, což chápu, že ti asi srandovní připadat může, pokud maximální odpor ke zvířeti, který jsi zažila se projevoval tak, že to zvíře ti sám dobrovolně přinesl a chtěl jej tak maximálně udržet na chodbě.
@catherine100 píše:
lidi dneska prostě mají raději vztahy se zvířaty, než aby pracovali na vztazích s lidmi![]()
Jasně, a cigarety jsou taky svaté, když jsou lidi, kteří nemohou žít s kuřákem. Tohle je fakt dost mimo.
@Šarlota4 píše:
To jsou zase uplne odlisne situace.
Jestli je kuřák nebo není kuřák je úplně stejný problém jen s tím rozdílem, že za zvíře máš zodpovědnost, ale cigára do koše vyhodit můžeš…
@catherine100 zkrátka a dobře, příjde mi postavené na hlavu si budovat život s někým, s kým se v dost zásadních věcech názorově rozcházím a ještě není schopen naprosto žádného kompromisu. Fakt nejsem tak naivní, abych si myslela, že se to časem změní nebo že bych ho třeba „převychovala“. Proč to budu dělat, když mám možnost si najít chlapa, který tahle negativa nemá?
Někomu je to třeba šumák, někomu ne. Někomu vyhovuje se vzdát svého života ve prospěch partnerova, někomu ne.
@Šarlota4 píše:
Ses normalni??? Rozhodne nesoudim chlapa dle toho jestli ma psa nebo ne! Navic ja v te situaci nejsem.Příspěvek upraven 23.10.16 v 18:50
Zkusím na tebe teď být úplně stejně milá…
SEŠ NORMÁLNÍ? UMÍŠ ČÍST?… ![]()
Takže… přečti si to prosím ještě jednou. Soudila jsi podle kočky. Já se ptám, jak by se to změnilo podle psa, což jsi v zápětí popsala ![]()
@Šarlota4 píše:
To jsou zase uplne odlisne situace.
Nemyslim
@Šarlota4 píše:
Umis cist? Pisu, ze psa vencim i krmim.
To, že ho nakonec venčíš a krmíš je už v podstatě tvůj problém. Na začátku jsi psala, že jsi řekla, že ok, ale bude to tak a tak (tedy NEVENČÍŠ a NEKRMÍŠ). To jsi psala, to doufám vidíš
to, že to potom změníš už je tvoje věc a osobně to vnímám jako pozitivum, nic to ale nemění na tom, že u vás proběhl KOMPROMIS. Což je hlavní pointa mého příspěvku, takže tvoje vyjíždění je trochu zbytečné ![]()
@Naomina píše:
Holky, nečetla jsem vše, jen první stranu, ale nechte si své kočky či kocourky, je to věrný přítel nade vše a možná bude žít déle než Váš vztah - sorry. Pokud Vás má přítel rád, mělo by mu záležet i na tom, aby si našel cestu ke kocourkovi a lze na tom velmi dobře zapracovat, pokud teda opravdu chce, pokud jen předstírá, a v době Vaší nepřítomnosti se k němu chová jinak, kocoura neobfane. Ale pokud ho opravdu začne mít rád, stanou se z nic přátelé.
Chtela jsem napsat uplne to same, to je presne muj nazor. Neumim si predatavit, ze bych dala svoji kocku nebo psa pryc kvuli chlapovi, kterej se na me muze za par mesicu nebo i let vys*at a ja pak zustanu sama? Bud te ma rad se vsim vsudy a nauci se ho mit rad, nebo te asi nema rad dostatecne. Muj chlap tak nenel rad kocky, ale pak se seznamil se mnou, a ja mam doma tri a ani neceknul. Ani by me nenapadlo je dat pryc. Oni tady proste byli driv a basta. Kocka ti zustane az do jeji smrti, je to verny pritel narozdil od kdejakyho chlapa.
@Nimie ne pointa pribehu je, ze at jsem chtela ci nechtela toho psa jsem vyvencit musela. Chte nechte ta zodpovednost za zvire prejde i na toho partnera, ktery o to zvire tolik nestoji. Protoze nikdo nechcem mit vykaly v dome atd. Tudiz se me to dotyka vic nez samotna pritomnost zvirete. + to stoji kotel penez zvlast kdyz je zvire nemocne. Tohle podle me neni komoromis. Bud do toho jdu nebo ne.
@Šarlota4 píše:
@Nimie ne pointa pribehu je, ze at jsem chtela ci nechtela toho psa jsem vyvencit musela. Chte nechte ta zodpovednost za zvire prejde i na toho partnera, ktery o to zvire tolik nestoji. Protoze nikdo nechcem mit vykaly v dome atd. Tudiz se me to dotyka vic nez samotna pritomnost zvirete. + to stoji kotel penez zvlast kdyz je zvire nemocne. Tohle podle me neni komoromis. Bud do toho jdu nebo ne.
Ne, tohle je nesmysl, je to jen a jen o tom, jak si to zařídíte (mimo teda ten fakt, že záleží na tom, jaké to zvíře je, což zrovna u kočky je ještě menší problém než u psa). Už když jsme byli menší, tak máma svolila pořídit psa, ale za podmínky, že ona nebude ani venčit ani česat ani jinak s ním ztrácet tunu času. Samozřejmě, že do života zasáhne - nejde to zvíře úplně na 100% ignorovat. Přesto to tak prostě fungovalo. Takže tohle fakt neberu, že ses MUSELA o toho psa starat. Nemusela…
@Inaris píše:
To je tedy psáno poměrně razantně, ale souhlasím.
Ono nejde o to, kdo s koho, ale spíš o to, že je dobré mít partnera vyladěného zhruba na stejnou notu, jako jsem já, jinak to bude časem narážet na drobné či větší neshody… Nezvířecí partner to bude chvíli tolerovat a pak stejně bouchne.
@Inaris píše:
Nimie, ráda bych, ale nemůžu souhlasit úplně-úplně.
Potomek chtěl psa a kde myslíš, že ten pes teď leží? Ano, správně pod mojí židlí. Zrovna tak s venčením. Nemusím chodit, domluvili jsme se, že nebudu. Ale když vidím, že fůru hodin s ním venku mladí nebyli, nevydržím a mám dvě možnosti: buď je seřvu na 3 doby a bude doma dusná atmosféra, nebo vezmu vodítko a půjdu já. Rok jsem dělala dusnou atmosféru a teď venčím.
Ale jo, já vím, že to tak ve většině rodin funguje. Ale u nás to prostě neexistovalo
chtěla jsem psa, tak jsem se prostě sebrala a z té párty jsem odjela dřív. Tečka. A rodiče s ním nepůjdou, tím spíš máma. Domluvili jsme se, tak maximálně co, tak mi napíše, že pes ČEKÁ. Výjimečnými situacemi byli opravdu jen třeba když se psovi náhle udělalo špatně a nikdo jiný nebyl doma. Ale to jsou tak výjimečné stavy, že to nelze považovat za „venčím psa“. Proto si myslím, že je to čistě o tom, jak si to v té dané rodině nastaví ![]()
@Inaris píše:
No, všechno má svoje meze, jen bych dodala, že jsem poznala, že lidi, kteří nemají rádi zvířata, jsou skutečně dost nesnášenliví obecně. Na takové chlapy bych si dala pozor. Osobně jsou mi sympatičtější chlapi, kteří jsou ke zvířeti citliví.
Ale opakuji, nic se nemá přehánět.
@Denis11 Díky, a proto mě docela hodně překvapilo, že by někdo kočku nebo psa dal pryč…a to z důvodu, že je přítel nemusí. Jak tady někdo psal, že místo aby lidé budovali vztahy s lidma, tak se věnují zvířatům, nebo jak to bylo psáno, tak za mě ano, lidem nedůvěřuji, zvířata miluji a věřím, že oni lásku neumí hrát.