Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Malý tyran aneb tohle už se nedá vydržet
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Máte zkušenost s Portál Malý tyran?
Přidejte zkušenost s Portál Malý tyran
Napsat příspěvek
Velikost písma:
2.2.18 12:37
Znám podobný případ. Prvorozená holčička. Paličatá, umíněná, velice inteligentní, vyhledává pouze a jen mámu a při jakékoliv změně strašný příšerný histerák, při kterém by nejedné mámě ujela ruka a holka by dostala na zadek. Histeráky byly denně a neskutečně+ mnohokrát. Po čase přišel druhý sourozenec, který to od sestry okoukal. Kombinace na lano kolem krku. Pomohla dětská psycholožka, která si vzala malou k sobě a dlouho si povídaly. Mají mezi sebou tajemství, které ani maminka neví. Pak si pani vzala maminku k sobě a měli dlouhou rozmluvu. Holčička se docela rovná, občas záchvat je, ale už to není tak děsivé. Pár návštěv a holka je jako vyměněná 
Dokonce se usmívá a je konečně dětská. Hraje si, má kamarádku ve třídě. Vyhledejte psychologa. Nemyslí si, že by byla autistická, jen potřebuje jiný přístup. Držím palce, rozhodně nezávidím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.18 12:40
@Anonymní píše:
Kdybych měla problém s oblékáním jen já, klidně bych přiznala, že je to nejspíš mou malou silou a tělesnou konstitucí (156 cm, 45 kg). Ale on to nedává ani můj manžel, který má bezmála metr devadesát. Tuhle byl s dcerou celý den doma, já ve škole a na otázku: „Co celý den dělali?“ mi odpověděl:„Venku jsme nebyli, chtěl jsem ji oblíct, ale to bych ji asi přelámal všechny kosti. Nešlo to.“
Stejně tak učitelka ve školce mi řekla, že když se jednou počůrala a chtěla jí převlíct, nedalo se to. Museli mě zavolat, abych si pro ni přišla dřív.Byli jsme s ní u psycholožky, když měla necelé 2 roky - už jsem to psala, ale asi jsem se překlikla a neodeslalo se to nebo to nemůžu najít. Tehdy nám bylo řečeno, že je veliký paličák, ale zároveň citlivka, takže se na ni musí opatrně, pozvolna. Ve stresu se sekne. Nicméně žádné podezření na autismus ani jinou poruchu nepadlo. Prý že to přejde s věkem…Myslíte tedy, že je čas objednat se znova? Už jsem o tom uvažovala a asi to i udělám, akorát objednací doba je tam zhruba půl až třičtvrtě roku - tehdy jsme se dostali dřív celkem po haluzi.
L+L+miminko
Já bych se k psychologovi objednala (pokud možno k jinému než před rokem). A také do poradny - asi už máš sama vypozorované, co funguje a co ne, ale stejně mohou pomoci s výchovou. Teď se prosím neuraz, že bych tvou dcerku přirovnávala ke zvířatům, ale jen připodobnění - majitel pejska si myslí (nejčastěji čivavy a podobné pidi rasy), že s tím uňafaným ukousaným stvořením nezmůže nikdo nic a prostě je pes takový. Není. Stačí na to kvalitní odborník a psa převychová. Jde to těžko, pro všechny zúčastněné, ale jde to.
Hlavně si nic nedělej z těch superdokonalých matek tady, co ti vysvětlují, jak jsi neschopná. Nejsi. Jen máš tu „smůlu“ na těžce zvladatelné dítě, zatímco ony mají štěstí, že je to nepotkalo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.18 12:42
@hanka.br. píše:
Ony si nemohou vybírat, které děti chtějí nebo nechtějí mít ve třídě. Źe se dítě vzteká, nespolupracuje nebo se počůrá, to ještě není důvod k tomu, aby bylo vyloučeno. Otázka je, do jaké míry se tahle holčička chová nestandardně ve školce, to nevíme. Ani nevíme, zda nějaká doporučení proběhla nebo neproběhla. Souhlasím, že pranýřovat zakladatelku nemá smysl, pokud si uvědomí, že situaci je třeba řešit - čím dřív, tím lépe. Ono opravdu hrozí nebezpečí, že by vzhledem k popisovaným projevům mohla holčička sourozenci ubližovat. Chytrá je dost, aby brzy pochopila, že nové dítě jí ubere pozornost rodičů a že pro ni představuje v tomto smyslu nevítaného vetřelce.
Souhlasím.
@blumen píše:
Mne neprijde jako nejake dite se syndromem, jen vychcanek, protoze vi, ze vseho dosahne revem a vzpouzenim.
To si nemyslím, už jen to sebepoškozování je docela divné. A i kdyby to náhodou opravdu bylo tak, návštěva odborníka nemůže ublížit (a jestli matka nezvládá „standardní“ dítě, tak potřebuje pomoc minimálně ona tak jako tak).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.2.18 12:44
@Origamia Otce ignoruje, moc s ním nekomunikuje a otec po ní většinou nic nechce - prostě ji má na starost po nějakou vyhrazenou dobu a tu nějak spolu přežijí, aniž by cokoliv museli dělat. Když si dcera může dělat co chce, je naprosto spokojená, vysmátá, ukecaná, pohodářka.
Manžel ji nikdy nevedl do školky, k doktorce atd. - zkrátka tam, kde je potřeba být na čas. Prostě když je v dobré náladě, zajdou na procházku, když není, jsou doma. Párkrát se pokoušel ji dostat ven, když nechtěla a nedal to - už jsem taky psala - prostě nezvládl ji oblíct, když chytla amok.
@blumen: Když udělá nějakou schválnost - třeba hození misky - dostane na zadek, seřvu ji, že dělá zlé věci a že to musí uklidit, tak pak se mnou uklízí, utírá kuchyň. Pokud nespolupracuje, musí být ve svém pokoji dokud to neuklidím sama. Když se jí ptám, PROČ to dělá, dostávám odpovědi jako: Ty jsi to nepochopila! Protože jsem chtěla! Protože mi to nechutná! Je mi z tebe zle! (na otázku proč se poblila)
L+L+miminko
- Citovat
- Upravit
Anonymní
2.2.18 12:45
@Anonymní píše:
Zdravím maminky nalých tyránků a dovolím si připojit se.
Dceři už budou 3 roky(!) a vždy byla velice náročné dítě. Nemohla jsem si dovolit na minutu ji položit a jít na wc nebo cokoliv udělat - okamžitě byl hysterický pláč. Ani nosítko mi neakceptovala a dodnes se nerada nosí jinak než v rukou nebo na zádech (nesnese manduku, šátek ani krosnu). Když byla nepohyblivé miminko, ještě se to dalo - byl to sice hrozný jekot, ale alespoň si nemohla ublížit. V případě potřeby jsem ji prostě dala do postýlky a na minutku si něco zařídila (neříkám, že to bylo lehké, bylo to STRAŠNÉ pořád poslouchat, ale už jsem si asi nějak zvykla). Všichni říkali, jak se to zlepší, když bude větší. Leda prd. Ke všemu vyžaduje mě. Nikoho jiného nechce, musím to být výhradně já. Pokud s ní nejsem a aktivně se jí nevěnuju, ubližuje mi nebo sama sobě (štípání, drásání do krve, kousání, zvracení, bouchání do hlavy atd.). Spí s námi v posteli odmala, přesto se budí pořád 2× i 3× za noc, v případě nemoci podstatně častěji.
Chodí už do školky a prý si taky řvem vynucuje pozornostKdyž se jí nevěnují tak, jak si představuje nebo po ní chtějí něco, co se jí dělat nechce, dělá scény, zvrací, počůrává se…
Zatím chodila domů před spaním, ale potřebuji, aby tam už pomalu začala spát. Tento týden jsme to poprvé zkoušeli. Doma jsem vysvětlila, že potřebuju být déle v práci a že bude s dětma spát. Koupily jsme pyžamo podle jejich představ, tvářila se, že rozumí, chápe, souhlasila. Když jsme ráno šly do školky, ještě jsem jí řekla, že tedy pro ni přijdu, až se s dětmi vyspinká v tom krásném pyžámku. Načež dcera řekla, že tam spát nebude a jestli ji tam nechám, schválně se počůrá. Nijak jsem na to nereagovala, ale hádejte co - opravdu se počůrala. Prý když učitelky poslaly děti před spaním na záchod, tak nešla a řekla, že se počůrá do postele, což taky udělala. Další den se to opakovalo a teď zase musí chodit před spaním.
Má svoje rituály, které si vynucuje a když nejsou dodrženy, je oheň na střeše. Např. k odpolední svačince chce každý den puding její oblíbené příchutě. Když se jednou stalo, že jsem danou příchuť neměla a uvařila jiný, letěla miska s pudinkem přes celou kuchyň. Podobné excesy jsou s oblékáním. Než ji vypravím ven, jsem celá zpocená, vyřízená, protože ona vymyslí nějakou blbost jako např. najde sezónně nebo velikostně neodpovídající oblečení a prostě si ho MUSÍ oblíct. Když není po jejím, dostane záchvat vzteku a nehnu s ní. Oblíknu jeden rukáv, mezi tím svleče druhý, škube si vlasy atd. Křičí nee! pomoc! mě to bolí! (oblékání)
Plácnutí po ruce nebo po zadku i zvýšení hlasu všechno ještě zhoršuje. Mívá pak takové bloky, že kvůli plácnutí nebo zakřičení se mnou celý den nemluví, nechce mi dát ruku a to už je úplně šílené.
A teď čekám druhé, takže se vyloženě děsím toho, co bude, až budu mít doma k ní novorozence.
Nechci být otrokem svého dítěte. Co mám dělat?
L+L+miminko
No hezky pěkně, tak to je opravdu malý „satan“. Nedokážu si já se svou povahou představit, že by semnou takhle dítě mávalo. Jak už tady bylo řečeno, zkusila bych první změnit přístup - ať klidně řve, rve si vlasy, vzteká se, neustoupila bych!! Pokud by to nezabralo, navštívila bych psychologa, protože je něco evidentně hodně špatně. A když by nezabralo ani tohle, klidně bych jí pohrozila polepšovnou nebo něčím podobným (samozřejmě až v případě, že by selhaly všechny metody „po dobrém“). Nezávidím ti mít druhé dítě k tomuhle malému ďáblovi a docela bych se bála, aby mu dcera něco ve vzteku neudělala. Já bych s takovým dítětem skončila už dávno asi na psychiatrii 
- Citovat
- Upravit
2.2.18 12:47
@blumen jak neprijde dite se syndromem? zazila jste nekdy chovani autiku??? ze tak chytre melete? fakt me tyto usudky od stolu nekterych z vas dostavaji 
vite jak se chovaji deti s dis, kdyz neni po jejich, asi ne, jinak by jste takovou blbost nenapsala
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.18 12:52
Pro vsechny kdo zde s urcitosti tvrdi, ze jde o nevychovanost a nemohoucnost matky, prectete si priznaky dysfunkcniho chovani a nemelte tu takove hlouposti, akorat ukazujete na svoji hloupost. zakladatelka urcite chtela se docist fundovane odpovedi.
zakladatelko, projevy autismu aj. dysfunkci se vesmes posuzuji po 3.roce ditete.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.18 12:53
@Anonymní píše:
@Origamia Otce ignoruje, moc s ním nekomunikuje a otec po ní většinou nic nechce - prostě ji má na starost po nějakou vyhrazenou dobu a tu nějak spolu přežijí, aniž by cokoliv museli dělat. Když si dcera může dělat co chce, je naprosto spokojená, vysmátá, ukecaná, pohodářka.
Manžel ji nikdy nevedl do školky, k doktorce atd. - zkrátka tam, kde je potřeba být na čas. Prostě když je v dobré náladě, zajdou na procházku, když není, jsou doma. Párkrát se pokoušel ji dostat ven, když nechtěla a nedal to - už jsem taky psala - prostě nezvládl ji oblíct, když chytla amok.
@blumen: Když udělá nějakou schválnost - třeba hození misky - dostane na zadek, seřvu ji, že dělá zlé věci a že to musí uklidit, tak pak se mnou uklízí, utírá kuchyň. Pokud nespolupracuje, musí být ve svém pokoji dokud to neuklidím sama. Když se jí ptám, PROČ to dělá, dostávám odpovědi jako: Ty jsi to nepochopila! Protože jsem chtěla! Protože mi to nechutná! Je mi z tebe zle! (na otázku proč se poblila)
L+L+miminko
Takže autorita nulová ze strany matky i otce. Tohle opravdu není žádná autistka, je prostě nevychovaná ve smyslu - dítě bez výchovy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.18 12:53
@Anonymní píše:
@Origamia Otce ignoruje, moc s ním nekomunikuje a otec po ní většinou nic nechce - prostě ji má na starost po nějakou vyhrazenou dobu a tu nějak spolu přežijí, aniž by cokoliv museli dělat. Když si dcera může dělat co chce, je naprosto spokojená, vysmátá, ukecaná, pohodářka.
Manžel ji nikdy nevedl do školky, k doktorce atd. - zkrátka tam, kde je potřeba být na čas. Prostě když je v dobré náladě, zajdou na procházku, když není, jsou doma. Párkrát se pokoušel ji dostat ven, když nechtěla a nedal to - už jsem taky psala - prostě nezvládl ji oblíct, když chytla amok.
@blumen: Když udělá nějakou schválnost - třeba hození misky - dostane na zadek, seřvu ji, že dělá zlé věci a že to musí uklidit, tak pak se mnou uklízí, utírá kuchyň. Pokud nespolupracuje, musí být ve svém pokoji dokud to neuklidím sama. Když se jí ptám, PROČ to dělá, dostávám odpovědi jako: Ty jsi to nepochopila! Protože jsem chtěla! Protože mi to nechutná! Je mi z tebe zle! (na otázku proč se poblila)
L+L+miminko
Možná už tu nepopisuji situace, ať neživíš odsudků, obvolej psychology a ppp. Neutápěj se v tom a řeš to 
držím vám všem palce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.18 12:55
@markytka3 píše:
@blumen jak neprijde dite se syndromem? zazila jste nekdy chovani autiku??? ze tak chytre melete? fakt me tyto usudky od stolu nekterych z vas dostavaji
Mne prijde jeji dcera docela podobna moji v necem. Rozhodne nemam nenarocne dite. Ale chovam se k ni uplne jinak a vidim vysledky. A neporidila jsem si do toho druhe, kdyz neni zvladnute prvni. Proste mi prijde jako rzomazelny fracek proste 
dosahne, ceho chce, tak rve jeci, dela sceny. Proc by ne, pak nejde do skolky napriklad.
Příspěvek upraven 02.02.18 v 12:56
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.18 12:56
@Pipilota Citrónie @Pipilota Citrónie asi neumíš číst. zakladatelce jsem psala komentáře, kde ji odkazuju že potřebuje potvrdit, zda se nejedná o diagnózu. A to, že neudrží tříleté děcko je opravdu na pováženou ať už postižená je nebo není. Nebo jak to asi dělají ti rodiče od těžce postižených dětí? Nechají je nahaté? Ne. Musejí si poradit. A ona má tři roky a zakladatelka ji ani neudrží. Nechá ji přejet náklaďákem a řekne, že ji prostě neudržela? Se vzpamatujte vy mravokárkyně 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.18 12:58
@markytka3 píše:
Pro vsechny kdo zde s urcitosti tvrdi, ze jde o nevychovanost a nemohoucnost matky, prectete si priznaky dysfunkcniho chovani a nemelte tu takove hlouposti, akorat ukazujete na svoji hloupost. zakladatelka urcite chtela se docist fundovane odpovedi.zakladatelko, projevy autismu aj. dysfunkci se vesmes posuzuji po 3.roce ditete.
A jsi vůbec ochotná připustit, že ta holka může být zdravá, ale bohužel nevhodně vedená? Svádět selhání výchovy na nemoc může být sice pohodlné - ale je to nutné? A mimochodem - fundované odpovědi hledat v diskuzi na internetu, to je taky dobrý.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.18 12:59
@Anonymní píše:
@Origamia Otce ignoruje, moc s ním nekomunikuje a otec po ní většinou nic nechce - prostě ji má na starost po nějakou vyhrazenou dobu a tu nějak spolu přežijí, aniž by cokoliv museli dělat. Když si dcera může dělat co chce, je naprosto spokojená, vysmátá, ukecaná, pohodářka.
Manžel ji nikdy nevedl do školky, k doktorce atd. - zkrátka tam, kde je potřeba být na čas. Prostě když je v dobré náladě, zajdou na procházku, když není, jsou doma. Párkrát se pokoušel ji dostat ven, když nechtěla a nedal to - už jsem taky psala - prostě nezvládl ji oblíct, když chytla amok.
@blumen: Když udělá nějakou schválnost - třeba hození misky - dostane na zadek, seřvu ji, že dělá zlé věci a že to musí uklidit, tak pak se mnou uklízí, utírá kuchyň. Pokud nespolupracuje, musí být ve svém pokoji dokud to neuklidím sama. Když se jí ptám, PROČ to dělá, dostávám odpovědi jako: Ty jsi to nepochopila! Protože jsem chtěla! Protože mi to nechutná! Je mi z tebe zle! (na otázku proč se poblila)
L+L+miminko
Nejsem v ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ!! zastánce fyzických trestů, ale být tvoje dcera moje, myslím, že by byla bita každý den několikrát!! Nesnesla bych, kdyby si tohle moje dítě ke mně nebo ke komukoliv jinému vůbec dovolilo. Jsou neposlušné děti, ale tohle už je to poslední stádium, jaké si vůbec dokážu u tak malého dítěte představit… Mně jednou hodit misku přes celou kuchyň s nějakým takovým komentářem, dostala by minimálně na zadek, že by si na něho nesedla, okamžitě by šla do svého pokoje a seděla tam tak dlouho, dokud by si neuvědomila, co udělala a nepřišla se s pokorou omluvit. O zákazu televize, tabletu nebo nevím čeho všeho ani nemluvím - to by byla samozřejmost. Moje rodina mě vychovávala s láskou, ale taky byla určitá pravidla a tvrdší výchova a já jsem stejného názoru. Mít rozežrané a držkaté děcko, abych ho přetrhla vejpůl Přeju opravdu pevné nervy!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.18 13:01
@hanka.br. Kde píšu, že jsou učitelky neschopné? V naší školce třeba autistické děti nejsou, protože tu máme pro děti s nějak hendikepem speciální školku. Nezlobte se na mě, ale když je ve třídě 25 děti na dvě učitelky, tak i jedno takové dítě je dost náročné. A říkat zakladatelce, že své dítě málo bije, je opravdu rada nad zlato. Děti se nemlátí. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.18 13:02
@kontramatka píše:je asi něco jiného udržet za ruku a oblect ji plno vrstev oblečení, když se brání svým extremnim způsobem.
@Pipilota Citrónie @Pipilota Citrónie asi neumíš číst. zakladatelce jsem psala komentáře, kde ji odkazuju že potřebuje potvrdit, zda se nejedná o diagnózu. A to, že neudrží tříleté děcko je opravdu na pováženou ať už postižená je nebo není. Nebo jak to asi dělají ti rodiče od těžce postižených dětí? Nechají je nahaté? Ne. Musejí si poradit. A ona má tři roky a zakladatelka ji ani neudrží. Nechá ji přejet náklaďákem a řekne, že ji prostě neudržela? Se vzpamatujte vy mravokárkyně
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
