Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Máte zkušenost s Portál Malý tyran?
Přidejte zkušenost s Portál Malý tyran@vertunka píše:
@jajackie no ale to co tu popisujes je ustupovani diteti. Kdyz dite bude chtit skocit z okna, das mu vybrat z kteryho?? Jako pokud dite nechce jist z mnou vybraneho talire, tak jist nebude a nazdar. A ne ze mu budu specialne vymyslet skrinku a vlastnim nadobim. Ve dvou letech.
jaky ustupovani? mivali jsme xkrat denne hodinovy sceny, kdy mi tu rvala kvuli barve talirku a z jinyho nez chtela proste nejedla. Jako ano, pristi jidlo treba mela hlad a radsi jedla, ale dalsi jidlo zase rev… a tak porad dokola. Tak jsem proste do jedny skrinky, kam dosahne, nahazela jeji nadobi, ona jde, v pohode si vybere, co chce, da si to na stul, nandam tam jidlo a ji… vsichni jsme happy a jeste si sama prostre. ja si teda libuju, jak jsme tohle dobre vyresili, a jeste ji to vede k zodpovednosti. Nepripravi si talirek - nema z ceho jist.
@Janasas píše:
@kontramatkano… jako ale napíšu, že švagrová byla hodně nasr…
přiznám se, že se mi jeho řešení též nelíbí. Vždyť se tím snížil na úroveň chování, které jako nežádoucí potírá. Oplácení mi přijde dost nevýchovné, a taky trochu riskantní. Rodič přeci vychovává hodně vlastním příkladem.
Podívej já to nebudu celé dočítat. Ale pokud tu padlo - zajdi si s děckem do poradny, anebo i bez něj, at ti zkusí poradit, jak reagovat. Já sama bych to asi řešila takto ( vycházím z toho, že dítě je zdravé, nemá žádnou poruchu):
Pokud mi hodí misku na zem, že jíst nechce, tak bych se zhluboka nadechla, abych ho nezabila, a řekla nechceš, nejez. tady máš kbelík, smetáček a uklid to a běž si hrát nebo umýt a spát. Absolutně bych nedala najevo, že mne ta reakce nějak vyvedla z míry.
Nechce si obléci tohle, ale třeba letní šaty? vysvětlím, že je zima. Chce letní šaty? Dobře - obleč si je, ale ven nepůjdeme.
Pokud ven jít musíte, tak jo, obleč si je, ale nemysli si že se budeme vracet převléci, bude ti zima.
Zkusí tě praštit? Chytit ruku, důrazně říci že ne, že tohle se nedělá a nedělají to ani malé děti, a pokud to ještě zkusí, půjde do svého pokojíku a tam zůstane.
Hysterický řev, ze kterého se až pozvrací? Doporučuji tu zde tak zavrhovanou studenou sprchu - klidně jen na ruce a hlavně nastříkat třeba rukou na obličej studenou vodu. At se vzpamatuje. Umýt, utřít, odnést do pokoje a usadit tam s tím, aby přišla, až se vydýchá.
Ale tyhle reakce musí být vždycky, vždycky a vždycky stejné. Ne jednou hysterák přejít a podruhé seřezat. To nejde.
Dát jednoznačná a pevná pravidla a na těch bezpodmínečně trvat. Stejně jako trest - ano, je nutný. I třeba obyčejné - jdeš spát bez pohádky. A dodržet to, i když bude děcko hystericky řvát.
Ona tě má jednoduše na háku, zjistila, že si všechno vyvzteká a vyječí. A je nejvyšší čas jí dokázat, že takto to nefunguje.
@krtek93 píše:
A umíš si na chviličku připustit, že to nemusí být jen a pouze tvoje zásluha, ale taky povaha těch dětí?Že se může stát, že někdo bude dítě vychovávat naprosto stejně jako ty - a přesto se to dítě ve finále bude chovat a reagovat jinak, protože má prostě jinou povahu než tvoje?
vychované dítě prostě není na svoje rodiče drzé. POkud je, pak není vychované.
Každé dítě je jiné a na každé platí jiný metr. Od toho jsou rodiče, aby své dítě znaly a uměli s ním zacházet a vychovat ho.
@blobfish píše:
Jenže to je právě ten problém. Zakladatelka psala, že zkoušela výchovu po dobrém i po zlém a ani jedna nefunguje. To může znamenat dvě věci: Buď zakladatelka ve výchově dělá nějakou základní chybu, nebo je výchova u tohoto konkrétního dítěte něčím komplikovanější a je potřeba změnit přístup nebo odstranit nějaký objektivně existující problém. Je mimochodem celkem obyklé, že když to nejde po dobrém, nejde to ani po zlém (pokud to dítě nezlomíš, což někteří hodnotí pozitivně, ale z dlouhodobého hlediska to může přinést víc škody než užitku).S výchovou cizích dětí se výchova těch vlastních podle mě moc srovnávat nedá.
Podle mě je zásadní ten nulový respekt. Dítě z ní má evidentně pr…
Chudák zakladatelka, ta tady ať už mezi řádky, nebo přímo a natvrdo, dostává takovou nálož
Doufám, že si z toho vezme jediné - čapnout dcerku, čapnout manžela a jít se někam poradit - mudrování na netu je jen mudrování na netu, nic víc
Moc držim palce, ať se to podaří nějak zvládnout, musí to být strašlivě náročný pro všechny účatníky (skoro bych tipla, že i pro dcerku, i když to tak třeba na první pohled nevypadá) a je v tu chvíli úplně jedno, kdo co jak kdy udělal nebo neudělal a co si o tom myslí cizí mamky na netu.
Krtek: Dle popisu zakladatelka dostává od vlastní dcery pravidelně větší kapky, než dnes od nás zde.
@kontramatka píše:
vychované dítě prostě není na svoje rodiče drzé. POkud je, pak není vychované.
Každé dítě je jiné a na každé platí jiný metr. Od toho jsou rodiče, aby své dítě znaly a uměli s ním zacházet a vychovat ho.
Ale i rodiče se kolikrát musí učit jak na to. To, že se jim narodilo dítě, milují ho, věnují se mu, z nich nedělá lusknutím prstů odborníky na výchovu. A některé děti jsou prostě náročnější než jiné. Vidíš to strašně černobíle
Asi jako já, než jsem měla děti. A kdyby se mi narodila mírná poslušná holčička, na kterou stačí zvednout obočí a zaleze pomalu s pláčem do kouta (jako jsem byla jako dítě já), viděla bych to tak dál.
Už jsi objednaná do poradny, k psychologovi? Klidně k placenému, obvolej jich víc. Musíš jednat HNED, tvoje holčička to potřebuje.
Ještě bych chtěla napsat místním perfektním matkám @kontramatka, @vertunka aspol., co jsou hned hotové s tím, jak jsi neschopná - je mi z vás na blití. Doufám, že někdo dává takovou pořádnou sodu i vám… jste tak odporné i v reálu, nebo jen na netu?
@krtek93 souhlsím s tebou, ale myslím si, že je to všechno hozené o tom, jak je dítě klidné a nebo ne, jeslti je paličaté nebo ne, a jestli poslechne nebo ne..
tady mě to přijde, že holčička vzala roli maminky a prostě rozhoduje, což mi nepřijde ok..
Já mám kluka va 3 třídě a teda co se dělo v 1.třídě jsem zůstala v šoku…Co si dokáží děti už dovolit.. Už se řešilo schovaná svačina hozená do záchodu, už byl zlomený malíček, už byl nůžkami poškábané do krve záda, sebraná žákovská a počmáraná poznámkou- konec pvrní třídy, když tam přijdu a učitelka mi něco říká, ´děti chodí po třídě, a nebo řekne dva kluci si šli lehnout k tabuli
Příspěvek upraven 02.02.18 v 15:09
@kontramatka píše:
A sice???
Co konkrétně? Když mě dítě bije, vezmu ho za ruce a dám mu jasně najevo, že se bít nenechám. Rozhodně ho nebudu bít taky, protože to vůbec nedává smysl - akorát bych mu dala najevo, že bití je správný způsob komunikace. Když dítě hodí jídlo na zem, vezmu ho od stolu. Když dítě bude vyhrožovat počůráváním, budu se snažit zjistit, proč nechce ve školce spát. Pokud to bude z jeho strany opravdu jen zlomyslnost vůči mě (může být), tak poprosím učitelku, aby pod něj dala igelit a dám mu náhradní pyžamo - dám mu najevo, že tudy cesta nevede. Pokud bude dítě reagovat nějak nestandardně (třeba tím sebepoškozováním), vezmu ho k psychologovi nebo psychiatrovi.
Sama mám nadprůměrný počet dětí a žádné jsem nikdy nebila ani ho neposílala pryč, nepovažuju se za nějakou supermatku, prostě mám velké štěstí, že mé děti dobře reagují na „normální“ výchovu. Kdyby nereagovaly, budu to ale řešit určitě jinak než bitím nebo odpíráním lásky.
@jankajj No, spíš jiný kapky
Mně se moc nelíbí, že tu zkrátka mezi řádky vyznívá hlavně to, že je neschopná a měla by si snad jít někam nafackovat nebo co, že to nezvládla. No, to samozřejmě může - a dál? Nějaký sebevýčitky jí podle mě nepomůžou. Navíc když ty situace podle mě neřeší vůbec blbě. Třeba s tou miskou - co víc udělat? Ona nedělala před dcerou, že nic, že maminka půjde a uklidí to a s úsměvem připraví novej puding, samozřejmě zcela dle jejích představ. Ale holčina je prostě „těžší kalibr“ ![]()
@kontramatka píše:
vychované dítě prostě není na svoje rodiče drzé. POkud je, pak není vychované.
Každé dítě je jiné a na každé platí jiný metr. Od toho jsou rodiče, aby své dítě znaly a uměli s ním zacházet a vychovat ho.
aby bylo dite vychovane, musi se vychovavat.Aby se mohlo vychovavat, musi se nejprve necim prohresit. Tezko budes klidnemu dvouletemu diteti sedicimu u jidla vysvetlovat, ze jidlem se nehazi
A je logicke, ze deti v obdobi vzdoru zkousi, kde maji ty povestne mantinely.Je to prirozene a normalni. Zdrave dite zkusi napriklad jednou odstrcit misku s jidlem, maminka mu ji zpet a vysvetli, proc ma jist. Podruhe ji zkusi zahodit, to uz se maminka zlobi, vysvetluje, i treba zvysi hlas. Velmi klidne deti (jedno mam doma) si z toho vemou ponauceni a priste uz to nedelaji.Ty tvrdohlavejsi (taky mam jedno takovez) to presto jeste jednou zkusi, mamka uz treba placne pres ruku, necha dite uklidit, o hladu. Pouci se. a pak jsou deti, tezko vychovatelne a palicate, ktere to udelaji kazdy den dvakrat, pokazde jsou pouceni, potrestani, odveleni od jidla atd. a stejne to stale delaji. Pokud mas dite z prvnich dvou kategorii,gratuluju.Ale jestli me me deti neco naucily, je to tolerance a respekt k odlisnostem. To, ze moje vychovne metody nemusi fungovat celoplosne a to, co jedno dite pochopi hnedna, dalsi za mesic, jine az v dospelosti ![]()
@krtek93 píše:
A jak dlouho to vydržíš takhle praktikovat? Den, dva, týden? Když se stejná scéna bude opakovat denně s tím, že dítě nakonec opravdu nejí? Opravdu takové děti jsou. A ne každý rodič má nervy ze železa. Já jsem taky spíš pro dětem neustupovat a trvat na svém, ale musela jsem si přiznat, že někdy je opravdu rozumnější ubrat a hledat kompromis.
Hlavne za me, ja se sice snazim v takove situaci neustoupit, ale do budoucna se temto kritickym situacim (tem, ktere se opakuji stale dokola) snazim nejak predejit. Nervy mam fakt jen jedny, a lepsi nez riskovat, ze vymeknu po hodine revu, je aby k takove situaci vubec nedoslo.
I proto bych na ni nejak potrebovala prehodit i ten vyber obleceni a oblekani. |Zas nejakou policku, kam ji nachystam dve moznosti obleceni, a ona si z toho rano vybere a oblekne. Kurna, musime o vikend (kdyz nikam nespechame), natrenovat to samostatne oblekani.
Jinak kdyz ted v zime par dni hlidala babicka, tak nebyli vubec venku, protoze ji proste nedokazali oblect..
@NInaL. Zas tak moc se nerozčiluj, každé dítě je jiné a na každé platí něco jiného. Tyhle dvě mají svůj způsob výchovy, je jasné že jim fungoval, tak nemusí být špatné matky.
A tady jasně holčička s mámou mává, dělá si co chce a maminka skáče podle ní. Naučila si ji tak, tak se musí naučit prosazovat svoje. A ty řeči o doživotním traumatu a psychické újmě mi často přijdou úsměvné. protože to je takový fajn způsob, jak se vymluvit třeba z nějakého neúspěchu nebo neochoty něco řešit.
A upřímně někdy je lepší jedna dobře mířená na zadek, než hodinový projev a návštěva psychiatra.