Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Malý tyran aneb tohle už se nedá vydržet
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Máte zkušenost s Portál Malý tyran?
Přidejte zkušenost s Portál Malý tyran
Napsat příspěvek
Velikost písma:
2.2.18 15:33
@Pipilota Citrónie Hele, ty máš k aktuální diskuzi super podpis 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.18 15:36
@Pipilota Citrónie píše:
Daj mu kufry za dveře…
Hele, to mi přijde snad horší než facka. Jako taky se občas v zoufalství uchýlím ke kdečemu (kufry za dveře jsem teda ještě nedávala, ale něco slovního proběhlo), ale hrdá na to nejsem a rozhodně bych to s klidným svědomím nikomu neradila 
Teda, abysme se blbě nepochopily - já vim že ty to neradíš 
Jen že jsem to tu někde coby radu zaznamenala, resp. nějaký to vyhrožování polepšovnou či co to bylo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.18 15:37
@krtek93 to máš těžko.. Udělal jednou..
Mě kluk zlobíl v obchodě. taky jsem se snažila vše možné, někdy je hodnější někdy ne..
A šla jsem s mámou, a taky tam něco vykřikoval, že něco chce, máma dala do košíku a u pokladny, to bylo na páse, a on, že to chce, máma, počkej, a zase a máma je docela taková ostrá a houkla přes půl obchodu.. Jak se to říká.. to neumíš říct slušně nebo co…
No já zůstala v šoku, protože jsem čekala co kluk, jestli bude natahovat nebo ne.. Já neměla odvahu!!! tak houknout přes půl obchodu.. a víš co je to půl roku a pomohlo to 
Myslím, že z toho nějakou ujmu neměl, ale já jsem si z toho trochu vzala, že říct, jednou, dvakrát a pak natvrdo říct až houknout, když je potřeba
Pak taky vidím maminku- miláčku počkej a dítě ji tam uplně… tak si vzpomenu na sebe
Příspěvek upraven 02.02.18 v 15:40
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.18 15:40
@xacxa píše:
To zvracení není z pláče, aale na truc. Měli jsme takového školáka, že nejí ryby a tak dlouho seděl nad tím talířem s tím kouskem filé a navaloval si, až se poblil přímo do talíře…vyloženě si to vsugeroval avynutil. Toto bych asi řešila, jinak si může malá zadělat na dost zásadní zdravotní problémy…
a to jste ho nutili, nebo tam sedel schvalne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.18 15:43
@Janasas Ono kolikrát i záleží na tom, kdo houkne. Já si nemyslim, že bych to neuměla, „houkám“ celkem často A dítě mě má stejně kolikrát na háku. Protože matka = erár, jak říká moje máma. Pak přijede dědeček, kterýho malá miluje, on jí, v životě by na ní nevztháh ruku. Zvedne obočí, udělá spíš takový „jako že se zlobí“ - a malá sklapne patky a jede dle rozkazu jak fretka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.18 15:51
@NInaL. píše:
Už jsi objednaná do poradny, k psychologovi? Klidně k placenému, obvolej jich víc. Musíš jednat HNED, tvoje holčička to potřebuje.Ještě bych chtěla napsat místním perfektním matkám @kontramatka, @vertunka aspol., co jsou hned hotové s tím, jak jsi neschopná - je mi z vás na blití. Doufám, že někdo dává takovou pořádnou sodu i vám… jste tak odporné i v reálu, nebo jen na netu?
Prosim? Z jakyho myho prispevku je ti konkretne na bliti???
Zakladatelka zalozila tema, ja reaguji tak, jak me napadne. Tohle presne bych ji rekla i v realu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.18 15:55
@Anonymní píše:
Zdravím maminky nalých tyránků a dovolím si připojit se.
Dceři už budou 3 roky(!) a vždy byla velice náročné dítě. Nemohla jsem si dovolit na minutu ji položit a jít na wc nebo cokoliv udělat - okamžitě byl hysterický pláč. Ani nosítko mi neakceptovala a dodnes se nerada nosí jinak než v rukou nebo na zádech (nesnese manduku, šátek ani krosnu). Když byla nepohyblivé miminko, ještě se to dalo - byl to sice hrozný jekot, ale alespoň si nemohla ublížit. V případě potřeby jsem ji prostě dala do postýlky a na minutku si něco zařídila (neříkám, že to bylo lehké, bylo to STRAŠNÉ pořád poslouchat, ale už jsem si asi nějak zvykla). Všichni říkali, jak se to zlepší, když bude větší. Leda prd. Ke všemu vyžaduje mě. Nikoho jiného nechce, musím to být výhradně já. Pokud s ní nejsem a aktivně se jí nevěnuju, ubližuje mi nebo sama sobě (štípání, drásání do krve, kousání, zvracení, bouchání do hlavy atd.). Spí s námi v posteli odmala, přesto se budí pořád 2× i 3× za noc, v případě nemoci podstatně častěji.
Chodí už do školky a prý si taky řvem vynucuje pozornostKdyž se jí nevěnují tak, jak si představuje nebo po ní chtějí něco, co se jí dělat nechce, dělá scény, zvrací, počůrává se…
Zatím chodila domů před spaním, ale potřebuji, aby tam už pomalu začala spát. Tento týden jsme to poprvé zkoušeli. Doma jsem vysvětlila, že potřebuju být déle v práci a že bude s dětma spát. Koupily jsme pyžamo podle jejich představ, tvářila se, že rozumí, chápe, souhlasila. Když jsme ráno šly do školky, ještě jsem jí řekla, že tedy pro ni přijdu, až se s dětmi vyspinká v tom krásném pyžámku. Načež dcera řekla, že tam spát nebude a jestli ji tam nechám, schválně se počůrá. Nijak jsem na to nereagovala, ale hádejte co - opravdu se počůrala. Prý když učitelky poslaly děti před spaním na záchod, tak nešla a řekla, že se počůrá do postele, což taky udělala. Další den se to opakovalo a teď zase musí chodit před spaním.
Má svoje rituály, které si vynucuje a když nejsou dodrženy, je oheň na střeše. Např. k odpolední svačince chce každý den puding její oblíbené příchutě. Když se jednou stalo, že jsem danou příchuť neměla a uvařila jiný, letěla miska s pudinkem přes celou kuchyň. Podobné excesy jsou s oblékáním. Než ji vypravím ven, jsem celá zpocená, vyřízená, protože ona vymyslí nějakou blbost jako např. najde sezónně nebo velikostně neodpovídající oblečení a prostě si ho MUSÍ oblíct. Když není po jejím, dostane záchvat vzteku a nehnu s ní. Oblíknu jeden rukáv, mezi tím svleče druhý, škube si vlasy atd. Křičí nee! pomoc! mě to bolí! (oblékání)
Plácnutí po ruce nebo po zadku i zvýšení hlasu všechno ještě zhoršuje. Mívá pak takové bloky, že kvůli plácnutí nebo zakřičení se mnou celý den nemluví, nechce mi dát ruku a to už je úplně šílené.
A teď čekám druhé, takže se vyloženě děsím toho, co bude, až budu mít doma k ní novorozence.
Nechci být otrokem svého dítěte. Co mám dělat?
L+L+miminko
Hodně věcí u ní vypadá na poruchu autistického spektra (nezdravá citová závislost, sebepoškozování, neadekvátní reakce na změny a na povinnosti, jídlo i oblékání). Pokud to trvá opravdu takhle dlouho a není to obdobím,, spíš bych to viděla na psychologa, než dělat nějaké závěry ohledně špatné výchovy. Raná péče a diagnostika PAS je už od 3 let.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.18 15:56
@blobfish píše:
Roste z ní člověk, který psychologům, psychiatrům a psychoterapeutům bude zajišťovat obživu, protože i díky takovým lidem praskají jejich ordinace ve švech. Nevyhrožuješ planě? Takže kdyby se dítě neuklidnilo, tak bys fakt odešla a nechala ho tam? To ti určitě věřímDítě potřebuje hranice, ale i bezpodmínečnou lásku, ne žít ve strachu, že když se nebude chovat podle tvých představ, buď mu fyzicky ublížíš, nebo ho opustíš.
Ano, odesla, predstav si. Potrebuju nekam jit a nebudu cekat 3 hodiny nez se dite uraci. Takze proste za tevu odejdu a zustane doma s tatinkem. Na vyber mela, oblict se a jit se mnou. Nechce, zdrzuje, nejde. A hele, funguje to. Nevidim duvod cekat nez se madam uraci 3× prevlict nebo se blokne u obouvani bot. Jeji smula. A tyrani to nni, proste bud chce jit a posloucha nebo nejde.
Příspěvek upraven 02.02.18 v 15:57
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.18 15:57
@anupati píše:
@Pipilota Citrónie Hele, ty máš k aktuální diskuzi super podpis
díky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.18 15:58
@kontramatka píše:
Bože děkuji ti, že mi posíláš @blumen
Děkuji, do smrti ti to nezapomenu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.18 15:59
@inkakřivák píše:
@NInaL. Zas tak moc se nerozčiluj, každé dítě je jiné a na každé platí něco jiného. Tyhle dvě mají svůj způsob výchovy, je jasné že jim fungoval, tak nemusí být špatné matky.
A tady jasně holčička s mámou mává, dělá si co chce a maminka skáče podle ní. Naučila si ji tak, tak se musí naučit prosazovat svoje. A ty řeči o doživotním traumatu a psychické újmě mi často přijdou úsměvné. protože to je takový fajn způsob, jak se vymluvit třeba z nějakého neúspěchu nebo neochoty něco řešit.
A upřímně někdy je lepší jedna dobře mířená na zadek, než hodinový projev a návštěva psychiatra.
No ono to nemusi byt tak jednoduche.Taky jsme meli obdobi, kdy byly nekolikahodinove revy, svlikani do naha, schvalne pocuravani. A nejdriv jsem byla tvrda, trvala jsem na svem, ale ono to vubec nemelo zadny efekt-a to nemluvim o par dnech, ale tydnech. Postupne jsem zjistila, ze kdyz obcas ustoupim, nekdy to pomuze a rev prestane driv. Zacala jsem ustupovat vic a vic a nakonec to bylo podobne jako u zakladatelky, ja byla hotova, dite furt rvalo a se vsim byl problem. A u nas pomohl psycholog, i pres to, ze dite je zdrave a nema zadnou diagnozu, proste ma problem (nepisu jaky, nemusi me tu vsichni poznat) a musela jsem se naucit jak s nim jednat, vic se na nej naladit a hlavne mi bylo vysvetleno, jak se v nekterych situacich dite citi a proc se chova jak se chova. A jeste to chovani je kombinace toho problemu a testovani hranic, takze vyhodnotit, jestli ted byt tvrda a nebo naopak vstricna. Takze myslim, ze urcite psycholog pomuze i u zdraveho ditete.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.18 16:01
@jita22 píše:
No ono to nemusi byt tak jednoduche.Taky jsme meli obdobi, kdy byly nekolikahodinove revy, svlikani do naha, schvalne pocuravani. A nejdriv jsem byla tvrda, trvala jsem na svem, ale ono to vubec nemelo zadny efekt-a to nemluvim o par dnech, ale tydnech. Postupne jsem zjistila, ze kdyz obcas ustoupim, nekdy to pomuze a rev prestane driv. Zacala jsem ustupovat vic a vic a nakonec to bylo podobne jako u zakladatelky, ja byla hotova, dite furt rvalo a se vsim byl problem. A u nas pomohl psycholog, i pres to, ze dite je zdrave a nema zadnou diagnozu, proste ma problem (nepisu jaky, nemusi me tu vsichni poznat) a musela jsem se naucit jak s nim jednat, vic se na nej naladit a hlavne mi bylo vysvetleno, jak se v nekterych situacich dite citi a proc se chova jak se chova. A jeste to chovani je kombinace toho problemu a testovani hranic, takze vyhodnotit, jestli ted byt tvrda a nebo naopak vstricna. Takze myslim, ze urcite psycholog pomuze i u zdraveho ditete.
Respekt žes to řešila a vyřešila
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.18 16:02
@blumen píše:
Ano, odesla, predstav si. Potrebuju nekam jit a nebudu cekat 3 hodiny nez se dite uraci. Takze proste za tevu odejdu a zustane doma s tatinkem. Na vyber mela, oblict se a jit se mnou. Nechce, zdrzuje, nejde. A hele, funguje to. Nevidim duvod cekat nez se madam uraci 3× prevlict nebo se blokne u obouvani bot. Jeji smula. A tyrani to nni, proste bud chce jit a posloucha nebo nejde.Příspěvek upraven 02.02.18 v 15:57
Tak ano, kdyz je doma tatinek. Nemuzes to pouzit, kdyz jsi doma sama…to muzes jit max.za ty dvere a to dite to proste vi… Pripadne i kdyz je doma tatinek a zadny rev se nekona, dite ti rekne Tak jdi. Spokojene, ze nikam nemusi…zadna lekce nenastala…zadny exemplarni priklad do budoucna…nepohnula ses tim pro priste ani o pid.Dle me…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.18 16:05
@markytka3 píše:
@blumen umite cist??? pisu, ze kdyz to plati pro vasi, nemusi to platit pro ostatni. a ze zrovna pro tuto holcicku, ktere nepritomnost maminky nejak neirituje, je vase rada na nic, prestoze to na vasi plati.
Ale moji moje nepritomnost taky neiritovala. Proto radim, odejit na dyl. Odzkouseno.
At si dela co chce a necha se sebounzametat dal
Kazdopadne na vine je i hlavne otec, kdyz hlida on, vse ji povoli. Maji se shodnout oba.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.18 16:06
Jo k tomu chci dodat, ze ja treba uz toto nepouzivam - fingovane odchody. Proste reknu, ze ja ven potrebuji a chci a ze pujde se mnou, protoze ja o tom rozhoduji a tecka. I za cenu sceny a revu z jeji strany.Edit:Samozrejme po vysvetleni, rozmluve apod.,
Příspěvek upraven 02.02.18 v 16:09
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
