Mám odpustit rodičům?
- Fotoalbum (0)
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Ne, nestykala bych se s nimi, život ti zkazilo už dost dlouho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Tak máma snahu měla ne? Sní bych se stykala, z otcem ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Uvidite casem. Ale na cas bych je uplne odriznul. Kdyz to bude fajn, tak odriznuti zustanou. Asi uz vam nic vic dat nemuzou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Pokud si myslis, ze ti bude lepe, kdyz jim odpustis, tak jim odpust.
Pokud si to nemyslis a mas pocit, ze by to byla chyba, tak jim neodpoustej.
Mysli pri tom rozhodnuti na sebe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Máma snahu sice měla, ale k čemu mi to je? Když se stejně nic nezměnilo, když mi otec bezdůvodně nadával, tak se mě nikdy nezastala. Byla doba kdy nás otec i fyzicky týral a máma sním stejně pořád byla a přitom měla možnost jít se mnou do slovenska kde má rodiče.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@mackA159 píše:
Tak máma snahu měla ne? Sní bych se stykala, z otcem ne.
Snahu? Vždyť se jí nikdy nezastala a dopustila, aby v tom její dítě vyrůstalo. Jasně, nebyla původce, ale svým slabošstvím a pasivitou dopustila, že mělo její dítě těžké dětství. Mohla něco udělat, ale neudělala, má na tom podíl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Nestýkala. Fuj, je mi zle z toho, že některé děti mají takové dětství. Mrzí mě to, ale o nic nepřicházíš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Z pohledu člověka, který rodiče odříznul už před dost lety a nelituju toho rozhodnutí, bych se na tvém místě zachovala zase stejně a na rodiče se vykašlala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Máma snahu sice měla, ale k čemu mi to je? Když se stejně nic nezměnilo, když mi otec bezdůvodně nadával, tak se mě nikdy nezastala. Byla doba kdy nás otec i fyzicky týral a máma sním stejně pořád byla a přitom měla možnost jít se mnou do slovenska kde má rodiče.
tohle je těžké a smutné, asi bych kontakt omezila na minimum, mámě občas přivezla něco na přilepšenou, řekla jí, že pokud bude chtít život změnit, tak jí pomůžu, ale jinak bych to omezila na třeba jednu navštěvu na hodinu nebo 2, tak 3-6× za rok
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Ne nestýkala a ještě bych jim hezky vše od plic řekla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Nestýkala. Je to hnus, čím sis musela projít. Já si tohle ani neumím představit, být vězněm vlastních rodičů.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Já bych byla naštvaná hlavně na mámu. Otec byl a asi ještě je tyran a
ona tě v tom prostě nechala. Kdyby s tebou odešla tak si mohla najít
práci a prostě celkově si mohla mít jako dítě lepší život 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Nestýkala bych se s nimi, a snažila bych se všemi silami vyhrabat se
z takového dna, snažit se vzdělávat, najít dobrou práci a žít líp než
oni
kdyby ses s nimi stýkala, mohli by tě nakonec na to své dno
stáhnout také
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Máme své děti a adoptovali jsme další
- Je tu někdo z Písku? Mám hodně specifický dotaz.
- Jaký dudlík mimi spíš vezme? AVENT nebo MAM?
- Mám skoro nejnižší plat ze všech!!! Říci si o zvýšení?
- Šestinedělí, mám obavy
- Rodičům vadí, že chodim s feťákem
- Mám depresi, nic se mi nechce dělat
Ahoj. Neměla jsem zrovna ideální dětství, jsem jedinaček. Rodiče dlouhodobě nepracovali a nepracují ani teď. Tudíž nás jediní příjem byla sociální dávka, že které se vyžít nedá. Otec je navíc velmi silný kuřák, takže mu máma musela každý den kupovat cigarety. Když jsme neměli peníze, tak jsme dávali věci do zastavarny, nebo máma chodila žebrat. Pracovat máma chtěla, sice neměla největší vůli ale aspoň trochu snahy jsem u ní viděla. Ovšem otec jí to zakazoval, řekl že jediná práce kterou muže dělat je jen mezi samí ženskými, že tam nesmí být jediný chlap. Mě otec zakazoval veškeré kamarády, mohla sem mít jen samé kamarádky a když se mu některá nelíbila taky mi jí zakázal. Máma mi je nezakázala, ale ani nikdy nic neřekla, vůbec se mě nezastala. Nejhorší pro mě asi bylo když jsme se odstěhovali na ubytovnu, kde sme měli jen jeden mrňavý pokoj, takže jsem neměla absolutně žádné soukromí a ve škole jsem díky tomu zažila i šikanu. Neměli jsme ani vlastní záchod, záchod jsme měli společný se sousedí na patře. Záchod byl hned vedle balkónu, kde sousedé v létě byli neustále, takže jsem neměla soukromý ani na záchodě. Navíc vedle nás bydlel vrah, kdykoliv jsem ho potkala na chodbě tak jsem byla posr.. strachy. Je toho ještě o hodně víc, třeba to ještě dopišu ale teď už mě začíná bolet hlava. Tak se vás ptám, jaké byste měli pocity kdy byste měli takové rodiče a takové dětství? Podle otce jsem prý děsně rozmazlena a že si nevážím toho co mi dál. Udržovali byste kontakt s takovými rodiči? Odpustili byste jim?