Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Máma mě ničí
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
16.2.13 15:49
Také se moc omlouvám za chyby, je jich hodně, ale četla sem to až po odeslání..a v tu chvíli sem chtěla napsat tolik věcí, že sem to neřešila.
- Citovat
- Upravit
16.2.13 15:50
Přerušit s ní vztahy, nic jiného nepomůže. Kdo neche rozumět, nerozumí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.13 15:53
Taky bych přerušila vztahy, minimálně na nějakou dobu. sedla bych si a napsala jí něco podobného co ty teď tady. prostě to ze sebe dostat, poslat jí to a na nějakou dobu přerušit vztahy. ona si to uvědomí. a když ne, je to její boj. aspoň bude přesně vědět, co se děje. ani bych jí zatím neříkala o tom, že jsi porodila. prostě jí napsat dopis, napsat tam že chceš mít klid a že pokud se takhle bude chovat dál, odmítáš s ní komunikovat. nic jiného asi nepomůže. jedině radikální řez.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.2.13 15:59
To mě už napadlo, ale ona by mi to do smrti neodpustila.taky není nejmladší, letos 70 a to zdraví nic moc. Vím že tu nebude pořád… 
je to máma a já pak jednou nedokážu říct dětem, kdyby se jí něco stalo, proč je nepoznala nechci být ta zlá, nechci jí upřít vnoučata a dětem babičku ale já to prostě nezvládnu.. 
- Citovat
- Upravit
16.2.13 16:00
Já bych taky přerušila vztahy- co pro tebe vlastně v životě udělala tak úžasného, kromě toho, že tě porodila? To samo o sobě je dost málo na to, aby tě otravovala do konce života. Navíc jestli se kvůli ní nervuješ, tak riskuješ zdraví svých miminek v bříšku. Vyprdla bych se na to, už jsi toho pro ni udělala víc, než dost- podle popisu ona celý život jen na někom visí, co takhle kdyby se trochu postavila na vlastní nohy?
Nebo myslíš, že pro tvé děti bude vztah s takovouto babičkou nějak přínosný? Bude jim do života tím správným vzorem?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Sandra752
16.2.13 16:00
Tak holks, klid a nohy nahoru..mela jsem neco podobneho..v tehotenstvi hruza, nervy a v sestinedeli ani nemluvim. ztratila jsem mliko.me navic deptala i vlastni tchyne a vis co mi pomohlo!? Poslala jsem je dopr..a byl klid. Mama se srovnala a tchyne ne a to je mi jedno. Hodne sil a nauc se rikat NE 
Ja jsem stejne povahy jako Ty a ted!? NE rict umim a je to fajn…materske hormony umi divy…drzim palce
- Citovat
- Upravit
colafit
16.2.13 16:00
Budu krutá, ale z toho, co jsi napasla, tak ona má ráda jen sama sebe, tebe jen vydírá, aby si nepřipadala tak sama. Když bude někdo lepší, zapomene na tebe do doby než tě bude potřebovat. Taky bych se obávala, že se ti přijede „pomáhat“ a zahájí svůj útok „v důchoďáku jsem sama, vy mě tu nechcete, chtěla bych pomáhat s dětma, ale když o to nestojíš…“ a donutí tě, aby sis jí nechala doma.
Co radím? Ať je uražená, je to její problém, hlavně se nenech dál citově vydírat. Ona pro tebe nikdy nic neudělala, tak proč bys měla ty?
- Citovat
- Upravit
16.2.13 16:05
Taky jsem to měla s matkou hodně těžké, ale jen do doby než jsem udělala pořádný krok…vymazala jsem jí ze života a vím, že jí za to, abysme si občas zavolali nestojím já ani dcera. Proto vím, že to bylo jediné a správné rozhodnutí. Od té doby mám od ní klid (sice kudy chodí tudy pomlouvá, ale to už neřeším)
Radila bych i tobě, buď nastavit tvoje pravidla a pokud to nepomůže tak přerušit vztahy, jinak to bude čím dál horší
Přeju hodně sil
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.2.13 16:07
Já se bojím, že když se jí nějaký čas neozvu, že se jí něco stane. Když zemřel táta, měla sem k němu jet a já raději šla na dízu. Holt sem nečekala že někdy odejde, myslela sem si, že tu bude pořád..To že sem tátu nenavštívila, to si budu vyčítat do konce svého života.
Jinak je pravda, že když byla s tím svým, tak řešila neustále jen jeho dceru a děti. Já jí každý víkend volám tak hodinu i dýl a neslyšela sem nic jiného co dědkovo vnoučata a pod. Až po hodině se mě třeba zeptala jak se máme..
- Citovat
- Upravit
16.2.13 16:13
Je to na tobě, ty musíš chtít něco změnit, ono samo se to nezmění. musíš si uvědomit, že po porodu už budeš matka TY! a tvoje děti pro tebe budou to nejdůležitější. takže bych si nastavila vlastní pravidla a nastavila je co nejdříve. každá rodina musí mít svůj řád. a je na tobě si ho zavést. Osobně bych to udělala tím dopisem. Pěkně od plic to tam napsat. Ty matku přece neodstřihneš. pouze nastavíš pravidla a bude na ní, jestli se jimi bude řídit nebo ne. a tím, že s ní nějakou dobu nebudeš mluvit jí dáš čas si to v hlavě srovnat a ukážeš, že se opravdu něco mění a že na tom trváš. ta změna se neudělá sama a v tomhle je krok na tobě, jestliže chceš něco měnit. pokud to měnit chceš, budeš hledat jak na to, pokud ne, budeš si zdůvodňovat, proč to nejde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.13 16:15
Moje sestřenka to má podobné a když jsme jí řikali, ať se na mámu vyprdne, tak furt argumentovala slovy: ale dyť je to máma. Hmm máma, která se ale nikdy jako máma nechovala. Její máma je ráda že se hne, pořád spolíhá na druhé, synové se na ní vyprdli jen blbá sestřenka se zase o mámu stará a ona je zní vyřízená. Shání jí domov důchodců a stará se jak blbec. A proč? Máma jí za to ani nepoděkovala. Když si stěžuje, tak jí řeknu aby se na ní vyprdla a ona zase: dyť je to máma… No dobrý teď si na ní zas byla stěžovat, že jí není nic dobrý a že z ní tahá peníze. Tak už jsem jí od plic řekla, že jsem jí na to svůj názor řekla a ať už mě stim neotravuje, když si nenechá poradit. Komu není rady, tomu není pomoci. Tobě radím to samé. Přerušit styky a když to vní bude hlodat, tak se ozve sama a třeba jí to trochu docvakne. Mimochodem, já se se svýmm otcem nestýkám 15 let a je mi to úplně šumák. A taky bych si mohla říct: dyť je to táta. Není, už dávno ne. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.13 16:15
zakladatelko matka mi tolikrát v životě vyhrožovala, že si něco udělá atd, jenže takový čovek je velikánský sobec a ublížit si by bylo až na posledním místě a nevěřím, že by „umírala“ a nešla by k dr, jede ti na city, protože ví jaká jsi
Když jí nezavoláš ty, zavolá ti sama od sebe?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.13 16:19
@Anonymní píše:
Já se bojím, že když se jí nějaký čas neozvu, že se jí něco stane. Když zemřel táta, měla sem k němu jet a já raději šla na dízu. Holt sem nečekala že někdy odejde, myslela sem si, že tu bude pořád..To že sem tátu nenavštívila, to si budu vyčítat do konce svého života.
Jinak je pravda, že když byla s tím svým, tak řešila neustále jen jeho dceru a děti. Já jí každý víkend volám tak hodinu i dýl a neslyšela sem nic jiného co dědkovo vnoučata a pod. Až po hodině se mě třeba zeptala jak se máme..
Tak co chceš ještě slyšet? V podstatě sis odpověděla sama. Promiň, řeknu to hodně krutě, ale mně to připadá, že jsi pro ni jen „citová služka“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.2.13 16:22
Nejhorší je, že co mi řekne hnusného do teleonu, za týden popře bud je nemocná a nepamatuje si nebo je snad deb…Tak nevím jak s tím dopisem, ona strašně lže a vše popírá, teda pokud si to skutečně pamatuje 
Vím že máte pravdu, musím s tím něco udělat. Za chvilku budu mít svou rodinu a té se chci věnovat a né pořád být s nervama někde…kolikrát když se chytíme po telefonu, hned mi řekne víš co, když tě tak obtěžuju, už mi nevolej, když jí to pak připomenu, její reakce je-no dovol, to bych nikdy v životě neřekla
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Už nevím kudy kam. Máma mě chce snad zničit, ale asi si to ani neuvědomuje. Bud je tak hloupá nebo jí něco žere mozek.
největší radost má z krabičky cigaret 
nějak došlo k tomu, že mi předhodila, že sem jí neřekla když sem ty čtyři dny ležela v nemocnici. Už sem měla nervy v kýblu a řekla sem jí že sem jí tam nechtěla z důvodu že je hysterka a že by mě pořád otravovala po tel a nedala mi klid a ten jsem potřebovala, protože sem se bála že potratim.. 
ona mi totiž řekla, že kdyby to věděla, tak by mi každý den volala a jezdila za mnou 
myslím, že by mě za takových okolností vezli nohama napřed..
nejhorší je, že řekla, co už není s tám svým přítelem, že když k nám pojede, tak jí nic zpátky netáhne, tak se může vrátit za dlouhou 
neumím si představit, že budu po porodu, máma u nás kdoví na jak dlouho, jak jí pak naznačit že už stačí at jede domů. ona to veme zase po svém, že jí nemám ráda, že jí tam nechci a že bude lepší, když už jí nebudu volat-to slyším také často. dělám pro ní celej život maximum, ale už chci konečně žít taky svůj krásnej, klidnej život. Bojím se i toho, že až přijdou vánoce, bratr si jí k sobě určitě neveme a já jí asi nedokážu nechat samotnou.Na druhou stranu, první vánoce s dětma a manželem na což sem se moc těšila, navíc v novém domě, který jsme koupili kvůli dětem. jak dál a co dělat? Je tu někdo, kdo zažil něco podobného?
Abych shrnula celý život co se týká mě a jí, tak to je jedna velká katastrofa. Zničila mi dětství, dospívání, ze života dělala peklo. Až do mých 20ti sem s ní nemohla skoro normálně mluvit.
Když sem byla malá, naši se rozvedli, máma je strašná žárlivka. pak jsme se xkrát stěhovali, já měnila školy, bylo to hrozný. Pak se podruhé vdala a to byl děs, začala s tim svým pít a to hodně, byl pro ní svatej a já nevděčnej parchant, kterýmu neustále vyhrožovala děcákem. Mlátila mě, nepečovala o domácnost, vše jsem měla neustále já za povinost, nesměla sem se s nikým bavit, nikdo k nám nesměl chodit.Byla bordelářka, uměla se jen načančat a pořád se nakrucovat venku v nových hadrech a mě oblíkala jako strašáka
Pak zemřel můj táta-její první manžel, poté i její druhý manžel, opět pila a hodně, přestala komlpet platit účty-vodu, elekřinu a v domě nehorázny bordel.
Já byla na učnáku, poté jsem si šla udělat maturitu. někdy v té době se ty vztahy trochu urovnaly. Já si brigádně musela vidělávat na školu, od mámi jsem, neměla nic. musela sem platit inter, jídlo, školu a ještě jsem jí z toho posílala njaké peníze, protože pořád skuhrala že nemá na nic.bylo tzo kolem 1500,někdy 1200,jak jsem mohla.Sama jsem kolikrát měla jen rohlíky a paštiky, čínské polívky.
pak jsem začala pracovat a na mámu začali chodit výhružky s exekucí za neplacení účtú. Mám bratra, ale ten na mámu tak nějak kašlal, měl svůj život, tak se na mě máma upnula. Musela sem si pučovat peníze na nmami dluhy-jednou 40tis, pak 20 a pod. pomohla sem jí z dluhů asama je měla. Skončila v domě s peč. službou. Je to tak že každý má svůj byt, vaří si a tak-není to klasická důchodkárna. Žije tam několik let, pořád za ní jezdim, volám jí. kupuju dárky-mimochodem-když k vánocům od nás(JÁ A MUŽSKEJ)dostala hromadu dárků, stejně z nich nemá radost, chtěla holt něco jiného. Loni dostala méně dárků ale dražší a zase nic moc reakce
Když tohle vše pominu, pořád jsem na ní nezanevřela. Je mi 3O let, budu se v létě vdávat, čekáme dvojčátka, máme krásný dům. Máma tam kde žije měla přítele, pár let, ted se s ním rozešla a doslova mě terorizuje. pořád mi volá, stěžuje si, nadává na něj nebo skurhá jak je nemocná. k doktorovi nechodí, když sem jí řekla, jak chce jako jezdit za vnoučatama když jí pořád něco je. Volám jí každý týden a pokaždý je na smrt nemocná, ale jak jí řeknu at jde k doktorovi, tak je jí dobře. Strašně špatně vidí, na oku se jí udělal nějaký zákal, sem jí řekla, at nepočítá s tím že když je napůl slepá, že bude sama hlídat dvojčata-prostě jí chci přinutit k očnímu. víte co mi na to řekla, proč mě pořád jen urážíš, na kočárek uvidím a do pangejtu taky nevjedu
Mám rizikové, to ví, ale neví, že po ivf ani kolik nás to stálo a pod.jak ted není s tím svym přítelem, je na mě závislá, terorizuje mě po telefonu snad ob den. pokaždý výmluva proč si volala nebo můj mužskej, že má od nás zmeškaný hovor. přitom jí nikdo nevolal. Pokaždý se po tel pohádáme, mě pak není dobře. jednouse stalo že volala a já pak ležela 4 dny ve špitále, nevím zda to bylo z toho stresu z ní nebo něco jiného, prostě sem krvácela. Bojím se předčasného porodu a ona mi nedá pokoj ani klid, pořád chce jen řešit po tel ty svoje problémy a já musím poslouchat, jak nadává a pod. každý víkend jsem nervozní a s nechtí jí jdu volat, ale i přesto jí mám ráda, je to prostě máma…
Dnes opět hádka. máma má strašnou povahu a hlavně je to děsná lhářka a je to smutný i pěkná intrikánka
tak sem jí také dnes řekla, pokud by byl nějaký problém a já musela ležet v nemocnici, tak jí o tom neřejnu abych měla klid. Zdůraznila sem, že se to netýká když budu v nemocnici ohledně porodu.Ona se urazila a jako vždy si z toho vzala jen následující. Ty se za mě stydíš, no dobře, jak chceš, já už tě nebudu otravovat.pak začala, to víš já nemůžu za to, že sem stará a to už sem neměla sílu poslouchat, pač mi začalo být zase divně z rozčílení, což sem jí řekla. ona to nevnímala a pořád řvala něco, děsně rozčílená, tak sem jí řkla že nemám chut to řešit, že zavolám za 14 dní a čau. Položila sem jí telefon.Jsem si jistá, že ani nestačila v tom svém afektu zaznamenat co sem jí řekla a že ze sebe dělá chudinku, jak je sama a každej na ní kašle. Vím jaká je.Jsem ráda že budu mít 14 dní klid, ale bojím se co bude dál. Co mám dělat? Už nemůžu dál..To se dokonce připravuje, až se děti narodí, čož bude tak měsíc a kousek, jak bude jezdit pomáhat. Bude to spíš teror, nedokážu s ní vydržet víc jak den
pokud jste se dočetli až se, moc vám děkuju za trpělivost. A proč anonym, je to moc osobní a choulostivé, tak se omlouvám.