Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@lihow píše:
Ta pravá „protivnost“ nastává u chlapů až většinou při jejich přechodu - tzv andropauze. To pak se musí celá rodina obrnit trpělivostí, protože tento stav je v podstatě neřešitelný. V některých zemích se to už snaží trošku léčit - testosteronem apod. Ale u nás se to většinou ani nediagnostikuje.
No kolem 30let je opravdu do andropauzy hooodně, hoooodně daleko. Ta přichází nějdřívě před padesátkou, ale spíše až ve věku 50-55 let. Problémy alkoholové „opice“ jsou zase problémy povahové, to si netroufám posuzovat. Někdy bývá jedinou cestou alkohol omezit.
@lihow píše:
Ta pravá „protivnost“ nastává u chlapů až většinou při jejich přechodu - tzv andropauze. To pak se musí celá rodina obrnit trpělivostí, protože tento stav je v podstatě neřešitelný. V některých zemích se to už snaží trošku léčit - testosteronem apod. Ale u nás se to většinou ani nediagnostikuje.
Jo jo, chlapi po pětačtyřicítce by měli jít na odstřel…
![]()
No on v ráci nepije, je tam 10dní ale když přijede, tak jde v pátek s klukama na pivko, spolu nechodíme máme doma prcka a tak jde jednou on, jednou já
a máš pravdu, že je to povahové, jeho táta je vášnivý sparťan -tak to dělal asi po něm. Od tý doby co jsme spolu se hodně sklidnil ani na tu spartu už nejezdí -prý na to nemá čas, když má malýho ![]()
@lucie.t píše:
Mam doma naprosto stejny poklad a diky tomu citim naprosto to same co ty.
dela dusno, zbytecne dusno kvuli naprostym hovadinam a me se pak vubec nechce byt na nej mila (presne jak ty pises) proc takykdy to tak zbytecne mezi nama kazi. reaguji uplne stejne jako ty, nejsem protivna, to nic neresi.
Manzel je take jinak uzasny, pacoviny, udelal by pro nas maximum…ALE ty zbytecne vybuchy jsou..jsou proste zbytecne.
Jak uz tu padlo, myslim, ze je to nespokojenosti, pocitem, ze nekde zklamal..
On to koliktar i prizna, ze to prehnal, a ze na tom zapracuje, ale nejak se nic nemeni
Tak to je přené jako u nás zakladatelka
@Anonymní píše:
Tak to je přené jako u nás zakladatelka
Tak ke Kodetovi má daleko, to jsi mě pobavila
. Jak jsem se vypsala, už mi to nepřijde tak hrozné, není to pořád, prostě někdy. Něco v povaze bylo asi odjakživa, jen se mi na to nějak nechce zvyknout. A o něco horší je to, když máme malé dítě. Řekla bych, že na něho žárlí. Ale buď zase milá na bručouna, že jo? ![]()
@blabola píše:
Tak se mi při čtení tohoto příspěvku hned vybavil Kodet v Pelíškách.A to byl takovej vždycky nebo až teď?
Včera měl zase svoji nepříjemnou chvilku při obědě - vadilo mu, že se druhé jídlo nepodává hned po polévce (ještě potřebovalo pár minutek dodělat) - prý náš druhý syn nemá správné stravovací návyky a je proto hubený
(on je teda špatný jedlík), tak to mi teda opravdu toho Kodeta připomnělo a musela jsem se i smát
. On to ale myslel vážně
! Tak jsem mu řekla, že mi připomíná toho Kodeta, odpověděl mi, že Kodet neměl možnost volby, kdežto my ano
. No pak vyšuměl… Takže takhle to občas u nás chodí… ![]()
kdyz to takhle clovek cte, tak je to usmevny. ale moc dobre vim, ze v te chvili si clovek rika „PROOOOOC?! vzdyt byla tak paradni pohoda klid..“
my meli vcera:
prisel, ze si jde delat caj, jestli chci taky neco. tak rikam, ze chci kafe. po ctvrt hodine jdu do kuchyne a nic, on uz sedel u pocitace. tak dam varit vodu a jdu zjistit jaky chce caj. bez jedineho slova, rypani…proc taky, ze. po pripraveni prichazi on a rika „to mi ten caj nemuzes zalit poradne?!“
jak jako poradne?
vzdyt tam je jen pul hrnecku vody
on kdyz neco zaliva, tak neleje vodu az po okraj, neda se to bez upiti ani prenest. ja tam nechavam min pul cm misto.
nebude klid a nebude klid, ne a ne a ne
vsechno to jsou takove hovadiny, ale kdyz se jedna prida k druhe, tak je z toho takove dusno, ze…
Ahoj, přidávám se k manželkám prudiče. ![]()
S manželem jsme víc jak 7 let, z toho 4 roky svoji. Máme pětileté dítě. Manžel mívá obobí, kdy je úplně v pohodě. Jedeme spolu na výlet, hraje si s dcerou. A pak je období, kdy je fakt na zabití. Nemluví se mnou respektive jen odsekává, je strašně urážlivý, nedá se mu nic vysvětlit, mluví se mnou hnusně.
Já jsem dost flegmatik, ale někdy mě to vytočí tak, že mu normálně z plných plic řeknu, jak mě s…e! Pak třeba odejde a vrátí se za několik hodin (ani nevím, kde byl) a pokračuje to dál ve starých kolejích. Kolikrát to trvá celé týdny a je to fakt k nevydržení. V žádném „přechodu“ ještě rozhodně není, je mu čerstvých 30. ![]()
Teď má zrovna takovou epizodku a já už bych mu nejradši dala palicí po hlavě. Minulý týden přijel po 14 dnech ze služebky. Když tam byl, skoro denně jsme si volali nebo skypovali a zdálo se vše v pohodě. Přijel a obrat o 180°. Ani pusa na přivítanou, nedívá se na mě, když se mnou mluví, odpovídá strašně podrážděně. Dcera teď byla nějaká protivná a on mě přišel seřvat, že si s ní neumím udělat pořádek, přitom on sám jen ležel a nic nedělal. Normálně mi řekl, že jsem na h…o matka a že z dcery vyroste nevychovaný spratek. Bouchnul dveřma a šel spát - spí teď v pracovně.
Skoro mi přijde, že je kvůli něčemu konkrétnímu naštvaný, ale on neřekne, o co jde, jen se tváří a chová jako idiot. Nějaká společná diskuze je nemožná, vůbec se nezapojuje, čumí u toho do mobilu a odpovídá nesmysly nebo mlčí.
Fakt při těchto jeho obodobích pokaždé pomalu píšu žádost o rozvod. Nemáte nějakou radu, jak to přežít a nezabít ho?
M.
Spíš než přežít by bylo dobré vyřešit to.
Tyto problémy mají tendenci bobtnat.
Tak já mám takovýho bráchu, tohle dělá co ho znám. Podle mě mu jde jenom o to, dostat lidi okolo sebe pod tlak, aby jim vsugeroval nějaký imaginární pocit viny nebo jim tím zkazil náladu.
@páájaa2 píše:
Tak já mám takovýho bráchu, tohle dělá co ho znám. Podle mě mu jde jenom o to, dostat lidi okolo sebe pod tlak, aby jim vsugeroval nějaký imaginární pocit viny nebo jim tím zkazil náladu.
to je hnus a co vaši na tohle chování? To mu jen tak tolerovali? Když byl malý to si tohle doma mohl dovolit? chudák jeho žena tedy… ![]()
@Sany80s píše:
Spíš než přežít by bylo dobré vyřešit to.
Tyto problémy mají tendenci bobtnat.
To se moc řešit nedá. Moje maminka k tomu měl v mém dětství tendence, vysledovala jsem, že když se chováš mile, jen to pruzení přiživuje.
Pomůže podle mě nastavit mu zrcadlo, taky odsekávat a jít mu z cesty. Když to na mě zkusí manžel, řeknu mu, že vidím, že nemá náladu a jdu pryč. (naštěstí máme dost místa).