Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Manžel dělá dusno
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
3.1.13 15:07
- Citovat
- Upravit
Anonymní
7.1.13 14:12
@blabola píše:
Tak se mi při čtení tohoto příspěvku hned vybavil Kodet v Pelíškách.A to byl takovej vždycky nebo až teď?
Včera měl zase svoji nepříjemnou chvilku při obědě - vadilo mu, že se druhé jídlo nepodává hned po polévce (ještě potřebovalo pár minutek dodělat) - prý náš druhý syn nemá správné stravovací návyky a je proto hubený 
(on je teda špatný jedlík), tak to mi teda opravdu toho Kodeta připomnělo a musela jsem se i smát 
. On to ale myslel vážně 
! Tak jsem mu řekla, že mi připomíná toho Kodeta, odpověděl mi, že Kodet neměl možnost volby, kdežto my ano . No pak vyšuměl… Takže takhle to občas u nás chodí…
- Citovat
- Upravit
9.1.13 21:30
kdyz to takhle clovek cte, tak je to usmevny. ale moc dobre vim, ze v te chvili si clovek rika „PROOOOOC?! vzdyt byla tak paradni pohoda klid..“
my meli vcera:
prisel, ze si jde delat caj, jestli chci taky neco. tak rikam, ze chci kafe. po ctvrt hodine jdu do kuchyne a nic, on uz sedel u pocitace. tak dam varit vodu a jdu zjistit jaky chce caj. bez jedineho slova, rypani…proc taky, ze. po pripraveni prichazi on a rika „to mi ten caj nemuzes zalit poradne?!“ jak jako poradne? 
vzdyt tam je jen pul hrnecku vody on kdyz neco zaliva, tak neleje vodu az po okraj, neda se to bez upiti ani prenest. ja tam nechavam min pul cm misto.
nebude klid a nebude klid, ne a ne a ne
vsechno to jsou takove hovadiny, ale kdyz se jedna prida k druhe, tak je z toho takove dusno, ze…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.7.17 09:52
Ahoj, přidávám se k manželkám prudiče. 
S manželem jsme víc jak 7 let, z toho 4 roky svoji. Máme pětileté dítě. Manžel mívá obobí, kdy je úplně v pohodě. Jedeme spolu na výlet, hraje si s dcerou. A pak je období, kdy je fakt na zabití. Nemluví se mnou respektive jen odsekává, je strašně urážlivý, nedá se mu nic vysvětlit, mluví se mnou hnusně.
Já jsem dost flegmatik, ale někdy mě to vytočí tak, že mu normálně z plných plic řeknu, jak mě s…e! Pak třeba odejde a vrátí se za několik hodin (ani nevím, kde byl) a pokračuje to dál ve starých kolejích. Kolikrát to trvá celé týdny a je to fakt k nevydržení. V žádném „přechodu“ ještě rozhodně není, je mu čerstvých 30.
Teď má zrovna takovou epizodku a já už bych mu nejradši dala palicí po hlavě. Minulý týden přijel po 14 dnech ze služebky. Když tam byl, skoro denně jsme si volali nebo skypovali a zdálo se vše v pohodě. Přijel a obrat o 180°. Ani pusa na přivítanou, nedívá se na mě, když se mnou mluví, odpovídá strašně podrážděně. Dcera teď byla nějaká protivná a on mě přišel seřvat, že si s ní neumím udělat pořádek, přitom on sám jen ležel a nic nedělal. Normálně mi řekl, že jsem na h…o matka a že z dcery vyroste nevychovaný spratek. Bouchnul dveřma a šel spát - spí teď v pracovně.
Skoro mi přijde, že je kvůli něčemu konkrétnímu naštvaný, ale on neřekne, o co jde, jen se tváří a chová jako idiot. Nějaká společná diskuze je nemožná, vůbec se nezapojuje, čumí u toho do mobilu a odpovídá nesmysly nebo mlčí.
Fakt při těchto jeho obodobích pokaždé pomalu píšu žádost o rozvod. Nemáte nějakou radu, jak to přežít a nezabít ho?
M.
- Citovat
- Upravit
20.7.17 09:59
Spíš než přežít by bylo dobré vyřešit to.
Tyto problémy mají tendenci bobtnat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.7.17 10:02
Tak já mám takovýho bráchu, tohle dělá co ho znám. Podle mě mu jde jenom o to, dostat lidi okolo sebe pod tlak, aby jim vsugeroval nějaký imaginární pocit viny nebo jim tím zkazil náladu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.7.17 10:24
@páájaa2 píše:
Tak já mám takovýho bráchu, tohle dělá co ho znám. Podle mě mu jde jenom o to, dostat lidi okolo sebe pod tlak, aby jim vsugeroval nějaký imaginární pocit viny nebo jim tím zkazil náladu.
to je hnus a co vaši na tohle chování? To mu jen tak tolerovali? Když byl malý to si tohle doma mohl dovolit? chudák jeho žena tedy…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.7.17 10:26
@Sany80s píše:
Spíš než přežít by bylo dobré vyřešit to.
Tyto problémy mají tendenci bobtnat.
To se moc řešit nedá. Moje maminka k tomu měl v mém dětství tendence, vysledovala jsem, že když se chováš mile, jen to pruzení přiživuje.
Pomůže podle mě nastavit mu zrcadlo, taky odsekávat a jít mu z cesty. Když to na mě zkusí manžel, řeknu mu, že vidím, že nemá náladu a jdu pryč. (naštěstí máme dost místa).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.7.17 10:35
@Anonymní píše:
Ahoj, přidávám se k manželkám prudiče.
S manželem jsme víc jak 7 let, z toho 4 roky svoji. Máme pětileté dítě. Manžel mívá obobí, kdy je úplně v pohodě. Jedeme spolu na výlet, hraje si s dcerou. A pak je období, kdy je fakt na zabití. Nemluví se mnou respektive jen odsekává, je strašně urážlivý, nedá se mu nic vysvětlit, mluví se mnou hnusně.
Já jsem dost flegmatik, ale někdy mě to vytočí tak, že mu normálně z plných plic řeknu, jak mě s…e! Pak třeba odejde a vrátí se za několik hodin (ani nevím, kde byl) a pokračuje to dál ve starých kolejích. Kolikrát to trvá celé týdny a je to fakt k nevydržení. V žádném „přechodu“ ještě rozhodně není, je mu čerstvých 30.
Teď má zrovna takovou epizodku a já už bych mu nejradši dala palicí po hlavě. Minulý týden přijel po 14 dnech ze služebky. Když tam byl, skoro denně jsme si volali nebo skypovali a zdálo se vše v pohodě. Přijel a obrat o 180°. Ani pusa na přivítanou, nedívá se na mě, když se mnou mluví, odpovídá strašně podrážděně. Dcera teď byla nějaká protivná a on mě přišel seřvat, že si s ní neumím udělat pořádek, přitom on sám jen ležel a nic nedělal. Normálně mi řekl, že jsem na h…o matka a že z dcery vyroste nevychovaný spratek. Bouchnul dveřma a šel spát - spí teď v pracovně.
Skoro mi přijde, že je kvůli něčemu konkrétnímu naštvaný, ale on neřekne, o co jde, jen se tváří a chová jako idiot. Nějaká společná diskuze je nemožná, vůbec se nezapojuje, čumí u toho do mobilu a odpovídá nesmysly nebo mlčí.
Fakt při těchto jeho obodobích pokaždé pomalu píšu žádost o rozvod. Nemáte nějakou radu, jak to přežít a nezabít ho?
M.
mám to stejné i věk odpovídá 
…taky nevím co s tím. Vím, že se máme moc rádi, životní láska navzájem, ale už si říkám jestli si to jen nenamlouvám, protože to jeho chování mě odrazuje.Jsem klidná, flegmatická, ale už mi dochází chuť se s tím vyrovnávat. U nás tipuju na příčinu, problémy v práci, prostě nemůže pochopit, že svět není správný, rovný a že všichni nejsou zodpovědní a féroví. Tohle těžce nese a je potom nabručený na celý svět.
Taky jsou scény ohledně dětí, jako by to byla moje vina, že něco neumí nebo neposlechnou. Přitom sám je ani nehlídá, přiznává, že je to fuška a že na to nemá.
Nedávno jsem už byla s toho na dně a říkala jsem, že zjistímě jak to chodí a vzdáme se péče o děti(když to podle něj nezvládám a děti ho otravují)viděl, že to myslím vážně(a v ten moment opravdu ano), tak trochu otočil, ale fakt jediné co pomáhá je nastavit zrcadlo, taky odsekávat(i když to nemám v povaze)nebo se vyhýbat, spát k dětem do pokojíku chodím já. Snad to přejde, protože takhle žít nechci
Příspěvek upraven 20.07.17 v 10:39
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.7.17 10:37
Anonymní, až ta epizoda skončí a bude normální, tak se s ním zkus pobavit. Řekni mu, že nevíš, proč byl naštvaný, že Ti to musí sám říct. On si totiž může myslet, že je to vždy evidentní, ale není. A také mu řekni, jak Ti to vadí. Nějak v klidu. A i bych se ho zeptala, jestli si on sám zpětně uvědomuje, že se nechoval dobře. A také, zda on sám ví, co to jeho chování spouští.
Jinak já bych tedy nezkoušela oplácet (chovat se stejně), to nikam nepovede. Jen byste měli takové dusno permanentně. Držím palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.7.17 10:48
@Anonymní píše:
Ahoj, přidávám se k manželkám prudiče.
S manželem jsme víc jak 7 let, z toho 4 roky svoji. Máme pětileté dítě. Manžel mívá obobí, kdy je úplně v pohodě. Jedeme spolu na výlet, hraje si s dcerou. A pak je období, kdy je fakt na zabití. Nemluví se mnou respektive jen odsekává, je strašně urážlivý, nedá se mu nic vysvětlit, mluví se mnou hnusně.
Já jsem dost flegmatik, ale někdy mě to vytočí tak, že mu normálně z plných plic řeknu, jak mě s…e! Pak třeba odejde a vrátí se za několik hodin (ani nevím, kde byl) a pokračuje to dál ve starých kolejích. Kolikrát to trvá celé týdny a je to fakt k nevydržení. V žádném „přechodu“ ještě rozhodně není, je mu čerstvých 30.
Teď má zrovna takovou epizodku a já už bych mu nejradši dala palicí po hlavě. Minulý týden přijel po 14 dnech ze služebky. Když tam byl, skoro denně jsme si volali nebo skypovali a zdálo se vše v pohodě. Přijel a obrat o 180°. Ani pusa na přivítanou, nedívá se na mě, když se mnou mluví, odpovídá strašně podrážděně. Dcera teď byla nějaká protivná a on mě přišel seřvat, že si s ní neumím udělat pořádek, přitom on sám jen ležel a nic nedělal. Normálně mi řekl, že jsem na h…o matka a že z dcery vyroste nevychovaný spratek. Bouchnul dveřma a šel spát - spí teď v pracovně.
Skoro mi přijde, že je kvůli něčemu konkrétnímu naštvaný, ale on neřekne, o co jde, jen se tváří a chová jako idiot. Nějaká společná diskuze je nemožná, vůbec se nezapojuje, čumí u toho do mobilu a odpovídá nesmysly nebo mlčí.
Fakt při těchto jeho obodobích pokaždé pomalu píšu žádost o rozvod. Nemáte nějakou radu, jak to přežít a nezabít ho?
M.
Moc neporadím co s tím, ale mám to doma stejně. Ale já na 90% vím, co to spouští. Vetšinou se tak chová v okamžiku, kdy mu řeknu, že se mi něco nelíbí (je jedno co), že mi to nevyhovuje a jak by mi to vyhovovalo. Prostě takový začátek pro diskuzi, ale místo diskuze se urazí a pak se mnou nemluví. Já pak zpracovávám pocit viny, který ve mě vzbudí, i když vědomě vím, že jsem neudělala nic špatného. Kvůli těmto jeho stavům jsem byla už v manželské poradně a doufám, že tam půjde taky. Když jsem mu řekla o manželské poradně, řekl, že neví proč by tam chodil, že žádný problém nemá. Když jsem mu na to odpověděla, že já ano, že mám problém s těmi jeho stavy, tak se pomalu urazil. Za dva dny mi vyčítal, že jsem za ním nepřišla se slovy, že bych byla ráda, aby se mnou šel do manželské poradny 
O manželovi vím, že je to minimálně lehký manipulátor, ale už se nechci nechat manipulovat. Možná toto je ten největší problém, který máme.
Prosím zachovat anonym, nebo smazat.
Anonym El
- Citovat
- Upravit
20.7.17 10:50
@kdochcekam Spíme zvlášt už od těhotenství, protože jej ruší i když se kočky myjou 
takže aby se vyspal do práce, tak spím jinde, protože jsem se převalovala, nemohla spát, potom až dotěd se vstává k dětem…takže spaní neřeším, to je mi fuk, jinak to stejně nejde. Když chodí do práce, nemůžu chtít, aby 5×za noc byl vzhuru kvůli dětem. Jen mám ráda klid a pohodu. Nesnáším řev a jiné vyvolávání emocí, s tím se mi vyrovnat nejde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.7.17 10:52
@truelly píše:
to je hnus a co vaši na tohle chování? To mu jen tak tolerovali? Když byl malý to si tohle doma mohl dovolit? chudák jeho žena tedy…
On se tak začal chovat cca po 20tém roku, k našim si to nedovolí, ale k přítelkyním a kamarádům jo. Podle mě si tím kompenzuje malé sebevědomí a chce na sebe upoutat pozornost, chce aby se řešilo co se s ním děje a co se mu stalo ( většinou je to uplná prkotina ). Já ho ignoruju, ale ten kdo ho zná málo, tak ten mu na to skočí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.7.17 10:54
Tohle mi dělat ten můj tak by to lítalo.
Těžko říct co dělat nežijeme s Vámi a nemůžeme být objektivní.
Předpokládám, že jsi zkoušela si sním sednout a situaci probrat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Tak ke Kodetovi má daleko, to jsi mě pobavila
. Jak jsem se vypsala, už mi to nepřijde tak hrozné, není to pořád, prostě někdy. Něco v povaze bylo asi odjakživa, jen se mi na to nějak nechce zvyknout. A o něco horší je to, když máme malé dítě. Řekla bych, že na něho žárlí. Ale buď zase milá na bručouna, že jo? 