Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Leucanthemum no tak ona musí být taky nějaká hvězda
Seber svojí hrdost…rodiče máš?? Sestru, bratra??
@Leucanthemum píše:
Nemám se kam odstěhovat. Ano, od úterý. Možná ani to ne. Je to tak vždycky. Hned každou miluje, pak vystřízlivý, slibuje a prosí. Teď byl tři roky relativní klid. Od ledna blbne. Na střídačku. Vidím jak to je absurdní. On ne.
Jsme spolu 15 let.
V tom případě to budeš muset zvládnout. Zítra bych si našla advokáta a začala jednat.
Muj manzel si po 10 letech vztahu nastěhoval 17 letou holčičku k nam do domu. Zabalila jsem si věci a odešla i s detma. Přes den jsem se venovala dětem, vecery utapela v alkoholu. 2 mesice mi trvalo, nez jsem se dala aspon trošku dohromady. Zhubla jsem 20 kilo, nasla si praci, která me bavi, nasla jsem plno nových přátel. Je mi lito, ze jsem přišla o dum, o chlapa, se kterým jsem chtela byt do smrti, ale jsem na sebe hrda, ze jsem to zvladla, ze jsem od nuly vybudovala dětem domov, ze jsem nasla sebevědomí a objevila ve svém okoli lidi, kteří jsou opravdoví přátelé. Není to vždy lehké, někdy sw mi nechce ani vstát z postele, ale pak si řeknu, co všechno mam a prostě vstanu a jedu dal. Jako bonus, manžel zjistil o co přišel a bude litovat do konce života, protože to co jsem mu davala ja, to uz mu žádná neda. Ver, ze nejhorší je ten začátek, ale čas to vyléčí. Člověk to musí vybrecet, vysportovat, nebo prepit, ale potom se musi zdravě naštvat, najít si cil a jit si za nim. Určitě ho uz ale neber zpátky, nikdy nebudeš šťastnábs tímto clovekem. Každý ma právo na zdravý a plnohodnotný vztah. Ber to jako možnost zlepšit svuj život
@Deninina píše:
Muj manzel si po 10 letech vztahu nastěhoval 17 letou holčičku k nam do domu. Zabalila jsem si věci a odešla i s detma. Přes den jsem se venovala dětem, vecery utapela v alkoholu. 2 mesice mi trvalo, nez jsem se dala aspon trošku dohromady. Zhubla jsem 20 kilo, nasla si praci, která me bavi, nasla jsem plno nových přátel. Je mi lito, ze jsem přišla o dum, o chlapa, se kterým jsem chtela byt do smrti, ale jsem na sebe hrda, ze jsem to zvladla, ze jsem od nuly vybudovala dětem domov, ze jsem nasla sebevědomí a objevila ve svém okoli lidi, kteří jsou opravdoví přátelé. Není to vždy lehké, někdy sw mi nechce ani vstát z postele, ale pak si řeknu, co všechno mam a prostě vstanu a jedu dal. Jako bonus, manžel zjistil o co přišel a bude litovat do konce života, protože to co jsem mu davala ja, to uz mu žádná neda. Ver, ze nejhorší je ten začátek, ale čas to vyléčí. Člověk to musí vybrecet, vysportovat, nebo prepit, ale potom se musi zdravě naštvat, najít si cil a jit si za nim. Určitě ho uz ale neber zpátky, nikdy nebudeš šťastnábs tímto clovekem. Každý ma právo na zdravý a plnohodnotný vztah. Ber to jako možnost zlepšit svuj život
@Deninina píše:
Muj manzel si po 10 letech vztahu nastěhoval 17 letou holčičku k nam do domu. Zabalila jsem si věci a odešla i s detma. Přes den jsem se venovala dětem, vecery utapela v alkoholu. 2 mesice mi trvalo, nez jsem se dala aspon trošku dohromady. Zhubla jsem 20 kilo, nasla si praci, která me bavi, nasla jsem plno nových přátel. Je mi lito, ze jsem přišla o dum, o chlapa, se kterým jsem chtela byt do smrti, ale jsem na sebe hrda, ze jsem to zvladla, ze jsem od nuly vybudovala dětem domov, ze jsem nasla sebevědomí a objevila ve svém okoli lidi, kteří jsou opravdoví přátelé. Není to vždy lehké, někdy sw mi nechce ani vstát z postele, ale pak si řeknu, co všechno mam a prostě vstanu a jedu dal. Jako bonus, manžel zjistil o co přišel a bude litovat do konce života, protože to co jsem mu davala ja, to uz mu žádná neda. Ver, ze nejhorší je ten začátek, ale čas to vyléčí. Člověk to musí vybrecet, vysportovat, nebo prepit, ale potom se musi zdravě naštvat, najít si cil a jit si za nim. Určitě ho uz ale neber zpátky, nikdy nebudeš šťastnábs tímto clovekem. Každý ma právo na zdravý a plnohodnotný vztah. Ber to jako možnost zlepšit svuj život
Kam jsi šla? Nemám kam. Děsí mě nejvíce to, že se tady může kdykoliv objevit. Jsi opravdu dobrá a obdivuji tě.
@Leucanthemum píše:
Nemám se kam odstěhovat. Ano, od úterý. Možná ani to ne. Je to tak vždycky. Hned každou miluje, pak vystřízlivý, slibuje a prosí. Teď byl tři roky relativní klid. Od ledna blbne. Na střídačku
Zbytečně se netrap, podle toho co píšeš je tvůj manžel víc než zvláštní a pochybuju, že s ním nějaká ženská vydrží.. Vrátí se ti jako vždy předtím, nebo možná ani nestihne odejit ![]()
@Alušáček píše:
Zbytečně se netrap, podle toho co píšeš je tvůj manžel víc než zvláštní a pochybuju, že s ním nějaká ženská vydrží.. Vrátí se ti jako vždy předtím, nebo možná ani nestihne odejit
To je snad ještě více děsivé… ale díky, aspoň jsem se pousmála.
Zakladatelko proc s nim jsi? Ted nepocitam financni stranku a spolecna hypo. Milujes ho? Za co ho milujes? A je to urcite laska? Co to vypovida o tobe ze “milujes” nekoho kdo te ponizuje, ublizuje tobe u vasemu diteti, kdo si te nevazi, nulova ucta, nulova duvera. Definice vaseho vztahu? Takhle chces zit az do smrti?
@Leucanthemum píše:
Nemám se kam odstěhovat.
A právě proto mám zadní vrátka. Buď ulite prachy anebo vlastní bydlení.
Máš za těch 15 let naspořené? Že bys šla do nájmu, podala žádost o rozvod, atd?
Jsi na něm nezdravě závislá.
Hele, rychle si sepiš plusy a mínusy, co ti tohle manželství dává a co ti bere. Pokud dojdeš k závěru, že pořád toho plusového je převaha, tak začni pracovat na tom, aby ti tyhle jeho avantýry začaly být lhostejné (máš na to těch 2 - 21 dnů, on se totiž zase vrátí). Jde to nacvičit, sice ztuha, ale jde. Základem ovšem je, že ti začne být aspoň z části lhostejný. K čemuž vede cesta jedině tak, že upřeš svou pozornost jinak (nemusí to nutně být k jinému chlapovi, spíš jsem myslela k jiným aktivitám, koníčkům a podobně) - prostě začneš si taky tak trochu dělat, co chceš a bez něho.
Pokud v tvém seznamu převáží minusy, tak začni rychle pracovat na svém odchodu - návodů je tady všude dost a dost (zajistit všechny smlouvy na majetek, účty, sehnat právníka, pořešit OSPOD, naplánovat představu alimentů, bydlení a tak podobně). A pak hodit rozvodové papíry na stůl a sbohem.
Jinak - bolet tě to bude ještě dobu, ale všechno přejde, neboj.
Hm, bude to složitý… Záleží i na tom, kolik máš peněz - jestli nějakou dobu vydržíš žít v podnájmu třeba. Dům se bude muset prodat, hypotéka vyplatit a co zbude, si nějak rozdělíte mezi sebou. Plno lidí to takhle muselo udělat a zvládli to. Ty to zvládneš taky ![]()
A za ten klid to stojí, ne? Hlavně děti ať to nevidí, aby si třeba nevzaly příklad ![]()
Máš šanci najít si nového, rozumnějšího partnera, tenhle vyvádí, bo si je tebou příliš jistý, že se k tobě zase může vrátit. Měla bys ho vykopnout a vidělo by se.
Připadá mi trochu jako kvartální alkoholik…
@Mysticlipstick píše:
Zakladatelko proc s nim jsi? Ted nepocitam financni stranku a spolecna hypo. Milujes ho? Za co ho milujes? A je to urcite laska? Co to vypovida o tobe ze “milujes” nekoho kdo te ponizuje, ublizuje tobe u vasemu diteti, kdo si te nevazi, nulova ucta, nulova duvera. Definice vaseho vztahu? Takhle chces zit az do smrti?
Nevím. Neumím na tyhle otázky odpovědět. Jsem na něm citově závislá. Chybí mi tady. Mam s ním spojený celý život.
Pobřeč si dokud je pryč a pak se pořádně nas.er. Vystěhuj ho z ložnice. Řekni mu, že toho máš dost a ať jde co nejdřív. Poslední kapka. Chceš rozvod.
@FraDeu píše:
A právě proto mám zadní vrátka. Buď ulite prachy anebo vlastní bydlení.
Máš za těch 15 let naspořené? Že bys šla do nájmu, podala žádost o rozvod, atd?
Jsi na něm nezdravě závislá.
Než seženu byt, tak se tady zblázním. Chci na sebe přepsat hypotéku, jestli to půjde a zůstat tady. Ale prostě nevím jak citově přežít.
@Leucanthemum našla jsem si byt v jiném městě, na kauci jsem si musela půjčit, tehdy jsem byla v domácnosti, takže bez prijmu. Vyridila jsem si příspěvek na bydlení, pridavky na deti a sla dělat servirku. K tomu jsem mela ještě par sichet na nocni směny v bistru. Musim dodat, ze mi rodina pomahala s hlídáním, bez nich bych to těžko zvladla. Ale postupně se mi podařilo nasetrit na nabytek a vybavení bytu. Ted po 10 měsících zacal aspon posilat alimenty a občas se chová normálně. Ja si nasla práci, abych zvládla děti obstarat sama. I když v dnešní situaci je to zase všechno horší, ale dělám co můžu.