Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Mě by u vás, co se takhle odmlčujete, zajímalo, co čekáte, že se jako stane.
Ještě, nedej bože, u milence na dálku. ![]()
Mě jakýkoli takovýhle propad od toho druhého vzdálí, pak se třeba ještě dáme dohromady, ale už ten vztah nikdy nedokážu vrátit na původní úroveň vřelosti.
Na pozadí v sebehezčí chvíli vím, že když se odtáhl jednou, dokáže se odtáhnout kdykoli znovu, a jak mě vychovaly ty srny, už preventivně se odtahuju sama, rozhodně o něj nebojuju.
Myšák měl na začátku tyhle sklony taky, ale z toho jsem ho rychle dostala.
Jestli si mě chce nechat, tak mnou takhle prostě ne. ![]()
@sirikit píše: Více
Já to ale dělám taky. Prostě než se pohádat a říct neco v afektu, co by mě pak mohlo mrzet, seknu se a mlčím. Někdy den, nekdy dva, nekdy tři. Neni to o trestání toho druhého, ani o žádné manipulaci. Je to jen a jen o mně. Prostě v danou chvíli s ním mluvit nechci a tečka. ![]()
@sirikit píše: Více
Ja necekam nic…je to spis takova forma rezignace…nebo premysleni…kdyz nevis, jak presne na danou situaci reagovat a potrebujes cas, ja jsem nekdy proste v koncich…a znam to z obou stran, jak z me, tak z te druhe…a muze to znamenat spoustu veci, nikdy to neni jednoznacne. Zalezi na okolnostech…nekdy je to nezajem, nekdy urazeni se, zklamani, nekdy premysleni, jindy manipulace…a nekdy clovek potrebuje jen odstup…srovnat si to v hlave a neco vstrebat. Ja to mam jako Velryba, kdyz nekoho nechci, tak mu to napisu narovinu, mlceni u me neni forma odmitnuti. Kdyz mlcim, tak spis premyslim.
@Centropen píše: Více
Pokud je to na dálku, tak je to úplně na houno.
Co s tím má asi tak ten druhej dělat? ![]()
A v každodenním soužití jasně, já se tuhle kvůli tý petce od piva na okně taky přestěhovala do pokoje pro hosty.
![]()
Přišel se na mě v noci podívat, bylo slyšet, jak si oddechnul - taky jsem mohla být odjetá do svýho, ale to mě kvůli takový blbosti zas nenapadlo.
Druhý den na mě mluvil úplně normálně, já už se teda taky vyvztekala, takže jsem se zas večer hezky nastěhovala do ložnice a bylo.
Každopádně vymlčování hrozně nemám ráda.
Ok dobře, dát si chvili odstup, prosím.
Mně kolikrát pomůže i jen vypadnout do práce, a po návratu už je jiná atmosféra a obvykle si trabl vyříkáme.
Ale několikadenní mlčení bych nedala, kdysi na začátku se Myšák večer odmlčel, a já si v pět ráno, jak jsem nemohla spát, potichoučku začala snášet ke dveřím svoje věci, ať to pak do auta nanosím najednou.
Rozmluvil se bleskurychle, protože je nám oběma jasný, že když už jednou takhle odejdu, po případném návratu už nic nebude jako dřív.
@sirikit píše: Více
Jj 10 lidí, 10 chutí. Chápu tvé nastavení, ale mám to holt jinak. V danou chvíli, i kdyby si snášel věci klidně až do auta by to se mnou nehlo. Ani kdyby odjel.
Já to prostě jinak neumím. Když se seknu, je zle a musí mě to přejít samotnou. Ten druhý na to má pramalý vliv.
@sirikit a mluvit na mě druhý den normálně, tak mě naser3 ještě víc. Až se vyfouknu, jsem schopná to rozebrat v klidu, ale rozhodně to nepřecházím jakoby nic. ![]()
@Centropen píše: Více
To mam podobne…jednou jsme takhle s mym ex mlceli 14 dni
A to jsme spolu bydleli…ja na nej proste nemela naladu.
@Centropen píše: Více
A to víš, že já to nepřejdu jakoby nic.
Potřebuju věci rozebrat, udělat za nimi tečku a jít v pohodě dál.
Ale odložení problému k ledu po dobu delší, než do rána, případně „než se vrátím z práce“, celou situaci určitě nevylepší.
Každopádně teda Helmut je zjevně jiný oddíl, než já, a jeho vymlčování má super výsledky. ![]()
Furt se mi potvrzuje moje přesvedčení, že hrát musí dva.
Jeden utíká a druhej ho chytá. Jeden se schovává a druhej ho hledá.
Jeden vymlčuje a druhý trpělivě čeká, až ho to laskavě přejde a zas začne mluvit.
Se mnou by to byla hra na prd, když by se ten první po týdnu vymlčel, já bych spokojeně natírala plot na svým, a na cokoli, co by mi byl první připraven sdělit, už bych nebyla zvědavá. ![]()
@marin píše: Více
Ja zase treba nechapu takove to vzplanuti ke stare lasce…u me jak to jednou umre, uz se to nikdy nemuze obnovit
Je to mrtvy naporad. Nejdele jsem smutnila rok…to byl ex milenec…ale moc rozchodu jsem vlastne ani nezazila…ale dokud to zije, tak je to u me mazec…protoze ja miluju vzdycky naplno,..verne, silene a hluboce…ale vlastne temer se vsemi ex jsem v pratelskem kontaktu, nemam s tim problem. Co bylo, bylo
Akorat dotycni, ac se vesmes rozesli oni se mnou, se pak chteji nejak vracet
Se mnou je to vzdycky jizda…a ta inztenzita pak chybi no…
AI mi rekla, ze Helmuta to ke mne hodne tahne, ale ze to automaticky neznamena, ze tu intenzitu dokaze dlouhodobe zvladat…
Ze ho to psychicky vycerpava…no me s nim tez ![]()
@Centropen píše: Více
A co na to partner? Tomu to nevadi? Ticha domacnost nicemu neprospiva.
@Andelskej_Satan píše: Více
Ty jelito, on se neodmcel kvuli tomu
Odmlcel se, az po mem odmlceni
Takze se ho spis dotklo tohle..
@Luxusnixicht píše: Více
Son, co se vlastně špatného na vašem posledním setkání stalo? Psala jsi, jak to bylo super, že věříš tomu, že se budete setkávat častěji, jak byl Helmut spokojený, jak snědl buchtu na posezení, kterou jsi upekla, že jste si tam před sebou i prdli, prostě taková domácí pohodička a vznikl z toho takový hybrid.
@Luxusnixicht píše: Více
U mne je to vždycky fáze, kdy se srazí mnoho různých možností, úvah, myšlenkových pochodů a než si centrála vybere nejlepší možnou variantu, chvíli to trvá. Natlačit sebe sama do komunikace, budou ze mě padat hovadiny. Tlačit na mě někdo jiný, pošlu ho do háje. V podstatě musím dané téma opustit a čekat, až se to nějak usadí. ![]()
@Velryba černá píše: Více
Tohle znám, ale netrvá to u mě dlouho, většinou je to důsledek emočního vypětí.