Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Moje matka-už nevím jak dál
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
27.7.10 18:39
Tami-myslím,že jsi opravdu silná osobnost,matka také,každá jste jiná a tím už v dětství vznikaly třecí plochy.Které jak vidět vyvrcholily pubertou,kdy jsi nejspíš byla vzpurná a nechovala ses dle toho co chtěla matka-a ona tě vyhodila z domova.Kde jsi bydlela?Jak ses živila?Myslím,že to muselo být hodně kruté období-ale naoplátku za to jsi rychle dozrála.
Povahy se zásadně nemění,ani ty,ani matka neustoupíte,takže šance na to,abyste si rozumněly nejsou.Jde jen o to,zda je možné,aby jste se dokázaly vzájemně tolerovat.Ale zatím je asi všechno tak složité,že to nejde.
Dceru bych jí půjčovala pouze v tvé přítomnosti a pokud ona se bude chovat rozumně-ujasni si s ní předem,že pokud bude chtít ztropit scénu,že malou vidí naposledy.
Je to těžké.ale největší plus vidím v partnerovi,který pomůže a podpoří.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.7.10 19:11
Ahoj Taminko,
něco podobného se svojí matkou prožívám taky. 
Moc dobře Tě chápu. Bohužel to je věc se kterou ty ani tvůj muž nic neuděláte ať se budete sebe víc snažit.
Já to dělám s malou tak, že občas ji dám matce pochovat nebo když jdu k doktorce, tak před domem na mě čekaj. Bohužel je to tak, ale nikdy bych ji malou nesvěřila.
Ano i má matka o mě vykládá šílené věci až z toho tuhne krev v těle, ale spíš našim známím a ty jen 
a neřeší ji. Protože ví jaká je a i kdyby, tak mě už o okolí nejde. Ať si každý říká a dělá co chce. Ale já chci, aby Já a moje 
jsme byly v klidu a nemusely se s ní trápit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.7.10 19:18
Taminko-vím o čem mluvíš,mám to stejně.Z domu jsem odešla v 17,a bylo to to nejlepší co jsem mohla udělat.Pak sice proběhlo tzv usmíření,ale k ničemu.Když si rodiče neváží toho,že jsem jediné povedené dítě(ne jejich zásluhou)nemám zájem se s takovými lidmi stýkat.Ze začátku to bylo těžké,proplakala jsem toho hodně.Nejstaršího syna viděla naposledy ve 3 letech,dceru nikdy ale ví že existuje,a nejmladší asi ani neví že je.
Nechci ti radit,to bych si nedovolila.....ale asi bych ukončila kontakt.Bude to těžké,ale časem uvidíš že ti bude lépe.Dceru bych jim nepůjčovala,protože to co předvedla teď se bude stupňovat…ach jo…někteří lidé by neměli mít děti.Jsem bez jakéhokoli kontaktu 13 let.
Přeju ti do života hodně štěstí,ať se rozhodneš jak chceš…nejdůležitější jsi ty a tvé děti
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.7.10 19:21
Angua píše:
Teda, no to je hrůzaJá bych jí malou nedávala a basta. Když se k tobě neumí chovat a nerespektuje tě, nevím, proč bys jí měla svěřovat svoje dítě… Jako je blbé, že by malá přišla o babičku, otázka je, jestli taková babička má pro ni vůbec nějaký přínos…
Naprosto souhlasím… Být tebou tak bych opravdu raději všechny vztahy přerušila.V zájmu tvém i tvého dítěte…! Snahy z tvé strany už bylo dost a promiň,ale takovému člověku se nedá říkat ani „babička“!! Držím palce do budoucna… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.7.10 19:30
Nečetla jsem, co napsaly ostatní holky, takže můžu něco opakovat.
To, že je to tvoje matka ji neopravňuje k tomu, aby se k tobě takhle chovala a tobě to nedává povinnost ji milovat a mít v úctě. Svůj vztah k ní si musíš vyřešit v sobě ty sama. Co od ní chceš? Aby ste byly kámošky a měly normální vztah a aby byla dobrou babičkou? Věříš tomu, že by to šlo,když to nešlo doteď? Chceš, aby ti dala pokoj? Vidíš, že nedá, ani po tolika letech. Co v tobě vyvolává představa, že už se nikdy neuvidíte? Strach? Úlevu? Jako první se musíš rozhodnout, co vůbec chceš, potom už není tak těžký toho dosáhnout, nejhorší je nerozhodnost a jednou tak a podruhý onak. Je opravdu nutné, aby malá měla takovou babičku,která před jejíma očima nadává mámě a která se dost možná k ní jednou bude chovat tak, jako ke své dceři? Na druhou stranu- víš, co jí vede k tomu, že se chová takhle? Třebas byla neplánované dítko, třeba spousta jiných důvodů, tím jí neomlouvám, ale třeba ti to dá šanci jí pochopit (což ale rozhodně není totéž, jako její jednání schvalovat). Asi jsem ti moc neporadila, ostatně to ani moc nejde, protože jak se říká- tvé problémy za tebe nikdo nevyřeší, ale snažila jsem se tě nějak navést na přemýšlení o tom, aby sis, jak už jsem psala, uvědomila, co chceš a co ne a pak podle toho jednala- ať už že jí pozveš na kafe a ještě jednou dáš vašemu vztahu šanci, nebo že přerušíš veškeré kontakty a třeba se odtěhuješ.
Každopádně přeju hodně štěstí a mizím koupat malou 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.7.10 19:40
Jo ještě jsem zapoměla dodat… Myslím si že je rozhodně lepší přestat jí malou dávat teď,když jí jsou 2 roky,než třeba později až už bude chápat… Sama vidíš na příbuzdných,že tvá matka je manipulátorka,která dokáže lidi stáhnout na svojí stranu a já osobně bych se teda bála že se o to jednou pokusí i u své vnučky… 
Být tebou tak zabráním stykům dokuď je čas,taková babička rozhodně není pro dítě přínosem…!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.7.10 19:50
Lucy_VM píše:
Jo ještě jsem zapoměla dodat… Myslím si že je rozhodně lepší přestat jí malou dávat teď,když jí jsou 2 roky,než třeba později až už bude chápat…
taky to takhle cítím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.7.10 19:55
Taky jsem nečetla reakce všechny, ale můj názor.. Určitě tě chápu, sice jsem neměla tak vyhrocený vztah s mamkou, ale taky byly hodně krušné obdobía nejednalo se jenom o domácí hádky.Psala jsi, že tě začala urážet, určitě s tím nesouhlasím, pamatuji si, když mně mamka ponižovala jako dospívající před rodinou - jaké jsem tele, že nic neumím a takové řeči, ale zase na druhou stranu jsi to měla trochu ustát, něco ji říct, to určitě,a le když se to tam rozjíždělo, utnout to a vzít malou a odejít- před malou ne.. ale neodsuzuji tě, jenom píšu názor.Na tvém místě bych matce dveře nezavírala. Přece jenom nejde jenom o tebe, ale o malou, mají dobrý vztah, ale taky bych ji řekla, jesli ji chceš vidět, přijd.. budeš ji mít pdok kontrolou co kde říká.My s makou máme vztah už lepší, ale pořáed je tam určitý blok, ale je výborná babička, ke mně se tak nikdy nechovala, já bych o to nechtěla přijít na tvém místě.. Kyždopádně bych čekala, ale první jestli se ozve, za tu kurvu atd. bych čekala omluvu, pokud se nějak ozve, nedělala bych drahoty.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.7.10 19:59
je mi lito, ze mate takove spatne vztahy. Ja mam taky mizerne. sice jinak, ale stoji to za houby. mam v tom svou vinu.
Tezko se muzu pridat na neci stranu, to by clovek musel byt nejen u toho, ale i leta predtim.
Taky se nam stava, ze se hadame pred ditetem a musim rict, ze mam z toho hoooodne blbej pocit. Stydim se pak, jak kdybych svoje dite serezala pohrabacem.
osobne bych se priklanela k ropzvazani styku s matkou. Holcicka potrebuje tebe vic nez babicku, hold babicku ozeli, nez aby kouksala na hadky, poslouchala pomluvy a nez aby ji jeste babicka obratila proti tobe. deti jsou desne sugestibilni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.7.10 20:01
Ahoj Taminko,
soudit rozhodně nebudu, nesoudím. Jen možná malou radu… Na Tvém místě bych našla odvahu a zašla k odborníkovi, protože ať chceme nebo ne, automaticky a podvědomě přijímáme vzorce našich rodičů. Je to takové to nikdy nebudu jako moje matka a stejně pak takový jsme. Prostě jsme to viděli jako malý a chováme se stejně. Tak možná na to pozor 
.
A aby nedošlo náhodou zase k nedorozumění, nechci tím vůbec říct, že jednou budeš jako tvoje máma, to ne. Jsi určitě perfektní maminka, proto to také kvůli malé řešíš. Jen to chce vzít kompletně do důsledku. A bohužel jsou věci, které ani my baby na emiminu nerozseknem…
A nekonec, ve finále souhlasím s holkami, nedávat malou bez dohledu, nemluvit o mámě špatně(otáčí se to většinou proti člověku samému a už i tak malé děti to cítí) a příbuzní??? Tak na ty bych se z vysoka 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.7.10 20:20
Nebudu soudit, ačkoli patřím k těm, které podobný vztah mezi mámou a dcerou nechápou…
Za sebe mohu říci jen to, že člověku, se kterým máme vztah, jaký popisuješ, bych svoje děti v žádném případě samotné nesvěřila, ať by to byl kdokoli… Taky proč… když ho nemám ráda a on mne také ne. Že by mohl mít rád moje děti? To může … až budou starší, soběstačnější, budou do toho moci samy mluvit a vybudovat si s ním svůj vlastní vztah.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.7.10 22:40
Ahoj Tami .Z maminkou mám skvělej vztah,ale podobnou situaci jsem zažívala se svým tátou.
Neni s náma od mích 6 let.Pak to fungovalo a pak zase né.Pak to bylo hodně vyhrocené a řekla jsem že kdybych měla někdy děti tak mu je ani neukážu.Když se malej narodil on udělal první krok a ozval se a chtěl ho vidět.Bylo to chladné,divné ale myslím že je skvělým dědečkem a i když tím pravým tátou už nebude asi nikdy tak udržujeme dobré vztahy.
Máme stejné špatné vlastnosti a oba máme pocit že máme pravdu.Je to o tom že vždy jeden musí ustoupit ,snažíme se nedostat do situace kdy by byli boje a když se chce tak to jde.
Jak si ale napsala vy ani jedna nechcete takže asi neni co řešit.
Máš na vybranou.
1(Chovat se k ní jen jako k babičce svého dítěte s tím že si ujasníte pravidla že před malou o sobě nebudete šířit nehezké věci atd..
- malou jí dávat nebudeš.
Myslim že jinak se to stejně nevyřeší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.10 08:44
Já bych asi nedávala, pokud ty k ní nemáš důvěru, ale zase kdyby se ti ozvala, že by za váma přijela, tak proč ne.. a nebo ty s malou s ní, ale samotnou malou bych tam nenechávala. Jak jsem psala, měl jsem hodně zlé časy s mamkou, už je to ok, ale prostě donedávna jsem měla divný pocti, když měla malého.Asi bys byla pěkně na nervy, kdyby si malou vzala na noc třeba..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.10 09:11
jak už tu padlo, tvoje máma není přínosem ani pro jednu z vás, respektovala bych její existenci, ale dítě bych k ní nedávala, možná po nějakém vyjasnění pravidel umožnila návštěvu. na „moudré“ řeči příbuzných se vykašli, oni za tebe ani za malou ten život neodžijí. drž se!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.7.10 09:47
Ahoj Tami, já sama bych neriskovala, aby tě matka pomlouvala u Tvé dcery. Já sama jsem zažívala, že mi babička říkala o mamce špatné věci když jsem byla malá a naši se rozvedli. Trvalo mi pak vždy několik dní než se mi to srovnalo v hlavě. Mamka mi později sama říkala, že na mě nesměla několik dní mluvit, že jsem nevěděla, jak se mám k ní chovat. Muselo to pro ni být strašné.
Přeji Ti pevné nervy a hodně sil.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
