Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Já chápu že je zakladatelka rozrušená, upřímně si myslím, že jí z toho nic moc nebude. Ale ruku na srdce… že si vyslechla, že nemá mít psa, když ho nezvládá apod., to je naprosto pochopitelné. Chápu, že to bylo poprvé, chápu že nikdo netuší proč to udělal, ale tu oběť to fakt nezajímá. Pes se vysmekl, běžel a kousnul. Kdyby ho zabil, tak co? Ano, je to neštěstí, ale pravdou je, že kdyby ho měli lépe zabezpečeného nebo socializovaného, tak se to nestane. Je to smutné, bolí to slyšet, ale tak to holt je ![]()
@rozand píše:
Kdyby mi cizí pes napadl psa, možná by ze mě ten č… vypadl taky. Ten stres, že ho zabije, je fakt hnus. A to, co to nadělá v psychice pokousaného psa, je fakt krása, která se třeba nezahojí nikdy.
Přesně…
Tak upřímně, sprostě obvykle nemluvim, ale když mi napadli fenu, taky jsem nadavala - bylo to necekane, zezadu, s sebou jsem měla deti a pes se nemohl branit mel kosik a byl na voditku.
Je rozdil, kdyz je to treba oboustranné vystartovani, pripadne kdyz pes kousne a pusti. Ale dost blbe je, kdyz pes kousne, drzi a pustit nechce, to pak clovek je schopny sahnout po cemkoliv, aby si sveho psa zachranil. Piplam se s nima, cvicim je, poslouchaji jak hodinky, prece si je nenecham zabit.
@Nimie píše:
Heleď, já jsem hodně klidný člověk a vůči psům a dětem, kteří se nechovají tak jak by měli jsem myslím velmi tolerantní. Ale upřímně, tys asi nikdy nezažila situaci, kdy ti cizí pes rve tvého psa nebo dítě? Nebo jsi dotyčnému řekla „jo, jasně v pohodě, mému tryská krev z krku, ale z toho si nic nedělejte?“ On je totiž obrovský rozdíl mezi tím když se potkají dva psi a nějak se rafnou (vidíš chování, vidíš postupující agresi atd.) nebo když někdo jde po ulici a najednou za ním přiletí cizí pes, který se vytrhnul z vodítka a bez jakéhokoliv varování kousne. Můžu ti garantovat, že v takové situaci řvou a nadávají i ty nejklidnější povahy, protože ten šok je neskutečný.
Žádná krev nestříkala, nikdo nikoho nerval na kusy, tak není třeba dramatizovat ne? Ano, šok to je, lekl by se asi každý o tom žádná ale nadávat někomu do ču.áků je prostě mimo. Takže ty bys reagovala asi stejně že? To že by se ti dotyčný omlouval horem dolem, věděl že to byla jeho chyba a snažil se jí napravit je prostě zbytečné. Lepší je si nadávat.
@Gituš píše:
@arineckaTak upřímně, sprostě obvykle nemluvim, ale když mi napadli fenu, taky jsem nadavala - bylo to necekane, zezadu, s sebou jsem měla deti a pes se nemohl branit mel kosik a byl na voditku.
Je rozdil, kdyz je to treba oboustranné vystartovani, pripadne kdyz pes kousne a pusti. Ale dost blbe je, kdyz pes kousne, drzi a pustit nechce, to pak clovek je schopny sahnout po cemkoliv, aby si sveho psa zachranil. Piplam se s nima, cvicim je, poslouchaji jak hodinky, prece si je nenecham zabit.
Fakt nechápu jak se tady vždycky všechno tak otočí a zdramatizuje
Pořád se tady bavíme o tom co napsala zakladatelka?
@arinecka píše: Žádná krev nestříkala, nikdo nikoho nerval na kusy, tak není třeba dramatizovat ne? Ano, šok to je, lekl by se asi každý o tom žádná ale nadávat někomu do ču.áků je prostě mimo. Takže ty bys reagovala asi stejně že? To že by se ti dotyčný omlouval horem dolem, věděl že to byla jeho chyba a snažil se jí napravit je prostě zbytečné. Lepší je si nadávat.
Jo, z toho šoku je někdy fakt potřeba se vyřvat.
Krev stříkat nemusí, stačí ten děs, že ti cizí pes chytl psa. To, jak špatné pokousání je, se mimochodem rychle dost blbě poznává.
A stříkající krev je to nejmenší. Nejhorší je to, že takhle nečekaně napadení psi se pak už nemusí dostat psychicky do normálu, takže roky výchovy máte v háji.
@arinecka píše: Žádná krev nestříkala, nikdo nikoho nerval na kusy, tak není třeba dramatizovat ne? Ano, šok to je, lekl by se asi každý o tom žádná ale nadávat někomu do ču.áků je prostě mimo. Takže ty bys reagovala asi stejně že? To že by se ti dotyčný omlouval horem dolem, věděl že to byla jeho chyba a snažil se jí napravit je prostě zbytečné. Lepší je si nadávat.
A tys u toho byla, že to víš?
heleď, kdyby se chlap co nechal svého psa potrhat toho mého vrátil domů, tak ženě řekne skoro to samé jen s tím rozdílem, že já mu nenadávala, měla jsem takový strach, že jsem byla ráda, že stojím na nohou. Jenže co ten chlap absolutně netuší je, že z toho „malého“ kousnutí byla nakonec potrhaná půlka krku a má fakt štěstí, že se nepraštila do kyčle víc, protože je má slabé a kdyby dopadla jen trochu jinak, tak by to taky mohlo dopadnout hodně špatně. A k čemu je mi do háje omluva kdybych musela nechat psa nedejbože utratit.
Do čúráků nenadávám, protože obecně nemluvím sprostě a byla jsem v takovém šoku, že jsem byla ráda, že jsem ho dokázala přesvědčit, aby si psa vzal, protože mi 4× zopakoval, že „ten pes nic neudělá“ než pochopil, že jeho pes už několik minut visí mému na krku. Snažím se ti vysvětlit, že dokud v té situaci nejsi, tak to asi fakt nedokážeš pochopit. Svědkem útoků jsem byla bohužel několikrát a pokaždé byla reakce stejná, protože to je prostě šok. Když se proti tobě někdo rozeběhne s nožem, tak taky začneš řvát, je to instinkt.
@arinecka píše:
Fakt nechápu jak se tady vždycky všechno tak otočí a zdramatizujePořád se tady bavíme o tom co napsala zakladatelka?
Ale jo, pořád jsme v situaci, kdy popsala dost otřesnou situaci. Pro její vlastní dobro doufám, že se opravdu nic moc nestalo, ale jak jsem psala výše - když jsem četla její slova, byl to úplně stejný popis jako čím jsem si prošla z druhé strany. To, že se nakonec nic nestalo neznamená, že je to v pohodě. Mě vcelku šokuje kolik lidí tu bere jeho „ochotu“ se omluvit a dát na sebe číslo jako něco zázračného. A že vlastně by vůbec nemusel. No to teda sakra musel i když byla na něj protistrana sprostá. Ano, je to přehnaná reakce, ale do prčic na místě toho psa mohlo být dítě. Já fakt nevím jestli jsi v takové situaci opravdu nikdy nebyla nebo si to představuješ jako když tě rafne čivava.
Ano, občas jsou ujetí lidi. Taky se mi stalo, že můj pes jen přiběhl druhého očmuchat a páneček si do něj šel kopnout. Ale to se přeci nedá srovnávat.
@rozand píše:
Jo, z toho šoku je někdy fakt potřeba se vyřvat.Krev stříkat nemusí, stačí ten děs, že ti cizí pes chytl psa. To, jak špatné pokousání je, se mimochodem rychle dost blbě poznává.A stříkající krev je to nejmenší. Nejhorší je to, že takhle nečekaně napadení psi se pak už nemusí dostat psychicky do normálu, takže roky výchovy máte v háji.
Přesně…
Tohle jsem vždy k smrti nenáviděla. Já psa zásadně a vždy na vodítku a ve městě v parku kolem nás neustále nějací hafani bez vodítka. Ani neměli majitelé snahu si psa odvolat. To jsem musela až na majitele zaječet, aby si laskavě drželi hafany u sebe a neobtěžovali ostatní. Tomu mému se jen tak někdo nelíbí, takže abych ještě potom poslouchala, že nějakému psu urval hlavu jen proto, že jsou ostatní líní držet vodítko nebo odlepit ksicht od telefonu.
Později jsem u sebe nosila i teleskopický obušek jelikož chodila do parku pani, která sice měla vodítko ale jak mile si její obr pejsek usmyslel, že chce někam běžet tak prostě běžel.
V noci čučim z balkónu a vidím naproti pod lampou, jak se pes rozeběhl a přes silnici doslova táhne pani za sebou.
Škoda že ani to vodítko kolikrát nestačí.
Vůbec bych se na vašem místě netrápila. Náhubek nikdo moc řešit nebude, pokud měl vodítko ale druhý pes ne.
@Nimie píše:
A tys u toho byla, že to víš?heleď, kdyby se chlap co nechal svého psa potrhat toho mého vrátil domů, tak ženě řekne skoro to samé jen s tím rozdílem, že já mu nenadávala, měla jsem takový strach, že jsem byla ráda, že stojím na nohou. Jenže co ten chlap absolutně netuší je, že z toho „malého“ kousnutí byla nakonec potrhaná půlka krku a má fakt štěstí, že se nepraštila do kyčle víc, protože je má slabé a kdyby dopadla jen trochu jinak, tak by to taky mohlo dopadnout hodně špatně. A k čemu je mi do háje omluva kdybych musela nechat psa nedejbože utratit.Do čúráků nenadávám, protože obecně nemluvím sprostě a byla jsem v takovém šoku, že jsem byla ráda, že jsem ho dokázala přesvědčit, aby si psa vzal, protože mi 4× zopakoval, že „ten pes nic neudělá“ než pochopil, že jeho pes už několik minut visí mému na krku. Snažím se ti vysvětlit, že dokud v té situaci nejsi, tak to asi fakt nedokážeš pochopit. Svědkem útoků jsem byla bohužel několikrát a pokaždé byla reakce stejná, protože to je prostě šok. Když se proti tobě někdo rozeběhne s nožem, tak taky začneš řvát, je to instinkt.
Nebyla, vychazim z toho co bylo psano. Vim moc dobre jak to vypada. Meli jsme v baraku akitu a staforda co se nesnesli. Bohuzel se obcas stalo ze se potkali… no, kazdopadne by to chtelo aby si kazdy sveho psa hlidal tak aby se tohle nestavalo. Neni to nic pekneho.
@arinecka a hlavně koukni schválně co zakladatelka píše „Ale ta mela že můj chlap je čur.ák a další slova, že nemáme mít psa když ho nezvladáme, že volají policajty a že ještě uvidíme atd no je mi fakt zle. Jak kdyby jsem tady vypouštěli agresivního psa a naschvál. Je to pes a stát se to přece může i kdyz jinak poslouchá…“
Ano, nemusel použít dané sprosté slovo, byť mi na tom nepřipadá nic až tak divného, kleje půlka republiky i v mnohem běžnějších situacích. Ale podle toho co píše, tak chlap prostě chvíli nadával, to pokračování - byť je to ošklivé slyšet - je prostě pravda. Poslouchající pes tohle neudělá, tečka. Kdyby ho zvládali, tak se to taky nestane. Tečka. Je úplně jedno jestli ho vypustili naschvál nebo ne. Mě se ten chlap taky omlouval ve stylu „já ho přeci nepustil“. To není nic jiného než stupidní výmluva, která v tu chvíli nikomu nepomůže. A vzhledem k tomu, že známe jen pohled zakladatelky (navíc bez detailů o rasách), tak ano, mohlo to být tak, že pes akorát lehce rafnul jiného a ten chlap to přehnal. Ale taky to mohlo být tak, že se úplně zbytečně zakousnul do jiného psa a mohl ho vážně ohrozit. Já nevím tvému psovi když se na krk pověsí jiný, tak ty vidíš takhle od pohledu jestli stihl překousnout krk? Víš co udělá? Absolutně netušíš, takže tohle přehnané obhajování viníka je fakt mimo.
Jsem nadšený pejskař, mám velké plemeno, které si ne vždy musí sednout s jiným psem a naprosto chápu, že se může stát nějaká nepředvídatelná nebo nevyzpytatelná situace. A moc dobře znám situace kdy jiný pes nebo dítě psa vyprovokují a pak jsou překvapení, že se vzteká. Jenže to je něco naprosto nesrovnatelného s tím, když pes z nějakého (je úplně jedno jakého) důvodu chytne rapla a vztekne se natolik, že se vysmekne z vodítka a jde pokousat jiného psa. Proti tomu se ani kolikrát pořádně nejde bránit a to, že se nakonec nic moc nestane (pokud tomu tak skutečně je) je jenom obrovské štěstí, nikoliv důvod pro to nad tím mávnout rukou a snažit se hledat nějaké chyby a vinu u protistrany. To je fakt pošahané. Prostě jsou vinni, psa si měli lépe vychovat a nebo aspoň zajistit. Čekají dvojčata sakryš, pes prostě musí fungovat a hlavně oni jako majitelé musí fungovat. S takovýmhle přístupem se fakt nedivím, že je tu půlka emm tak vystreslá kvůli psovi v domácnosti s dítětem…
(zakladatelko, tohle asi fakt nečti, ty se snažíš situaci napravit nakonec a jsi v šoku, chápu to… to co tu píšu je spíš reakce vyvolaná tím jak ledabyle k tomu přistupují někteří uživatelé, kteří jsou v klidu doma a neřeší kritickou situaci, neber to tak zle jak to může vyznívat
)
@arinecka píše:
Nebyla, vychazim z toho co bylo psano. Vim moc dobre jak to vypada. Meli jsme v baraku akitu a staforda co se nesnesli. Bohuzel se obcas stalo ze se potkali… no, kazdopadne by to chtelo aby si kazdy sveho psa hlidal tak aby se tohle nestavalo. Neni to nic pekneho.
Tak vidíš a to ti dva s tím počítali když se znali. A teď si vem, že máš psa, který se nemůže moc bránit (slabý, na vodítku a v košíku, výrazně menší, cokoliv…), jdeš v klidu po ulici a najednou během vteřiny na něj nalítne cizí pes. Tvůj pes to nečeká, bránit se nezvládne a ty kromě toho že s tím nemáš co udělat pokud nechceš přijít o ruku, tak se prostě lekneš. A v tu chvíli taky neodhadneš jak velké to poškození bude
já vůbec neobhajuju používání sprostých slov, mě to vadí kdykoliv, ale chápu ten šok. Při nehodách, v podstatě v jakýchkoliv podobných situacích se děje úplně to samé. Slabší povahy se sesypou a silnější ten šok musí vykřičet a vynadávat. Je to zbytečné, ano, ale to je prostě běžné. A nijak to přeci nemůže obhajovat, utěšovat nebo dokonce zbavovat odpovědnosti viníka ![]()
Chápu zakladatelku, rozumím tomu, že je v šoku, na druhou stranu všechno co psala od „čur***“ dál mě upřímně řečeno namíchlo, protože pro toho druhého jsou to skutečně jenom výmluvy a nijak mu to nepomůže. Je to prostě zoufalý pokus o omluvu sebe sama…
Na mého psa za letošní léto takhle vyjeli už dva psy. Oba zezadu, ani já ani pejsana jsme si jich nevšimly dostatečně včas. Naštěstí jen s jedním to dopadlo špatně, ale pokaždé to bylo to samé - tuna omluv a „on je jinak poslušný“, „já ho nepustil schválně“ apod. a všichni reakční doba šneka. A teď mi řekni k čemu mi to reálně je, že se mi furt někdo omlouvá a nic z toho
až po nás vystartuje třetí, tak už se asi taky neudržím a začnu nadávat do kret***, protože už se začínám bát chodit ven a fakt nevím co mám udělat pro to, aby ti lidi fungovali. A to mám sakra štěstí, že mám plemeno, kterému kousnutí „nevadí“. Kdyby ten první útok schytalo jakékoliv lehčí plemeno, tak by byl zázrak, aby ten pes přežil. Protože ten stisk neodhadneš a agresivní pes útočící bez zjevné příčiny má hlavu tak šiblou, že prostě prokousne.
@Nimie píše:
@AnnaNuvoletta07 situace je trošku jiná už(viz. 2 strana)
No jo, zase dřív píšu než přemýšlím.
Omlouvám se všem za nevhodnou vsuvku a děkuji za upozornění.
![]()