Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Kriss Tina píše:
To už je pak o povaze no. Mě by cizí děti nevadily a kdyby byl chlap jinak super, tak by to pro mě překážka nebyla. Nicméně zakladatelka si asi moc vybírat nemůže, asi nebude moc chlapů, kteří se pohrnou do vztahu k postiženému dítěti
Tak v pořádku, pokud by ti to nevadilo, tak si ho vyber. Ale nemá smysl říkat někomu, komu to vadí, že to nemá řešit, protože prostě láska přijde a je to fuk. Národní Výbor ( nebo osud) jí přidělí dětného a ona se bude za pár let tvářit, že já nic, ono se to nějak semlelo, já je nesnáším, vadí mi…, ale já nic, lásce neporučíš. ![]()
Tak ale ostatní to myslí asi tak, že spíš - jako matka postiženého dítěte - budeš mít vyšší šance najít štěstí y nějakého rozvedeného dětného - třeba taky s nějak postiženým dítětem, než u nějakého svobodného, bezdětného; čistě statisticky…
Takže to vidí optikou, že je lepší, když budeš s někým než sama - sama píšeš, že je to vyčerpávající, a to jsi mladá. Co za deset let, dvacet let (nechci zabývat do diagnóz, nevím jaká je prognóza) - zvládneš to sama, nebo oceníš pomoc? Ono totiž když teď utvoříte novou rodinu, tak za těch 10 let získáš v „nových/cizích“ dětech pomocnou ruku, která se bude hodit. Jasně, může dojít i k rozchodu, ale to vždycky a všude a neznamená to, že je teda lepší zůstat rovnou sám. ![]()
@Lama Lama píše:
Nebude jí vadit po dobu zamilovanosti a pak začne zakláda témata, jak jsou ty nevlastní haranti nevyhocvaní a může za to matka.
Díky Bohu, že to někdo řeší předem a nebere výběr partnera jen jako chemii a zásah osudu.
To se může stát. Taky se může stát, že ty děti budou hodné a vychované.
@ka2ka píše:
No upřímně pokud bych já osobně hledala dalšího chlapa tak jen na sex, výlety a odpočinek, žádný další haranty, hory nádobí, hadrů a jekotu
Když ono je to dlouhodobě únavný. Taky jsem to tak chtěla. Ale po čase člověk zjistí, že prostě je fajn jen s někým dýchat společný vzduch semtam něco probrat, ale ne se furt k někomu trmácet, lítat furt po randetích, hospodách, výletech…
@Kockazvysocan píše:
Jakože sama nabízíš dítě, ještě navíc nemocné, postižené a sama si budeš dělat nároky na bezdětného?hustý
Muži do vztahu se ženou, která má hodně nemocné dítě nepůjdou. Tyto maminky věnují dětem všechen čas a muži toto nepřekousnou. Chtějí čas trávit aktivitami a ne péčí o cizí nemocné dítko.
A ty by jsi případně ještě jedno vlastní dítě chtěla? Jestli ne, tak tím se případný výběr bezdětného partnera dost zužuje. Ti kteří děti nechtějí vůbec si asi nebudou hledat ženu s dítětem tím spíše dítětem s handicapem. A ti kteří chtějí zas dříve či později přijdou s požadavkem na založení rodiny. V tomto směru chápu rady na hledání partnera s dětmi.
Ale dopředu člověk stejně může jen polemizovat a život to potom změní.
Jinak ano spokojených párů, kde partner či partnerka mají děti z předchozího vztahu mám v okolí několik.
Držím palce ![]()
@Modra1 píše:
To se může stát. Taky se může stát, že ty děti budou hodné a vychované.
Optikou macechy to takobvykle moc nebývá, zejména pokud nejsi tímto směrem naladěná. Já to fakt nikomu nevymlouvám, sama dětného chlapa mám. Zcela vědomě, cíleně jsem chtěl chlapa s dětmi, s větším rozsahem péče, aby se realizoval na svých a ne na mých. Krapet jsem podcenila výběr ex
( to dám na checklist až příště
) Ale nikdy bych nikoomu nevymlouvala, když řekne, že nechce chlapa s dětmi, že to přece neva, že když to přijde a zamiluje se, tak jí to vlastně ani vadit nebude. Nebude. Ale jak dlouho a jaké to bude mít následky?
Ja jsem ve stejne situaci jako ty, takze ti rozumim.
Je mi jasny, ze uz takhle toho mas plny kecky. Ono i zvladnout dalsiho staleho partnera je narocny, natoz deti. Podle me ted takhle uvazujes, protoze jsi proste vycerpana.
Na druhou stranu je asi zbytecny to takhle resit dopredu, protoze zivot nad doklaze kolikrat prekvapit,
Nech veci plynout, nikomu nic dopredu neslibuj a uvidis, jak se co vyvine. ja uz si treba ani nedovedu predstavit s chlapem zit nastalo, ale co ja vim, co me ceka. Kazdopadne uz jsem byla i na rande s jednim, ktery by se nejradsi hned stehoval ke mne. Tak jsem to taky hned ukoncila.
Cizi deti bych nezvladla ani nahodou, nastesti jsem starsi, tak uz to tolik nehrozi.
@Anonymní píše:
Zůstala jsem sama s nemocným dětem. Má několik diagnóz. Hluboce postižený intelekt.Často slyším různé rady, že bych si měla najít někoho, kdo má taky děti.
Jenže já se bojím, že skončím jako bezplatná chůva cizích dětí. Ostatně, muži to často velmi rádi dělají. Příběhů na toto téma je zde hafo. Moje vlastní dítě mě stojí spoustu sil, nervů, energie. Péče je velmi náročná. Nemám ten pocit, že bych měla dost sil na cizí děti.
Nehledě na konflikty s případnou ex, která dosti často dělá v novém vztahu dusno.
Je tu někdo, kdo zůstal sám s nemocným dítětem, našel si chlapa s dětmi ve střídavé péči a všichni i s partnerovo bývalou jsou jedna šťastná rodinka či fungují bez scén, nervů, hádek?
Ptám se, jestli mám do takových vztahů jít, když už je mi přes třicet.
Nezůstala jsem sama, ale mám postižené dítě, o které celodenně pečuji. Naše manželství je jedno z mála, které tuto skutečnost ustálo. Z okolí vím, i od spousty lidí, kteří pracují v pomáhajících profesích, že většina matek vážně postižených dětí zůstává nakonec sama. Tady ti budou radit ženy, které nemají reálnou představu, co péče o postižené dítě obnáší. Být tebou, soustředila bych se primárně na sebe a na dítě. Dětného chlapa nepotřebuješ. Za sebe si nedovedu představit, kde bych brala energii na péči o další děti. Najdi si kamaráda na příjemné chvilky.
@Lama Lama píše:
Když ono je to dlouhodobě únavný. Taky jsem to tak chtěla. Ale po čase člověk zjistí, že prostě je fajn jen s někým dýchat společný vzduch semtam něco probrat, ale ne se furt k někomu trmácet, lítat furt po randetích, hospodách, výletech…
hele si máš pravdu ale do vztahu s malými dětmi bych nešla na to jsem moc vyčerpaná ![]()
@Lama Lama píše:
Optikou macechy to takobvykle moc nebývá, zejména pokud nejsi tímto směrem naladěná. Já to fakt nikomu nevymlouvám, sama dětného chlapa mám. Zcela vědomě, cíleně jsem chtěl chlapa s dětmi, s větším rozsahem péče, aby se realizoval na svých a ne na mých. Krapet jsem podcenila výběr ex( to dám na checklist až příště
) Ale nikdy bych nikoomu nevymlouvala, když řekne, že nechce chlapa s dětmi, že to přece neva, že když to přijde a zamiluje se, tak jí to vlastně ani vadit nebude. Nebude. Ale jak dlouho a jaké to bude mít následky?
Tak není to úplně můj obor, nikdy jsem v této situaci nebyla, takže této situaci nerozumím. Ale pokud žena vyloženě neloví chlapy na internetu, tak v běžném životě je trošku nereálné nabrnknout si bezdětného svobodného chlapa po třicítce. Myslím, že v praxi úplně nefunguje, že když ženskou s postiženým dítětem opustí chlap a jiný ji najednou začne lichotit, tak si řekne „má dítě, ten ne, budu čekat dýl“. Tomu fakt nevěřím.
Prostě najít si bezdětného je ten ideální případ. Všechny argumenty, které vyjmenovala, jsou naprosto rozumné. A řekla bych, že fakt minimum žen by vyloženě vyhledávalo chlapa s dětmi. Přesto tací chlapi nové partnerky mají. Protože srdci neporučíš, protože nic není ideální, a protože pokud se nejedná o nějaký extrém dítě, tak ho přijmeš jako součást tvýho novýho partnera.
@Anonymní píše:
Nezůstala jsem sama, ale mám postižené dítě, o které celodenně pečuji. Naše manželství je jedno z mála, které tuto skutečnost ustálo. Z okolí vím, i od spousty lidí, kteří pracují v pomáhajících profesích, že většina matek vážně postižených dětí zůstává nakonec sama. Tady ti budou radit ženy, které nemají reálnou představu, co péče o postižené dítě obnáší. Být tebou, soustředila bych se primárně na sebe a na dítě. Dětného chlapa nepotřebuješ. Za sebe si nedovedu představit, kde bych brala energii na péči o další děti. Najdi si kamaráda na příjemné chvilky.
Dětný chlap neznamená, že budu pečovat o další děti. Bud si bude pečova každý o své nebo to musí fungovat recipročně - pomáhat si s péčí oboustranně.
@ka2ka píše:
hele si máš pravdu ale do vztahu s malými dětmi bych nešla na to jsem moc vyčerpaná
Taky ne. Už bych to nedala, všude se s ním vláčet. Ikdyby to bylo dokonalé dítě, tak by pro může životní styl už bylo prostě malé.
@Tomie píše:
Tak ale ostatní to myslí asi tak, že spíš - jako matka postiženého dítěte - budeš mít vyšší šance najít štěstí y nějakého rozvedeného dětného - třeba taky s nějak postiženým dítětem, než u nějakého svobodného, bezdětného; čistě statisticky…Takže to vidí optikou, že je lepší, když budeš s někým než sama - sama píšeš, že je to vyčerpávající, a to jsi mladá. Co za deset let, dvacet let (nechci zabývat do diagnóz, nevím jaká je prognóza) - zvládneš to sama, nebo oceníš pomoc? Ono totiž když teď utvoříte novou rodinu, tak za těch 10 let získáš v „nových/cizích“ dětech pomocnou ruku, která se bude hodit. Jasně, může dojít i k rozchodu, ale to vždycky a všude a neznamená to, že je teda lepší zůstat rovnou sám.
Ty vážně mluvíš o tom hodit na něčí děti zodpovědnost za své postižené dítě?
Vždyť diskutabilní téma je to i v rodinách, kde by se sourozenci měli starat o své biologické nemocné sourozence.
@Modra1 píše:
Tak není to úplně můj obor, nikdy jsem v této situaci nebyla, takže této situaci nerozumím. Ale pokud žena vyloženě neloví chlapy na internetu, tak v běžném životě je trošku nereálné nabrnknout si bezdětného svobodného chlapa po třicítce. Myslím, že v praxi úplně nefunguje, že když ženskou s postiženým dítětem opustí chlap a jiný ji najednou začne lichotit, tak si řekne „má dítě, ten ne, budu čekat dýl“. Tomu fakt nevěřím.Prostě najít si bezdětného je ten ideální případ. Všechny argumenty, které vyjmenovala, jsou naprosto rozumné. A řekla bych, že fakt minimum žen by vyloženě vyhledávalo chlapa s dětmi. Přesto tací chlapi nové partnerky mají. Protože srdci neporučíš, protože nic není ideální, a protože pokud se nejedná o nějaký extrém dítě, tak ho přijmeš jako součást tvýho novýho partnera.
No, zásadní je, jestli chce další dítě. Pokud ne tak je bezdětný nonsence.
Stran srdci neporučíš, to uplně nesnáším. Jako najdeš si gamblera, zadluženýho až po uši a budeš krčit ramenama, že srdci neporučíš? Asi ne, že? Prostě nějaké mantinely by o mělo mít. Pokud prostě mi vadí citzí děti, nechci se s nimi dělit o zdroje, čas a pozornost, tak hledám bezdětného. POkud nechci další děti, tak si sakra dám pozor, abych si toto hned na začátku vyjasnila s bezděným chlapem, když už na takového narazím.