Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Eliška ja to napisu na rovinu, ja bych proste sama, bez pomoci, svoji dceru nezvladla. Nastesti si ji zatim otec bere kazdy druhy tyden na 4 dny, plus mam od uradu jednou tydne pani na 3 hodiny.
@Anonymní píše:
Tak poslední vztah mě kromě té přirozené energie stál i hodně peněz a nakonec mi zůstaly oči pro pláč. Dříve mi stačila jenom ta laskavost a milý úsměv, takže jsem byla schopna tolerovat hodně věcí. Nedostatků u protějšku.A že se nechci starat o jeho děti? Hele, zůstala jsem na péči o své dítě zcela sama. Ex je z těch, co nemá absolutní zájem. I moje vlastní rodina mě odepsala. Každý den s tím bojuji. Já se fakt psychicky necítím na to řešit rodičovské problémy u jiných dětí. Suplovat jim matku. Vozit je na kroužky. Dělat úkoly a hrát si s nimi. A do toho řešit péči o to svoje. Mám prostě strach, jak bych to zvládala. Co dělat v situacích, kdy by moje dítě to partnerovo nějak zranilo a jeho matka by dělala hysterické scény, že je její zlatíčko týrané. Viděla jsem hodně, takže si takové věci dovedu představit jako zcela reálné situace. Ačkoli se může zdát, že jen tak fantazíruji.
vzdyt nemusite spolu bydlet. Muz s detmi ve stridavce bude mit cas byt s tebou bez svych deti. Modely muzou byt ruzne.
Mas zrejme spatne zkusenosti, tak to ted neres, a pokud mas nejaky cas jen pro sebe (coz potrebujes moc moc), hyckej se a odpocivej. Mnoho muzu nezvladne postizene dite, ale asi uz vubec zadny netouzi po znicene zatrpkle zene.
@Jana525 píše:
@Eliška ja to napisu na rovinu, ja bych proste sama, bez pomoci, svoji dceru nezvladla. Nastesti si ji zatim otec bere kazdy druhy tyden na 4 dny, plus mam od uradu jednou tydne pani na 3 hodiny.
U nas je zajem tatinka o deti minimalni, ale muj novy partner, aniz by se situoval do pozice nahradniho otce, je oporou velikou. Jinak nikoho k detem nemam, byla i leta hodne tezka. Nicmene nesrovnatelna s mnohymi jinymi.
@Anonymní píše:
Tak poslední vztah mě kromě té přirozené energie stál i hodně peněz a nakonec mi zůstaly oči pro pláč. Dříve mi stačila jenom ta laskavost a milý úsměv,**takže jsem byla schopna tolerovat hodně věcí. ** Nedostatků u protějšku.A že se nechci starat o jeho děti? Hele, zůstala jsem na péči o své dítě zcela sama. Ex je z těch, co nemá absolutní zájem. I moje vlastní rodina mě odepsala. Každý den s tím bojuji. Já se fakt psychicky necítím na to řešit rodičovské problémy u jiných dětí. Suplovat jim matku. Vozit je na kroužky. Dělat úkoly a hrát si s nimi. A do toho řešit péči o to svoje. Mám prostě strach, jak bych to zvládala. Co dělat v situacích, kdy by moje dítě to partnerovo nějak zranilo a jeho matka by dělala hysterické scény, že je její zlatíčko týrané. Viděla jsem hodně, takže si takové věci dovedu představit jako zcela reálné situace. Ačkoli se může zdát, že jen tak fantazíruji.
U tebe bude problem hlavne v tom, ze tolerujes veci, ktere tolerovat nechces
.
Reseni je proste nedelat veci, ktere ti jsou neprijemne a ktere nechces.
Je to uplne jednoduche (ale tezke, chapu), proste si musis drzet svoje hranice, nic jineho.
Nechces vozit dite na krouzek? Tak ho proste vozit nebudes.
@Anonymní píše:
Tak poslední vztah mě kromě té přirozené energie stál i hodně peněz a nakonec mi zůstaly oči pro pláč. Dříve mi stačila jenom ta laskavost a milý úsměv, takže jsem byla schopna tolerovat hodně věcí. Nedostatků u protějšku.A že se nechci starat o jeho děti? Hele, zůstala jsem na péči o své dítě zcela sama. Ex je z těch, co nemá absolutní zájem. I moje vlastní rodina mě odepsala. Každý den s tím bojuji. Já se fakt psychicky necítím na to řešit rodičovské problémy u jiných dětí. Suplovat jim matku. Vozit je na kroužky. Dělat úkoly a hrát si s nimi. A do toho řešit péči o to svoje. Mám prostě strach, jak bych to zvládala. Co dělat v situacích, kdy by moje dítě to partnerovo nějak zranilo a jeho matka by dělala hysterické scény, že je její zlatíčko týrané. Viděla jsem hodně, takže si takové věci dovedu představit jako zcela reálné situace. Ačkoli se může zdát, že jen tak fantazíruji.
No ty kráso
Přijde mi ale, že přesně tohle chceš od partnera. Sama nenabízíš nic, ale brát chceš. Nevidím jediný důvod, proč by bezdětný chlap měl chtít žít v rodině s postiženým dítětem. Nečetla jsem tu nic, z čeho bych měla pocit, že jseš ochotná kompromisu
@Eliška píše:
U nas je zajem tatinka o deti minimalni, ale muj novy partner, aniz by se situoval do pozice nahradniho otce, je oporou velikou. Jinak nikoho k detem nemam, byla i leta hodne tezka. Nicmene nesrovnatelna s mnohymi jinymi.
Tak to gratuluju k partnerovi ![]()
@Jana525 píše:
Tak to gratuluju k partnerovi
Dekuju, preju to kazde single mame s nestandardnim ditetem, ale tech muzu je samozrejme malo. Nicmene ja nebo Tarjei jsme priklad, ze existuji. ![]()
@Eliška píše:
vzdyt nemusite spolu bydlet. Muz s detmi ve stridavce bude mit cas byt s tebou bez svych deti. Modely muzou byt ruzne.
Mas zrejme spatne zkusenosti, tak to ted neres, a pokud mas nejaky cas jen pro sebe (coz potrebujes moc moc), hyckej se a odpocivej. Mnoho muzu nezvladne postizene dite, ale asi uz vubec zadny netouzi po znicene zatrpkle zene.
Tak tak ![]()
@Eliška píše:
Ja nastesti nemam tezce postizene dite, mam autistu, ktery ve je vetsine situaci zvladatelny, ale pokud vim, hlidani pro postizene dite se nehleda snadno. Dcera hlidala pravidelne na par hodin nemluviciho autika, MR, po nejake dobe skoncila pro vycerpani.
A co si na hlídání autíka najít studentku, která studuje na VŠ speciální pedagogiku?
Ona bude mít nějakou " praxi", chápavost, vydělá si peníze, ty budeš mít chvilku pro sebe…
@Burj Chalifa píše:
A co si na hlídání autíka najít studentku, která studuje na VŠ speciální pedagogiku?Ona bude mít nějakou " praxi", chápavost, vydělá si peníze, ty budeš mít chvilku pro sebe…
Meho syna jo, to si umim predstavit, pokud neni v afektu (ty uz nastesti skoro nemiva). Ale ne toho tezsiho autika - moje dcera v te dobe specku studovala a ma zkusenosti s brachou, navic to opravdu s detmi umi, je klidna a ma celkem sirokou praxi - ADHD, deti s ruznymi zavislostmi z DD (to uz bylo dost hardcore, nedala bych to).
A hele, ani ja jsem casto synuv afekt nezvladla. Nekdy neni co poradit.
@Anonymní píše:
Jak bys pak vysvětlila to, že muž i s dětmi vědomě odpoví ženě, která jasně napíše, že má dítě s mentálním postižením?Upřímně, nedává mi to moc logiku. Vždyť přeci jde pak vědomě do něčeho od čeho se utíká.
Uprimne moc nevi do ceho jde..
@Kriss Tina píše:
To už je pak o povaze no. Mě by cizí děti nevadily a kdyby byl chlap jinak super, tak by to pro mě překážka nebyla. Nicméně zakladatelka si asi moc vybírat nemůže, asi nebude moc chlapů, kteří se pohrnou do vztahu k postiženému dítěti
Z takového vztahu s postiženým deckem spíš chlapi utíkají, a to otcové predevsim
@Ahep píše:
Z takového vztahu s postiženým deckem spíš chlapi utíkají, a to otcové predevsim
myslim, ze nekteri otcove prchaji mj. i proto, ze jsou „spoluvyrobci“ nepodareneho „produktu“ a jejich ego to neda.
@Eliška píše:
myslim, ze nekteri otcove prchaji mj. i proto, ze jsou „spoluvyrobci“ nepodareneho „produktu“ a jejich ego to neda.
Někde jsem četla, že největším životním úkolem muže, je naučit se upozadit své ego. A je to velká čistá pravda…
@truelly píše:
@EliškaNěkde jsem četla, že největším životním úkolem muže, je naučit se upozadit své ego. A je to velká čistá pravda…
Do kamene vytesat
přesně tak..