Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Mám podobný problém. S manželem jsme 8let a máme 3 děti. Moje, jeho a jedno společné. Jeho syn z prvního manželství k nám v té době jezdil jen jednou za 14dní na víkendy. V té době mu bylo 9 a dceři 2roky. Ona v něm ihned viděla vzor a on jí od první chvíle nesnášel. Protože do té doby byl vychovávaný sám a pohyboval se jen mezi dospělými a tudíž byl pořád jednička. Nechodil nikdy jen tak ven, jen celé dny seděl u pc. Před třemi lety se rozhodl, že bude bydlet u nás. Nevím, co se přesně tenkrát stalo, ale jeho máma ho vyhodila. Proběhl soud a od té doby bydlí s námi. Manžel mu řekl, že u nás bude mít ale nějaké povinnosti. U mámy chodil s košem, venčil psa a hlavně skoro každý den hlídal svou malou sestřičku, protože jeho maminka chodila po porodu cvičit.
A jak to teď vypadá? Stále jsem domlouvala manželovi, že by měl syn doma pomáhat. On nedělá vůbec nic. V době kdy se k nám stěhoval, jsem byla v šestém měsíci těhotenství. Nyní mu je 16let, dceři 9 a nejmladšímu 3roky. Několikrát jsem ho žádala, aby šel s malým ven, když byl ještě miminko, tak aby čel jezdit s kočárkem. Nikdy to neudělal. Nikdy mně s ničím nepomohl a mně to prostě vadí.
Manžel mě na to řekl, že je chytrý, že nikdy rukama dělat nebude. (já tuhle větu nesnáším). Manžel v dětství prý také nikdy nic dělat nemusel. Já ano. S bráchou jsme měli oba povinnosti.
Starám se o tři děti, psa, manžela a byt 5+1. Doma mě pomáhá dcera, když se stará o malého - hraje si s ním, nebo mě uklidí nádobí z myčky, uklidí kuchyň.
Jeho syn jen sedí u pc. Když je víkend, tak ho ráno zapne a vypíná až po půlnoci. Jenže se dobře učí, dělá 4× týdně sport a to manželovi stačí.
Manžel pracuje jen v noci a tak jsem s dětmi večer sama. Jeho syn mě začal před vánoci provokovat. Ale vždy, když manžel odešel do práce. Máme nainstalovaného v počítači program, který zaznamenává každé písmenko zde napsané.
A tak jsem si přečetla, ze jeho syn napsal, že chce něco udělat mé dceři, něco co jí bude bolet, ale nebude vidět. To že mou dceru nenávidí, už vím od prvopočátku a tak jsem byla šťastná, že to je napsané i černé na bílém a hned jsem to manželovi poslala do práce. Ten volal synovi a řekl, že buď půjdeme k psychologovi anebo ať se odstěhuje zpátky. U psychologa jsme byli, ale sám řekl, že to je běh na dlouhou trať.
Na štědrý den nenapadlo manžela nic lepšího, než to, že by jsme si mohli o všech problémech pohovořit. Ať si jdu poslechnout, co se jeho synovi líbí a co ne.
Jedna z věcí, která mě štve je, že když chce, tak si může rozdělat pivo. S manželem si ho vypili a ještě si s ním manžel dal panáka whisky 60%! Výsledkem bylo, že jsem od šestnáctiletého puberťáka poslouchala, jak špatně vychovávám svou dceru, jak může všechno, jak jsem proti němu a že jeho máma by to řešila jinak atd…že se cítí doma jen u babičky, protože tam si může vzít z lednice co chce. Ano, jenže tam nemá další dva sourozence, se kterými se musí dělit! Manžel mu řekl, že ví o všem, co na pc napsal. To byl jeho syn v šoku a řekl, že to byl na něj podraz a že to tak nemyslel. Manžel mu na to nic neřekl!!!! On chce ublížit mé dceři, ale on to tak nemyslí?!
Na mou otázku, proč tu nic nedělá, když u mámy musel a proč si aspoň jednou nevezme brášku ven, když tam se o svou sestřičku musel starat, odpověděl, že to bylo něco jiného! Ani s tím psem není schopný chodit. jak to na mě sesypal, tak už jsem nebyla schopná odpovědí.
Po té předvánoční honičce ve mě buchly emoce a já s brekem odešla do ložnice. Ještě jsem za sebou stačila prásknout dveřmi.
Manžel se mě nezastal. Naopak, vše nabrala úplně jiné obrátky. Od té doby je na synově straně, protože se ho prý někdo musí zastat, když já ho nenávidím. (sere mě, ale nenávist zatím necítím!) jeho syn mě provokuje mnohem víc, protože ví, že se ho otec zastane. Už se na mě ani nepodívá, když mu něco říkám…nejčastěji se mě směje do očí. Myslím že mě nenávidí, stejně jako mou dceru…
A co víc, když manžel něco říká dceři, tak je věčně nasranej ale jeho synovi to říká div né na kolenou. Alkohol může pít jak chce a teď přijel z lyžáku, kde se spolužákama pil alkohol. Ale skoro z donucení, aby netrhal partu!!!! Takto to vysvětlil a manžel mu to žere!!! Prý jestli ho vyhodí ze školy, tak půjde za právníkem.
Už budu končit. Potřebovala jsem se vypovídat. Víte já do té doby s manželem neměla jeden jediný problém. Nikdy jsme se nehádali, on byl můj nejlepší přítel, kterému jsem se svěřovala úplně se vším, máme společné zájmy…prostě k sobě patříme. Ale jeho syn nám ničí manželství.
Manžel souhlasí i s tím, že můžu klidně odejít, ale syna přeci nevyhodí
Jsem na dně
maminka806
Tak tohle je hodně špatný…Podle mě by sis měla sednout s tatínkem a vše probrat a ne se synem doromady.Je to pěknej fracek, mám něco podobnýho doma, „nastěstí“ s náma nebydlí a je o trochu mladší.On povedený synek nejezdí k mamince?Neočkuje ho ona?Ani babička?U nás to tak je.Jinak, pokud tu je tak já se mu vyhýbám, chodím pryč i s naším společným dítkem.Nemůžu říct, že ho vyloženě nenávidí,ale postrkuje ho k věcem, kdy ví, že naše společný dostane za uši a směje se mu
.Tomu se snažím předcházet, nebaví mi to.A ani nemám sílu to řešit, dřív jsem se snažila, ale moje snaha vyšla v niveč, tak už na to kašlu.Asi jsem moc neporadila, ale podlemě to chce jeden provaz a za ten táhnout!!A ne se rozcházet kvůli puberťákovi.Držím palce
a posílám hodně sil!!! ![]()
S manželem není řeč. Od prvopočátku jsme se schodli na všem, jen nesmí přijít češ na jeho syna. To je potom oheň na střeše. Ani se meě nezastal, když jsem chtěla aby jsme při obědě všichni seděli u jednoho stolu a on řekl, že nemá čas, protože hraje hru na pc. Potom přišel, sebral talíř a šel jíst k pc. To jsem na něj vyjela a manžel nademnou jen kroutil hlavou. Dle něho jsem si to vše udělala sama a mám udělat krok zpět. Ale já už jich udělala tolik, že na to kašlu. To jídlo k pc mu nosí manžel běžně ![]()
Už nevím co dělat. Co mám ještě udělat, aby manžel konečně otevřel oči? K mámě nejezdí, jen s ní setkává u dědy - jejího otce. Miluje dědu, protože je u něj sám a může všechno. Nemusí se s nikým o nic dělit. Jinak na vánoce mámě kupuje dárky a to i jeho sestře a dědovi. Nám nikdy nic nedal a kolikrát ani nepogratuluje k narozeninám…
Manželovi je i jedno v kolik se mladej vrátí z diskotéky a kolik toho vypije. A to jsou právě věci, které mě jedno nejsou. Když se ráno probudím a v osm hodin není z diskotéky ještě doma, tak mám strach, jestli se mu něco nestalo. Tak ho přeci nemůžu nenávidět.....
maminka806 píše:Typickej chlap, hrdej na svý dítě… Mám to doma a já bych mu teda pěkně šlápla na krk i přes to, že ho miluješ sebevíc. Prostě ty a normální rodina a nebo syn, kterej za dva, tři roky ho pošle někam a on zůstane pěkně sám a ještě by škrábal prstíčkem vrátit se k tobě a dětem!!!
S manželem není řeč. Od prvopočátku jsme se schodli na všem, jen nesmí přijít češ na jeho syna. To je potom oheň na střeše. Ani se meě nezastal, když jsem chtěla aby jsme při obědě všichni seděli u jednoho stolu a on řekl, že nemá čas, protože hraje hru na pc. Potom přišel, sebral talíř a šel jíst k pc. To jsem na něj vyjela a manžel nademnou jen kroutil hlavou. Dle něho jsem si to vše udělala sama a mám udělat krok zpět. Ale já už jich udělala tolik, že na to kašlu. To jídlo k pc mu nosí manžel běžně
Už nevím co dělat. Co mám ještě udělat, aby manžel konečně otevřel oči? K mámě nejezdí, jen s ní setkává u dědy - jejího otce. Miluje dědu, protože je u něj sám a může všechno. Nemusí se s nikým o nic dělit. Jinak na vánoce mámě kupuje dárky a to i jeho sestře a dědovi. Nám nikdy nic nedal a kolikrát ani nepogratuluje k narozeninám…
Manželovi je i jedno v kolik se mladej vrátí z diskotéky a kolik toho vypije. A to jsou právě věci, které mě jedno nejsou. Když se ráno probudím a v osm hodin není z diskotéky ještě doma, tak mám strach, jestli se mu něco nestalo. Tak ho přeci nemůžu nenávidět.....
Jenže to je to co nedokážu. Fakt je nejhorší, že do teď to byl můj nejlepší přítel, kamarád…Na vánoce jsem mmu řekla, že jsem s ním jen kvůli malému. Jinak láska neláska, nenechám si srát od pubertaka na hlavu! Tak jen koukal. A když jsem mu podruhé řekla, že tímto stylem naše manželství zničí, tak mě odpověděl, že už se na to připravuje.
Malý ho miluje a vím, že to co mu manžel dává, já bych mu sama nikdy dát nemohla. Zůstal by po rozvodu s tátou a proto bych neodešla. Dcera se s bráškou mají moc rádi a nemůžu je takhle rozdělit. Proč utíkat, když já nic neudělala. Než se sem nastěhoval, tak tu byl domov plné lásky.
Bohužel z domu jen tak nevypadne. Půjde ještě na vysokou a čeká, že mu jí budeme platit.
Manžel mu spoří peníze a sám řekne, že ví, že ty peníze jednou schrábne a ani mu nepoděkuje. Hnus ![]()
Bohužel chci napsat, jak jedno dříve nejštastnější manželství dopadlo. Dnes mě mažel řekl, až se rozhodnu, kdo odejde. Jestli on, nebo já.....
![]()
S přítelem jsme 10let máme svoje 5leté dítě +2 nevlastní syny 18+20.
Pro mě je ted docela velký problém ten nejstarší syn -jsem z něj dost zoufalá a také mám strach ,že nám zničí vztah -už jsme se na toto téma několikrát dost ostře pohádali.
Syn se poprvé k nám nastěhoval na stálo cca asi před 2 lety ,byl drzý na nevlastního otce a pofackovali se(nechápala jsem -ted už chápu)bydlel u nás necelý rok ,pak ho tatínek vyhodil ,protože mu přišlo předvolání od soudu ,kde ho u nás bydlící synek žaluje o alimenty za dobu co u nás bydlel a dostával kapesný -to vše bez výstrahy ,nebo předchozí domluvě -upekl to se svojí matkou .Během této doby také vypluli na povrch okolnosti typu ,že nechodí do školy (drahá soukromá -kam ho matka přihlásila opět bez vědomí s konzultace s otcem)a zpronevěry peněz na školní aktivity či MHD. Po tomto mu nevlastní otec nabídl pronájem samostatného bytu -za velmi nízký nájem .Ten mu synáček neplatil a opět byl drzý ,takže opět následoval drsný konflikt s vyhazovem a drahoušek se znovu objevil u nás-bez omluvy samozřejmě-prý jen na chvilku .Ta chvilka už zase trvá
3/4 roku .Mladej opět nechodí do školy -aspon ne pravidelně,tento rok má maturovat -no nevím ,nic neřekne nepřipravuje se -mlží .ve školním týdnu třeba noc-dvě nespí doma ,kouří jak fabrika,chlastá.našla jsem zásobárnu trávy -no taky si to před tatínkem obhájil ,že je to v pohodě .Celý dny jenom chlastá hulí a chrápe… .Malej v něm má vzor a on mu věčně vyhrožuje tím ,že ho nosí na balkon , že ho hodí z okna .Pomáhá nám tedy v tom ,že malýho vyzvedává ,ze školky tak 3× do týdne ,ale ted nedávno si postěžoval jak nemá žádne soukromej život ,když toto musí dělat .Začínám na něj mít alergii-dost velkou .Určitě je to také tím ,že toto vše se odehrává na 65metrech malého bytu a odjakživa nesnáším chlapy co chlastají ,hulej a válí se na gauči .Jsem tudíž zase podrážděná na všechny a protivná a to mě štve.
Ted čekám co bude dál zda udělá maturitu a hlavně co potom .tatínek mu řekl,že pujde makat -toho se tedy nebojím -spíš pujde na VŠ ,ale do konce února si přihlášku nedal ,zato měl schůzku s matkou -tak si myslím ,že zas na nás šijou habadůru a pujde na nějakou soukromou školu s tím ,že otec se pouze dozví kolik má platit .Jo sere mě to a hodně .Zeptala jsem se ho přímo -neodpověděl ,mlžil .Tak přemýšlím zda to nezabalit a neodejít ,je to pro mě neakceptovatelný takto žít třeba další rok -2-3 .je to sobecký ,ale nechci si zničit život nenávistí .A zárověn vím ,že z člověkem jako on prostě žít nechci .Soucit k němu necítím -pro mě je to už prostě chlap,kterej by měl fungovat a chovat se jako chlap -ne dítě.Prostě nevím jak to všechno řešit -nejlépe.
Tak díky všem co mě vyslechli.
Já si myslím, že toto musíš vyřešit se svým mužem. On je jeho táta, těžko ho vyhodí a přestane se se synem vídat, ať už je jakýkoliv. Pokud vám syn nahlodává vztah, je něco špatně, ale musíš to řešit jen a jen se svým mužem. Můžete společně výchovně zasáhnout, nastavit nějaké hranice… Ale je třeba abyste se shodli na tom, jak budete postupovat. Pokud tvůj muž se odmítá na toto téma hlouběji bavit, tak bude asi všechno marné.
Klukovi je už 20 a je tu možnost, že se časem srovná a vyroste z něj chlap, ale taky je možné, že se to nestane a budou s ním problémy pořád. Pak ale vám pomůžou nastavit mu ty hranice - to vám pomůže ochránit svojí novou rodinu.
co k tomu napsat? chápu tvoje pocity, na druhou stranu, kdyby to byl tvůj vlastní syn, věř, že bys všechno ( i když s pocitem, kde jsem udělala ve výchově chybu) skousla, protože by to byl tvůj syn. Kdyby se nedostal na státní školu, zkusila bys ho protlačit na soukromou, abys ho neztratila, akceptovala bys jeho kouření, flákání… ALe takhle ti neporadím - spíš si sednout s partnerem a to, cos tu vypsala říct jemu a zkusit vymyslet, co dál.
No my jsme o tom samozřejmě mluvili-řekl že neví co dělat ,ale že ho nevyhodí -samozřejmě jsem špatná já -to možná jsem ,ale zase si myslím ,že mám právo žít svůj život podle sebe a ne brát pořád ohledy na druhý -takže to myslím prostě nedopadne dobře .Ale na druhou stranu děvčata- má on i já pocit ,že je dost pozdě nekomu ve 20letech nastavovat mantinely ,když předtím ,žádné neměl .Nebo aspon nevím jak to udělat.On nemá v otci velkou autoritu právě proto že ví že ten ho miluje bezmezně.Ví taky ,že ho nevyhodí ,když neudělá přešlap jako minule s tím že ho dal k soudu.Kolem té školy se vlastně hádám s klukem non-stop ,ale vzhledem k tomu ,že nemáme přístup do jeho docházky a známek(bylo mu už 18a je zodpovědný sám za sebe) -věci se k nám dostávají až když už jsou krajně krizový .Jinak oba dva starší kluci kouří s tichým svolením své matky už od 13-no doufám ,že toto tolerovat nebudu svýmu dítěti nikdy.na tu státní školu střední nešel -ne kvůli tomu ,že by se nedostal ,ale kvůli tomu ,aby nemusel být v jedné třídě se sociálním plebsem .Na státní vysokou se nemá šanci ted dostat ,protože na soukromé nikdy nic nemusel ani se učit a ani tam chodit -hlavně že je tam se samými VIP dětmi .
Po přečtení tvého příspěvku bych se pokusila domluvit s manželem na nějakém postupu.Přesto, že syn je již plnoletý, tak stále není výdělečně činný a dostává alimenty, tudíž máte nárok být informovaní ze strany školy.
Kouření bych mu netolerovala doma, vím, že v tolika letech je to blbost mu to zakazovat, ale pokud chce hulit, ať vypadne ven, aby nedával špatný příklad malému.To samé pití apod.
Další co mě napadá, pokud syn bydlí u vás, soudem bych si nechala potrvdit svěření do péče, tím pádem by nemohl dělat cavyky s alimentama a navíc by alimenty posílala jeho matka.
A soukromou školu není otec povinnen hradit automaticky.Může se podílet na hrazení školy, ale pokud nemá nic určené soudem, má synáček smůlu.
Ta škola moc nekomunikuje ,chtějí jen peníze ,pokud by žádal o přístupová hesla odkáží ho na syna ,ten mu je nedá -muselo by se přes soud -to přítel nechce .Stené je to s tím svěřením do péče jejich matka dlouho brala alimenty jako peníze pro sebe.Ted neprudí protože my máme jednoho kluka ona "jako druhého " ten s ní nebydlí ,bydlí u kamaráda a ten se o něj stará. Ale přítel toto nechce řešit soudem ,ikdyž mu říkám ,že je to chyba.Otec nechce dělat obstrukce vždy dětem dal co mohl a skoro i to co nemohl,nechtěl aby o něm děti říkali ,že je socka -no stejně to říkali … ten se strhne v práci jenom aby měl co dát .A to je to co mě taky štve -táta v práci od rána do večera ,já víceméně taky a kluk sedí na gauči a nepomůže.Ani k tátovi na výpomoc nechce jít -protože ta práce pro něj není dost sexy.Já mám prostě obavu ,že je to povahový rys něco co se nespraví ,proto mi ta situace přijde bezvýchodná ,kdybych si myslela ,že je to záležitost puberty a že to skončí .Ale ve mě roste přesvědčení že je to jenom začátek a kluka tu budeme mít na věčné časy ,protože chodit do práce za 15tis pro něj nebude .Nemůžu příteli v tomto bránit ,ale pro mě je to hrůza -líný lidi nesnáším -přesně podobné rysy chování vykazoval můj bratr -příští rok je mu 25 a bydlí u rodičů.Pro mě je to nepředstavitelné ,abych toto měla doma .sama jsem odešla v 15 na intr a definitivně ve 20letech .Mám málo pochopení i proto ,že jsem jen o 10let starší než nevlastní syn-takže mateřské city rozhodně necítím .
Taky si neumím představit ,že bych za této situace měla mít druhé dítě .takže je to pro mě i otázka jestli mít druhé dítě nebo nemít .
To je dost hrozný. Bohužel bez manželova souhlasu asi nemůžeš nic. Jeho matka si to uměla zařídit asi líp, když jim doma nevyhovoval, tak se odstěhoval, ona ví, že je o kluka dobře postaráno a vztah mají výborný, protože se navzájem neštvou. Vy se rozčilujete, hádáte a ještě platíte. Ono kdyby manžel dokázal stát za svým, tak by těch řešení bylo povícero- např. mu zaplatit do maturity nějaký levný podnájem, ale s tím,že zpátky už ho nevezmete. Jsou prázdniny, tak ať si najde brigádu. Když doloží, že se dostal na školu, tak mu budete splatit stanovené výživné, další výživné by měl dostat od matky. Jenže pokud kluk ví, že ho tatíček na ulici nenechá a vždycky se o něj postará a ubytuje ho u vás, tak jsou to zbytečně vyhozené peníze a všechna snaha marná. Bohužel je to na manželovi- ty máš akorát možnost volit mezi tím, jestli za těchto podmínek zůstat, nebo odejít. A pak je také otázka, jestli kdyby ses rozhodla odejít, tak by tvůj manžel volil spíše dospělého nevycválaného synáčka, než manželku s dítětem…je to sice trochu nefér ho před tu volbu postavit, ale ten kluk už není dítě a když ho evidentně nikdo nevychoval doteď, tak by bylo fajn, aby ho trochu vychoval život sám.
Plně tě chápu a držím ti palce, jak jen to jde, jsem v úplně stejné situaci a přítel nemá jednoho, ale rovnou dva syny… Teď čekáme dítě a mám stejné pocity jako ty…