Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahojly,
My si řikáme nejčastěji lásko,miláčku ale já víc než manža používám jména.Nejlepší je když se pohádáme a on u té hákdy na mě lásko to už se pak ohradím že mám jméno a když mi sám od sebe řekne Terezo tak už vím že se něco děje.Jinak z ménema nemám problém ale používám spíš zdrobněliny,ale tchýni se snažím neoslovavat tykáme si,ale chce po mě abych jí řikala mamko a mě to ňák nejde přes jazyk.
lucielle píše:Petorka píše:Proč? Morálně tě to ohrožuje? Toleranci zdar…
Ani by mě nenapadlo, že tohle může být problém…držím zakladatelce palce, aby to zvládla a manželovy dokázala říkat jménem!
My si říkáme jak jménem tak i tatínku nebo maminko, to ale většinou v přítomnosti dceři, ta pak kolikrát řekne tátovy jménem, moje jméno je těžké, tak to neříká.
V každém případě mně se zase ježí chlupy při představě, že bysme se oslovovali miláčku, lásko, zlato…to je fakt strašný a nejstrašnější je, když se takhle oslovují dva na veřejnosti..
Ne proč, prostě se mi to nelíbí stejně jako se jiným nelíbí oslovení jménem například, nikoho neodsuzuju, jen říkám, jak to cítím já, to snad můžu ne?
Petorko,právě že to znělo jako že to odsuzuješ
Nebo spíš jako že když to slyšíš na ulici tak uděláš zhnusený výraz.
Jsem tak o tom přemýšlela a mne jde asi o to že jméno je taková „oficiální“ věc, říká se tak v podstatě jen cizím lidem, kdežto doma to bylo samá babička, dědeček, maminka, teta, strejda… Jen kamarádi měli jména, ale nikdo mně blízký. A když to tak vezmu tak z bližších kamarádů mne taky nikdy nikdo neoslovoval jménem, vždycky nějakou přezdívku co mi dali
Svého času když mi někdo řekl Hano, tak jsem přemýšlela proč mi nadává, když jsem nic neprovedla
Hanička, Hanka, Hani nevadilo. Ale od manžela mi to zní divně, když mne osloví jakoukoliv formou jména .) A já když už jsem nucena na něj zavolat jménem, tak říkám nejspíš Michale (stává se to tak 2× do roka). Míša mi nejde přes pusu, protože to byl náš pes ![]()
No a právě mně přijde, že oslovení lásko a miláčku je takové osobní, že na veřejnosti to prostě vypadá divně. At si každý říká jak chce, nikomu to přeci neberu, tady zase někdo psal, že se mu nelíbí oslovění tatínku a maminko a tak já to mám stejně s miláčku apodobně.
Milé dámy, já si nyní uvědomuji, že to zase tak zásadní problém k řešení asi není…
Celý život máte funkce - maminka, tatínek, prodavačka, lékařka, šéf, hejpočkej, miláček, nemiláček… tak proč si tak neříkat.
Vlastně to jméno, jež nám kdosi kdysi dal a je oficiální, není tak důležitý. Možná je fakt cennější slyšet od druhého - miláčku, medvídku, kočičko… protože to má ten individuální citový náboj…
Takže já už to neřeším - asi - nicméně nácvik před zrcadlem dělat budu - ještě jsem nenašla ani k tomu odvahu, ale dneska snad už… týjo, mě se do toho nechce!!!
NiKi
NiKina píše:
Milé dámy, já si nyní uvědomuji, že to zase tak zásadní problém k řešení asi není…Celý život máte funkce - maminka, tatínek, prodavačka, lékařka, šéf, hejpočkej, miláček, nemiláček… tak proč si tak neříkat.
Vlastně to jméno, jež nám kdosi kdysi dal a je oficiální, není tak důležitý. Možná je fakt cennější slyšet od druhého - miláčku, medvídku, kočičko… protože to má ten individuální citový náboj…
Takže já už to neřeším - asi - nicméně nácvik před zrcadlem dělat budu - ještě jsem nenašla ani k tomu odvahu, ale dneska snad už… týjo, mě se do toho nechce!!!
NiKi
Niki, tos napsala hezky. S těma funkcema. Tak jestli má tvůj chlap funkci miláčka, tak proč mu tak neříkat, ne
![]()
To je ale zapeklita vec. Vcera jsem se ptala povolanejsi osoby, co si o tomhle neoslovovani mysli. Nejde to pry uplne zobecnit, je to spis individualni. Nicmene jmeno je soucasti kazdeho cloveka. Ten clovek se nejmenuje ani babicka, ani milacek. Je to jen ta „funkce“. Pokud je mi neprijemne, ze mi nekdo rika jmenem, tak to svedci o neprijeti sama sebe. Navenek to tak vypadat vubec nemusi, ale uvnitr cloveka to tak je. Pokud nedokazete oslovit jine lidi jmenem, pak si vytvarite jakousi ochranu nebo odstup, nechcete si toho cloveka pripustit bliz. I kdyz je to treba manzel nebo pritel, ktereho milujete, tak tam podvedome je nejaky odstup.
Kazdy clovek ma proste jmeno, ktere je jeho soucasti, at se to nekomu libi nebo nelibi. Nekdy se stane, ze to jmeno proste clovek nezvladne prijmout a prejmenuje se. Ale to uz je jiny pripad.
Samozrejme casto tyto veci prameni z detstvi, ale to uz je individualni. Pokud nekdo chce zjistit proc to tak ma, je to jednoduche, ptejte se sami sebe neustale proc.
Priklad : Proc nemam rada, kdyz mi nekdo rekne jmenem? Protoze je mi to neprijemne. Proc je mi to neprijemne? Protoze… A tak porad dokola, dokud si neodpovite na jadro problemu. Spravna odpoved je ta, ktera vas napadne jako prvni.
Tak já to mám opačně. Lásko, miláčku se mi líbí jen v určitých chvilkách
, protože mi to tam tak samo patří. Sama si totiž pamatuji za svých divokách let, že miláčku bylo takové to oslovení pro každého, kdo se kolem mihnul a jméno nešlo udržet v paměti. A ne tedy jen z mé strany
Už jako dítěti se mi mé jméno nelíbilo, protože zní tvrdě Dana. Ale když i po 15 letech společného života slyším „Danuško“, tak mi to zní dobře. ![]()
Alenka píše:
Pokud nedokazete oslovit jine lidi jmenem, pak si vytvarite jakousi ochranu nebo odstup, nechcete si toho cloveka pripustit bliz. I kdyz je to treba manzel nebo pritel, ktereho milujete, tak tam podvedome je nejaky odstup.....Priklad : Proc nemam rada, kdyz mi nekdo rekne jmenem? Protoze je mi to neprijemne. Proc je mi to neprijemne? Protoze… A tak porad dokola, dokud si neodpovite na jadro problemu. Spravna odpoved je ta, ktera vas napadne jako prvni.
Děkuji že jsi to sem napsala… je to pravda. Pokud se hlouběji zamyslím, mám s oslovením problém u lidí, jež jsou u mě nějak citově angažováni, jak bych tak řekla. Buď se jich podvědomě bojím, nebo naopak, velmi si jich vážím… docela zajímavý sledovat, u koho to je jak… ![]()
a proč? Ano… i to je dobrá cesta. U mě jednoduchý, mám taky tvrdý jméno, strašný… existují jen dvě variace, jež jsou měkoučké a které mám vyloženě ráda, ale používá je jen málokdo (jedno teda tchýně a to mě těší)
svého času jsem uvažovala se touto změkčeninou podepisovat například v mejlech… ale nevím, není-li to blbý.
NiKi
Tak ja se musim zastat taty a mamy… My si tak rikame
Rikaji nam tak i deti v beznym provozu, kdyz jsou miloucky, tak maminko, tatinku a to jsou pak k sezrani (asi ze chybi ta devalvace slova). Moje babicka z toho sili, porad jim rika, at mi nerikaji MAMO, ze jsem maminka…
No a o ty asexualite…boze, to jsem slysela uz tolikrat…ze mi to pripada jako klise. Kazdopadne mame tri deti ![]()
Lasky, milacky a pod. teda nemusime. Jinak jsme na tom podobne, jako vetsina pisatelek, jmenem si navzajem nerikame, jen kdyz o sobe mluvime. Jinak s oslovenim problem nemam. Jsme spolu ale uz dost dlouho (16 let), tak nevim, jestli si nekdy jmenem rikat budem. Mozna prejdem k dedovi a babicce ![]()
asha píše:
Tak ja se musim zastat taty a mamy… My si tak rikameRikaji nam tak i deti v beznym provozu, kdyz jsou miloucky, tak maminko, tatinku a to jsou pak k sezrani (asi ze chybi ta devalvace slova). Moje babicka z toho sili, porad jim rika, at mi nerikaji MAMO, ze jsem maminka…
No a o ty asexualite…boze, to jsem slysela uz tolikrat…ze mi to pripada jako klise. Kazdopadne mame tri deti
Lasky, milacky a pod. teda nemusime. Jinak jsme na tom podobne, jako vetsina pisatelek, jmenem si navzajem nerikame, jen kdyz o sobe mluvime. Jinak s oslovenim problem nemam. Jsme spolu ale uz dost dlouho (16 let), tak nevim, jestli si nekdy jmenem rikat budem. Mozna prejdem k dedovi a babicce
lucielle píše:asha píše:
Tak ja se musim zastat taty a mamy… My si tak rikameRikaji nam tak i deti v beznym provozu, kdyz jsou miloucky, tak maminko, tatinku a to jsou pak k sezrani (asi ze chybi ta devalvace slova). Moje babicka z toho sili, porad jim rika, at mi nerikaji MAMO, ze jsem maminka…
No a o ty asexualite…boze, to jsem slysela uz tolikrat…ze mi to pripada jako klise. Kazdopadne mame tri deti
Lasky, milacky a pod. teda nemusime. Jinak jsme na tom podobne, jako vetsina pisatelek, jmenem si navzajem nerikame, jen kdyz o sobe mluvime. Jinak s oslovenim problem nemam. Jsme spolu ale uz dost dlouho (16 let), tak nevim, jestli si nekdy jmenem rikat budem. Mozna prejdem k dedovi a babicce
![]()
![]()
![]()
![]()
no nakonec, nikde není psáno, že někomu přijde v rámci předmilostného rituálu oslovování „mamko, taťko“ rajcovní… Proti gustu, žejo…
NIKi
To chci zrovna napsat. Když to vyhovuje oběma tak proč ne. Horší je, když jsou v nejlepším a taťka volá - jó, mamko, jó, ještě - a mamce se to nelíbí. To je pak blbé! ![]()
NiKina píše:lucielle píše:no nakonec, nikde není psáno, že někomu přijde v rámci předmilostného rituálu oslovování „mamko, taťko“ rajcovní… Proti gustu, žejo…asha píše:
Tak ja se musim zastat taty a mamy… My si tak rikameRikaji nam tak i deti v beznym provozu, kdyz jsou miloucky, tak maminko, tatinku a to jsou pak k sezrani (asi ze chybi ta devalvace slova). Moje babicka z toho sili, porad jim rika, at mi nerikaji MAMO, ze jsem maminka…
No a o ty asexualite…boze, to jsem slysela uz tolikrat…ze mi to pripada jako klise. Kazdopadne mame tri deti
Lasky, milacky a pod. teda nemusime. Jinak jsme na tom podobne, jako vetsina pisatelek, jmenem si navzajem nerikame, jen kdyz o sobe mluvime. Jinak s oslovenim problem nemam. Jsme spolu ale uz dost dlouho (16 let), tak nevim, jestli si nekdy jmenem rikat budem. Mozna prejdem k dedovi a babicce
![]()
![]()
![]()
![]()
NIKi
Smankote rict mi nekdy mamko, tak se osypu a bude po erotice
Zrovna teda pri tom se neoslovujem. Premyslim, jestli spolu vubec mluvime. …nemluvime! Tim to bude ![]()