Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
4 lety dítě si myslím že pokud to jde potřebuje být už ve školce. Vysira protože se nudí řekla bych.
@Anonymní píše:
On to moc dobře ví, ukazovala jsem mu to milionkrát. Neobrátit zbrkle celou láhev do hrnku, ale nalít si jen půl hrnku a pak si třeba přidat. On to moc dobře ví a je mě takovými věcmi schválně vytáčí. Je pravda, že se nechám vytočit snáz, protože by to podle mě měl fakt už dávno chápat. Ale zkusím na to mrknout, díky.
Chce pozornost, jemu je jedno jaká bude.
@janickaIII píše:
víš co, ono je dětem vážně jedno, že mají plno fajn hraček… když s nimi rodiče neumí mluvit… jak se mu konkrétně věnuješ? Jak reaguješ na to, když rozlije ten slušně nalitý hrnek?
A jak s ním mám mluvit? Na to je nějaký návod? Normálně od rána konverzuju, jak se vyspal, co budeme dělat, co si dáme. Když vidím, že je rozjetý, chci jít ven. On nechce a už je první konflikt. On nenavrhne, co chce dělat, jen lítá a bere věci mladšímu. Odpoledne si s nimi hraju, čtu, stavím bunkry, jezdím s vlaky, vyrábíme apod. ale ho to evidentně nebaví, schválně to ničí, nevím jakou by si představoval pozornost.
Obvykle zkusím párkrát odvést pozornost slušně - proč nám to boří, ať podá, co by chtěl dělat jiného, co se mu nelíbí… a pak už je to jen o napomínání, aby neublížil mladšímu/kamarádovi/neničil věci. ![]()
@Anonymní píše:
A jak s ním mám mluvit? Na to je nějaký návod? Normálně od rána konverzuju, jak se vyspal, co budeme dělat, co si dáme. Když vidím, že je rozjetý, chci jít ven. On nechce a už je první konflikt. On nenavrhne, co chce dělat, jen lítá a bere věci mladšímu. Odpoledne si s nimi hraju, čtu, stavím bunkry, jezdím s vlaky, vyrábíme apod. ale ho to evidentně nebaví, schválně to ničí, nevím jakou by si představoval pozornost.Obvykle zkusím párkrát odvést pozornost slušně - proč nám to boří, ať podá, co by chtěl dělat jiného, co se mu nelíbí… a pak už je to jen o napomínání, aby neublížil mladšímu/kamarádovi/neničil věci.
to je právě v té knize, kterou jsem doporučovala. Ale třeba s tím venkem, u nás je to podobné, ale dítě je mladší. Když ho nechám rozjet, pak je problém se vykopat ven. Musíme prostě ven resp. přípravy na vyjití ven (oblékaní apod.) začít dělat hned po snídani, aby se nestačil rozjet, jinak je to očistec.
@Anonymní píše:
A jak s ním mám mluvit? Na to je nějaký návod? Normálně od rána konverzuju, jak se vyspal, co budeme dělat, co si dáme. Když vidím, že je rozjetý, chci jít ven. On nechce a už je první konflikt. On nenavrhne, co chce dělat, jen lítá a bere věci mladšímu. Odpoledne si s nimi hraju, čtu, stavím bunkry, jezdím s vlaky, vyrábíme apod. ale ho to evidentně nebaví, schválně to ničí, nevím jakou by si představoval pozornost.Obvykle zkusím párkrát odvést pozornost slušně - proč nám to boří, ať podá, co by chtěl dělat jiného, co se mu nelíbí… a pak už je to jen o napomínání, aby neublížil mladšímu/kamarádovi/neničil věci.
A co místo hraní zkusit dospelacke věci. Malý napustim drez a myje nádobí. Vařečky, naberacky, plastové hrnky. Vyndava z myčky. Nebo stavte bunkry. A pořád nevidím zapojení otce. Dej ho tátovi, ať s ním jde ven. Edit:bunkry stavíš.
prostě otec, jinak se zbláznis. ![]()
Příspěvek upraven 04.01.21 v 22:28
@janickaIII píše:
a jak tedy reaguješ, když tu vodu vylije? zrovna tenhle příklad je v té knížce krásně popsaný, tak mi mě fakt zajímala Tvoje reakce na vylitý hrnek… (tu knížku fakt doporučuju, hodí se to i na vztahy mezi dospělými obecně)
Napomenu ho - „víš, že si máš dávat jen půlku, nevylívej to, pak ti to teče a všude to lepí. Podej si utěrku a utři si to prosímtě“ Pokud k tomu dělá nějaké vztetkle vopičárny, přidám přednášku i o tom, jak mě to přidává práci a pak ať se nediví, že s ním nepůjdu dělat, co chce on.
Uděláš mi analýzu toho, co říkám špatně? ![]()
@Anonymní píše:
Napomenu ho - „víš, že si máš dávat jen půlku, nevylívej to, pak ti to teče a všude to lepí. Podej si utěrku a utři si to prosímtě“ Pokud k tomu dělá nějaké vztetkle vopičárny, přidám přednášku i o tom, jak mě to přidává práci a pak ať se nediví, že s ním nepůjdu dělat, co chce on.Uděláš mi analýzu toho, co říkám špatně?
podívej se v té knížce. Nemůžu Ti dělat rozbor, když jsem nebyla u té situace. Ale bych reagovala ty sis chtěl nalít vodu viď? no prostě v klidu okecat co se stalo a pak mu navrhnout řešení třeba pojď dám ti hadr a utřeme to spolu… a pak si naliješ nové pití… ![]()
Standardní chování 4 letého dítěte… Můj syn má 3.5, rád si chystá jídlo, rád vaří, peče. A co že je to všude? Hlavně že se zabaví. To že něco rozleje mne fakt nerozhází.
Ven se mu taky nechce, už v předsíni hlásí že nemuze. Já ho nenutím. Jdeme až se mu chce. Dnes jsme šli až v 5 večer. Byla tma, ale co. Dřív se mu nechtelo a celé dopo jsme litali po doktorech.
Furt je to jenom dítě, ne robot.
@Anonymní píše:
A jak s ním mám mluvit? Na to je nějaký návod? Normálně od rána konverzuju, jak se vyspal, co budeme dělat, co si dáme. Když vidím, že je rozjetý, chci jít ven. On nechce a už je první konflikt. On nenavrhne, co chce dělat, jen lítá a bere věci mladšímu. Odpoledne si s nimi hraju, čtu, stavím bunkry, jezdím s vlaky, vyrábíme apod. ale ho to evidentně nebaví, schválně to ničí, nevím jakou by si představoval pozornost.Obvykle zkusím párkrát odvést pozornost slušně - proč nám to boří, ať podá, co by chtěl dělat jiného, co se mu nelíbí… a pak už je to jen o napomínání, aby neublížil mladšímu/kamarádovi/neničil věci.
Jestli on to nemá po tobě. Teď to neber nějak zle, ale tady se ti někdo snaží poradit a jsi docela taky protivná. Jsi jeho zrcadlo, jaké mu ho nastavis, takový bude. Nejsem dítě, jsme dospělá, nicméně potkat bych tě asi nechtěla, máš takovou zvláštně přin@sr@nou komunikační vlnu.
@Amelie30 píše:
A co místo hraní zkusit dospelacke věci. Malý napustim drez a myje nádobí. Vařečky, naberacky, plastové hrnky. Vyndava z myčky. Nebo stavte bunkry. A pořád nevidím zapojení otce. Dej ho tátovi, ať s ním jde ven.
Tak taky občas pomáhá, za to ho chválím. Manžel se třeba přidá když už je mám vypravené ven, nebo si povídáme u jídla. Že by si je vyloženě bral ven sám a věnoval se jim, to nějak ne. ![]()
@Anonymní píše:Člověče, to je samý pokyn a rozkaz, to děti nemají rádi. Jakmile do toho hned vložíš negativní postoj, tak se prostě kousne a nebude spolupracovat. Navíc ho v podstatě vydíráš - viz zvýrazněná věta.
Napomenu ho - „víš, že si máš dávat jen půlku, nevylívej to, pak ti to teče a všude to lepí. Podej si utěrku a utři si to prosímtě“ Pokud k tomu dělá nějaké vztetkle vopičárny, přidám přednášku i o tom, jak mě to přidává práci a pak ať se nediví, že s ním nepůjdu dělat, co chce on. :nevim: Uděláš mi analýzu toho, co říkám špatně?
@Anonymní píše:
Napomenu ho - „víš, že si máš dávat jen půlku, nevylívej to, pak ti to teče a všude to lepí. Podej si utěrku a utři si to prosímtě“ Pokud k tomu dělá nějaké vztetkle vopičárny, přidám přednášku i o tom, jak mě to přidává práci a pak ať se nediví, že s ním nepůjdu dělat, co chce on.Uděláš mi analýzu toho, co říkám špatně?
Já ti ji klidně udělám… Opět přin@sr@n@ komunikační vlna. On není zmenšenina dospělého, aby jsi vedla takové debaty úplně o ničem. Zatím jsi mě vůbec nezaujala. Z jiných podobných příspěvků cítím zoufalost, snahu, hlavně tedy lásku k tomu zlobivemu dítěti. Z tebe září akorát zlost. Znovu ti píšu, že to děcko to cítí…
@Anonymní píše:
Místo aby byl rád, že si s ním hrajeme nebo že někam jedeme, má plno fajn hraček, ke všem jen připomínky, nechuť, kňourání.
On nikdy nezažil opak
Nemá za co být vděčný, je to norma.
@Anonymní píše:
Tak taky občas pomáhá, za to ho chválím. Manžel se třeba přidá když už je mám vypravené ven, nebo si povídáme u jídla. Že by si je vyloženě bral ven sám a věnoval se jim, to nějak ne.
Upřímně a to sis nikdy neřekla, že by se těm dětem mohl taky věnovat? Tohle znám u sebe, když už moc padam na ústa a manžel dělá, že nevidí. To pak řádím jak černá ruka ďábla. Hele, ta pomoc od chlapa je důležitá. Pokud není, ty padas na ústa, odnáší to děti a ve finále i vztah. Tohle si ale hodně chlapů neuvědomuje.
Mělo hlad dala jsemji jídlo a příbor že má jíst. A pak koukam normálně si brala suchý těstoviny namáčela do omáčky a jedla to rukou přitom v druhý ruce měla vidličku. Určitě to dělala schválně aby mě nasrala.
Sice vtip ale to se fakt stalo akorát jsem ráda že snědla celej oběd a ani se moc nezamatlala.