Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nevěra a stále spolu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
28.4.21 18:52
@Uslava píše:
Nevíš, co je pravá láska. Pravá láska přeje partnerovi štěstí, i když to znamená rozvod. To každý nedokáže.
To je pravda, že asi nevím. Já vím, co je sebeláska. A sebeláska je v mém pojetí to, že nebudu zůstávat s někým, kdo se mnou být nechce, nebo je se mnou jen proto, že jsem mu zbyla, když ho odkopla milenka. Takže v rámci té mé sebelásky bych zůstala radši sama se sebou nebo časem s někým, kdo by byl se mnou, protože mě „vysoutěžil“, ne proto, že mu nic jiného nezbylo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.4.21 19:07
@LukeR1 píše:
Dobrý den, jsem muž (39) a i po skoro 2 letech se stále nemůžu srovnat s nevěrou manželky. S manželkou máme dvě děti školního věku. Chyba byla s velké části na mé straně. Věnoval jsem se dětem a sobě a na ni jsem zapomínal. Jsme spolu 15 let. Když jsem na nevěru přišel, tak jsem byl rozhodlej, že končíme. Po vychladnutí jsem si řekl, že o ni začnu bojovat. Děti nechci navštěvovat jako všichni rozvedení chlapy kolem mě. Ženu stále miluju, ale po těch lžích ji už nevěřím a asi už nebudu. Většinu dne na to nemyslím i když jsem s ní, tak mi je dobře. Problém je, že to na mě ve volných chvílích přijde nebo při nějaké debatě a jsem v háji. Na sobě nedám nic znát, ale uvnitř se užírám. Mám kolem sebe taky lidi co jsou nevěrní. Snažím se je pochopit. Já měl taky několik příležitostí, ale rodina je pro mě na prvním místě. Říkám si, že když člověk překročí tuto hranici, tak není cesty zpět. Nevěra dle mého lidi mění na lháře a slabochy. Nechci se tím někoho dotknout. Každý má své důvody. Chápu ten pocit té nové energie a vášně ( motýlci ), ale je to ta správná cesta? Když jsou v tom děti je to dost těžší. Celkem dost jsem se po té zkušenosti změnil. Spíš jsem musel. Dost jsem omezil svoje koníčky a věnuji se teď celé rodině a společně podnikáme akce. Je to jiné. Najednou zjišťuju, že věci které jsem bral jako, že je musím dělat, tak je dělat nemusím. Začal jsem být vděčný za všechno co žena dělá a vidím, že je to ta správná cesta.
Otázkou je, dá se žít s někým komu už plně nevěříte? Zajímá mě kolik lidí to kolem mě zvládlo a jsou šťastní.
V dlouhodobém vztahu se to prostě může stát, jsme jen lidé a někdy si to člověk neplánuje. Kdo říká, že jemu by se to nikdy nestalo, tak neví o čem mluví.
Jsme spolu víc než 30 let a za tu dobu proběhly různé věci a chyby. Pak jsme byli dokonce rozloučení a každý jsme měli jiného partnera. Problém že byl před tím manžel dost žárlivý a naučil mě lhát, protože pak jsem věděla, že bude klid. Nyní jsme zase spolu a jsme fakt šťastní. Je potřeba s pokorou a tolerancí přijmout partnera takového jaký je a chovat se ve vztahu hezky, mile, s tolerancí a novou důvěrou. Říct si prostě oba, že spolu chcete být, že k sobě ten vztah máte a stojí za to to udržet. Zásadně nic netajit a nelhat, za tím co bylo udělat tlustou čáru a vůbec se k tomu nevracet. Co bylo bylo a nejde to změnit. Chyba je vždy u obou, ať je to jak je to. Pokud ale chcete být spolu jen kvůli dětem, obávám se že to nebude fungovat.
M.
- Citovat
- Upravit
28.4.21 20:09
Ale to, že chyba je vždy u obou, jsou takové kecy v kleci.
Neexistuje vztah bez chyby a každý si vždycky najde důvod, proč musel zahýbat. Nikdo není dokonalý a vždycky jde ukázat na něco, proč ten důvod byl - málo sexu, fádní sex, malá aktivita v sexu, málo mě uznával/ uznávala, málo se mi věnoval/věnovala, byl líný a nic nedělal, byla líná a nic nedělala, pořád mi něco vyčítala, s ničím mi nepomáhal, ponižovala mě, žárlil, nežárlil atd atd.
Za mě je to chyba obou jen tehdy, když jeden o tom, co mu vadí a chybí, opakovaně mluví a snaží se s tím něco dělat a druhý na to opakovaně se.re a ignoruje to. Tam je to chyba i toho podváděného, že si sám naběhl. Že problémy neřešil a nechával vyhnívat.
Když někdo neumí říct, co mu vadí a vyřeší to šou. táním s jiným/jinou, tak je to vždycky jen jeho chyba. Ne obou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.4.21 23:09
@bigl píše:
Ale to, že chyba je vždy u obou, jsou takové kecy v kleci. .....
Když někdo neumí říct, co mu vadí a vyřeší to šou. táním s jiným/jinou, tak je to vždycky jen jeho chyba. Ne obou.
Vidím to trochu jinak… Jsou dvě základní situací a milion různých možností mezi nimi
- Osobní krize. Od krizí středního věku, po „zblnutí“ kdy si jedinec myslí, že to že někdo chodí do práce je samozřejmé. Tam na to partner/partnerka má pramalý vliv a nevěrníka napraví jen když si dostatečně nabije nos. Jenomže vztah se nikdy pořádně nenapraví.
- Partnerská krize. Vztah je natolik k ničemu, že nevěra je způsob jak to duševně přežít a protáhnout o několik let. Buď jsou pak nevěrní oba nebo má jeden z nich nějakou náhražku… (práce, koníčky)
Věštění:
Myslím, že zakladatel je v situaci A) a jeho manželka si myslí, jak je na koni, jaký je o ni zájem. Nějak se jí udržuje u Zakladatele prodlužovat pocit viny.
Jenomže ono ho to asi přejde a přejde do stavu, kdy je mu to jedno.
Jakou asi bude mít motivaci zůstat ve vztahu, který drží nad vodou sám, za takových deset let až se děti osamostatní a o nějaké výlety nebudou mít zájem, Žádnou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.4.21 02:24
@Josef_t píše:
Vidím to trochu jinak… Jsou dvě základní situací a milion různých možností mezi nimi
- Osobní krize. Od krizí středního věku, po „zblnutí“ kdy si jedinec myslí, že to že někdo chodí do práce je samozřejmé. Tam na to partner/partnerka má pramalý vliv a nevěrníka napraví jen když si dostatečně nabije nos. Jenomže vztah se nikdy pořádně nenapraví.
Věštění:
- Partnerská krize. Vztah je natolik k ničemu, že nevěra je způsob jak to duševně přežít a protáhnout o několik let. Buď jsou pak nevěrní oba nebo má jeden z nich nějakou náhražku… (práce, koníčky)
Myslím, že zakladatel je v situaci A) a jeho manželka si myslí, jak je na koni, jaký je o ni zájem. Nějak se jí udržuje u Zakladatele prodlužovat pocit viny.
Jenomže ono ho to asi přejde a přejde do stavu, kdy je mu to jedno.
Jakou asi bude mít motivaci zůstat ve vztahu, který drží nad vodou sám, za takových deset let až se děti osamostatní a o nějaké výlety nebudou mít zájem, Žádnou.
Ano. Přesně takhle to skončí. Zatímco nyní si bez ní nedokáže představit den a ona tomu vztahu nedává vůbec nic. Tak za pár roků mu bude úúúplně ukradená. Při jeho povaze si tímto nah.ovno obdobím musí projít. To nejde vysvětlit někomu, kdo svou ženu miluje i když ona mu vrazí kudlu do zad.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.4.21 07:01
Jak to tak všechno čtu, tak nemám moc naděje. Z její strany už tu lásku necítím i když se snaží. Přijde mi teď jako že se veze a kdyby byla možnost, tak vystoupí na první zastávce. Jenže já vystoupit zatím taky nechci. Její táta bydlí daleko a nevím jak bych děti navštěvoval. To bych se musel přestěhovat taky. Beru to tak, že jsem se jí moc nevěnoval a teď se mi to vrací. Sám nevím jak dlouho v tom zůstanu. Kdybych byl v pohodě, tak bych nepsal na emimino 
. Zajímaly mě vaše názory, protože spousta lidí se s takovou situací setkala. Málokdo to právě zvládne. Stále jako moula doufám, že se do mě znovu zamiluje. To se ale asi nestane… Ten COVID tomu taky moc nepomáhá. Ze zkušeností kolem mě vím, že udělá to jednou, pak to udělá ještě chytřeji podruhé. Zajímavé je jak se z nevěrníků stávají zkušení lháři a zahlazovači stop. Doufám ale, že to neplatí všech případech a nevěrníci se poučí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.4.21 07:25
@LukeR1
Zase neber to emimino tak vážně. Řiď se vlastním mozkem. A to myslím mozkem ne egem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.4.21 07:34
@sportak píše:
Zdar, jsem na tom obdobne. U nas to v cervenci budou 2 roky, 22 let manzelstvi. Manzelka mela vse a naprostou svobodu a stejne zahla. Po provaleni chtela jit za hlasem sveho srdce. (k frajerovi s holou p..). Ten patrne rychle vystrizlivel a vycouval a ji doslo, ze to vysnene stesti a motylci nejsou „zasazeny do realneho ekonomickeho ramce“, takze prisla s tim, ze se chce vratit (mela v planu odejit i od nasich deti…). Musela pristoupit na tvrde podminky, abychom zustali i nadale spolu (napr. po 20 letech zacit chodit do prace zuzeni SJM atd.)Ted je pry stastna… Vyrovnat se s tim co provedla, stejne jako ty, stale nemohu a myslim na to kazdy den. Ta bezmezna duvera v ni jako partaka na ktereho je spoleh je proste pryc a pochybuji, ze se nekdy vrati. Bohuzel stejne nic delat nemuzu, jelikoz jsem zustal primarne kvuli detem. Vice se venuji sam sobe, naucil jsem se i varit, abych byl pripraven na jeji pripadny odchod. Sance, ze v 45+ najdu nejakou relativne atraktivni, sportujici 35tku se limitne blizi k nule a nez zit sam a rozbit rodinu tak to radsi nejak prekousnu, ale je to kadodenni boj…
Je úsměvný co dokáží podvedení kvůli dětem překousnout. U toho vaření jsem se pousmál. Taky jsem začal před půl rokem více vařit Z toho co mám já a vy plyne, že když jim dáme přílišnou volnost, tak časem uletí. Má vaše žena nějaké koníčky?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.4.21 07:39
@LukeR1 Naděje umírá poslední. Nevěš hlavu. Jen je asi potřeba si uvědomit, že lidská povaha je taková, že když něco dostaneš moc snadno (v tomto případě „odpuštění“), nevážíš si toho. Takže já naprosto chápu, že se snažíš a chceš zachovat především domov dětem, ale chlapa, co nevěru přejde, a nad to začne manželce podstrojovat, si ona podvědomě vážit nebude. Velkorysost je pěkná, ale vocamcaďpocamcaď. Platí to pro obě pohlaví - musíš se především nějak (v tvém případě) vzmužit, aby tě neměla jistého, abys jí připadal jako king ty, ne jako moula. To nás rajcuje. Protože z toho, co tady píšeš, mi připadá, že má navrch ona, a navíc už jí bylo jednou prominuto, tak do budoucna bude mít menší zábrany…
S tím zamilováním… no já nevím, to se může klidně stát, četla jsem, že partnerský vztah se dokolečka odvíjí jako sinusoida - spokojenost, krize, zamilovanost…, ale úplně bych na to nespoléhala. Přece jen každý nový bude logicky míň okoukaný než letitý manžel, tomu se nedá konkurovat. Musíš být atraktivní jinak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.4.21 08:34
@Judy Hopkava
JJ, napsalas to pěkně a přesně. Když něco dostaneš moc snadno, nevážíš si toho.
Já tady furt vidím problém v tom, že zakladatel je ten podváděný a neustále hledá chybu u sebe - málo jsem se jí věnoval. Snažím se to napravit atd.
Fakt to v životě nefunguje tak, že chlapi, co se ženské extrémně věnují a starají se o ně, jsou ti míň podvádění. Bohužel je to spíš naopak.
A jak ty píšeš - vodcamcaď pocamcaď. Z mouly by se měla stát osobnost. Jenže z beránka vlka neuděláš a ona asi ví, po čem šla a proč. Paradoxně si myslím, že si zakladatel tou svou přepéčí o ni tu větev spíš podřezává.
Jakože ona nemá koníčky a on se může uštvat, aby jí vyplnil volný čas? 
Asi by se hodně divil, kdyby ho vyměnila, jakého chlapa by si našla. Ale určitě ne moulu, co kolem ní bude umetat.
Je zvláštní, v kolika případech to dopadne tak, že fakt na koni je ten nevěrník a ten podváděný ještě hrabe prstíčkem, aby si ho „zasloužil“. A ona z toho trůnu se jen rozhoduje, jestli dá nakonec palec nahoru nebo dolů.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.4.21 09:07
@bigl píše:
To je pravda, že asi nevím. Já vím, co je sebeláska. A sebeláska je v mém pojetí to, že nebudu zůstávat s někým, kdo se mnou být nechce, nebo je se mnou jen proto, že jsem mu zbyla, když ho odkopla milenka. Takže v rámci té mé sebelásky bych zůstala radši sama se sebou nebo časem s někým, kdo by byl se mnou, protože mě „vysoutěžil“, ne proto, že mu nic jiného nezbylo
O matku s dětma ale zase tolik mužů nesoutěží, to je třeba si přiznat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.4.21 09:12
@bigl píše:
@Judy Hopkava
JJ, napsalas to pěkně a přesně. Když něco dostaneš moc snadno, nevážíš si toho.
Já tady furt vidím problém v tom, že zakladatel je ten podváděný a neustále hledá chybu u sebe - málo jsem se jí věnoval. Snažím se to napravit atd.
Fakt to v životě nefunguje tak, že chlapi, co se ženské extrémně věnují a starají se o ně, jsou ti míň podvádění. Bohužel je to spíš naopak.
A jak ty píšeš - vodcamcaď pocamcaď. Z mouly by se měla stát osobnost. Jenže z beránka vlka neuděláš a ona asi ví, po čem šla a proč. Paradoxně si myslím, že si zakladatel tou svou přepéčí o ni tu větev spíš podřezává.
Jakože ona nemá koníčky a on se může uštvat, aby jí vyplnil volný čas?
Asi by se hodně divil, kdyby ho vyměnila, jakého chlapa by si našla. Ale určitě ne moulu, co kolem ní bude umetat.
Je zvláštní, v kolika případech to dopadne tak, že fakt na koni je ten nevěrník a ten podváděný ještě hrabe prstíčkem, aby si ho „zasloužil“. A ona z toho trůnu se jen rozhoduje, jestli dá nakonec palec nahoru nebo dolů.
Tak to zase pozor, aby to nebylo špantě pochopeno. Všimla jsem si, že pokud je tu nějaký muž, co se doma snaží zapojovat do domácích prací a chová se k ženě hezky, tak je najednou označen za moulu a chovat se tak nemá, protože mu žena uteče jinam a přestane si ho vážit. Ovšem jakmile si tu muž stěžuje, že žena o něj nemá zájem, především o sex, tak je mu přesně tohle doporučováno - všímáš si jí dost, pomáháš v domácnosti apod.? Tak si pak vyberte.
Muž, který si ženy všímá a zapojuje se doma, určitě není pro většinu žen neatraktivní moula, myslím, že většina žen to naopak ocení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.4.21 09:23
@Josefuna Proto jsem psala výš (nebo jinde? 
, že je potřeba „pomáhat“, to je naprosto v pořádku. Taky být vnímavý k potřebám ženy. Ale nic se nemá přehánět. Jestli tahle ženská nemá žádné koníčky a doma jí chlap udělá, co jí na očích vidí, aby mu neutekla, není to správná cesta. Ona v něm má mít oporu a zároveň nemít pocit, že má nějak extra navrch, protože když si ho nebude vážit i jako chlapa (což se s domácími pracemi nevylučuje), udělá to s nějakým alfa samcem s radostí znovu. To jsme prostě my, ženský, chceme citlivýho a prima chlapa, který ale nosí doma kalhoty. Nemají to s náma kluci jednoduchý.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.4.21 09:44
@LukeR1 píše:
Dobrý den, jsem muž (39) a i po skoro 2 letech se stále nemůžu srovnat s nevěrou manželky. S manželkou máme dvě děti školního věku. Chyba byla s velké části na mé straně. Věnoval jsem se dětem a sobě a na ni jsem zapomínal. Jsme spolu 15 let. Když jsem na nevěru přišel, tak jsem byl rozhodlej, že končíme. Po vychladnutí jsem si řekl, že o ni začnu bojovat. Děti nechci navštěvovat jako všichni rozvedení chlapy kolem mě. Ženu stále miluju, ale po těch lžích ji už nevěřím a asi už nebudu. Většinu dne na to nemyslím i když jsem s ní, tak mi je dobře. Problém je, že to na mě ve volných chvílích přijde nebo při nějaké debatě a jsem v háji. Na sobě nedám nic znát, ale uvnitř se užírám. Mám kolem sebe taky lidi co jsou nevěrní. Snažím se je pochopit. Já měl taky několik příležitostí, ale rodina je pro mě na prvním místě. Říkám si, že když člověk překročí tuto hranici, tak není cesty zpět. Nevěra dle mého lidi mění na lháře a slabochy. Nechci se tím někoho dotknout. Každý má své důvody. Chápu ten pocit té nové energie a vášně ( motýlci ), ale je to ta správná cesta? Když jsou v tom děti je to dost těžší. Celkem dost jsem se po té zkušenosti změnil. Spíš jsem musel. Dost jsem omezil svoje koníčky a věnuji se teď celé rodině a společně podnikáme akce. Je to jiné. Najednou zjišťuju, že věci které jsem bral jako, že je musím dělat, tak je dělat nemusím. Začal jsem být vděčný za všechno co žena dělá a vidím, že je to ta správná cesta.
Otázkou je, dá se žít s někým komu už plně nevěříte? Zajímá mě kolik lidí to kolem mě zvládlo a jsou šťastní.
určitě da, ale určitě bez představ, ze to bude jako driv a očekávat city a sdílení…prechod od romantického vztahu do rozumového
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.4.21 09:50
@Judy Hopkava píše:
@Josefuna Proto jsem psala výš (nebo jinde?
To je otázka, co si pod tím, že chlap nosí doma kalhoty, představit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
