Nevěra a stále spolu

16
28.4.21 08:23

Nevěra a stále spolu

Dobrý den, jsem muž (39) a i po skoro 2 letech se stále nemůžu srovnat s nevěrou manželky. S manželkou máme dvě děti školního věku. Chyba byla s velké části na mé straně. Věnoval jsem se dětem a sobě a na ni jsem zapomínal. Jsme spolu 15 let. Když jsem na nevěru přišel, tak jsem byl rozhodlej, že končíme. Po vychladnutí jsem si řekl, že o ni začnu bojovat. Děti nechci navštěvovat jako všichni rozvedení chlapy kolem mě. Ženu stále miluju, ale po těch lžích ji už nevěřím a asi už nebudu. Většinu dne na to nemyslím i když jsem s ní, tak mi je dobře. Problém je, že to na mě ve volných chvílích přijde nebo při nějaké debatě a jsem v háji. Na sobě nedám nic znát, ale uvnitř se užírám. Mám kolem sebe taky lidi co jsou nevěrní. Snažím se je pochopit. Já měl taky několik příležitostí, ale rodina je pro mě na prvním místě. Říkám si, že když člověk překročí tuto hranici, tak není cesty zpět. Nevěra dle mého lidi mění na lháře a slabochy. Nechci se tím někoho dotknout. Každý má své důvody. Chápu ten pocit té nové energie a vášně ( motýlci ), ale je to ta správná cesta? Když jsou v tom děti je to dost těžší. Celkem dost jsem se po té zkušenosti změnil. Spíš jsem musel. Dost jsem omezil svoje koníčky a věnuji se teď celé rodině a společně podnikáme akce. Je to jiné. Najednou zjišťuju, že věci které jsem bral jako, že je musím dělat, tak je dělat nemusím. Začal jsem být vděčný za všechno co žena dělá a vidím, že je to ta správná cesta.
Otázkou je, dá se žít s někým komu už plně nevěříte? Zajímá mě kolik lidí to kolem mě zvládlo a jsou šťastní. :mavam:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Anonymní
28.4.21 08:27

Ahoj, bohužel my měli nevěru ve vztahu taky - z mojí strany. Jsme spolu přes 10 let.. manžel nedávno říkal že je rád že to pustil z hlavy. Že by toho litoval. Prostě se to stalo. Já té nevěry taky lituju ale stalo se prostě. Být Tebou, dojdu k psychologovi.. jestli máte jinak fungující vztah tak bych to zahodila za hlavu. Sám si říkal že trochu cítíš i svou vinu. Tak neházejte vinu na sebe.. Ale žijte přítomností. Ať pak nelituješ :srdce:

  • Citovat
  • Nahlásit
240
28.4.21 08:41

Já teda nechci obhajovat nevěru, ale pokud sis manželky nevšímal, tak se jí nedivím. Píšeš, že ses změnil, omezil koníčky, víc se jí věnujes, nebereš ji jako samozřejmost. Ona tu změnu určitě vidí, vnímá a váží si toho. Udělala chybu, ale to ty taky. Myslím si, že si teď taky váží víc, a to znamená, že ji teď věřit můžeš. Držím palce, aby ses od toho oprostil :palec:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
164
28.4.21 08:51

Těžko říct. Mně připadá, že nevěru skousknou buď ti, kteří celkově nemají v povaze něco řešit, nebo mají v stávajícím vztahu nějaký „prospěch“, který by ztratili. Třeba že je to výhodnější pro děti, aby spolu zůstali, finance atp. Jinak logicky se tím asi každý podváděný nějak v nitru zaobírá a moc nevěřím tomu, že je šťastnější… Ano, krize může přenastavit fungování v rodině, přispět k vyšší vnímavosti vůči potřebám partnera, ale za jakou cenu? A nejsem ani 100% přesvědčena, že si za to podváděný může do jisté míry sám. Může a nemusí. Ale nevěra je otázka volby. Znám hodně lidí, kteří podvádějí nebo by chtěli; ve většině případů jsou moc pohodlní na to, aby něco v partnerském životě změnili (nakonec ani ty problémy nejsou zas tak zásadní), ale zároveň je baví vyzobávat rozinky z čerstvější vánočky. :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
210
28.4.21 09:38
@Ojanka píše:
Já teda nechci obhajovat nevěru, ale pokud sis manželky nevšímal, tak se jí nedivím. Píšeš, že ses změnil, omezil koníčky, víc se jí věnujes, nebereš ji jako samozřejmost. Ona tu změnu určitě vidí, vnímá a váží si toho. Udělala chybu, ale to ty taky. Myslím si, že si teď taky váží víc, a to znamená, že ji teď věřit můžeš. Držím palce, aby ses od toho oprostil :palec:

Nikdy nevěř zakladateli těmto pohádkám o všímání, co tady některé ženské šíří…nejsi přeci povinen dělat mámě od 2 dětí animátora a organizovat jí zábavu. A za amantem nechodila kvůli tvému nevšímání, ale proto, že jí svrběly pysky a považovala tě za domácího moulu ke kterému si to může dovolit. Na 2 stranu bych zase nedělal z věrnosti posvátnou krávu a třeba jí dal šanci, ale tu si musí poletucha zasloužit! Tedy žádné pomáhání v domácnosti, žádné nošení na rukou, ale ať maká až se z ní bude kouřit…aspoň jí přejdou roupy. A koníčkům se věnuj spíše více a občas by neškodilo se také rozhlédnout kolem sebe…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
164
28.4.21 09:51

@gronan Celkem souhlasím. Až na to „pomahani“ v domácnosti. Bydlí tam oba. Tak je snad normalni, že oba se na chodu podílejí. Jinak ano, ona to podelala a nakonec ještě vyziska. To, že se on bude chovat jak poslušný pejsek, ho v jejich očích nijak nezatraktivni. Musí být empaticky, ale taky mít koule.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
10
28.4.21 10:21

@LukeR1 Nesekaj dobrotu až príliš. To by mala predovšetkým manželka, ona urobila chybu. Ty zmeň veci, v ktorých si preháňal, ale nemal by si žiť v ďalšom extréme, že urobíš všetko, čo jej na očiach uvidíš, len aby ťa opäť nepodviedla. Môže byť rada, že si jej odpustil, aj keď v duchu jej stále neveríš a už asi nikdy nebudeš.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7353
28.4.21 10:53

@LukeR1 Ahoj,
máš docela vzácný přístup a zapojuješ do zpracování té události rozumovou i cotovou složku osobnosti a to je dobře.
Zajímavé je i uvědomění si vlastního podílu…
Ale k dotazu - myslím, že v tom příkladu, který znám, tak nějakou stopu to na vztahu nechalo. Ale zároveň platí, že ten vztah funguje, není to nějakým hybným denodenním tématem, a i si myslím, že oba ti dospělí i jejich děti jsou rádi, že rodina zůstala kompletně spolu.
Jsou dobří, protože v té krizi po odhalení nevěry bych na to moc nesázel, že to takhle zvládnou.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5166
28.4.21 11:01
@LukeR1 píše: Ženu stále miluju, ale po těch lžích ji už nevěřím a asi už nebudu.

Můžeš milovat někoho, komu nevěříš? :think:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3936
28.4.21 11:06

Dá se žít s někým, kdo ti ublížil a komu už nevěříš. On to čas vždycky trochu obrousí. Mně pomohlo si udělat „zadní vrátka“, která mi dodala sebevědomí a taky přestat řešit, jestli v tom pokračuje. Trvalo to celkem dlouho a asi to není řešení pro každého.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1126
28.4.21 11:16

@LukeR1 A co žena? Jak ona teď přistupuje k vašemu společnému životu, je už spokojená? Co jí chybělo když ti byla nevěrná, společnost muže jako spřízněné duše a nebo jenom sex?
Chápu že je to pro tebe těžké, někdo nevěru špatně snáší, bere to jako nejhorší zradu. Na druhou stranu, pokud už jste v pohodě, vyjasnilo se to mezi vámi a asi už teď nic nehrozí, tak bych to fakt hodil za hlavu. Kdyžtak si zajdi k psychoušovi ať ti pomůže se s tím vyrovnat. Já nedělám z věrnosti posvátnou krávu, takže asi to vidím trochu jinak než ty.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3674
28.4.21 11:16
@LukeR1 píše:
Dobrý den, jsem muž (39) a i po skoro 2 letech se stále nemůžu srovnat s nevěrou manželky. S manželkou máme dvě děti školního věku. Chyba byla s velké části na mé straně. Věnoval jsem se dětem a sobě a na ni jsem zapomínal. Jsme spolu 15 let. Když jsem na nevěru přišel, tak jsem byl rozhodlej, že končíme. Po vychladnutí jsem si řekl, že o ni začnu bojovat. Děti nechci navštěvovat jako všichni rozvedení chlapy kolem mě. Ženu stále miluju, ale po těch lžích ji už nevěřím a asi už nebudu. Většinu dne na to nemyslím i když jsem s ní, tak mi je dobře. Problém je, že to na mě ve volných chvílích přijde nebo při nějaké debatě a jsem v háji. Na sobě nedám nic znát, ale uvnitř se užírám. Mám kolem sebe taky lidi co jsou nevěrní. Snažím se je pochopit. Já měl taky několik příležitostí, ale rodina je pro mě na prvním místě. Říkám si, že když člověk překročí tuto hranici, tak není cesty zpět. Nevěra dle mého lidi mění na lháře a slabochy. Nechci se tím někoho dotknout. Každý má své důvody. Chápu ten pocit té nové energie a vášně ( motýlci ), ale je to ta správná cesta? Když jsou v tom děti je to dost těžší. Celkem dost jsem se po té zkušenosti změnil. Spíš jsem musel. Dost jsem omezil svoje koníčky a věnuji se teď celé rodině a společně podnikáme akce. Je to jiné. Najednou zjišťuju, že věci které jsem bral jako, že je musím dělat, tak je dělat nemusím. Začal jsem být vděčný za všechno co žena dělá a vidím, že je to ta správná cesta.
Otázkou je, dá se žít s někým komu už plně nevěříte? Zajímá mě kolik lidí to kolem mě zvládlo a jsou šťastní. :mavam:

Asi tě naštvalo, že s tebou v sexu nebyla spokojená, když hledala jinde a dotklo se to tvé ještinosti, že? Jestli jsi v posteli nebyl spíš ty slaboch.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
63645
28.4.21 11:17

@LukeR1 já to nedokázala.. Prostě ne, za mě ta důvěra už nikdy nemůže být. Zůstali jsme nakonec relativně v klidu, ale vztah fungovat nemůže

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
16
28.4.21 11:53
@Pan Dan píše:
@LukeR1 A co žena? Jak ona teď přistupuje k vašemu společnému životu, je už spokojená? Co jí chybělo když ti byla nevěrná, společnost muže jako spřízněné duše a nebo jenom sex?
Chápu že je to pro tebe těžké, někdo nevěru špatně snáší, bere to jako nejhorší zradu. Na druhou stranu, pokud už jste v pohodě, vyjasnilo se to mezi vámi a asi už teď nic nehrozí, tak bych to fakt hodil za hlavu. Kdyžtak si zajdi k psychoušovi ať ti pomůže se s tím vyrovnat. Já nedělám z věrnosti posvátnou krávu, takže asi to vidím trochu jinak než ty.

Manželka je teď spokojená. Chyběla ji prý ta zamilovanost. To co jsme měli na začátku. Vadilo ji, že si ji už tak nevážím. Sex ji se mnou taky nebavil. To přiznám, ale v tomhle ohledu jsem udělal velký pokrok. Znovu jsem se naučil, že dobrý sex nezačíná v posteli, ale dávno předtím. Mám kolem sebe 2 proutníky kteří ví jak na to :roll: Tak kvůli sexu už mi neuteče. Spíš teď nezvládá ona :lol: Problém je, že ona nemá žádné koníčky. Já se pak nezastavím. S milencem utla kontakt až po 3 měsících od zjištění nevěry. A to až když jsem ji řekl v klidu, že bude lepší jít od sebe. Zeptal jsem se jestli půjde bydlet k tátovi. To pak otočila a začala se snažit. K milencovi by nešla, protože má ženu a děti. Uvědomil jsem si, že klidně můžu být sám a asi by mi to ani nevadilo. Děti za to ale nemůžou, oni jsou moje motivace. Uvidíme co ukáže čas…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
28844
28.4.21 12:06
@gronan píše:
Nikdy nevěř zakladateli těmto pohádkám o všímání, co tady některé ženské šíří…nejsi přeci povinen dělat mámě od 2 dětí animátora a organizovat jí zábavu. A za amantem nechodila kvůli tvému nevšímání, ale proto, že jí svrběly pysky a považovala tě za domácího moulu ke kterému si to může dovolit. Na 2 stranu bych zase nedělal z věrnosti posvátnou krávu a třeba jí dal šanci, ale tu si musí poletucha zasloužit! Tedy žádné pomáhání v domácnosti, žádné nošení na rukou, ale ať maká až se z ní bude kouřit…aspoň jí přejdou roupy. A koníčkům se věnuj spíše více a občas by neškodilo se také rozhlédnout kolem sebe…

Twl ty jsi primitiv :mrgreen: :palec: díky, zase jsi mě utvrdil v tom, že emimino je plný zrazených týpků, co se přes to nikdy nepřenesli.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat