Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Tak zatím jak to tady tak čtu, tak v podstatě je to vážně tak 50 na 50. Což jsem reálně asi celkem očekával.Jak tu někdo psal, snad promine, že necituji, že se vlastně tak nějak každý spíš „chlubí“ nevěrou než 30 lety bez poskvrnky, tak je to asi pravda. Ten, kdo není nevěrný a nemá tudíž nepříjemnosti s tím spojené taky nemá důvod o tom hlásat do světa a pak to taky tak navenek vypadá, že vlastně každý s každým, i když to očividně není pravda.
Rovnou se omlouvám, že nějak extra dál nepřispívám do diskuze, natož, že bych každé z Vás odpovídal. Spíše radši čtu to, jak ta diskuze probíhá.
Zakladatel
Jak jinak. Ono záleží na mnoha okolnostech. Když jsem byla mladší, tak jsem byla striktně proti nevěře. Dnes mám ten pohled jiný. Dost žen, co řekne, že by nevěru neodpustily, ve finále otočí, když se jich to pak týká. Nikdy nevíš, co ti život přihraje, koho potkáš. ![]()
@lisatka píše:
Jsem s partnerem asi 15 let, nejsme manzele a mame spolu dite. prestoze nemame idealni vztah, nikdy jsem mu neverna nebyla a verim, ze on me take ne. nikdy jsem nebyla neverna ani svym byvalym partnerum (oba cizinci) a verim, ze oni by mi to take neudelali. bohuzel si ale myslim, ze v cr je vernost spise vyjimkou a nevera je v cr bezna.
Tak já bych netvrdila že zrovna česko hraje v nevěře prim, kuká se všude ![]()
Není to jenom dnešní dobou. Dnes se o tom jenom více mluví kvůli internetu. Ale co vím z vyprávění jak prababka a praděda, a ten a henten měli nevěru na každém kroku a rohu a nevěděli koho je to vůbec dítě, atd… Mě to přijde odporný, nevěru neuznávam, ani v opilosti, ani „omylem“, jsem v tomto velmi ortodoxní. V mém okolí ale poznám hodně vztahů, ve kterých jsou nevěry normální, běžné, i takové nevěry jakože „omylem“. Neutesuji ani tu nejmilovanější osobu z řad kamarádek, když něco takového provede, já na tohle opravdu slitování nemám. A pokud zjistím, že mi přítel bude někdy nevěrný, tak mu pověsim ty kulky na háček do luftu ![]()
@Anonymní píše: Než jsem se vdala, tak jsem předešlé partnery podváděla. …
@Anonymní píše:
Mno v prvním případě jsem na to došel náhodou, partnerka chtěla, abych ji něco vyhledal na jejím ntb a zrovna jí napsal ten „její“ něco, co mě dohnalo si pročíst historii a objevil jsem…
A třetí případ byl takový, že jsem byl dlouho na neschopence, vztah mezi námi trochu kolísal skrze ponorku a tak mi začala utíkat za jejíma kamarádama. Část z nich jsme měli společně, takže jsem se to taky eventuálně dozvěděl.
Zakladatel
vybiras si zakomplexovane zenske, ty si delaji „zalohu“, casto I nekolikanasobnou, proste jsou s tebou a soubezne si drzi dalsiho nebo dalsi, qaby a jim to s tebou prestane fychazet plynule presly do jiz predehrate postele, viz anonymni na uvod tohoto prispevku,
je s podivem, ze tyto zenske svoje chovani ani za neveru nepovazuji, ale beda, kdybys ty jen hlavou pootocil a kouknul na jinou, to by ti oci vyskrabaly,
rozpor asi citis, ony mohou vse a ty nic,
nevidim je zle, jen zakomplexovane, neveri si, tak si drzi staj potencialnich hrebecku, aby nahodou nebyly chvili samy
@Myssicka píše:
Promiň, já to tak nemyslela, mám dneska velmi špatný den
Nic se nestalo ![]()
Se zenou Jsem 24 let zjistil Jsem ze mi byla rok a pul neverna nejde o samotny akt sexu ale o rafinovane lzi a neuprimnost a jine.. Po pul roce Co Jsem to zjistil laska K ni vyprchala jiz neni a jako clovek je mi lhostejna bohuzel nemohu odejit ikdyz bych Asi chtel ale kvuli detem ktere miluji nemohu mozna az budou vetsi? Sam nevim Pokud nekdo udrzuje vztah dlohodobe a doma dela ze nic tak toho druheho nemiluje Jen s nim zije a využívá vyhod spolecneho ziti pokud nekdo ulitne alkohol zkrat da se to pochopit ale cilene zit dva zivoty je podle mne hnusne a neucta k tomu druhemu
@Budony Utla to po odhalení? řešili jste to nějak - mezi sebou nebo s odborníkem? Je to hrozný… hodně síly přeji.
@Lisianne píše:
@Budony Utla to po odhalení? řešili jste to nějak - mezi sebou nebo s odborníkem? Je to hrozný… hodně síly přeji.
Utla ale pisi si Asi dale jiz to nesleduji Asi to bude znit hrozne ale I sex s ni mne nejak nelaka
@Budony Se ti nedivím, i psaní je taková psychická nevěra a ta může stejně bolet. Ach jo…děti miluješ, odchod je těžký. Ony to cítí, že nejste v pohodě, ale asi jsou rády za oba rodiče doma jestliže se k nim chováte pěkně. A co poradna nějaká?
@Lisianne píše:
@Budony Se ti nedivím, i psaní je taková psychická nevěra a ta může stejně bolet. Ach jo…děti miluješ, odchod je těžký. Ony to cítí, že nejste v pohodě, ale asi jsou rády za oba rodiče doma jestliže se k nim chováte pěkně. A co poradna nějaká?
Deti nic netusi delam jako ze nic a poradna? Ta ti lasku uctu a duveru nevrati… Akorat zvazuji za zda za dotycnyn zajit a rict mu at si ji necha ze jiz Nemam zajem on je zenaty dve deti a chce to rychle ukoncit aby to doma nevyslo ven…
@Budony píše:
Utla ale pisi si Asi dale jiz to nesleduji Asi to bude znit hrozne ale I sex s ni mne nejak nelaka
stare babky rikavaly, kdyz p__a svrbi je to horsi nez podebrana pata,
tak mej troche pochopeni pro lecbu
@Budony píše:
Deti nic netusi delam jako ze nic a poradna? Ta ti lasku uctu a duveru nevrati… Akorat zvazuji za zda za dotycnyn zajit a rict mu at si ji necha ze jiz Nemam zajem on je zenaty dve deti a chce to rychle ukoncit aby to doma nevyslo ven…
Na dotyčnýho se vykašli. Mohlo by ti pak být ještě hůř. Pro tebe je směrodatný jen to, co dělala nebo ne tvoje žena.
Můžu se zeptat, jak máš velký děti?
@Anonymní píše:
Chápu tvoje rozpoložení a zamyšlení. Já jsem před půl rokem dostala anonym, že mě můj manžel podvádí. Po dalším zjiš´tování, pátrání a také po jeho přiznání, jsem zjistila, že mě podváděl cca 13 let (byli jsme spolu 20 let). Byla to pořádná rána do zad. Celou dobu se doma tvářil a tvrdil, že je vše ok, že je spokojený.
Z toho odhalení jsem byla tak zničená, že jsem si připadala, že snad normální nejsem já – přesně jak říkáš, všude jsou všichni nevěrní, mnoho lidí (i tu) to přímo doporučuje, spousta lidí píše, jak jim nevěra zlepšila život a vztah. Byla jsem u jedné psycholožky, ta mi taky řekla, že je to normální, což mě dorazilo. A opravdu jsem z toho měla až deprese a pocit, že jsem teda já jsem nějaká vadná, že já sem nepatřím… když to nedokážu přijmout jako součást svého života. Když já taková nejsem. A že jsem asi úplný blázen, když jsem vůbec mohla věřit, že by mi mohl být manžel věrný.
Cítila jsem se psychicky dost pod psa a zkusila jsem ještě jiného psychologa. Ten mi hodně pomohl. Řekl mi, že i kdybych byla jediná na světě, komu to normální nepřijde a komu nepřijde normální žít ve lži, tak je to v pořádku a není důvod, abych slevovala a tlačila se do přesvědčení, které je mi vnitřně proti srsti. Hodně mi to pomohlo, najednou jsem si znovu uvědomila, že jsem v pořádku taková jaká jsem. Také jsem si na terapii uvědomila, že nejsem jediná, kdo to takto cítí. Znám i podvádějící ženy a podvedené muže… tak si říkám, že to je moje šance, že třeba jednou potkám chlapa, který to bude mít nastavené stejně jako já. Ne že se do toho bude nutit, ale že to tak bude cítit, že bude chtít případné problémy řešit se mnou a ne rovnou milenkami a pokud to nebude možné, tak vyloží karty na stůl a vztah ukončíme. Nebo si říkám, že určitě existují chlapi, kteří byli podvedení, ví, jak to bolelo a uvědomili si to, co já – že jejich cesta není snížit v tomto ohledu svoje zásady, ale prostě počkat si na ženu, co to bude cítit stejně. Jasně, nevím, jestli to poznám, můžu zase šlápnout vedle… Ale taky jsem se myslím v mnohém poučila, mnohé pochopila.
Taky mi psycholog řekl a řekla bych, že je to pravda, že když člověk něco prožívá, tak jeho mysl automaticky vytahuje vzpomínky, kdy se cítil podobně, kdy zažil/viděl něco podobného… člověk má najednou pocit, že zažívá samé křivdy a že se všichni podvádí, ale je to tak trochu klam způsobený tím, že jsi ponořený v určitém „tématu“ a vidíš vše, co se toho týká a ostatní v tu chvíli přehlížíš. Uplynulo pár měsíců a já už to zas vidím spíš optimisticky. Teď už je mi mnohem lépe, rozvádím se, vztah nehledám, ale těším se, že jednou třeba přijde. Starám se o sebe – nové zájmy, hledám nové kamarády, koníčky, zvedám hlavu… Je mi vlastně dobře.
Já taky dokážu pochopit, že člověku ve vztahu něco chybí, že po letech už je tam určitá okoukanost a stereotyp, ale prostě mám ráda férová řešení a nebudu nikoho podrážet a dělat z něho blbce (samozřejmě za těch 20 let taky nějaké to pokušení bylo, nejsem úplná šereda, ale prostě jsem nechtěla, bylo mi to vůči manželovi blbý). Každý to takto uvnitř sebe nastavené nemá, ale přesto věřím, že někdo jo a že toho někoho třeba jednou potkám. A věřím, že i tyMyslím, že je to i v tomto o té kompatibilitě. Tak snad budeme mít při příštím výběru lepší odhad
V dlouhodobém vztahu, 10 let atd. bych dokázala asi nějaký jednorázový úlet odpustit, ale cílené podvádění a myšlení typu -nevěra je ok, zlepší mi vztah, co oči nevidí, to srdce nebolí, že když někdo má nějaké chyby nebo není dokonalý, tak si za podvádění může sám atp. - je pro mě absolutně za hranou.
Klára