Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj holky, mám problém, který sem asi zrovna moc nepatří, ale třeba mi někdo z vás poradí. Před dvěma lety jsem se dostala do problémů s manželem, nějak nám to přestalo klapat, pořád jsme se jen hádali a všechno bylo takové divné. Byla jsem nešťastná a pořád sama jen s miminkem. Po několika týdnech jsem poznala bezvadnýho kluka, nejdřív jsme byli jen dobří kamarádi, ale později se náš vztah nějak rozvinul a on mi začal říkat, že mě miluje, že by se mnou chtěl být pořád a měl takové nápady, jako že spolu někam utečeme a budeme spolu a bude nám fajn. Asi jsem se měla zmínit o tom, že on je také ženatý a má zhruba stejně staré dítko jako já. Začala jsem k němu cítit taky něco víc než jen, mít ho ráda, ale nechtěla jsem si to připustit a nikdy jsem mu to neřekla. Hodně jsem nad naším vztahem přemýšlela a nakonec jsem to ukončila s tím, že chci bojovat o svou rodinu. Přeci jen jsem manžela nepřestala milovat a chtěla jsem rodinu udržet pohromady. S přítelem jsme si slíbili, že na sebe nebudeme myslet, nebudeme si telefonovat, psát smsky a podobně. Oba jsme to vydrželi poměrně dlouho i přesto, že já na něj myslela často a teď vím, že i on na mě. Před několika týdny mi poslal smsku, že mu strašně chybím a že by chtěl být se mnou, že mě stále miluje. A musím přiznat, že on mě taky stále chybí, pořád k němu něco cítím a myslím na něj stále častěji. Ale přesto stále miluji svého muže, naše problémy se urovnaly a všechno je celkem fajn. Nevím co mám dělat. Nechci ani jednomu z nás rozvracet rodinu, ale nechci na bývalého přítele stále myslet, snažím se ho ze svých myšlenek vyrvat, ale nejde to.
Napsala jsem to dost nesmyslně, ale doufám žemi tady někdo rozumí a poradí co dělat. Moc a moc děkuji, alespoň za to, že jsem se vám mohla svěřit - uznejte sami, že těžko můžu vyprávět manželovi o tom, že stále myslím na jiného muže ![]()
ahoj Jjanino,
příběh jako z románu,vid ? ![]()
Nejprve bych si ujasnila, jaké máš NYNI vztah se svým manželem. O tom se vůbec nezminuješ. Pokud je opravdu už dobrý a pevný, tak si pak zkus hodit na papír všechna pro a proti , co se týká případného nového vztahu.
Víc, bohužel, neporadím.....
Irias
Ahojky…pred par lety jsem tak mela vztah se zenatym muzem…jediny rozdil byl v tom,ze ja uz byla rozvedena…byla to velka laska,dokonce chtel odejit od rodiny,rekl to sve zene i synovi…ve finale odejit nedokazal.....na tvem miste bych mu moc neverila,jsem ale ovlivnena vlastni zkusenosti…taky pokud ti to klape s manzelem,nema cenu rozbijet neco,co funguje…otazka je,zda jsi stastna?…takze tezko radit
…
Děkuji za reakce, s manželem je to teďka celkem fajn, i když jsou věci, které mi vadí, ale ty jsou asi v každém manželství. Nechci manžela opustit, dokonce si chceme pořídit ještě jedno mimčo, ale chci zapomenout na přítele, a být v klidu, což se mi moc nedaří. Navíc se mi o něm v poslední době zdají různé sny a je o mě známo, že ze spaní mluvím, těžko pak můžu manželovi vysvětlovat, proč v noci mluvím o někom jiném. Prostě jen nevím jak zapomenout........
Děkuji za reakce, s manželem je to teďka celkem fajn, i když jsou věci, které mi vadí, ale ty jsou asi v každém manželství. Nechci manžela opustit, dokonce si chceme pořídit ještě jedno mimčo, ale chci zapomenout na přítele, a být v klidu, což se mi moc nedaří. Navíc se mi o něm v poslední době zdají různé sny a je o mě známo, že ze spaní mluvím, těžko pak můžu manželovi vysvětlovat, proč v noci mluvím o někom jiném. Prostě jen nevím jak zapomenout........
Útěk nikdy není řešení, ano vypadá to romanticky, čiší z toho jakási síla, co nás ženy přitahuje jako magnet. Změnit stereotypy, vypadnout z kolotoče…ale věř tomu, že po čase by to vypadalo stejně jako teď. Útěk nikdy není řešení. Pokud tvůj milý spřádá pouze romantické představy, jde mu jen o jedno - o sex. Holka přidrž se nohama na zemi a pátrej po tom, co dává tvému životu skutečný smysl.
jsem proti nevere a nechapu jak muze nekdo nekoho milovat a byt s nekym jinym a myslet na nej??
Úplně souhlasím s LinkaK. Pokud to teďka funguje, tak má vždycky cenu bojovat o rodinu. S každým jiným chlapem,ač se zdá být v začátcích dokonalej (to se zdál všem i jejich muž) se vztah vždycky dostane do určitého stereotypu a záleží na nás jak se s tím vyrovnáme!!Ze začátku jsem si nemohla zvyknout, že už vztah neni jako na začátku, že už člověk neni poblouzněnej tou láskou.....ale zase se vyvíjejí jiné hodnoty.Je to určitá jistota domova, že člověk někam patří, něco buduje…je to jiný, než na začátku,ale málokdo může říct, že horší.
Valli - taky nesouhlasím s nevěrou a i když si člověk říká, že mě se to stát nemůže, že budu celý život věrná mému muži..není to tak…může se to stát každé z nás, protože ženské srdce je hrozně složitý a nebude se tě ptát jaký je tvůj názor!.....přesto si stále říkám, že mě se to stát nemůže:-))
JJanina, rozhodně tě nijak neodsuzuji, ale to, co popisuješ, jde o velmi komplikovaný vztah a finále by se ti mohlo stát, že zůstaneš sama. LinkaK a vajnarka ti to popsaly naprosto přesně.
Ahojky:O)
Chápu, že jsi v těžké situaci, ale útěk opravdu není řešením. A vztah s tím druhým mužem by byl možná z počátku ideální, ale ideály postupně mizí, zamilovanost mizí a zůstává realita a to, na čem je vztah opravdu postavený. A na čem je Tvůj vztaj s přítelem postavený? Otázkou je, zda jsi se svým mužem šťastná a zda ho máš ráda, když se stalo to, že ses současně zamilovala do někoho jiného. Tam bych hledala jádro pudla. Já si nedokážu představit, že bych se do někoho zamilovala, když miluji svého muže. Asi ten váš vztah nebude úplně v pořádku…Taky mám pocit, že tento stav je vůči Tvému manželovi docela nefér. Nevím, co poradit - snad jen, jak už tu zaznělo - sepsat si pro a proti, případně zajít do nějaké poradny - ale nakonec se stejně budeš muset rozhodnout sama a pravděpodobně se rozhodneš srdcem:O)
Přeju Ti, aby ses rozhodla, tak, abys toho nikdy nemusela litovat a držím palečky!
Jaa
Jjanina, ještě jsem zapomněla dodat, že jsem ráda, že nejsem manželka tvého přítele, na tu jste moc nemysleli, a na dětičky asi taky ne?
Když tak přemýšlím, tak si říkám, jak je takový vztah s přítelem technicky proveditelný, když jsi měla miminko. Kdo ho hlídal, kde byl manžel?
Ten anonym předtím jsem já.
Holka, jestli vám to teď s manželem klape, tak nad ničím nepřemýšlej a drž se rodiny! Stejně by jsi potom zjistila, že někteří chlapi jsou úplně všichni stejní
a ještě bys litovala. Já vím, že je to takové romantické - nový vztah, ale časem se to trošku otupí. Představ si, jak by ti asi bylo, kdyby ti toto dělal manžel ![]()
jjanino, ja si umim predtsavit, ze ses mohla zamilovat do pritele i kdzy milujes manzžela… kazda ta laska je totiz jina a ta k pritelovi trva nejspis proto, ze jste se rozesli, takze tam porad hraje hlavni roli „zamilovavaci chemie“… rozhodne si ale myslim, ze kdybyste spolu zili, dostala by se prinejlepsim do stadia v jakem jsi ted ve vztahu k manzelovi…
dokonce jsem nekde cetla, ze existuji lide /netvrdim, ze ty/, kteri se na teto chemii stavaji zavislymi a stale se rozchazeji, aby se mohli znova zamilovavat…
bojuj o vztah s manzelem, nakonec spolu mate dite. Uz ho mas ozkousenyho, vis, ze i kdyz to obcas skripe, tak v za:,–(e vam to spolu funguje a pokud jsi s nim spokojena, bud si vedoma toho, ze jinde to po delsi dobe nejspis lepsi nebude…
mysli na manzelku tveho pritele, ktera s nim ma taky mimi a jak by se citila, kdybyste oba svoje soucasne vztahy hodili za hlavu…
myslim, ze se to muze stat kazdemu, ale dulezite je, jestli si to nechas pro sebe a nebo jestli kvuli tomu rozhodis dve rodiny…
ver tomu, ze casem na pritele opravdu zapomenes …
ja jsem milovala jednoho kluka, ze zacatku mi neco slibil, ale pak jsme se rozesli, asi po 3/4 roce jsem poznala sveho soucasneho manzela, chodit jsem s nim zacala, abych nebyla sama, po case jsem se do nej zamilovala, ale presto jesm porad myslela na toho prvniho… trvalo mi asi rok a pul, nez jsem si ujasnila, ze i kdyby se ten prvni vratil, tak bych dala prednost soucasnemu…
díky za názory, jen pro upřesnění, ta naše manželská krize vznikla právě kvůli manželově milence - proto ty hádky a nefunkčnost vztahu, ale rozhodně tím nechci ospravedlňovat to, že jsem si našla jiného přítele. Taky jsem si celý život říkala, že já svého muže nikdy nepodvedu, ale prostě se to tak nějak vyvinulo. Nechci manžela opouštět, chci zůstat u své rodiny - je mi jasné, že po pár letech s někým jiným by zase vznikl stereotyp a to samé co mám teď. Jen mě trápí to, že manžovi jeho milenka neustálepíše a volá a já si prostě připadám nějak ohrožovaná, možná i proto jsem začala vzpomínat na přítele. Ale rozhodně si s ním nechci znova nic začínat. Jen na nějchci zapomenout, což není tak snadné.
To bylo jen pro upřesnění
Ahoj!
Píšu anonymně, protože manžel zná můj nick.
Stalo se mi něco podobného před 4 lety, v době, kdy jsem byla těhotná, zamilovala jsem se do lektora angličtiny. Já nevím, zda za to mohly hormony..
![]()
Všechno to bylo tak jiné, dalo se s ním mluvit o věcech, které mě zajímaly - hudba, alternativní medicína a tak… . Můj technicky zaměřený manžel najednou vypadal tak nudně… .
Jak to dopadlo - rozumem jsem si zakázala jakékoliv myšlenky, stačilo pár měsíců a je to pryč. Když toho člověka potkám, nic mi to neříká. Naše manželství zdárně pokračuje.
Takže ROZUM do HRSTI !!!!