Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nevím, jestli mít druhé dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
6.9.21 15:55
@Mahidevran píše:
Jsem také jedináček a nemám pocit, že bych strádala nebo byla ochuzená. S tím sourozencem v dospělosti je to v okolí tak 50 na 50. Někteří jsou v kontaktu neustále, někteří jen tak aby se neřeklo a někteří si jen napíši na vánoce a narozeniny a potkají se u rodičů. Co jsem vypozorovala mezi svými kamarády, víc si rozumí sestry než bratr/sestra nebo dva bratři. No a u mě víc jak jedno dítě taky nehrozí, jednak věk a dvě děti po sobě, to bych nedala.
Sestry k sobě v dospělosti často najdou cestu, bratři se obvykle ignorujou, u dvojice bratr sestra to většinou funguje, než se do toho vloží bratrova manželka, která ne jeho vztah k sestře žárlí. 
neplatí to univerzálně, ale ve svém okolí to tak sleduji
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.21 16:06
@Da12 píše:
Jedináčka bych nechtěla. Vždy je lepší mít víc dětí, alespoň dvě. Představ si, že se mu třeba něco stane, pak nebudeš mít nikoho. Navíc jsou jedináčci často sobci a sebestřední lidé. I péči na stará kolena si o tebe podělí lépe dva nebo tři, než jen jeden. Také se ti může odstěhovat někam daleko do ciziny. Nejsi ty také jedináček, připadáš mi také trochu sobecká a soustředěná jen na svoje pohodlí.
Podle mých zkušeností jsou jedináčové často v pohodě a podělí se, zatímco lidé z velkých rodin si žárlivě hlídají, aby dostali „spravedlivý díl“. Protože byli zvyklí, že musí se sourozenci bojovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.21 16:48
Holky co argumentují tím, že starší sourozenec nemá dětství, protože se stará o toho mladšího…je to o těch rodičích. Mám známého, má o sedm let mladšího bratra a mají se odmala moc rádi především proto, protože jim rodiče dovolili mít vztah jako brácha s bráchou, nechtěli nikdy po starším aby dělal dozor. Nedelegovali své povinnosti na prvorozeného. Ale chápu, že pro rodiče je to strašně jednoduché říct: Chceš ven? Tak vem Pepíčka sebou. A já chápu toho puberťáckého klacka jak je otrávený tím, že má za zadkem osmiletého Pepíka. Pak mu dá sodu, Pepík to požaluje rodičům, rodiče dají sodu puberťákovi…Ale to mají špatně nastavené ti rodiče prostě. Když si pořídím dvě, nebo více dětí, tak mám víc dětí a ne děti a chůvu. My máme děti krátce po sobě a taky mi dá dost zabrat neříkat věty typu: Ty jsi starší, musíš mít víc rozumu. Ona prostě nemůže za to, že se narodila první. A těžce vysvětluju, že ona nemůže, protože je jí pět, zato brácha může, tomu jsou tři 
. Musí se to nějak ukočírovat, aby ti sourozenci k sobě necítili zášť a nespravedlnost od dětství…ale ten úkol je hlavně na rodičích.
Za mě určitě víc dětí. Trpěla jsem jako jedináček a je mi to líto doteď.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.21 17:44
Sourozence jsem nikdy nechtěla. Naši se rozvedli, když jsem byla ještě malá, a když jsem viděla, jak ty jejich následné vztahy vznikají a zase zanikají, tak jsem nechtěla, aby bylo další dítě nešťastné v neúplné rodině.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.21 17:49
@baracudas píše:
Holky co argumentují tím, že starší sourozenec nemá dětství, protože se stará o toho mladšího…je to o těch rodičích. Mám známého, má o sedm let mladšího bratra a mají se odmala moc rádi především proto, protože jim rodiče dovolili mít vztah jako brácha s bráchou, nechtěli nikdy po starším aby dělal dozor. Nedelegovali své povinnosti na prvorozeného. Ale chápu, že pro rodiče je to strašně jednoduché říct: Chceš ven? Tak vem Pepíčka sebou. A já chápu toho puberťáckého klacka jak je otrávený tím, že má za zadkem osmiletého Pepíka. Pak mu dá sodu, Pepík to požaluje rodičům, rodiče dají sodu puberťákovi…Ale to mají špatně nastavené ti rodiče prostě. Když si pořídím dvě, nebo více dětí, tak mám víc dětí a ne děti a chůvu. My máme děti krátce po sobě a taky mi dá dost zabrat neříkat věty typu: Ty jsi starší, musíš mít víc rozumu. Ona prostě nemůže za to, že se narodila první. A těžce vysvětluju, že ona nemůže, protože je jí pět, zato brácha může, tomu jsou tři
Za mě určitě víc dětí. Trpěla jsem jako jedináček a je mi to líto doteď.
To bych taklhle striktně taky netvrdila. Měla jsem kamarádku, která měla malého bráchu a všichni jsme jí záviděly. Byl jako živá panenka. 
Její máma jí ho teda nevnucovala, ale ona ho vozila, nosila ho na hraní…
Je to hodně subjektivní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.21 18:23
@Russet v dětství rozhodně jsou 
, i když se sem tam postěkaji.
Když se v dospělosti cesty rozjedou, je to normální a běžné, ale stejně pořád v srdci víš, že i když je daleko, tak někoho máš. Moje mamka s tetou se také extra nevidaji, ale když zemřela babička, tak byli vzájemně oporou.
Moc nevěřím tomu, že běžná rodina pouští ven 6 a 3 leté. Myslím, že byli starší a já běžné vidím, že nás 8lety soused vodí 3 letou dceru za ruku k babičce a proc ne? Učí se zodpovědnosti, pomáhá mámě, budu ji si vztah. Často se stává, že právě jedinačci mají od rodičů full service a pak jsou nepoužitelný do života. Déle jim trvá než se otrka.
Ty jsi psala, že to je 43, tak jsi měla dítě asi ve vyšším věku, věřím, že kdybys začala dřív máš dvě. Jinak nic proti tobe. Paní se psala a můj názor je aspoň 2 děti, že to je lepší pro celou rodinu. Podle mě, i když se rodiče snaží, věnují se všemožné, tak je jedno dítě doma osamělé. Už jen ta představa např. Vánoc v pubertě máma,, táta a jede 14ti letej kluk…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.21 18:26
@Mallorka píše:
@Russet v dětství rozhodně jsouKdyž se v dospělosti cesty rozjedou, je to normální a běžné, ale stejně pořád v srdci víš, že i když je daleko, tak někoho máš. Moje mamka s tetou se také extra nevidaji, ale když zemřela babička, tak byli vzájemně oporou.
Moc nevěřím tomu, že běžná rodina pouští ven 6 a 3 leté. Myslím, že byli starší a já běžné vidím, že nás 8lety soused vodí 3 letou dceru za ruku k babičce a proc ne? Učí se zodpovědnosti, pomáhá mámě, budu ji si vztah. Často se stává, že právě jedinačci mají od rodičů full service a pak jsou nepoužitelný do života. Déle jim trvá než se otrka.
Ty jsi psala, že to je 43, tak jsi měla dítě asi ve vyšším věku, věřím, že kdybys začala dřív máš dvě. Jinak nic proti tobe. Paní se psala a můj názor je aspoň 2 děti, že to je lepší pro celou rodinu. Podle mě, i když se rodiče snaží, věnují se všemožné, tak je jedno dítě doma osamělé. Už jen ta představa např. Vánoc v pubertě máma,, táta a jede 14ti letej kluk…
Ono spíš záleží na té konkrétní rodině a hlavně atmosféře v ní. Vánoce ve třech můžou být děsivý a naopak úplně v pohodě, stejně jako s dvěma, třema dětma. To není o počtu sourozenců, opravdu ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.21 18:37
@Bábrdl To je zajímavé. Také v okolí nevídám vůbec dobré vztahy mezi bratry, čím to může být? Dobré vztahy naopak vídám mezi sestrou-bratrem a mezi sestrami.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.21 18:42
@terien Já si myslím, že atmosféra s jedináčkem je prostě jiná. Neříkám, že lepší nebo horší, ale prostě jiná. Vidím to teď po narození dcery. To je naprosto jiné, když má člověk jedno dítě a to je středobod vesmíru a nikdy to nebude jinak. On je ten nej a on je ten nejlepší a vše se točí okolo něj (ne ve špatném slova smyslu, prostě tvoje dítě je tvůj poklad a můžeš mu dát maximum). Když mám víc dětí, prostě to tak už nikdy není. Jsou situace, kdy je prostě jeden ze sourozenců ten druhý. Který musí počkat. Takže to úplně automaticky učí empatii, vyjednávání, nějakým sociálním dovednostem. A jo, dítě se setká s žárlivostí, s nutností dělit se. Myslím, že vše se mu pak do života hodí.
Přiznám se, že pro mě je třeba představa dovolené u moře jen s rodiči a nebo prázdnin u babičky osamotě fakt děsivá. Co my se vyhrály se sestrama, s hračkama, na obchod, bránily jsme se, když šlo do tuhýho. U moře si hrály celé hodiny ve vodě, na písku. Máme ty společné nádherné zážitky z prázdnin u babičky, a je to babička NÁS všech.
Máme zážitky, které můžeme sdílet, které prostě nikdy takhle sdílet s kamarády nemůžu. Sestry jsou jako moje krev.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.21 18:43
@Dobrej_tym píše:
@Bábrdl To je zajímavé. Také v okolí nevídám vůbec dobré vztahy mezi bratry, čím to může být? Dobré vztahy naopak vídám mezi sestrou-bratrem a mezi sestrami.
Muj manzel nema se svym bratrem zadny vztah, jsou velmi odlisni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.21 18:44
@Dobrej_tym píše:
@Bábrdl To je zajímavé. Také v okolí nevídám vůbec dobré vztahy mezi bratry, čím to může být? Dobré vztahy naopak vídám mezi sestrou-bratrem a mezi sestrami.
Jsou to prostě chlapi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.21 18:45
@Dobrej_tym No vidis a ja si to sama u babicky uzila (nejsem jedinacek, ale sourozened byl mamanek) a byly to pro me super prazdniny. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.21 18:47
@Wani Já nevím, my lezly po stromech, dělaly bojovky, hrály si na indiány, lovily ryby do rukou… Záleží, jestli má třeba dítě hezké vztahy alespoň s bratranci nebo sestřenicemi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.21 18:52
@Dobrej_tym píše:
@terien Já si myslím, že atmosféra s jedináčkem je prostě jiná. Neříkám, že lepší nebo horší, ale prostě jiná. Vidím to teď po narození dcery. To je naprosto jiné, když má člověk jedno dítě a to je středobod vesmíru a nikdy to nebude jinak. On je ten nej a on je ten nejlepší a vše se točí okolo něj (ne ve špatném slova smyslu, prostě tvoje dítě je tvůj poklad a můžeš mu dát maximum). Když mám víc dětí, prostě to tak už nikdy není. Jsou situace, kdy je prostě jeden ze sourozenců ten druhý. Který musí počkat. Takže to úplně automaticky učí empatii, vyjednávání, nějakým sociálním dovednostem. A jo, dítě se setká s žárlivostí, s nutností dělit se. Myslím, že vše se mu pak do života hodí.Přiznám se, že pro mě je třeba představa dovolené u moře jen s rodiči a nebo prázdnin u babičky osamotě fakt děsivá. Co my se vyhrály se sestrama, s hračkama, na obchod, bránily jsme se, když šlo do tuhýho. U moře si hrály celé hodiny ve vodě, na písku. Máme ty společné nádherné zážitky z prázdnin u babičky, a je to babička NÁS všech.
Máme zážitky, které můžeme sdílet, které prostě nikdy takhle sdílet s kamarády nemůžu. Sestry jsou jako moje krev.
Jako puboš jsem tvrdila, že nebudu mít žádné dítě, nebo dvě, kdyby se tomu jednomu něco stalo..
Ale když se dcera narodila, pochopila jsem, že bez ní by můj život neměl smysl. A žádné druhé dítě by to nezměnilo. Ani bych nechtěla mít „povinnost“ tady na tom světě trčet bez ní. Byl by to prostě konec. Tečka.
A ani jsme nechtěl tu lásku nějak ředit. Nakonec jí nejsem žádná supermatka. Zvládám tak tak jedno
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.21 18:54
@Mallorka píše:
@RussetTy jsi psala, že to je 43, tak jsi měla dítě asi ve vyšším věku, věřím, že kdybys začala dřív máš dvě. Jinak nic proti tobe. Paní se psala a můj názor je aspoň 2 děti, že to je lepší pro celou rodinu. Podle mě, i když se rodiče snaží, věnují se všemožné, tak je jedno dítě doma osamělé. Už jen ta představa např. Vánoc v pubertě máma,, táta a jede 14ti letej kluk…
Já jsem si celé dětství přála být jedináček a manžel je jedináček a nijak tím netrpěl, alespoň co říká.
Zkus pochopit, že exitují ženy, které víc než jedno dítě nechtějí. A není to proto, že to „nestihly“, už „to nešlo“ atd. Prostě jim stačí jedno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Aktuálně na Instagramu
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
