Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Právě jsem přidavala diskuzi o mém začátku vztahu. Chodíme spolu chvíli, po týdnu řekl, ze mmě miluje a ze by si dokázal představit společnou budoucnost, pak se mě ptal, jestli bychom spolu nebydleli ( v Praze kam jdu na VŠ). Píše mi zamilovaný zprávy, chce se mnou být pořád. Kromě nejbližších me seznámil se svojí prababickou. Ale pořád nevím, jestli to myslí opravdu tak vážně, jak říká.
@ka.zet.ka
Víš něco o jeho předchozích vztazích? Třeba jak dlouho trvaly, proč skončily…to kolikrát napoví.
@free333
Od 15 do 20 chodil se slečnou, se kterou se pak rozešel kvůli její nevěře. Pak měl další dva vážnější vztahy, ale ooba skončili špatně. Jedna ho nechtěla nikam pouštět, o druhé moc nevím. Řekl mi hodně a o mých chtěl taky vědět.
@ka.zet.ka
Tak asi až čas ukáže, jak to dopadne.Asi je zamilovaný do Tebe ![]()
Trochu dal nez puvodni tema, ale ne zas tak moc ![]()
Holky muzu poprosit o vase rady a postrehy, na co si dat pozor, respektive co si vyjasnit, než se V novém vztahu sestehujete a zacnete to brat vazne. Vim, ze na to není manuál a Je to individuální, ale budu rada za vaše zkušenosti. Třeba i za drobnosti. Ať ph znovu nenabiju usta. Nebo aspon ne s tim, ze jsem nic neresila.
Ve zkratce. Je mi 31, přítel na 40. Je rozvedeny. Ja mam 2,5 letou dceru. Jsme spolu cca 3 mesice. Zatim vse super, ale tak to na zacatku je. Stehovaly bychom se mi k nemu do jineho mesta. Rozhodne na to nespechame, ale rada bych byla co mozna nejvic pripravena, az to prijde.
Diky za Vase pripominky.
Určitě bych stěhování vyřešila nejpozději v době, kdy budeš hledat práci po rodičovské dovolené.
Předtím bych zkusila vždy na pár dní bydlet spolu a všímat si veškerých drobností-jak zachází s penězi, jaký má vztah k práci, kamarádi, rodiče. Na tom poznáš dost. Pokud jsou všichni okolo hlupáci, s nikým se nebaví, je něco špatně.
Vztah k tvojí dceři ani nezmiňuji-ten je brán jako samozřejmost, ten musí být bez chybičky.
A on má děti?
A budeš svůj byt prodávat? Zatím bych ho jen pronajmula.
Omlouvám se za anonym, u nás to nedopadlo a ano u nás byl problém v tom, že jsme se přes mou opatrnost znali málo (jak se ukázalo), ale je to těžké, něco z povahy vypluje až po čase. Zeptám se, máš teď nějaké zázemí v původním městě? Práci, rodinu, přátele..? I k tomu bych přihlédla, přestože nejvíce mě u nás to mrzí kvůli dítěti.
@lasička1 no praci bych v tomto pripade musela hledat v jeho meste. Jezdime k nemu ted na vikendy. Predstavil me nekolika svym kamaradum. Utratu plati vsechnu za me i za dceru. K ni se chova moc hezky a svoje deti nema. Je to vsechno az podezrele dobre ![]()
Spíš mě zajímali konkrétní věci, které si vyjasnit, kdybychom spolu začali bydlet. Co a jak na čem je nejdůležitější se domluvit, aby nás to později nezaskocilo. Coz samozrejme muze, i kdyz se na tom domlvime.
@Anonymní píše:
Trochu dal nez puvodni tema, ale ne zas tak moc
Holky muzu poprosit o vase rady a postrehy, na co si dat pozor, respektive co si vyjasnit, než se V novém vztahu sestehujete a zacnete to brat vazne. Vim, ze na to není manuál a Je to individuální, ale budu rada za vaše zkušenosti. Třeba i za drobnosti. Ať ph znovu nenabiju usta. Nebo aspon ne s tim, ze jsem nic neresila.
Ve zkratce. Je mi 31, přítel na 40. Je rozvedeny. Ja mam 2,5 letou dceru. Jsme spolu cca 3 mesice. Zatim vse super, ale tak to na zacatku je. Stehovaly bychom se mi k nemu do jineho mesta. Rozhodne na to nespechame, ale rada bych byla co mozna nejvic pripravena, az to prijde.
Diky za Vase pripominky.
Ráda si to přečtu, zrovna včera nebo předevčírem jsem zakládala podobnou diskusi.
Anonym H.
V každém novém vztahu jsou nějaké otazníky, zvláště pokud máš dítě. Tady hraje roli víc faktorů. Záleží na tom, kolik do vztahu dáváš a co za to dostáváš. Tři měsíce mi příjde ještě dost málo na to, aby jsi rozpoznala, jestli je to vhodný partner pro tebe a jestli bude vhodný „táta“ pro tvoje dítě. Nic bych neuchvátala. Raději ho nenápadně testuj, jak se chová v každodenních situacích, hlavně tam, kde si to nemůže předem připravit. Skutečný charakter se pozná, až přijdou nějaké problémy. Všímej si, jestli je ochotný udělat něco pro tebe a tvoje dítě, když jsi třeba nemocná, nebo jak se chová ke svým blízkým, jak o nich mluví, a pod. Jestli máš svůj byt, rozmysli si dobře, jestli je to chlap, kvůli kterému stojí za to překopat si celý život, vzdát se svého bydlení, zázemí, přátel, zaměstnání, taky jak to bude snášet tvoje dítě. Jak by jsi to řešila, pokud by ten vztah nevyšel a jestli by jsi se měla kam vrátit a pod. Držím palce. ![]()
@Anonymní píše:
Omlouvám se za anonym, u nás to nedopadlo a ano u nás byl problém v tom, že jsme se přes mou opatrnost znali málo (jak se ukázalo), ale je to těžké, něco z povahy vypluje až po čase. Zeptám se, máš teď nějaké zázemí v původním městě? Práci, rodinu, přátele..? I k tomu bych přihlédla, přestože nejvíce mě u nás to mrzí kvůli dítěti.
Jsem jeste na materske, do prace se nemam kam vratit, takze je jedno kde budu hledat.
Rodinu tu mam a i spoustu pratel, z toho mam nejvetsi strach to opustit.
Mate holky pravdu, ale podle me se bohuzel vse pozna az ve chvili, kdy spolu lidi bydli. Pokud ne, je to tak na 20% procent. Kdyz to nevyjde tak verim, ze se s dcerou zase nejak postarame. Ono kdyz to clovek nezkusi, tak to proste nezjisti. Ja jsem tak nejak nastavena na to, ze to za nejaky cas zkusime.
Spis me proste zajimalo, co si vyrikat, na cem se domluvit, at v tom mame jasno. Jako napr. Finance, uklid a co treba dal vyresit, at kvuli tomu nejsou zbytecne rozepre
Vlastně se vůbec neznáte, tři měsíce je nic… určitě se nestěhuj k němu, spíš bych radila najít si vlastní byt a s přítelem dál spolu nějakou dobu jen „chodit“ a poznávat/poznávat se… ![]()
Randit se vším všudy, jezdit na výlety, užívat si… a pěkně si ten vztah pomaloučku budovat… a nejlépe, abyste se poznali i v jiné situaci, užít si spolu „za svobodna“ nějakou dovolenou… tam se většinou všechno prověří, zejména když přijde nějaký nečekaný problém nebo věc, se kterou se nepočítalo… ![]()
A až budete chtít bydlet spolu, tak by to chtělo mít jasno ve financování bydlení, domácnosti, prostě ujasnit si, jak to povedete, kdo co bude a nebude platit, co kdo bude a nebude dělat a podobně… fajn je mít nějaké společné koníčky, zábavu, zážitky, které budete chtít sdílet společně, stejné či hodně podobné názory na výchovu dětí, na jejich počet a podobně…
Máš dítě, tak musíš myslet i na ně… takže asi nejít do toho bezhlavě, hned, hrrr do vody a až pak zjišťovat, jestli umíš nebo neumíš plavat a jestli on jede na lodi nebo taky padá jak žok ke dnu… prostě neuspěchat to… zkusit trochu dát prostor intuici a dívat se spíš na činy, než na sliby… držím palce, ať vám to vyjde…
Jo a přítel má nebo nemá děti? Pokud má, tak s tím musíš taky počítat, že budou i u vás, že si budou přítele nárokovat, že má tedy i jiné závazky a povinnosti, i nějakou ex…
A pokud nemá, tak by nebylo od věci zjistit, proč je nemá (nechtěl, nemůže?), abys nebyla nepříjemně překvapená… případně i jestli měl před tebou nějaké partnerky a proč se rozešli… je toho asi hodně, ale když už jde člověk do druhého nebo dalšího vztahu, tak to asi řeší daleko víc, než když je to poprvé… a ví už víc, na co si dát pozor a co je důležité… a všímat si i prvních malých náznaků…