Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Máte zkušenost s Grada Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte?
Přidejte zkušenost s Grada Prvních 6 l...anon. to se přeci vůbec nestyď, malý měl teď dva roky a asi tak 3-4 měsíce zpátky se vztekal, vzpouzel, ale měl prostě smůlu, já jsem rodič, já mám mít respekt a prostě když byl hodný, byla jsem hodná i já, když ne, tak ne…a prostě když pak něco chtěl, měl smůlu, až se choval, tak jak měl…hlavně je to o důslednosti a nepovolovat, a určité situace vycítit, kdy dát na zadek, protože se sekne a lekne a přestane a nebo nechat být a nevšímat si a nebo jsou situace, kdy ho prostě obejmout a uklidnit…taky mě párkrát chtěl bácnout, ale stačil můj pohled, okřiknutí, nebo jsem mu po té ruce pácla, možná mě hodně maminek odsoudí, nebo určitě nejedu podle knížek, ale tak nějak podle instiktu, a výchovy cukru a biče a taky je dobré předcházet určitým situacím, nebo na některé věci opravdu reagovat stejně, nedělat jim v hlavě guláš, ale vymezit …hlavní je, že to období jednou přejde
![]()
jo a k té snídani, vadí ti, že jí jenom puding? jako asi kdybych měla nakoupený puding, at si dá, ale když bych chtěla a nachystala chleba, tak nechceš, nedostaneš nic jiného, ani kokino, až oběd
![]()
a s tím vztekáním, pomohla bych mu, aby třeba to, co mu nešlo šlo a kdyby se vztekal, nechala bych ho a nevšímala, u té výlohy bych řekla rázně ne, a chytla za ruku a šla a kdyby si lehal, chytla bych ho pod pažu a šla bych…prostě bych si ho nevšímala a počkala…třeba ho upozornila, že něco vidím, někdo jde a pokud by se vztekal dál, tak bych si ho zase nevšímala…ale je to těžké…že jo
![]()
Anonymní píše:
Taky bych moc chtěla poprosit o radu. Je nám 21 měsíců a to, co předvádí poslední měsíc je šílené!
- nechce jíst to, co mu dám. K snídani např chlebík se sýrem- nechce! Pořád by jen snídal jogurt, nebo puding
Co s ním? Nechat ho o hladu, nebo mu vyhovět?
- Křičíme, řveme, kopeme kolem sebe, a co hlavně-je schopný mě uhodit! Kvůli opravdu maličkostem -např: netrefí se do míče, vidí ve výloze něco, co se mu líbí a chce to, nebo neobědvá a následně chce lízátko (a samozřejmě ho nedostane). Nepomáhá nic
Vysvětlování, že nehamal…nepomáhá ani odvedení pozornosti na jinou věc. Po dobrém, po zlém
Začne řvát, zarazí se a nikdo s ním nehne. Někdy se natruc počůrá (už jsme bez plínek), někdy opravdu i uhodí
a pevné obětí? To je, jako když ho vraždím
Na veřejnosti bych se propadla hanbou! Když se ho snažím utišit, protože už je breku a ječení přespříliš, začne ještě víc! Zdá se mi, že je kolikrát úplně mimo sebe
Venku, když například odmítá jít dál a opět spustí hysterák, zkoušela jsem i to, že mu říkám- tak ahoj, já jdu sama, když nechceš. Odcházím a on si pohodář sedne na zem, řve a je mu to úplně jedno.Snažím se krizovým situacím vyhýbat, být trpělivá, ale někdy už je mi opravdu do breku!
Omlouvám se za anonym, ale vážně se docela stydím za to, že nedokážu „zvládnout“ své dítě. Nejvíce za to, že je schopen mě uhodit
mám taky dvouletou,sice stím vstekáním to není tak hrozné spíš je to citová vyděračka(když není po jejím sápe se po mě,objímá mě a pusinkuje,to doprovází strašný řev)
2)jak už jsem psala malá je spíš citová vyděračka,ale jednou mě uhodila a já začala jako brečet,zabralo to,začala mě hladit a utěšovat,pusinkovat bebíčko,pokud se vsteká tak jí zavřu do pokojíčku,vždy se uklidní
sNÍDANĚ - jogurt nebo puding bych klidně dala, nepřijde mi na tom nic šppatného. dítě bude mít naopak pocit, že něco může rozhdovat. Stejně tak si může plusminus diktovat svačiny ( jakékoli ovoce, zeleninu, jogurt, co je doma). Naopak oběd je daný - co uvařim. Nic jiného není, až do další svačiny.
Hysteráky- nejlepší je ignorovat, vynaložíš na to nejmíň energie. Ale uznávám, že hodinové kničení a ječení neci neci, nenene na všechno nedokážu už ignorovat a taky vypěním. Prostě se snažit přežít jakýmkoli způsobem. fakt asi nic, co by spolehlivě ukončilo běsnění není, to už by se na emiminu profláklo.
![]()
Mlácení to by mi asi tak y vadilo nejvíc. U nás se to stalo párkrát. Nemá se oplácet, to je blbost. Já vždy zařvala pořádně, že to bolí, důrazně čapla ruku a řekla, že to nesmí.
Dítě odmítající jí zkrátka odvleču. teď řešim, jak to udělám, až ho to chytne, když budu mít kočár. Nejsem chobotnice.Kočár, odrážedlo a dítě v amoku asi domu nedotáhnu.
jo a k snídani máme taky jogurt nebo puding,jí jen ty na kterých jsou obrázky zvířátek(lipánek,tvaroháček,paula…)vždy jí dám vybrat ze dvou,cítí se pak hodně důležitě že si mohla vybrat
j.s. píše:
alpaka, věř, že dotáhneš, mám to odzkoušeno![]()
![]()
![]()
Tak to jsi mě uklidnila ![]()
Když bylo malýmu 2 a půl, tak jsem z toho málem lezla po stropě
. Mám jedinou radu: přežít. A asi je důležité, že i přesto, že dítě tak příšerně zlobí, vzteká se a máma je už UNAVENÁ, mu dávat spoustu LÁSKY a POZORNOSTI. Nám příchodem 3 roku se hodně ulevilo. A ještě něco jsem někde četla, že když se dítě v tomto věku hodně vzteká, tak je správně vychovávané. ![]()
Dneska jsem zazila jeden z nejhorsich dni v posledni dobe..tak jsem zacala patrat na emiminu, ze se nam asi zacalo obdobi vzdoru (neni to poprve:))))ale ted' je to hodne intenzivni)odmitaji jidlo, na vsechno ne ne ne, nechci, sam sam sam…chystani ven trva chodinu a pul…pak jdeme na pulhodiny ven…a absolutni neposlouchani a odmlouvani…cetla jsem anonymni prispevek a ulevilo se mi…vypada to podobne…az na to, ze nam je ted' 2,5 roku..ale take jsem zoufala a manzel je na tom stejne…proste nevime, jak na deti…jsme bezradni…a zoufali..
S tim jidlem…snazim se aby byl 1 denne jogurt, ovoce a 1 denne normalni jidlo (polevka nebo druhe…)tak jogurt zvladaji, ale to normalni na obed proste odmitaji…ale rikaji furt HAMI..a je videt, ze hlad maji…tak tomu nerozumim…
porad delaji naschvaly a jeste s takovym priblbym usmevem…
![]()
Renatkau, moc me potesil tvuj prispevek
hlavne posledni veta
kez by to tak bylo…my se snazime davat detem prvni a posledni…a ted' posledni dobou se to nejak hrouti…vubec nemuzeme pochopit…kde je chyba…co delame spatne…a uz to oba nezvladame…a me se zda, ze porad jen jecim a placam na zadek…ale i to prestava zabirat
![]()
Renatkau,takze u vas to trvalo az do 3 let??
to asi tak dlouho nevydrzim…ale zase, kez by to nekdy skoncilo..ja jsem si dneska rikala..co budete potom, kdyz uz je nezvladameve 2,5 letech..
rosinko, tak nevšímat, nechat vyhladovět, aby pochopily, že oběd je jediná možnost, neboj, určitě jste skvělé rodiče a taky ječím, vypěnit je taky normální, toník se už klidní, tak buď to byla reakce na bráchu a období vzdoru nás ještě čeká, nebo to přešlo rychle
![]()
renatkau píše:
A ještě něco jsem někde četla, že když se dítě v tomto věku hodně vzteká, tak je správně vychovávané.
já zas četka, že čím je dítě chytřejší, tím horší je období vzdoru urputnější. Tak kdyžje v amoku, vždycky si řikám, že za 20 let jedem pro Nobelovku ![]()
je, holky, kez by to bylo tak:)))u nas je jeden chlapecek sama vzteklina a je hodne tvrdohlavy v podstate od narozeni, porad prosazuje svoje…pak vzdy nastane obdobi, ze se mi zda, ze uz je konecne v poradku, ze i poslechne a neni tolik ujeceny…a pak to prijde znovu a s vetsi intenzitou…ale treba ruzna auticka na zetony v obchodech, nebo atrakce-kolotoce jak vcera na vinobrani..to je nase nocni mura…na vsechno lezou a nejde je z toho sundat…rev jak o zivot…amok…valeni po zemi…des no…divala jsem se na ostatni deti, kolotoc dojede, nektere samy lezou ven a bezi k mamince, nektere odmlouvaji, ale staci jim 1-2× rict a jsou z toho ven, u nas..fakt na kazde atrakci scena…pak chteli balonky, vybrali si..pak hned je odhodili a sli sahat na dalsi…atd
Ahoj Rosinko, napíšu ti, jak jsme na tom zrovna teď. Malýmu je 4.5 roku. Značně zdivočel, ale vztekání se téměř neobjevuje. Vždy se mu snažím vysvětlit proč jo a proč tohle ne a už je to v pohodě. Taky jsme měli takový pomucky jako červená a černá karta. Jakože tak tohle ne, jinak dostaneš červenou kartu. I když to až asi k tomu 3 roku.Takže držím palečky. ![]()
Ahoj, akorat nasa varianta, dnes nam 19mes, a je to strasne s tim valenim na zemi, louze,a t.d. Dva krat denne chodim na prochazku, bezi k odpadkam, chysta se z kose neco vzit, bezi k cizim lidam, a my mame bar pod barakem, tak v okoli hodne ozralych a neadekvatnych lidi, kdy chci drzet za ruku - vali po zemi, rve, chysta se nezo vzit s zemi do pusy, je to strasni, a ani nema strach vubec… Nevim co s tim… Ji +/- normalne, hlavne pod Madagaskar a Ratatuj, babicky mne radej, ze jsem spatna matka, obcas ignoruju, obcas reknu neco ostrejsiho… Uz nevim jak to prezit… Mam porad „nesmis“, a nebo ignorovat? Moc mne to ignorovani nejde kgy vali po zemi vedle popelnice…Vybouchnu, vemu podpazi a bezim domu. Tak pred nekolika tydny, kgy mel hlad, tak rikal HAM-HAM, a tet - nic… Chce jen vodu, a ne pije, hraje…