Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Oběma dětem stejně?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
13.12.20 21:50
@Matt 02 píše:
Nechce ani po nich dědit, protože jim vadilo, že adopci která proběhla máme na to nárok i my ty cizí parchanti.Tak tam táta vlitl a řekl, ať to už teď napíšou na jeho sourozence, tak to udělali a je klid. Prostě nechtějí dát nám, tak nikomu. A je to spravedlivý, protože oni měli nárok na to nesouhlasit aby jsme dědili my ti starší, ale táta má zas nárok se svého podílu zříci, protože nesouhlasí s jejich postojem. A
Jo, ted jsem to nasel.
Ohromny 
Velmi zodpovedne 
Tvuj tata se rozhodl jak se rozhodl… zajimalo by me, co tomu budou rikat tvi sourozenci, az vyrostou a dojde jim, o co je pripravil.
Ty ale vidis jenom sebe a tvoje zajmy, jinak bys s timhle otcovym jednanim nemohl souhlasit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.12.20 21:54
@brisco píše:
Hele, ale to dřív to tak bylo normální. Já od rozvodu rodičů (to mi byly 4 roky) jsem už nejen že neviděla dárek od prarodičů z otcovy strany nebo od otce, ale ani otce jako takového. Mám i nevlastní sestru, ale ani tu jsem ještě nikdy neviděla, prostě se otec komplet odstřihl. Když jsem byla na návštěvě u kamarádky a ona měla otce doma, cítila jsem se tam divně.
Jednou kdyby se objevil otec, že potřebuje pomoc, třeba utírat zadní část těla, tak bych ho poslala za jeho ženou a jeho dcerou, kterou má s druhou ženou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.12.20 21:56
@carsin Není to pravda a už mě to nebaví znova rozpytvávat, myslete si o tom co chcete. Je to uplně jinak, ale to je jedno, jen jsem chtěl uvést na pravou míru to, že jste se tady snažil udělat z našeho táty nějaký liny nefachčenko a to není žádná pravda. O zbytku si myslete co chcete, já už se neminim obhajovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.12.20 21:58
Už jsem to tu psala, zakladatelka cizímu dítěti spořit nemusí od toho má svého otce a prarodiče. Oni by se na tom mohli podílet.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.12.20 22:00
@carsin píše:
Jo, ted jsem to nasel.
Ohromny
Velmi zodpovedneTvuj tata se rozhodl jak se rozhodl… zajimalo by me, co tomu budou rikat tvi sourozenci, az vyrostou a dojde jim, o co je pripravil.
Ty ale vidis jenom sebe a tvoje zajmy, jinak bys s timhle otcovym jednanim nemohl souhlasit.
NO, to řikam furt, nemůžu mít sousedovu kozu, tak ať chcípne. A když jí táta zabil, zaslouží si obdiv, že je frajer. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.12.20 22:30
@Lama Lama píše:
NO, to řikam furt, nemůžu mít sousedovu kozu, tak ať chcípne. A když jí táta zabil, zaslouží si obdiv, že je frajer.
Není to tak, já se klidně pro jejich prospěch zdám svého dědictví po rodičích, já se opravdu neklepu na nějaké dědictví, které bude doufám nejdříve za 50 let. Já zas nepochopím jak někdo může takto myslet. Příklad, někdo se zdá dědictví (dědí dítě ne vnouče)je to jeho rozhodnutí a kdyby se třeba naše mamka vzdala dědictví po babičce a nechala to napsat na její sourozence, jsou mladší, jsou to téměř moji vrstevníci, žijí stále doma, tak jim to třeba nechá a my bychom na ní měli být naštvani? To je přece blbost. Za prvé je to její věc a za druhý mi to je úplně jedno. Já už teď mám brigády, jednu hodně dobře placenou, mel jsem prostě štěstí a fakt se budu snažit zabezpečit sám a ne spoléhat na nějaké dědictví, za prvé každý má tak byt a auto a všichni jsou naštěstí mladí lidé, ale hlavně, je to prostě divný myslet na nějaké dědictví. To dědictví totiž znamená, že ten člověk už tu nebude, což je dost smutný, tak radši budu žít přítomnosti, budu dělat všechno proto abych se uživil a měl jsem se dobře a nebudu řešit nejaký majetek někoho z rodiny. Hlavní je, že jsme všichni zdraví. A majetek tátovo strany je za prvé vyřešen a za druhé jsem se zde několikrát pokusil vysvětlit, proč by mě to pravděpodobně mrzelo. To je všechno. A jestli jsou některé děti vychované tak, že umře babička a oni se starají o to komu co nechala a jestli se toho rodiče náhodou nezřekli, aby je neubylo, tak to je dost zvláštní podle mě .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.12.20 22:40
@Matt 02 píše:
Příklad, někdo se zdá dědictví (dědí dítě ne vnouče)je to jeho rozhodnutí a kdyby se třeba naše mamka vzdala dědictví po babičce a nechala to napsat na její sourozence, jsou mladší, jsou to téměř moji vrstevníci, žijí stále doma, tak jim to třeba nechá …
Zda se, ze o tom, jak probiha dedicke rizeni nic nevis.
Ale uznavam, ze ja jsem v osmnacti o tom taky nic nevedel.
Mama se muze vzdat dedictvi za sebe, udela-li to, prechazi jeji dil na jeji deti, na na ostatni dedice.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.12.20 22:44
@Matt 02 píše:
To dědictví totiž znamená, že ten člověk už tu nebude, což je dost smutný, tak radši budu žít přítomnosti, budu dělat všechno proto abych se uživil a měl jsem se dobře a nebudu řešit nejaký majetek někoho z rodiny. Hlavní je, že jsme všichni zdraví.
Ano, dedictvi je vzdy spojeno se ztratou blizkeho cloveka.
Ale nikdo z nas tu nebude vecne a ja za sebe muzu rict, ze jsem rad, ze tu po me detem ( a pozdeji jejich detem) neco zustane.
A s tim zdravim mas pravdu.
Bohuzel se jen malokomu podari odejit ve zdravi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.12.20 23:08
@carsin píše:Říkám vzdát, ale myslel jsem převést za života na někoho jiného, vzdát se toho táta nemohl, protože jak říkáte, šlo by to za námi, protože jsme všichni čtyři jeho děti, máme ho v rodném liště, jmenujeme se stejně a jsme zákoni dědici nebo jak se to říká. A to by nebylo fér, vůči jeho mámě, ta by to nepřezila a ano má právo rozhodnout o svém majetku, ona nesouhlasí s tím, že si nás táta adoptoval a proto by nebylo správně, aby se on toho vzdal a my dědili. A ano chcete tady nechat něco po sobě pro svoje děti, to chtějí ale o naši uplně stejně. Nebo vy snad chcete nechat někomu méně, v případě, že povede slušný život a nic závažného vuci rodičům neprovede? Ne že jo, tak ani táta nechce. Chce pro všechny stejně. On nás společně a mamkou vychoval, vodil do školky, chodil fandit na závody, v první třídě s námi psal úkoly, když jsme byli nemocní ležel s námi v posteli a hladil nás, když jsem měl vážný úraz, tak se s mamkou střídali a seděli dny i noce u postele v nemocnici… Prostě tak jak by se měli každí milující rodiče starat, já nevím co pořád na tom nechápete a proč to takhle překrucujete všechno. Uděláte tady z něho nefachčenko, co jenom nadává na svoji rodinu, pomalu natahuje ruku, snad nemaká a já nevím co všechno a ani z jednoho procenta to není pravda a nevím, kde jste na to přišli, ale to je jedno.
Zda se, ze o tom, jak probiha dedicke rizeni nic nevis.
Ale uznavam, ze ja jsem v osmnacti o tom taky nic nevedel.Mama se muze vzdat dedictvi za sebe, udela-li to, prechazi jeji dil na jeji deti, na na ostatni dedice.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.12.20 23:27
@Matt 02 píše: Říkám vzdát, ale myslel jsem převést za života na někoho jiného, vzdát se toho táta nemohl, protože jak říkáte, šlo by to za námi, protože jsme všichni čtyři jeho děti, máme ho v rodném liště, jmenujeme se stejně a jsme zákoni dědici nebo jak se to říká. A to by nebylo fér, vůči jeho mámě, ta by to nepřezila a ano má právo rozhodnout o svém majetku, ona nesouhlasí s tím, že si nás táta adoptoval a proto by nebylo správně, aby se on toho vzdal a my dědili. A ano chcete tady nechat něco po sobě pro svoje děti, to chtějí ale o naši uplně stejně. Nebo vy snad chcete nechat někomu méně, v případě, že povede slušný život a nic závažného vuci rodičům neprovede? Ne že jo, tak ani táta nechce. Chce pro všechny stejně. On nás společně a mamkou vychoval, vodil do školky, chodil fandit na závody, v první třídě s námi psal úkoly, když jsme byli nemocní ležel s námi v posteli a hladil nás, když jsem měl vážný úraz, tak se s mamkou střídali a seděli dny i noce u postele v nemocnici… Prostě tak jak by se měli každí milující rodiče starat, já nevím co pořád na tom nechápete a proč to takhle překrucujete všechno. Uděláte tady z něho nefachčenko, co jenom nadává na svoji rodinu, pomalu natahuje ruku, snad nemaká a já nevím co všechno a ani z jednoho procenta to není pravda a nevím, kde jste na to přišli, ale to je jedno.
Reagoval jsem na tvou poznamku ohledne tveho eventuelniho dedeni po tve mame; to s dedictvim tveho taty nema nic spolecneho.
O tvem tatovi jsem nenapsal nic spatneho, jen jsem se pozastavil nad tim, zes psal, jak mama makala aby vydelala na to ci ono a o tatovi ohledne vydelku ani slovo.
Co se mne tyce, jeste neumiram, ale vychazim z toho, ze moje deti dostanou obe pulku… pokud me teda nehrkne v bedne a neudelam si jeste dalsiho potomka 
Pises o tvem tatovi moc hezky, s laskou a obdivem, tak si uvedom, jake mels stesti… ne kazdy ma takoveho tatu doma. Jeho jednani ohledne jeho eventualniho dedictvi sice povazuji za prilis impulzivni… ale je to jeho zivot a jeho rozhodnuti.
Moc se mne libi, jak se za tatu bijes. Myslim, ze neprehanim, kdyz reknu, ze na tebe muze byt hrdy.
Preju Ti do zivota hodne stesti a taky, at se te „nespravedlnosti“, jak ty tu celou situaci vidis, co nejdrive zbavis.
Myslim, ze na to mas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.20 06:44
@carsin píše:
Zda se, ze o tom, jak probiha dedicke rizeni nic nevis.
Ale uznavam, ze ja jsem v osmnacti o tom taky nic nevedel.Mama se muze vzdat dedictvi za sebe, udela-li to, prechazi jeji dil na jeji deti, na na ostatni dedice.
To není pravda, po smrti dědy se mamka a její sestra vzdaly dědictví ve prospěch babičky, nic na děti nepřecházelo. Tak tu nedělej chytrého 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
aquarian
14.12.20 08:55
@carsin píše:
Jo, ted jsem to nasel.
Ohromny
Velmi zodpovedneTvuj tata se rozhodl jak se rozhodl… zajimalo by me, co tomu budou rikat tvi sourozenci, az vyrostou a dojde jim, o co je pripravil.
Ty ale vidis jenom sebe a tvoje zajmy, jinak bys s timhle otcovym jednanim nemohl souhlasit.
Všichni stejně, i když to znamená všichni s holou pr. delí. To je komunismus v praxi.
Nedej Bože, aby někdo nějak získal víc a porušil tím ideály nositele jediné pravdy.
- Citovat
- Upravit
14.12.20 10:12
@Anonymní píše:
Já myslím, že pro něj to bylo takhle prostě jednodušší, než se hádat. Jeho nová žena a její rodina byla strašně „teritoriální,” chtěli aby byl jen jejich, pojistit si „dobyté území” a všechny zdroje tak, aby nebyly alokovány jinam. A my ujídali z talíře a to hodně vadilo. Já třeba obdivuju, že ustál aspoň placení alimentů a ty víkendy, protože kolem toho bylo hodně zle, ale on prostě mámu v tomto ohledu nikdy nevypekl.
Tak z tvojho príbehu je mi skôr smutno 
a aj tvoji bioprarodičia sa teda zachovali úchvatne. 
Aj tých nútila otcova nová žena? Nedokážem si predstaviť takto sa vykašľať na deti 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.20 10:39
Neustále aby to bylo spravedlivé V úplné rodině tohle asi tolik neřeší Prostě se koupí a zaplatí to co je potřeba. děti mezi sebou soupeřit nemusí. To že si někdo naseká x dětí a každé s jiným je věc jiná. A opět proč by mělo trpět to dítě co má alespoň platícího otce V té situaci to musí řešit ta matka dětí a hodně se posnažit aby mohla dopřát všem dětem nebo to už neumí? Na vánoce manžel řekl cca částku za jedno dítě. Víceméně to mají stejně, ale třeba nejmladší nebude řešit částku ale počty dárků Nejde vše přepočítávat aby měli všichni stejně a tím že děti nemusí soupeřit tak nikdo nepřepočítává že nejstarší si vybral jako sport box a ten je o dost dražší než dcery plavání
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.20 11:40
@Markéta80 píše:
Neustále aby to bylo spravedlivé
No však to celou dobu říkám, Vánoce ve stejné hodnotě, protože to tak chtějí rodiče (ne počet dárků, to nejde )byly by byti mladší děti, protože hračka nestojí stejně jako třeba mobil, to jde u podobně starých dětí. Ale to já neřeším, já nic nepotřebuju, ale respektuju, že to takhle naši chtějí, takže je to stejný jako u Vás. Koníčky nebo třeba vzdělání, tam to spravedlivé být uplně nemůže, protože ségry tancování stálo vic než moje plavání. Ale to nikdo neřeší. To samé škola, tak příklad, já půjdu na vysokou a ségra ne, no tak moje studium bude dražší, ona už bude od devatenácti vydělávat nebo uplně naopak vydělávat budu já a ona ne. Takhle to přece nejde řešit. To samé jednomu vyroste noha, tak jenom proto, že potřebuje teď momentálně boty se nekoupí ve stejnou dobu boty všem. Ale ten princip je v tom, že všichni mají stejný možnosti, to ať se to týká koníčku, školy i těch bot. Blbý by bylo, kdyby jeden mohl chodit kam chce a druhý nikam nebo jednomu by bylo umožněno studovat a druhému ne. Jeden by měl pokaždé boty nové a druhy by je vzdy dědil. Jinak ano v normální rodině ni kdo nic nepřepočítává, nemá proč a takhle přesně je to u nás. Zaprvé nemáme důvod a za druhé by to naši nedopustili, umí počítat a snaží se aby to bylo spravedlivý, my pak nemáme důvod něco řešit. Jen chci říct, že si dovedu představit a znám dokonce rodinu, kde to takhle nefunguje, jeden je upřednostňovana před druhým a to správně není. A v normálních rodinách se to neděje. ALe dokážu pochopit toho, kde se to děje, je to můj kámoš, že mz to je líto, on ať dělá co dělá vždycky má méně a hlavně ne jen co se tyče dárků a možnosti, ale pozornosti všeho. Ten jeho brácha bude vždycky jednička co má všechno a on nic a ten brácha je pro ty rodiče nejlepší. Nevím z jakého důvodu, když mnohem hodnější, slušnější a s lepšími výsledky je ten, co je na druhé koleji a všímají si toho i cizí lidi okolo. Tomu problémovému je všechno odpuštěno a má vše a ten druhý je tak trochu moc na vedlejší koleji celý život a vůbec si to nezaslouží, tak v takovém případě se nedivim, že mu je to lito, mě by bylo taky a hned co by to šlo bych se od té rodiny odstřihnul, stejně jako to udělal on a nemyslím si o něm, že je na peníze. Mrzí ho to a mrzelo by to každého a kdo tvrdí, že ne, tak keca, já alespoň přiznám, že mě by to mrzelo a hodně. A to samé je s tím dědictvím, v normální rodině dostanou všichni stejně a tak je to v pořádku a tak si to představují i naši. My totiž pokud budeme dědit, tak po nich, jejich dědictví je po jejich rodičích a to je jejich věc co s tím udělají, jestli si za to něco koupi, procestují to, dají nám nebo se toho vzdají ve prospěch třeba sourozenců. Je to jenom jejich a nedovedu pochopit ty Vaše řeči o tom, jak moji sourozenci na tom budou byti a ze jste zvědaví, jak se jim to bude líbit. To nechápu, oni o nic nepřijdou, ani o své případmé dědictví, to, že se táta rozhodl vzdát se toho SVÉHO je jen jeho věc. To jako kdyby jsem na tom byl finančně dobře a rozhodl se, že dědictví po rodičích nechám třeba sourozenci co se tak dobře nemá a moje dítě za mnou přišlo a řeklo, že je na mě naštvané, protože se na to těšilo. No tak to bych si mohl dát facku, co jsem to vychoval za hamižnýho parchanta, to je proste v normálních rodinách neděje. To je to samý, jako kdyby vaše nejstarší dítě řešilo, že jste si dovolili udělat si další dítě a on neschrabne všechno, to je přece absolutní blbost, to se snad nikde neděje, tak nevím proč by měli naši sourozenci řešit, že v době kdy ani nebyli na světě se táta vzdal svého dědictví, to by musela být někde chyba ve výchově, to není normální.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
