Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Objímáte se s rodiči?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
31.12.20 08:43
@PAN66 píše:
Taky mám takovou, i když si lezeme na nervy, jsme každá jiná a víc času s ní a vytáčíme, máme si docela řady, ona má ke mně takový rodičovský vztah, což mě někdy vytáčí, ale taky, když přijedeme mi dá pusu na tvář a často mi volá i jen tak..ale ta pusa je jen taková uvítací, objetí by mi už příjemné nebylo.
Ono je to tím, že žijeme 4 hodiny cesty od sebe, tak se vídáme málo. Takže když už se vidíme, pořádně se uvítáme. Mě to nevadí, jsem ráda, že máme fajn vztah.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
dagmarkaa
31.12.20 08:43
S mamkou jsme se objímaly běžně, když jsem u rodičů ještě bydlela 
u tchýně to je přesný opak, s manželem se nikdy neobejmou, nedají si pusu, prý si nepamatuje ani v dětství, že by mu máma dala pusu nebo ho obejmula, to mi přijde dost smutné.
- Citovat
- Upravit
31.12.20 08:45
@Anonymní píše:
Zajímá mě, jaký vztah máte jako dospělí se svými rodiči, zejména ženy se svými matkami. Když se vidíte, vítáte se pusou, obětím? Říkáte si s mámou, že se máte rády?
Já mám se svou mámou velmi přátelský vztah, říkám ji všechno, voláme si, navštěvujeme, je super babička (pracující). Ale téměř nikdy se fyzicky nedotkneme. Je to už tak zažité, že už to po těch letech nějak nejde prolomit. Ona by asi chtěla, ale když už jednou za rok či víc, musim já…
Máme to s mamkou stejně. Bydlím blízko ní, takže se vídáme denně, takže bez pus. Když jsme se vídaly jen jednou za měsíc, tak tu pusu na rozloučenou/přivítanou jsme si daly. Ale na objímání a říkání si, že ji mám ráda, na to nejsme ani jedna. Já tedy dětem od malička říkám, že je mám ráda, objímám je, mazlím. Takže asi mi to chybí. Jsem takovej studenej čumák, neumím moc objímat, líbat apod. U osmileté dcery mi to mazlení jde už trochu nutkavě. Čtyřletý syn je ještě takovej měkej a ňuňací, tam mi to ještě nevadí, u dcery už se trochu přetvařuju, ale snažím se 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.20 08:46
Ne, nikdy. Nemám s mámou dobrý vztah. Táta zemřel dřív, než jsme stihli vytvořit nějaký svoje tradice.
Naše děti objímám a pusinkuju při každý příležitosti
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.20 08:55
Jinak já děti na ústa taky nelíbám, pusinkuju je všude možně, ale na pusu ne. Asi to pramení z toho, že když byla dcera miminko, tak jsem četla někde článek, že takhle chytlo miminko od maminky Herpes virus a zemřelo na to. Já na opary dost trpím, takže mi vadí i pusa na pusu od manžela, když má strniště, že se mi hned udělá, nebo když se napiju z cizí skleničky, lahve. Takže už z obavy, abych oparem nenakazila děti, je na pusu nelíbám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.20 08:55
Z moji strany je vztah k mame vlazny, neni mi prijemny blizsi kontakt, nesveruju se, volam, aby se nereklo a vzah udrzuju kvuli detem. Resila jsem to dlouho, samozrejme, je to muj rodic, dnes v tom vidim ten dar, ktery mi ukazal, jak ja to jednou mit nechci. Cili svoje deti mam vymazlene, vypusinkovane, lasku si vyznavame denne. A moje mama, jak si to udelala, tak to ma, bohuzel.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.20 09:07
S našima se loučím objetím a pusou na tvář, ale přinesla jsem si to z party kamarádů vždycky jsme se na přivítanou a rozloučenou objímali a s bližšími kamarády a kamarádkami dávali pusu.
S dcerou si dáváme pusu na pusu na dobrou noc, ona není moc mazlivá takže vrchol dne je když si přijde pro pusu na tvář, ale před spaním musí bejt na pusinku, jinak nejde spát. Připadá mi to roztomilý
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.20 09:07
Mě by zajímalo, jestli ty vztahy nebyly daný taky dobou. Jak jste staré? Mě je 40+, takže dětství v době, kdy se byl normální separace dítěte od matky, nechávání vyřvat, děti se dávaly brzy do jeslí apod. Navíc já jsem ještě z dvojčat. Pak se nám, když nám bylo 14 let, narodil brácha, a tam už mamka byla o něco malinko víc mazlící a tolerantnější ve výchově, až jsem někdy žárlila. Ale stejně už měla zavedenou spíš tu studenou výchovu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.20 09:26
@PapeJ píše:
Mě by zajímalo, jestli ty vztahy nebyly daný taky dobou. Jak jste staré? Mě je 40+, takže dětství v době, kdy se byl normální separace dítěte od matky, nechávání vyřvat, děti se dávaly brzy do jeslí apod. Navíc já jsem ještě z dvojčat. Pak se nám, když nám bylo 14 let, narodil brácha, a tam už mamka byla o něco malinko víc mazlící a tolerantnější ve výchově, až jsem někdy žárlila. Ale stejně už měla zavedenou spíš tu studenou výchovu.
Ano, vypadá to tak. Tehdejší doba, jesle…vše souhlasí. A je pravda, že i moje matka měla takový studený odchov. 
Já svoje děti objímám a pusinkuju pořád.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.20 09:39
@berusa.m píše:
Ano, vypadá to tak. Tehdejší doba, jesle…vše souhlasí. A je pravda, že i moje matka měla takový studený odchov.
Právě. Teď se hodně jede kontaktní rodičovství, nevýchova apod. Já u dcery jsem se ještě trošku mírnila (v tom podle mamky rozmazlování), ale kluka jsem měla na ruce pořád, v šátku, spal s námi v posteli do asi dvou let (to jsem před dětmi absolutně nepřipouštěla, že je budu mít v posteli ), teď ještě občas přijde, kojila jsem obě děti do dvou let. Prostě ten kontakt tam byl a je mnohem víc. Třeba do postele k rodičům jsme nesměly. Tedy až někdy k ránu. Ale v noci ani náhodou, ani když jsme byly nemocné. Jen jednou mamka udělala výjimku a já spala s nima v posteli a to si pamatuju do dneška. Měla jsem ošklivý sen.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.20 09:48
@BohunkaP píše:
Mnozí lidé v naší západní kultuře - a troufnu si říci, že jich je většina - vnímají polibek na rty jako výraz určité intimity, přičemž pojem „intimní“ je v tomto kontextu na hony vzdálen vztahu rodič-dítě.Čistě z mého osobního pohledu, polibek na ústa je úplně jiný level než líbání na tvář (u dětí na čelíčko, na nosík atd. atd.).
Polibky na ústa nemůžu dávat dítěti, protože k němu nechovám ty city, které by mi to umožnily. Nikdy jsem svou dceru ani svého syna nepolíbila na rty, protože to prostě nejde. Jsou to úplně jiné (po)city… emoce patřící výhradně do dospělého světa.
Ale já nic sexuálního při dotyku vlastního syna nepociťuju. Proto ho neodháním, když mi dá tu pusu na pusu. Nic západního v tom nevidím. Sama jsem jako malá dávala pusu na dobrou noc na pusu. Pro dítě je to přirozené.
Je zvláštní, že se nám příčí líbat své vlastní děti na pusu a pak se někteří nechají olízat od vlastního psa. A ten taky jede po puse. Protože je na to u svého druhu zvyklý 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.20 09:51
@VilaAnalka píše:
Z moji strany je vztah k mame vlazny, neni mi prijemny blizsi kontakt, nesveruju se, volam, aby se nereklo a vzah udrzuju kvuli detem. Resila jsem to dlouho, samozrejme, je to muj rodic, dnes v tom vidim ten dar, ktery mi ukazal, jak ja to jednou mit nechci. Cili svoje deti mam vymazlene, vypusinkovane, lasku si vyznavame denne. A moje mama, jak si to udelala, tak to ma, bohuzel.
Já to mám s mámou podobně. v rodině si podáme ruku, polibime na tváře při přivítání i loučení, s babičkou, tátou, ségrou, bráchou je to vřelé, hlavně s babičkou, u mámy je to spíš aby se neřeklo, že si dám pusu s každým a s ní ne.
U extchanu je obvykle vřelé podání ruky i s pusou. A to i když už jsou to ex 
Já sem obecné hodně kontaktní člověk, i s kamarády a kamarádkami se objimam, položím ruku při rozhovoru na koleno a pod. Asi si taky vynahrazuju ten malý kontakt s mámou.
A syna a partnera objímám a pusinkuju při každé příležitosti 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Billi
31.12.20 09:52
@Russet píše:
Ale já nic sexuálního při dotyku vlastního syna nepociťuju. Proto ho neodháním, když mi dá tu pusu na pusu. Nic západního v tom nevidím. Sama jsem jako malá dávala pusu na dobrou noc na pusu. Pro dítě je to přirozené.Je zvláštní, že se nám příčí líbat své vlastní děti na pusu a pak se někteří nechají olízat od vlastního psa. A ten taky jede po puse. Protože je na to u svého druhu zvyklý
Já i manžel jsme byli vychovaní v tom, že to není vhodné. Jelikož jsem v tom vyrostla, tak to považuji za normální a nikdy jsem netoužila, aby mě rodiče dávali pusu na pusu. Vždy mi to přišlo odporné 
Pro dítě je přirozené to, v čem vyrůstá.
A dokonce se nenechame ani olizat psem/kočkou
- Citovat
- Upravit
31.12.20 09:54
@PapeJ píše:
Mě by zajímalo, jestli ty vztahy nebyly daný taky dobou. Jak jste staré? Mě je 40+, takže dětství v době, kdy se byl normální separace dítěte od matky, nechávání vyřvat, děti se dávaly brzy do jeslí apod. Navíc já jsem ještě z dvojčat. Pak se nám, když nám bylo 14 let, narodil brácha, a tam už mamka byla o něco malinko víc mazlící a tolerantnější ve výchově, až jsem někdy žárlila. Ale stejně už měla zavedenou spíš tu studenou výchovu.
Je mi 42 a vyřvat mě nenechávali. Aspoň teda co babi povídala. Byly jsme naráz dvě a vždy byla nějaká náruč, co pochovala. Do jeslí jsem nechodila. Normálně do školky až od 3. V té době máma fungovala normálně a pamatuju si, že na dobrou noc byla prostě pusa na pusu. Nebo že jsme se přišly přitulit a nikdo nás nevyháněl. Babička byla taky taková ta pusinkovací a rozmazlovací. Ani s věkem jí to nijak nepřešlo. Asi to byla rodina od rodiny. A nikdy by mě nenapadlo syna vychovávat nějak studeně. Když chce, přitulí se, dá pusu. Neodháním ho. Láskou dítě nerozmazlíme. Spíš dostává sebejistotu do života. Ještě ji bude hodně potřebovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.20 09:55
@Billi píše:
Já i manžel jsme byli vychovaní v tom, že to není vhodné. Jelikož jsem v tom vyrostla, tak to považuji za normální a nikdy jsem netoužila, aby mě rodiče dávali pusu na pusu. Vždy mi to přišlo odporné
A dokonce se nenechame ani olizat psem/kočkou
Není vhodné, to zní dost odporně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
