Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Objímáte se s rodiči?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
31.12.20 09:56
Jen dodám, že u nejbližších příbuzných i kamarádů nevidím nic špatného ani na puse na pusu. Čímž pádem samozřejmě i u syna. S tím si dáme pusu, pohlazení, objetí i jen tak, když zrovna jdu okolo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.20 10:00
Ano, objímáme se, dáme si pusu. Tatínka také objímám a dám mu pusu na tvář. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
dagmarkaa
31.12.20 10:15
@PapeJ píše:
Mě by zajímalo, jestli ty vztahy nebyly daný taky dobou. Jak jste staré? Mě je 40+, takže dětství v době, kdy se byl normální separace dítěte od matky, nechávání vyřvat, děti se dávaly brzy do jeslí apod. Navíc já jsem ještě z dvojčat. Pak se nám, když nám bylo 14 let, narodil brácha, a tam už mamka byla o něco malinko víc mazlící a tolerantnější ve výchově, až jsem někdy žárlila. Ale stejně už měla zavedenou spíš tu studenou výchovu.
Mně bude za rok a kousek čtyřicet, manžel je starší o pět let.
- Citovat
- Upravit
31.12.20 10:35
@Russet píše:
Ale já nic sexuálního při dotyku vlastního syna nepociťuju. Proto ho neodháním, když mi dá tu pusu na pusu. Nic západního v tom nevidím. Sama jsem jako malá dávala pusu na dobrou noc na pusu. Pro dítě je to přirozené.Je zvláštní, že se nám příčí líbat své vlastní děti na pusu a pak se někteří nechají olízat od vlastního psa. A ten taky jede po puse. Protože je na to u svého druhu zvyklý
Ne, není.
Přirozené to bylo pro Tebe – jiní to zase mají jinak. Ani jedno z našich dětí o polibky na ústa nikdy nestálo (ani když byly malé, natož teď v pubertě)… takže o nějakém “odhánění” nemůže být řeč.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.20 10:36
Ne, dřív jsem jako malá mamku chodila často objímat, pak to přešlo. Možná proto, že to bylo téměř vždy iniciováno z mojí strany. Že se máme rády si neříkáme, pusu na narozeniny/svátek. Táta mě čas od času obejme, ale neumím to moc oplácet, nevím proč.
Se svým synem proto na těchto projevech lásky nešetřím. Denně mu říkám, že ho miluju, objímám při každé příležitosti, pusinky taky.
EDIT: Jo a pusinky na pusu běžně dávám, nepřijde mi na tom nic divného 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.20 11:22
@BohunkaP píše:
Ne, není.
Přirozené to bylo pro Tebe – jiní to zase mají jinak. Ani jedno z našich dětí o polibky na ústa nikdy nestálo (ani když byly malé, natož teď v pubertě)… takže o nějakém “odhánění” nemůže být řeč.
Je opravdu absurdní si myslet, že puse na pusu s ditětem je fujky, když ti třeba do dvou let ožižlává bradavku. Mezi rodičem a dítětem je prostě takový vztah, pusa na pusu není nic sexuálního.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Billi
31.12.20 11:37
@Russet není to fujky a osobně respektuji, že to má někdo jinak. Ale třeba my s mužem byli oba vychovaní v tom, že pusa na pusu patří k romantické lásce a vztahu mezi mužem a ženou (případně tedy mezi těmi, co spolu mají partnerský vztah nehledě na pohlaví). Nedávno jsme to řešili se synem a ten mi řekl, že pusa na tvář je naprosto dostačující.
Mně jako dítěti bylo krajně odporné, když jsem viděla, jak se olibava teta s bratranci.
Prostě to každý má jinak. 
- Citovat
- Upravit
31.12.20 12:01
@Russet píše:
Je opravdu absurdní si myslet, že puse na pusu s ditětem je fujky, když ti třeba do dvou let ožižlává bradavku. Mezi rodičem a dítětem je prostě takový vztah, pusa na pusu není nic sexuálního.
Nic takového tady nezaznělo - zbytečně překrucuješ a dramatizuješ.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.20 12:19
@PapeJ píše:
Mě by zajímalo, jestli ty vztahy nebyly daný taky dobou. Jak jste staré? Mě je 40+, takže dětství v době, kdy se byl normální separace dítěte od matky, nechávání vyřvat, děti se dávaly brzy do jeslí apod. Navíc já jsem ještě z dvojčat. Pak se nám, když nám bylo 14 let, narodil brácha, a tam už mamka byla o něco malinko víc mazlící a tolerantnější ve výchově, až jsem někdy žárlila. Ale stejně už měla zavedenou spíš tu studenou výchovu.
34 a odmala jsem s mamkou měla kontaktní vztah.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.20 12:29
@Mar__tanka1983 píše:
Já to mám s mámou podobně. v rodině si podáme ruku, polibime na tváře při přivítání i loučení, s babičkou, tátou, ségrou, bráchou je to vřelé, hlavně s babičkou, u mámy je to spíš aby se neřeklo, že si dám pusu s každým a s ní ne.
U extchanu je obvykle vřelé podání ruky i s pusou. A to i když už jsou to ex
Já sem obecné hodně kontaktní člověk, i s kamarády a kamarádkami se objimam, položím ruku při rozhovoru na koleno a pod. Asi si taky vynahrazuju ten malý kontakt s mámou.
A syna a partnera objímám a pusinkuju při každé příležitosti
Pusy a objímacky beru, pokud to někdo má rád, já mám jen pár takových lidí, kde mi to je příjemné, ale ty sahaci typy ty opravdu nemusím, od těch se dekuju do bezpečné vzdálenosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.20 12:30
Jinak k té puse u dítěte na pusu, běžné dávám taky, dostávala jsem i od mamky, jak jsem byla starší, tak oak na tvář, ale u dítěte mi to nevadí, nic divného ani sexualizujícího na tom nevidím..naopak mi přijde, jak dítě roste, samo to pak ustoupí a pak přijde prostě pusa na tvář. Dcerka mě na pusu pusinkuje furt, má 5, nikdy mě ani nenapadlo ji rict, že to se nedělá. Jinak s dobrými jako fakt dobrými přáteli si klidně pusu na pusu dám též, tohle fakt oddeluji, takový ty běžný, letmý, s mužem to na jiné Grady, i když je to jen běžná pusa, je taková silnejsi, intimnější..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.12.20 16:07
A mamkou se máme rády, taťku už nemám. Kam mi paměť sahá, nebyla mamka nikdy objímací typ, ani pusinkovací. Je možné, že když jsem byla malá, tak to tak bylo.. 
Mamka v podstatě vyrůstala jako sirotek, takže i chápu, že tohle ze svého dětství neznala a tak to nepřenesla na své děti. Když zemřel taťka, hodně jsme si psaly, že se milujeme, ale nepamatuji si, že bysme si to kdy řekly do očí. Objetí bylo pár ve chvilkách tragických. A pak ještě jednou, když už jsem bydlela s přítelem a u mamky zemřela kočička. Přijela jsem a ona plakala, tak jsem ji objala.. ale měla jsem pocit, že si to nepřeje, tak jsem toho nechala.
Malá změna nastala po rozchodu s bývalým a poté, co jsem si našla nového partnera. U něj v jedné části rodiny je objetí a polibek na tvář (od ženských) běžné, při přivítání a loučení. U chlapů alespoň podání ruky - ale obojí je vřelé. A mě se to tak líbilo, že jsem alespoň tu pusu na tvář zkusila i u mamky..a ono to vyšlo. 
Beru to tedy tak, že mamka prostě není kontaktní typ, nemám ji to za zlé, hodně si v životě taky užila a proto to chápu a respektuji. Vlastně ani já nejsem moc kontaktní typ, obejmu se jen s přítelem, částí jeho rodiny a jednou kamarádkou. 
Všechny mám ráda a miluji je.
- Citovat
- Upravit
31.12.20 16:11
Ano, bohužel, objímáme a dáváme pusu na přivítání i tchánovcům. Nesnáším to, nemám ráda, když na mě někdo cizí sahá 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
