Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
1. To nevím, spíš moc nemluvím na začátku (jsem introvert), ale pak se rozkecám, když se cítím v pohodě. Horší je, že ta konverzace nikam nevede, ale nevidím to jako chybu mluvení na mé straně. Zeptám se třeba na koníčky, na školu, na rodinu (podle situace prostě), ale většinou se mi dostane odpověď v podobě jednoduché věty, pak ticho, tak se zeptám zase na něco, zase jednoduchá odpověď, ticho (žádné „A ty?“). Když zkusím navázat („Jé, to znám, taky mám mladšího sourozence!“), tak se dívá třeba na hodinky nebo jinam, a klidně uprostřed rozhovoru řekne „Hele, já musím, sorry.“ Pak si připadám, jak kdybych ho vyslýchala. Ale když nic neřeknu, tak on taky nic neřekne. Takže se střídá trapný ticho s mýma normálníma otázkama
.
Když jsme ve skupince aspoň tří lidí, tak se baví se mnou všichni úúúúplně v pohodě, je sranda, pokecáme, třeba zavzpomínáme, když se známe dýl atd., jakmile ale ten třetí člověk odejde a zůstanu já s nějakým klukem (jakýmkoliv), tak najednou jakoby úplně změní výraz, chvilku jen tak posedává/postává, i když třeba pokračuju v předchozí konverzaci („No, tak Pepa musel na ty zkoušky, ale on to dá, však ho znáš, je vždycky takhle nervní“), ale z jeho strany to nepokračuje („Jo no, já taky půjdu, ahoj.“) nebo hůř sedí a zírá si třeba na ruce nebo si hraje s mobilem, a pak odejde. Může to být kluk, kterého znám pět minut, může to být kluk, kterého znám pět let.
2. V tomhle chyba není, starám se o sebe, nosím prakticky jenom šaty atd. Nechovám se jako buranka, ale taky je pravda, že nejsem nějaká éterická víla, ale to podle mě není skoro žádná holka a stejně si kluka najde.
Kdy se mnou kluci jsou ochotni mluvit osamotě: a) když je opilej, b) když je gay, c) když je zadanej, d) když je mu 50+ roků a je nadrženej na mladý maso a je mu jedno jaký
Nechápu prostě.
Dej sem fotku a muzeme to zkoumat dal. Osobne si myslim, ze problem bude tam. Zapracuj na vizualu a uvidis, ze to nejdnou pujde jak mavnutim kouzelnyho proutku.
Příspěvek upraven 06.09.17 v 18:10
@Pavelkowa píše:
Docela mě fascinuje, jak dokážete stočit téma od paniců k prostitutci a ani jste si nevšimly, že jste úplně mimo téma.
Sis nevsimla, ze ses na emimi..to je tu normalka ![]()
@Venetia píše:
Tím, ale popírás co jsi napsala předtím, když tak kazdeho…sbalit někoho, kdo má zájem asi nic těžkého není
Nemyslim, ze to tim popiram..
@brumdinka píše:
Nemyslim, ze to tim popiram..
to je přece něco uplně jiného
@Anonymní píše:
1. To nevím, spíš moc nemluvím na začátku (jsem introvert), ale pak se rozkecám, když se cítím v pohodě. Horší je, že ta konverzace nikam nevede, ale nevidím to jako chybu mluvení na mé straně. Zeptám se třeba na koníčky, na školu, na rodinu (podle situace prostě), ale většinou se mi dostane odpověď v podobě jednoduché věty, pak ticho, tak se zeptám zase na něco, zase jednoduchá odpověď, ticho (žádné „A ty?“). Když zkusím navázat („Jé, to znám, taky mám mladšího sourozence!“), tak se dívá třeba na hodinky nebo jinam, a klidně uprostřed rozhovoru řekne „Hele, já musím, sorry.“ Pak si připadám, jak kdybych ho vyslýchala. Ale když nic neřeknu, tak on taky nic neřekne. Takže se střídá trapný ticho s mýma normálníma otázkama
.
Když jsme ve skupince aspoň tří lidí, tak se baví se mnou všichni úúúúplně v pohodě, je sranda, pokecáme, třeba zavzpomínáme, když se známe dýl atd., jakmile ale ten třetí člověk odejde a zůstanu já s nějakým klukem (jakýmkoliv), tak najednou jakoby úplně změní výraz, chvilku jen tak posedává/postává, i když třeba pokračuju v předchozí konverzaci („No, tak Pepa musel na ty zkoušky, ale on to dá, však ho znáš, je vždycky takhle nervní“), ale z jeho strany to nepokračuje („Jo no, já taky půjdu, ahoj.“) nebo hůř sedí a zírá si třeba na ruce nebo si hraje s mobilem, a pak odejde. Může to být kluk, kterého znám pět minut, může to být kluk, kterého znám pět let.
2. V tomhle chyba není, starám se o sebe, nosím prakticky jenom šaty atd. Nechovám se jako buranka, ale taky je pravda, že nejsem nějaká éterická víla, ale to podle mě není skoro žádná holka a stejně si kluka najde.
Kdy se mnou kluci jsou ochotni mluvit osamotě: a) když je opilej, b) když je gay, c) když je zadanej, d) když je mu 50+ roků a je nadrženej na mladý maso a je mu jedno jaký
Nechápu prostě.
To je v pohodě, to jsem celá já. Šaty teda ani jedny doma nemám, mé postavě to nesluší, nejsem na to vůbec typ.
Ale je to jedno, on se určitě časem někdo stejně chytne.
Měnit sebe smysl nemá, časem se stejně vrátíš ke svému přirozenému já
@Venetia píše:
to je přece něco uplně jiného
Ted nevim co myslis, ale to je jedno stejne sme mimo misu ![]()
napsala jsem to…sbalit každého není to samé jako sbalit někoho, kdo sám má zájem
K těm šatům, já měla na sobě šaty naposledy někdy na základce, líčím se vyjimečně, jen na akce. To však neznamená že nechodím upravená a pěkně oblečená.
Většinu chlapů jsem sbalila nenalíčená v džínách a tričku nebo košili. Vím co mi sluší a to nosím, ale taky vím že šaty to nejsou a i kdyby mi slušela sukně nebo šaty tak bych se v tom necítila dobře a když se v něčem necítím tak v tom nemůžu působit dobře.
K chování, nejsem upjatá a je semnou fakt sranda, jsem trošku chlap, myšlením, ale určitě ne buran, jsem možná trochu klučičí typ, vzezřením. Ostré rysy, širší ramena, svalnatější postava.
Něco jako Ruby Rose s dlouhýma vlasama. Kdybych se ostříhala a neměla prsa tak si mě určitě někdo splete s klukem a přesto na mě chlapi jdou. Není to o vzhledu, ale o chování.
Eva.
@Anonymní píše:
Já ti nevím děvče, ale takovej rozhovor na prvním rande by mě taky nebavil, ale nechci soudit, nebyla jsem tam. Ono se to blbě posuzuje takhle na dálku, obecně asi neděláš nic špatně.
Co kdyby sis o dotačnm nejdřív něco zjistila a pak navázala konverzaci na to téma, třeba ho baví fotbal, tak se poptej komu fandí nebo jděte na rande na zápas, jestli ho baví historie tak taky.
Hele a je s tebou vůbec sranda? Chlapi nemusí upjatý a nervózní holky, ono je to vidět i když nechce. Trocha humoru, nemyslím vykládat mu vtipy, ale nějakou vtipnou poznámku k situaci co zrovna probíhá. Taky si nejspíš vybíráš divný typy, chlap co si sedne na rande s holkou která se mu nelíbí a pak čumí na hodinky je blbec, má říct normálně že prostě nic, nebo se teda aspoň ze slušnosti bavit a pak se rozloučit.
Buď jsou to burani nebo mají přílišné nároky či sebevědomí.
Vykašli se na seznamky, stejně tam chodí jen looseři, prostě si vyhlídni objekt, něco si o něm zjisti, párkrát jej „náhodou“ potkej, usměj se. Nebo se domluv se společnými kamarády uspořádejte akci a pozvěte jej.
Nebo se porozhlídni už ve známých vodách, co víš, třeba je do tebe zabouchnutej někdo koho už dlouho a dobře znáš a když ne, tak co není může být. I z dlouholetých kamarádství vznikají pěkné partnerské vztahy.Eva.
Já nemluvím o rande, na žádném rande jsem ani nikdy nebyla. Já mluvím o rozhovorech s kámošema a s lidma, který znám třeba x let nebo s kámošema kámošů, který potkám na nějaké společné akci. S klukama, se kterýma se seznámím v práci a narazíme na sebe v kuchyňce a podobně.
To jsou kolikrát až komické situace. Máme sraz s několika přáteli, dorazím první třeba já a nějaký kamarád, nebo se potkáme při cestě atd. Já se třeba (po chvíli) zeptám: „Hele, už jsi viděl nový díl Big Bangu?“ „Jo.“ „A co na něj říkáš? To jak tam bylo na konci, to byl docela šok, co?“ „Hm.“ Pak si třeba začne prohlížet mobil atd. Potom se setkáme se zbytkem těch přátel a někdo „Lidi, už jste viděli nový díl Big Bangu?“ a ten kluk, kterého jsem se předtím ptala, hned: „No jasně! To bylo úplně hustý ten konec!“ a klidně se o tom baví půl hodiny ![]()
Většinou se snažím konverzovat o tom, co se hodí do situace. Takže když někdo přijde a řekne, že byl ve škole, tak se zeptám, jak to šlo, nebo tak. Reakce furt stejné. Když jsme sami, odpověď je „Hm.“ nebo „Jo.“ nebo „To jo.“ Ale když tam je někdo třetí, tak i když se ptám já na ty samé věci, tak najednou ten kluk mluví úplně přirozeně a odpovídá celými větami, ptá se na nás ostatní atd.
Jednou jsme měli jít jako parta do kina, ale na poslední chvíli všichni odřekli, kromě jednoho kamaráda. Ten mi pak řekl, že kdyby věděl, že jdu jen já, tak by nešel
.
Gól tomu nasazují kluci i holky, které znám dýl, kteří mi říkají (ne ironicky): „S tebou jednou bude nějakej kluk tak moc šťastnej!“ A ne, fakt nejsem nějaká první liga ![]()
Co jsem postřehla, tak dost lidí si asi myslí, že jsem velmi jednoduchá, protože když něco zmíním (nějakou perličku o filmech nebo seriálech - přitom se o nich ti dotyční taky baví neustále!), tak mi říkají: „Tvoje problémy bych chtěl mít!“
Nebo když hrajeme nějakou hru a já získám bod nebo tak, tak se zaraduju („Jeeej!“) a jednou mi na to kamarád řekl: „Tobě stačí tak málo ke štěstí“ ![]()
@Anonymní píše:
K těm šatům, já měla na sobě šaty naposledy někdy na základce, líčím se vyjimečně…
A to je právě ta chyba. Ženská bez sukně je jako…
@Therminal Earth píše:
A to je právě ta chyba. Ženská bez sukně je jako…
Tohle psala anonymní Eva, která prý o chlapy nemá nouze. Já (anonymní, která ani nebyla na rande
) šaty nosím furt. A teda podle mého názoru to o šatech není (což dokazuje i Eva).
@Venetia píše:
@brumdinkanapsala jsem to…sbalit každého není to samé jako sbalit někoho, kdo sám má zájem
To uz si hrajem se slovicky..proste mi ukaz chlapa a kdyz budu chtit sbalim ho ![]()
@Therminal Earth píše:
A to je právě ta chyba. Ženská bez sukně je jako…
O satech to fakt neni ja nosim saty a sukne vyjmecne..jo a manzel mi celou dobu rika ze sem jak chlap…tak na tom muzskym mysleni asi neco bude ![]()
Příspěvek upraven 06.09.17 v 18:54
Šaty, sukně… Já nevim, mně se nejvíc líbí, když má ženská džíny a v nich pěkně napresovanou prdelku ![]()
Já ti nevím děvče, ale takovej rozhovor na prvním rande by mě taky nebavil, ale nechci soudit, nebyla jsem tam. Ono se to blbě posuzuje takhle na dálku, obecně asi neděláš nic špatně.
Co kdyby sis o dotačnm nejdřív něco zjistila a pak navázala konverzaci na to téma, třeba ho baví fotbal, tak se poptej komu fandí nebo jděte na rande na zápas, jestli ho baví historie tak taky.
Hele a je s tebou vůbec sranda? Chlapi nemusí upjatý a nervózní holky, ono je to vidět i když nechce. Trocha humoru, nemyslím vykládat mu vtipy, ale nějakou vtipnou poznámku k situaci co zrovna probíhá. Taky si nejspíš vybíráš divný typy, chlap co si sedne na rande s holkou která se mu nelíbí a pak čumí na hodinky je blbec, má říct normálně že prostě nic, nebo se teda aspoň ze slušnosti bavit a pak se rozloučit.
Buď jsou to burani nebo mají přílišné nároky či sebevědomí.
Vykašli se na seznamky, stejně tam chodí jen looseři, prostě si vyhlídni objekt, něco si o něm zjisti, párkrát jej „náhodou“ potkej, usměj se. Nebo se domluv se společnými kamarády uspořádejte akci a pozvěte jej.
Nebo se porozhlídni už ve známých vodách, co víš, třeba je do tebe zabouchnutej někdo koho už dlouho a dobře znáš a když ne, tak co není může být. I z dlouholetých kamarádství vznikají pěkné partnerské vztahy.
Eva.