Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Mně přijde, že ty hovory příliš stresuješ. Dobré je se jen uvolnit a nechat to plynout samo. Nesnažit se.
@Anonymní píše:
No, jo, to je přesně ono, že si asi myslí, že jsem blbá. Ale to fakt nemluvím teď o nějakém rande s klukem, co neznám. Fakt je normální se bavit dvě hodiny třeba o seriálech, když jsou tam tři lidi, ale když ten třetí odejde, tak najednou mlčet?
Já už jsem tohle zkoušela, že právě nic neřeknu, nebo se zeptám na důležitější téma (např. ohledně nemocných příbuzných - pokud se o tom ten člověk přede mnou už dříve zmínil, jak dopadla těžká zkouška, o které pořád mluvili, jak dopadlo hledání bytu, jestli by nechtěli jít na jednu akci, která se bude pořádat, jestli už vymysleli dárek k narozeninám pro společného kamaráda a podobně), ale je to furt to stejné. Buď jsme ticho, dokud někdo nepřijde nebo někdo z nás dvou neodejde. Vyslýchání taky nesnáším, proto se snažím trochu konverzaci otočit jinam (třeba na sebe) s tím, že to končí tak, aby ten druhý mohl pokračovat. Nepokračuje.
Ale bavíme se jen o chlapech - svobodných hetero chlapech. Nemám problém takhle debatovat se zadanýma nebo s gayema. Holky mě milujou a často se mi svěřují i s věcma, které třeba nikomu neřekly, i když to z nich nevytahuju a nechám mluvit je. S tím, že stačí pár spouštěcích otázek (např. jsem se jednou zeptala kamarádky, když mi řekla, že má trable s přátelstvím, jestli ví, proč to tak je a ona mi dvě hodiny vyprávěla o něčem v její minulosti). Ale to trapný ticho, když jedete třeba z párty společnou cestou s kamarádem, kterýho znáte třeba rok, a zeptáte se ho, jestli půjde ten a ten den na tu akci, o které se mluvilo na oné párty a dostane se vám odpovědi „Nevím.“ na kterou fakt nejde nějak navázat, to je nejhorší.
Jako, o čem se bavíte, když třeba sedíte u stolu v hospodě, jsou tam vaši přátelé a přivedou nového kamaráda, kterého neznáte. Představíte se, chvíli hrajete, všichni se baví, a potom přátelé odejdou (na cigaretu, objednat si, na wc) a vy tam zůstanete s tím klukem samy. Přece se hned neptáte na osobní věci. Samozřejmě, že začnete s nějakými lehčími tématy (zájmy atd.).
To samé, když byste tam zůstaly se svým kamarádem, tak se nebudete (v hospodě, mezi lidma) ptát na nějaké osobní věci (např. o rozchodu, nemocech v rodině atd.). Nebo jako o čem se bavíte? Já uvítám každý tento příspěvek. Blbá nejsem, to fakt ne, ale v těch sociálních kontaktech je nějaký zádrhel. A ano, asi na lidi působím jako blbec, tohle mám se všema. Vždycky když se mi něco povede nebo dosáhnu nějakého úspěchu, tak se všichni diví a dávají to patřičně najevo, jak jsou šokovaní. A to i ti, co mě znají dlouhá léta včetně rodiny.
No nevim cely je to divny mmch i na otazku nevim se da dobre navazat ![]()
@Emimin7 píše:
Mně přijde, že ty hovory příliš stresuješ. Dobré je se jen uvolnit a nechat to plynout samo. Nesnažit se.
Jo presne..taky mi to prijde jak kdyby nebyla sama sebou ![]()
@Anonymní píše:
No, jo, to je přesně ono, že si asi myslí, že jsem blbá. Ale to fakt nemluvím teď o nějakém rande s klukem, co neznám. Fakt je normální se bavit dvě hodiny třeba o seriálech, když jsou tam tři lidi, ale když ten třetí odejde, tak najednou mlčet?
Já už jsem tohle zkoušela, že právě nic neřeknu, nebo se zeptám na důležitější téma (např. ohledně nemocných příbuzných - pokud se o tom ten člověk přede mnou už dříve zmínil, jak dopadla těžká zkouška, o které pořád mluvili, jak dopadlo hledání bytu, jestli by nechtěli jít na jednu akci, která se bude pořádat, jestli už vymysleli dárek k narozeninám pro společného kamaráda a podobně), ale je to furt to stejné. Buď jsme ticho, dokud někdo nepřijde nebo někdo z nás dvou neodejde. Vyslýchání taky nesnáším, proto se snažím trochu konverzaci otočit jinam (třeba na sebe) s tím, že to končí tak, aby ten druhý mohl pokračovat. Nepokračuje.
Ale bavíme se jen o chlapech - svobodných hetero chlapech. Nemám problém takhle debatovat se zadanýma nebo s gayema. Holky mě milujou a často se mi svěřují i s věcma, které třeba nikomu neřekly, i když to z nich nevytahuju a nechám mluvit je. S tím, že stačí pár spouštěcích otázek (např. jsem se jednou zeptala kamarádky, když mi řekla, že má trable s přátelstvím, jestli ví, proč to tak je a ona mi dvě hodiny vyprávěla o něčem v její minulosti). Ale to trapný ticho, když jedete třeba z párty společnou cestou s kamarádem, kterýho znáte třeba rok, a zeptáte se ho, jestli půjde ten a ten den na tu akci, o které se mluvilo na oné párty a dostane se vám odpovědi „Nevím.“ na kterou fakt nejde nějak navázat, to je nejhorší.
Jako, o čem se bavíte, když třeba sedíte u stolu v hospodě, jsou tam vaši přátelé a přivedou nového kamaráda, kterého neznáte. Představíte se, chvíli hrajete, všichni se baví, a potom přátelé odejdou (na cigaretu, objednat si, na wc) a vy tam zůstanete s tím klukem samy. Přece se hned neptáte na osobní věci. Samozřejmě, že začnete s nějakými lehčími tématy (zájmy atd.).
To samé, když byste tam zůstaly se svým kamarádem, tak se nebudete (v hospodě, mezi lidma) ptát na nějaké osobní věci (např. o rozchodu, nemocech v rodině atd.). Nebo jako o čem se bavíte? Já uvítám každý tento příspěvek. Blbá nejsem, to fakt ne, ale v těch sociálních kontaktech je nějaký zádrhel. A ano, asi na lidi působím jako blbec, tohle mám se všema. Vždycky když se mi něco povede nebo dosáhnu nějakého úspěchu, tak se všichni diví a dávají to patřičně najevo, jak jsou šokovaní. A to i ti, co mě znají dlouhá léta včetně rodiny.
Z tebe asi tak moc čiší, že někoho chceš, že to každého spíš odradí. Zkus se bavit normálně a nic nečekat
@Emimin7 píše:
Mně přijde, že ty hovory příliš stresuješ. Dobré je se jen uvolnit a nechat to plynout samo. Nesnažit se.
No, stresuju se, když ten druhý jedinec mlčí
. To mi zase tak divný nepřijde.
@brumdinka píše:
No nevim cely je to divny mmch i na otazku nevim se da dobre navazat
Jak? ![]()
Nechci působit jako stěžovatelka, ale každá rada je dobrá. Samo to nepřijde, když to nepřišlo doteď. Něco ve mě je blbě asi. Nevysílám třeba ty správné vlny. Možná si dát inzerát s poznámkou Charisma: 0 ![]()
@Anonymní píše:
Jak?Nechci působit jako stěžovatelka, ale každá rada je dobrá. Samo to nepřijde, když to nepřišlo doteď. Něco ve mě je blbě asi. Nevysílám třeba ty správné vlny. Možná si dát inzerát s poznámkou Charisma: 0
To určitě nevysilas, moc na tom akcentuješ. Tebe se každý lekne
@Mango_Lassi píše:
Z tebe asi tak moc čiší, že někoho chceš, že to každého spíš odradí. Zkus se bavit normálně a nic nečekat
Tohle jsem si říkala taky, že je možný. Nerada se bavím s lidma, kteří mi nesedí a bavím se jen s těmi, se kterými se chci bavit dál (i kdyby jen v přátelské rovině). Ale tohle mám i s klukama, se kterými bych nic mít nechtěla (jenom přátelství).
@Anonymní píše:
Tohle jsem si říkala taky, že je možný. Nerada se bavím s lidma, kteří mi nesedí a bavím se jen s těmi, se kterými se chci bavit dál (i kdyby jen v přátelské rovině). Ale tohle mám i s klukama, se kterými bych nic mít nechtěla (jenom přátelství).
Kolik ti je?
@Anonymní píše:
No, stresuju se, když ten druhý jedinec mlčí. To mi zase tak divný nepřijde.
Chtěl jsem říct příliš hrotíš. Konverzuji pro relax, kdežto ty to promýšlíš jak šachy, to bych si pak s tebou asi moc nezarelaxoval. ![]()
@Anonymní píše:
Jak?Nechci působit jako stěžovatelka, ale každá rada je dobrá. Samo to nepřijde, když to nepřišlo doteď. Něco ve mě je blbě asi. Nevysílám třeba ty správné vlny. Možná si dát inzerát s poznámkou Charisma: 0
ja nevim..jsem jina vekova kategorie…na rozdil od tebe jsem chodila na rande a nikdy problem nebyl a nejsem ukecanej typ…bavili jsme se tak nejak o vsem zalezelo na chlapovi…hodne jich mluvi natolik o sobe, ze se ani nemesis moc namahat.
@Mango_Lassi píše:
Kolik ti je?
27. Mě nejde už ani tak o to mít někoho na sex, ale prostě celkově je to úplně na prd. Všichni kolem zadaní. Bydlet sama, nemít koho obejmout, nemít komu se svěřit, nemít někoho kdo se bude svěřovat mně. Taková ta partnerská intimita a podpora mi chybí. No a jestli to vysílám, tak se není čemu divit. Zkoušela jsem si hrát na onu moderní single, ale takhle to nefunguje. A měla jsem to tak vždycky, i v dobách, kdy jsem nikoho nechtěla a nehledala.
@Emimin7 píše:
Chtěl jsem říct příliš hrotíš. Konverzuji pro relax, kdežto ty to promýšlíš jak šachy, to bych si pak s tebou asi moc nezarelaxoval.
No dobře a když jsi s kamarády na pivu a všichni, kromě nějaké tvé kámošky, odejdou na chvíli pryč, a ona řekne „Tak co, už jsi byl v kině na tom filmu? Jdeme zítra s ostatníma.“ Tak ty mlčíš? Nebo řekneš „Hm?“ Dyť to není šachová otázka, ale úplně normální dotaz, který nic neznamená
. A ano, když ten dotyčný neodpoví, nebo odpoví to „hm“, tak to je chvíle, kdy začnu být nervózní (protože si v hlavě říkám: „A jéje, je to tady. Tak schválně jestli uteče nebo počká než se ostatní vrátí.“).
@Anonymní píše:
27. Mě nejde už ani tak o to mít někoho na sex, ale prostě celkově je to úplně na prd. Všichni kolem zadaní. Bydlet sama, nemít koho obejmout, nemít komu se svěřit, nemít někoho kdo se bude svěřovat mně. Taková ta partnerská intimita a podpora mi chybí. No a jestli to vysílám, tak se není čemu divit. Zkoušela jsem si hrát na onu moderní single, ale takhle to nefunguje. A měla jsem to tak vždycky, i v dobách, kdy jsem nikoho nechtěla a nehledala.
Nevím, jestli to tu padlo, ale seznamky jsi zkoušela? Jinak znám lidi i obézní a bez charisma a jsou zadaní, někdy nejde úplně vysvětlit, v čem je vlastně problém, že člověk nemůže najít k sobě tu správnou půlku. Tohle mi šlo třeba vždy samo. Od nějakých 16 se pořád průběžně kolem mě někdo motal a nikdy jsem nebyla dlouhodobě sama, pouze, když to bylo mé vlastní rozhodnutí. Často jsem nápadníky i odháněla. Ale zase třeba nemám mi to nejde v jiné životní oblasti, on má asi každý něco. Znám jednoho profesora z VŠ, kterého, kdybyste potkali v civilu, tak mu dáte korunu. Hnusné šusťáky, ledvinka, nepadnoucí triko. A je to vzdělaný inteligentní člověk. Jestli je ale ženatý, nevím. ![]()
@Anonymní píše:
No dobře a když jsi s kamarády na pivu a všichni, kromě nějaké tvé kámošky, odejdou na chvíli pryč, a ona řekne „Tak co, už jsi byl v kině na tom filmu? Jdeme zítra s ostatníma.“ Tak ty mlčíš? Nebo řekneš „Hm?“ Dyť to není šachová otázka, ale úplně normální dotaz, který nic neznamená. A ano, když ten dotyčný neodpoví, nebo odpoví to „hm“, tak to je chvíle, kdy začnu být nervózní (protože si v hlavě říkám: „A jéje, je to tady. Tak schválně jestli uteče nebo počká než se ostatní vrátí.“).
Z toho, co jsem četla, mi nepřipadá, že bys něco hrotila. Naprosto normálně konverzuješ.
Nerozmluví, to je ten problém. Když můžou, odejdou. Když nemůžou, mlčí. Jednou jsem jela hodinu MHD s kamarádem a schválně jsem mlčela, protože jsem si přesně říkala, že třeba mluvím hodně. No a on mlčel taky. Celou dobu.
Nejvíc mě dostalo, když jsem s jedním známým byla na pracovní akci, všichni jsme se bavili se všema, i se ke mně nakláněl a říkal mi nějaké vtípky a podobně. A my dva měli stejnou trasu domů. Sedla jsem si na volné místo a on si stoupl úplně někam jinam a díval se na druhou stranu
. A druhý den mezi lidma jak kdyby nic
.