Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Partnerovo dítě z předchozího vztahu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
24.1.19 23:19
@Lama Lama píše:
Hele, fakt si nedovedu představit sílu, která by mi odpoutala od vlastních děti. Ex mi taky podvedl. A nenapadlo mi to teda ani na půl vteřiny. Naopak, kvůli nim s ním vycházím dobře stále. Jako aby nějaká nenávist mi stala za to přijít o děti? Mě to fakt přijde extrémně nevyzrale, hnusne.
Tak to já se svým bývalým partnerem také vycházím dobře a to ani s ním nemám děti. Myslím že jako lidé se máme rádi i po rozchodu. Já dokážu akceptovat i to že se někdo může rozejít kriticky, odnést dítě. Jsem asi divná ale také dokážu pochopit to, že člověk se prostě rozhodne nezasahovat do výchovy dítěte v nové rodině. Jednoduše plánoval všechno jinak a nevyšlo to. Časem malého prý kontaktovat chce. Dobré to už asi nebude. Rozumím tomu, že z jistého hlediska potřeboval čas ať se vzpamatuje on sám a také syn z nového prostředí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.19 09:22
Neobhajitelné...
Snažím se vžít do postoje vašeho přítele - nesnáší zradu, bývalka mu ublížila, tak v něm myšlenka na ni vzbuzuje negativní pocity a cítí se „vyšoupnut“, a prostě vyklidil rezignovaně pole. Nechce zasahovat do výchovy (ve smyslu motat mu hlavu v případě stálých rozporů). Budiž. 
Je to srabácké, pohodlné, jednoduché, sobecké…kua wtf co ty 3 roky předtím, co byl se synem denně? Vždyť vychovával svého syna, viděl ho vyrůstat, musel se s ním mazlit, být mu oporou, pomáhal mu…a pak to nechal plavat? 
Pro mě nepředstavitelná situace, kór, když mu bývalka údajně ve styku nebránila…Ještě se „dá pochopit“, když by mu extra bránila, že by nechtěl jít do „tvrdé konfrontace“, kdy by musel volat policii, aby měl umožněn styk apd., kvůli vystavování syna tomuto, ale to nebyl případ vašeho přítele, navíc by neměl ustoupit ani v takovém případě - pro mě by byl důvod nezastřelit ji za to ten, že bych syna připravil o mámu, a navíc i tátu, protože bych si šel sednout… 
).
Nicméně, udělal nevyzrálou kravinu, ale i teď mu může být minimálně velmi dobrým kamarádem a dle mého názoru stále i otcem, i když samozřejmě pravý vztah to asi poznamenalo a budou si k sobě hledat cestu, ale kdo ví, kam až dojdou…Zkrátka přátelství se dá navázat v jakémkoliv věku a klukovi je navíc teprve 6! Ztratil 3 roky, ale ne celý život!!!
Důrazně bych dal vašemu příteli najevo, že se vám to vůbec nelíbí a chcete, aby to řešil jinak a podpořil ho v tom, stál za ním - je to nepříjemná cesta, ale ten možný zisk je obrovský, ale situaci bude moci vyhodnotit možná až bude syn dospělý (zkrátka počítat automaticky s prvotními neúspěchy a být rozhodnut je překonat)…Dle toho, jak se k tomu postaví (měl by si uvědomit, že udělal chybu a začít se bít jak lev), bych se rozhodoval dál, protože prostě věci nemusí být tak, jak se vykládají a jednou můžete být exka i vy…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.19 09:34
@agus121 píše:
Snažím se ho v tom pochopit. Je na sebe dost hrdý a vím, že pocit že jeho dítě vychovává někdo jiný nesnese. Když byl naposledy odvést malého bývalé (před 3 lety), bývalá nebyla doma a novému příteli drbnul: D Říká, že chce to čas a že v budoucnu si plánuje se synem vztah vybudovat. Já ale nechápu jak to chce udělat, myslím že jednoduché to nebude.
Kecy. Muj manzel by dite nikdy nebyl schopny opustit kvuli nicemu, co bych udelala ja. Proc za to tresta toho kluka?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.19 09:45
@agus121 píše:
Tak to já se svým bývalým partnerem také vycházím dobře a to ani s ním nemám děti. Myslím že jako lidé se máme rádi i po rozchodu. Já dokážu akceptovat i to že se někdo může rozejít kriticky, odnést dítě. Jsem asi divná ale také dokážu pochopit to, že člověk se prostě rozhodne nezasahovat do výchovy dítěte v nové rodině. Jednoduše plánoval všechno jinak a nevyšlo to. Časem malého prý kontaktovat chce. Dobré to už asi nebude. Rozumím tomu, že z jistého hlediska potřeboval čas ať se vzpamatuje on sám a také syn z nového prostředí.
Jo tak nakonec to obhajis tim, ze syn se musel vzpamatovat z noveho prostredi? Ztrata otce mu jiste v narocnem obdobi pomohla 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.19 09:46
Ja moc neverim, ze predtim s ditetem vztah mel. To by ho nedokazal odstrihnout .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.1.19 10:04
Hodně záleží, jaký vztah měl tvůj partner se svým synem…Někdo prostě není na dítě tolik fixovaný. Nevíme okolnosti početí dítěte (třeba bylo z jeho strany nechtěné, apod.). Každopádně mi z toho vyplývá, že k němu extra silné city nechoval, a proto se rozhodl takto. City nejdou vynutit ani k vlastním dětem. Můj partner má svého syna moc rád, ale také není na něj tolik fixovaný - částečně z důvodu toho, že si ho pořídil v době, kdy nebyl na rodičovství zralý, ale hlavně kvůli tomu, že už od jeho narození s ním kontinuálně nežil v jedné domácnosti. Nikdy by ho úplně neopustil, ale vydrží ho třeba nevidět i 3 měsíce, ač se mu stýská Pro rodiče, který je zvyklý vídat své dítě denně, je toto nepochopitelné, ale nemyslím, že to znamená, že je ten člověk špatný… Tvůj partner nejspíš zvolil tu nejjednodušší variantu, ale pokud tím neubližuje dítěti (což nepředpokládám, protože dítě si ho asi už ani moc nepamatuje), tak bych partnera neodsuzovala.
- Citovat
- Upravit
25.1.19 10:39
@Anonymní píše:
Hodně záleží, jaký vztah měl tvůj partner se svým synem…Někdo prostě není na dítě tolik fixovaný. Nevíme okolnosti početí dítěte (třeba bylo z jeho strany nechtěné, apod.). Každopádně mi z toho vyplývá, že k němu extra silné city nechoval, a proto se rozhodl takto. City nejdou vynutit ani k vlastním dětem.
Jasne, kdyz mas podobneho kabrnaka doma . Taky mam tatu, kteremu nevadilo me treba ty 3 mesice nevidet. Tak jsem ho nakonec v dospelosti odstrihla ja. Nezajem dite zranuje vzdycky…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.19 10:47
@Anonymní píše:
Hodně záleží, jaký vztah měl tvůj partner se svým synem…Někdo prostě není na dítě tolik fixovaný. Nevíme okolnosti početí dítěte (třeba bylo z jeho strany nechtěné, apod.). Každopádně mi z toho vyplývá, že k němu extra silné city nechoval, a proto se rozhodl takto. City nejdou vynutit ani k vlastním dětem.
Logické, a že tam asi nebylo extra silné pouto už předtím se domnívám též…Nicméně, minimálně synovi ublížil v těch 3 letech, kdy se přestali vídat a syn na něj pravděpodobně byl zvyklý a měl ho rád, pakliže se k němu partner choval jen trochu normálně…Leda by na syna už celé ty 3 roky od narození házel bobek, a pak by tedy synovi po náhlém odloučení absence citu a zájmu ze strany otce ani neublížila (=nechyběla)…Jenom si myslím, že není zmíněn aspekt budoucnosti - synovi asi nic pozitivního nedodá, až mu dojde, že vlastně má biologického otce, s kterým vyrůstal, a který na něj vlastně hází bobek…Lépe by mu asi bylo s vědomím, že má tátu (nebo kamaráda), který o něj stojí, ale prostě s mámou už nežije, ale projevuvje zájem o něj…Třeba ho dobře zastoupil nový partner exky, ale třeba taky ne, nebo se s exkou rozejdou, a pak bude bez otce úplně…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.1.19 10:51
Nech si laskavě ty osobní útoky pro sebe. Partnerův syn je více zvyklý na svoji matku než na otce, protože to takto bylo nastaveno už od počátku, a proto také netrpí tím, že svého otce nevídá tolik jako matku. Já ho za to neodsuzuji. To, že ty si do diskuse zakladatelky projektuješ nějaké své vlastní křivdy z dětství, je tvůj problém. Můj otec zase nikdy nepoznal svého biologického otce, a vůbec mu nechybí a nikdy nechyběl.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
25.1.19 11:02
Předchozí příspěvek by reakci na @rozand .
@MaleVir Tak záleží na konkrétním dítěti, já si například z doby, kdy mi bylo 3 roky nic nepamatuji a kdyby v tu dobu od nás odešel otec, tak mi fakt chybět asi nebude. Je pravda, že do budoucnosti to pro citlivější dítě může být stigma - ten pocit, že si vlastnímu otci nestála za to, aby se překonal… Ale city se prostě vynutit nedají, a i kdyby se ten rodič snažil s tím dítětem udržovat kontakt, tak to dítě pravděpodobně pozná, že ten vztah je vlažnější.
- Citovat
- Upravit
25.1.19 11:14
@Anonymní píše:
Nech si laskavě ty osobní útoky pro sebe. Partnerův syn je více zvyklý na svoji matku než na otce, protože to takto bylo nastaveno už od počátku, a proto také netrpí tím, že svého otce nevídá tolik jako matku. Já ho za to neodsuzuji. To, že ty si do diskuse zakladatelky projektuješ nějaké své vlastní křivdy z dětství, je tvůj problém. Můj otec zase nikdy nepoznal svého biologického otce, a vůbec mu nechybí a nikdy nechyběl.
Jak vis, ze mu to neublizuje? Ja to tedy v detstvi otci, natoz macese nerikala…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.19 11:23
@Anonymní píše:
Předchozí příspěvek by reakci na @rozand .
@MaleVir Tak záleží na konkrétním dítěti, já si například z doby, kdy mi bylo 3 roky nic nepamatuji a kdyby v tu dobu od nás odešel otec, tak mi fakt chybět asi nebude. Je pravda, že do budoucnosti to pro citlivější dítě může být stigma - ten pocit, že si vlastnímu otci nestála za to, aby se překonal… Ale city se prostě vynutit nedají, a i kdyby se ten rodič snažil s tím dítětem udržovat kontakt, tak to dítě pravděpodobně pozná, že ten vztah je vlažnější.
S vynucováním citů souhlasím, ale dá se k tomu i přistupovat čistě pragmaticky - nic extra k synovi necítím, ale je to můj syn…Pak záleží, zda to pro mě něco znamená, nebo ne. Domnívám se, že zájem může být i z jiného důvodu, než z „citu“. Není to sice ideál, ale lepší, než absolutní nezájem…Bude to o tom, jak má dotyčný nastavené priority a chce případně něco obětovat, kromě financí…
Jinak já třeba ze 3 let věku vzpomínky mám, ale je to individuální…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.1.19 11:31
@rozand Tak stoprocentně to samozřejmě nevím, ale nic neprokazuje, že by měl nějaké trauma - je to veselý, milý a zdravý kluk, velmi povahově stabilní, není rozmazlený, výborně prospívá ve škole… Se svým tátou má skvělý vztah - mazlí se, otec se mu aktivně věnuje, když je s ním, ale holt s ním prostě nemůže trávit každý den, protože ho exka opustila a odstěhovala se hodinu cesty autem
- Citovat
- Upravit
25.1.19 11:39
@Anonymní píše:
@rozand Tak stoprocentně to samozřejmě nevím, ale nic neprokazuje, že by měl nějaké trauma - je to veselý, milý a zdravý kluk, velmi povahově stabilní, není rozmazlený, výborně prospívá ve škole…
Hodinu cesty autem a jede to jednou za 3m? No nic.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.1.19 11:46
@rozand Asi jsi to špatně pochopila, on se se svým synem stýká 2 víkendy v měsíci, ale jednou za rok či za dva s přítelem vycestujeme na delší dovolenou do zahraničí a nejdéle opravdu bez syna vydržel i ty 3 měsíce.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
