Potrat ve 24tt, nejhorší dny mého života

Přečtěte si článek: 24. týden těhotenství: Výbavička pro miminko

Napsat příspěvek
Velikost písma:
MMMARKÉTA
21.11.13 15:21

Ahojky. To je moooc smutné. Taky mě to potkalo. Potratila jsem v 18 tt. A doktoři mi řekly at aspoň 2měsíce počkám jenže já nepočkala. Po 2 měsících jsem šla na kontrolu s tím tušením, že jsem těhotná a taky jsem byla, měla jsem strach, aby mi dr. nevynadala ale bylo to ok. Oznámila mi, že jsem těhotná a že jsem musela otěhotnět 14dní po potratu. Ted když to vidím zpětně, měla jsem raději počkat třeba půl roku. Jsem tedka ve 24tt ale celou tu dobu mám hrozný strach, napadají mě šílený představy jediný co mě tedka uklidnuje je to, že cítím pohyby. Ale doma mám 4 letého syna a nemůžu ho ani nosit nic. Mám od začátku hrozný bolesti břicha a nemůžu delší dobu chodit, tak jsem pořád doma nikam s malým nechodím, na procházky skoro nic nemůžu dělat a ty nervy. Takže radím počkat aspoň 3-4měsíce.

  • Citovat
  • Upravit
barca0140
3868
25.11.13 14:35

I já bych chtěla oznámit, že se nám 1.11.2013 v 23:55(doslova za 5 min.12) akutním císařským řezem v 35tt, narodil vytoužený chlapeček, po tom všem zlém a tak bolestném, čím jsme si v roce 2013 prošli, když jsme přišli kvuli brzkému odtoku plodové vody o našeho zdravého broučka, a i když toto těhotenství samo o sobě, nebylo bezproblémové a nakonec vyústilo předčasným porodem, dopadlo dobře..Tím bych chtěla povzbudit všechny tady, které si prošly peklem se ztrátou miminka, že i přes všechno zlé, ač se to zdá v tu chvíli nemožné se může v dobré obrátit i když ta díra a vzpomínka zůstane navždy..
@modrousko Moc gratuluji k chlapečkovi..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Ornel
119
11.2.14 23:20

@barca0140 Jejda moooc gratuluji. Nám se narodil chlapeček 13.11. vyvolávaným porodem ještě před termínem. Říkali mi, že vzhledem k předchozímu neštěstí musím jít rodit dříve. Cítila jsem, že ještě není čas, nicméně lépe než pozdě, že jo. By mě zajímalo, jestli to měli i ostatní takto dříve. Mimíšek ale teď spinká v postýlce, tak to je hlavní.

Bajca3 Taky si říkám, že kdybych píchala injekce minulé těhu, které skončilo špatně, možná by to dopadlo jinak. Až pak mi zjistili trombofilii, nicméně, již tenkrát se mohl někdo zamyslet, že když jsem měla jednu arterii do pupečníku užší, tak co když se ucpe druhá že jo. No prostě nejsou doktoři perfektní a neznají všechno. Určitě bys měla píchat nízkomolekulírní heparin už před těhu. Ještě najít rozumného hematologa.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Šarlott
3
13.2.14 21:14

Ahoj holky, čtu si vaše příspěvky u důvodu, že jsem si prožila podobné jako vy. Mi jsme přišli o holčičku na konci 34.tt před pěti týdny, jediný verdikt byl omotaný pupečník, na pitevní zprávu čekáme. Rodili jsme 14hod. a to už jsme věděli, že nám netluče srdíčko, zhroutil se mi svět..pořád si to vyčítám..Ještě jsem nebyla schopna vylézt z „ulity“ mezi lidi. Nejhorší věta, kterou teď slýchám, co známý píšou je, že se to povede příště, toho příště se bojím a to tak, že teď bych zešílela strachem, kdybych otěhotněla, představa, že se mi to stane znovu, nevydržela bych..Snad někdy budeme mít taky v ruce svůj uzlíček..až přijde čas..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
barca0140
3868
14.2.14 08:09

@Ornel My měli opačný problém..Chtěli jsme nechat malého co nejdéle, ae od 24tt mi 4× zastavovali porod a nakonec jsme vydrželi do 35+4tt, takže alespoň že taky..Malému už je 15 týdnů a má kolem 6kg, takže to krásně dohnal. Strašně se těším na dalšího kulíška, ale mám strach, že ten čípek bude ještě horší než teď v těhu + tajizva po cs..Ale na to je ještě čas..Hlavně, že to dobře dopadlo.. :srdce:
@Šarlott Je mi moc líto vašeho andílka, je jich tam nahoře už tolik, kteří se za námi na svět nepodívali :,( Nejhorší je, že i když vše klapne a narodí se zdravý miminko, ten strach ptoom je šílenej..Jestli je vše v pořádku, nic ho netrápí, jestli dýchá atd..Mám strach se od něj hnout na krok a vím, že kdyby se stalo něco teď, bylo by to 100× horší než tenkrát, dokud sem nepoznala jaké to je, vidět ho a mít ho v náručí..T9m nechchi říct, že to nebolí přijít o narozené miminko, bolí to šíleně a ten strach se kterým jdeš do dalšího těhu je taky hrozný, ale opravdu nic víc než čas a víra, že už to příště všechno dopadne dobře nezbývá..Už jen ty věčné otázky, kde máš bříško apod, jsou hrozný, natož takové ty věty jako:Ještě máte takových pokusů;Příště už to určitě vyjde;Chce to čas;To bude dobrý atd..jsou nejhorší a člověk pak nemá chuť mezi takové lidi ani chodit.. :zed:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Šarlott
3
14.2.14 23:09

To je dobře, že vám kulíšek roste, to je hlavní.
Máš pravdu, neumím si představit, jaký by to bylo, kdybychom naši malou chovali, muckovali, měli doma a najednou neměli, to by bylo šílený. Když to řeknu blbě, tak jsem ráda ještě zato, že jsme malou neviděli, nechovali, už i tak si ji představuji a je to hrozný..A jak píšeš otázky typu, tak co už jste tři, a co to máte apod. je ubíjející. Ještě co mě dere srdce z těla, je když vidím svého chlapa jak si hraje a chová naši neteř, když vidím, jak jí moc má rád a byl by skvělý táta..Připadá mi, jako bych za to mohla já, co se stalo, že jsem zklamala :( Sice mě pořád uklidnuje, ale víte, jak to je, člověk si nepomůže..Tak moc bych chtěla zase žít, ale strach mi nedá, asi je to moc čerstvé. Obdivuji vás všechny maminky, co jste dokázali tuhle situaci zvládnout a odhodlali se znovu pokusit štěstí. Klobouk dolů..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
sabigabi
120
10.3.14 13:07

Ahojky dlouho jsem se neozvala, co u tebe nového, já mám práci kde jsem spokojena, ale druhé dítě asi ne manžel už to nechce řešit měj se hezky a napiš

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Reklama
Janule34
4747
13.3.14 23:43

@sabigabi trošku se mezi vás vtírnu. nám zemřel chlapeček ve 37.týdnu před třemi lety. pak jsem dvakrát potratila a stejně žadonila o těhotenství. manžel nechtěl ani slyšet, měl strach o mě. pak jsem k výročí zaplatila pobyt na horách, jednou si nedal pozor a jsem v 25.tt a čekáme v červnu holčičku. a věřím, že teď to dobře dopadne.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
barca0140
3868
14.3.14 21:19

@Šarlott Takhle když je někdo blízký nebo příbuzný s miminkem, tak je to opravdu hodně těžký a to bohužel pro obě strany, protože ti co o miminko přišli jsou nešťastní a ptají se proč zrovna oni a ti co miminko doma mají nevědí jak se chovat, aby jim ještě více neublížili atd..Zažila jsem bohužel obojí-když jsem přišla o miminko já, byla moje nejlepší kamarádka taky těhotná. Termín jsem měla 2 měsíce po ní a plánovali jsme jak budeme vozit kočárky, pomáhat si atd..Nakonec mi zůstali jen oči pro pláč..Odhodlala jsem se za ní přijít až měsíc po té nešťastné události a nakonec sem to stejně obrečela..Malovala jsem jim do pokojíčku pro jejich malého fotbalisty a v duchu si říkala, že tohle jsem měla našemu synovi doma malovat do pokoje já, chodila s ní nakupovat věci pro malého a opět jsem si říkala, že jsme takhle měli nakupovat společně a každá pro svého chlapečka..Když porodila, byla jsem první komu zavolala abych přišla..Podala mi malého do náručí a já se doma psychicky zhroutila, že jsem za 2 měsíce měla mít našeho chlapečka taky u sebe a přitom tu už nikdy nebude..Bylo to těžký období..Ale když se nám narodil náš brouček a naopak potratila má kamarádka, taky sem nevěděla jak se zachovat, přitom sem si tím prošla..Jenže moc dobře vím, že v tu chvíli pro mě bylo každé slovo jen prázdná fráze a že až čas a další těhotenství, to postupně všechno zahojilo i když jizvička po našem prvním chlapečkovi v srdíčku zůstane..Druhé těhotenství jsem sice prožila v šíleném strachu až do úplného konce, ale stálo za to..

@Janule34 Jsi skvělá, že i po tom všem jsi to nevzdala. Teď už je určitě ta správná chvíle a berušky se dočkáte.. :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Janule34
4747
14.3.14 21:24

@barca0140 asi jsem se hooodně obrněla. a všechno má svůj čas. to už dneska vím. jen neprožívám těhotenstsví jak ženský, které tohle nezažili. ten strach tu je a neumím se tolika těšit a utrácet za prcka.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
barca0140
3868
14.3.14 21:48

@Janule34 Já samotnou výbavičku atd..začala řešit až kolem 27tt, ale i tak sem měla strašný strach, že se něco,,podělá''..Takže až do porodu, než sem viděla, že je v pořádku a zdravý, sem byla tak trochu pesimista a nedokázala se na plno těšit..Kdyby alespoň to těhotenství samo o sobě nebylo rizikové, ale celých 8 měsíců sem se jen bála co bude..Do 16tt non stop nevolnosti a zvracení, od 17tt silné tvrdnutí břicha-první hospitalizace s tím, že mi oznámili, že je to pouze na přírodě..Čípek zatím držel, ale tvrnutí i přes kapačky hodně časté, takže sem se začala tak nějak připravovat na nejhorší..Naštěstí se to maličko zlepšilo a já šla domů, kde sem měla přísný klidový režim a nohy nahoře. Po 20tt mi dr. dovolil nějakou tu kratší vycházku, tak sem se jela podívat za našima..Bylo mi fajn, břicho mi už vůbec netvrdlo a já si říkala, že teď už bude všechno fajn..Nejspíš sem si to zakřikla, protože ještě ten den sem začala zvracet a od rána kontrakce jak blázen..Bylo mi do breku, protože jsem byla v 23tt a bolest byla taková, že jsem myslela, že vážně rodim..Čekala mě další hospitalizace, čípek 20mm, pak se to ještě zhoršilo, takže mě vezli k Apolináři, kde mi od 24tt pustili žilou Gynipral na zastavení porodu..Domů jsem se podívala opět v 27tt a opět přísný klidový režim..Pak už se čípek zkracoval a já se otvírala..V 33tt, mě vezla rychlá s tím, že už rodim-čípek v podstatě žádný, kontrakce, na prst otevřená, ale nakonec se jim podařilo mi porod opět zastavit Gynipralem..Napíchali mi kortiko na vývin plic malého a v ukončeném 34tt mě propustili domů..O necelé dva týdny později, když přišli kontrakce po 10ti minutách a po hodině už po 5ti mi bylo jasný, že už se domů 2 v 1 nevrátíme a taky že ne..Malý byl do dvou hodin venku akutním císařem, protože měl nohy nacpané v porodních cestách a dle dr. i primáře nebyl přirozený porod možný..Ale co na tom..Těhotenství psychicky šílené, ale stáo to za to..Máme doma zdravého chlapečka, který ten 5ti týdenné rozdíl, krásně dohání..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Janule34
4747
14.3.14 21:55

@barca0140 @barca0140 hlavně,že to dobře dopadlo. pro toho prcka uděláme všechno. furt lepší to proležet a stresovat se než zažít zase muka, pláš, pohřeb, prodej věcí atd. já to těhotenství mám taky těžký. ta děloha po tom všem je prostě špatná. mě v 6.tt zjistili hematom. takže hospitalizace dvakrát. furt prášky do sebe cpát. neustále jsem do 17.tt krvácela. naposledy to ze mě teklo jak z kohoutku. a to jsem říkala, že je konec. ani jsem neměla potřebu jet do nemocnice. manžel si v pohodě odešel do práce, já mu nic neřekla. a když se večer vrátil, tak jsme jeli do nemocnice aby se podívali co a jak. a prcek dobrý. pak zase placenta nízko, takže při každýmu pohybu krev. teď už můžu trošku na procházky ale jen po rovině a ne moc daleko. jak to přeženu, tak se opírám venku o ploty a držím se za břicho. teď jsem taky měla křeče. teď jen čekám abych byla aspoň 28.týdnů aby měl člověk větší jistotu, že kdyby náhododu, tak se prcek v inkubátoru dodělá. hrozný co člověk prožívá

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
barca0140
3868
14.3.14 22:02

@Janule34 Je to hloupý, že i po tom všem to nemůže proběhnout v klidu..Já měla dvě placenty spojené volně cévami v plodovce, takže se báli, aby se tam malý nezamotal a neudusil se a aby je po porodu nepoškodili, což by znamenalo masivní krvácení..Prášky byli šílený, to máš pravdu..Já brala vitaminy, Utrogestan - až vlastně do konce těhotenství(měla sem brát do 36tt, ale tam jsme ani nedošli)a 8tbl magneska denně.. :roll: Další těhotenství asi bude ještě horší s jizvou po císaři, ale ten výsledek za to všechno stojí..Budu vám moc držet pěsti, aby jste vydrželi min.do 30tt a hlavně se pak ozvi :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Janule34
4747
14.3.14 22:06

@barca0140 já doufám, že to co jsem si prožila by mohlo stačit. bude to těžký ale snad do zdárného šťastného konce dojdem. jiný těhotenstdví už bych nezkoušela. když už jsem byla smířená, že dítě už ne. takt o přišlo, tak kurňa to dítě už musí ležet v pjostýlce :-D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Ornel
119
14.3.14 22:40

@Šarlott Je mi moc líto, co se ti stalo, protože vím jak strašně moc to bolí. Řekli mi to samé - omotaný pupečník nebo sraženina, která arterii v pupečníku způsobila. Nicméně genetiku nedělali. Tak teď s odstupem času vím, že to co se stalo, mohlo mít více příčin. Měla jsem tam fajn sestru, která na mě mluvila a mluvila a pomohla mi psychicky. Hlavně mě přesvědčila, že si nemám nic vyčítat, že jsem nic špatného neudělala a nezpůsobila to. Bolelo to mnoho měsíců samozřejmě, má záchrana od toho aby to bolelo mnohem déle byla má vidina toho, že to chci určitě zkusit znovu, a to mě donutilo se z toho rychleji dostat. Bylo mi totiž jasné, že dokud se z toho nedostanu, nemůžu jít dál a zkusit to znovu. Začala jsem podstupovat testy na genetice a hematologii, říkala jsem si, že pokud se to stane znovu, nesmí to být ze stejné příčiny…všude nám něco zjistili, takže výsledkem bylo, že jsem další celé těhotenství píchala nízkomolekulární heparin kvůli trombofilní mutaci a musela jsem na genetice podstoupit odběr plodové vody. Z Ćíny jsme objednali angel sounds na hlídání srdíčka, abych mohla poslouchat, kdykoli budu mít pochyby a uklidnit se. Člověk nikdy nezapomene, ale jsem ráda, že jsem zkusila znovu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

 
 

Prázdná náruč, deníčky na eMiminu

Tolik naděje a zůstal jen smutek?

Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.

Poradna gynekologa

Ikona - Jiří Škultéty

MUDr. Jiří Škultéty

Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná

  • 07.05.26
  • Anonymní

Dobrý den, 7 dní jsem měla zpoždění, tak jsem si udělala test, ten se mi ukázal jako pozitivní. Druhý den jsem si udělala ještě jeden test a... Odpověď

Antikoncepce Menstruace

  • 24.04.26
  • Anonymní

Dobrý den, měla jsem první blistr a zároveň druhý blisr sidretella. Menstruace stále nepřišla už čekám 5 den a stále nic. Co mám dělat dále, když... Odpověď

Kam jít, aby se zajímali?

Dobrý den, 21.3 po pohlavním styku se mi udělali 2 malé červené flíčky u poševního vchodu směrem k levému stytkému pisku bez výtoku, bolelo mě... Odpověď

Perimenopauza

Dobrý den, prosím mám dotaz. Asi 5 let užívám injekce depoprovera, velká spokojenost, mám 42 let, dvě děti (10, 8), asi půl roku pozoruji na... Odpověď

Nopregy, funkčnost během posdleního dne ovulace

  • 20.04.26
  • Anonymní

Dobrý den, stala se nám s partnerkou nehoda, kdy se mi při přerušení styku shrnul kondom a zůstal uvnitř partnerky a já si nejsem 100% jistý zda... Odpověď