Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Mam problem jak u rodicu-70+ tak u tchanu -skoro 70 a 70+. A presne proto, co se tu popisuje, limity nejsou tak velky, ale proste si je nepriznaji. Kdyby si to priznali a zaridili se podle toho (ostatne utikat za ditetem nezvladne ani kazdy rodic a proste se to vymyslet musi). Ale takhle je to risk a vidim to kazdou navstevu. Oboje bydli v byte ve meste u silnice.Tchan by si deti klidne posadil do auta bez sedacky (v centru mesta typu praha), nechava si na dosah leky (posledne z toho sklenene strepy, nevedeli o tom). Oboje prarodice bagatelizuji, jak lezou rady do vysek- vecne otevrena okna a balkony. Bagatelizuji kabely, nezajistene zasuvky.
Normalne chodi akorat moje mamka, ale tam uz jsou slabsi reflexy, neriskla bych to u nikoho, vsude frekventovane silnice a je to o zlomkach vteriny. Dokazu si predstavit s klidnejsim ditetem treba 6+, takhle jen par hodin doma na pohlidani.
Přesné! Já mám problém s 60+,říkám si nejdřív, až bude mít kluk 5 let. Nicméně práce a školka mě donutí dříve ![]()
Ne, a ani by mě to nenapadlo. I bych v takovém věku sbírala řidičaky. Pracuji s takhle starými lidmi, a ty se mění každou chvilku.
Jsou jako děti…přijdou Vám zodpovědní, věříte jim že to zvládnou, a pak se stane malér. Dala bych max starší dítě co dokáže zavolat 155,najíst se samo a dojít na WC. Rozumově schopné.
@Bubla Bůčková drzim palce. Tatka argumentuje, jak jeho hlidala 80leta babicka, ale taky jsou z toho vesele historky typu jak casto necekane usnula a hledali batole po vsi - proste nekde na vesnici bez frekventovanych silnic toho projde mnohem vic nez v centru velkyho mesta.
Ono je to kus od kusu. Prarodiče od kamarádky jsou v 70+ pořád vitální, schopní uhlídat a pamatují na takové ty typicky nebezpečné věci pro děti i je stíhají dobíhávat a tak. Ale sami uznali, že na procházky v kočáře je brát nebudou, ani do auta. Mají je tak doma a na zahradě a tam je všechno v pohodě.
No a pak je tu můj 60+ tchán, který nepamatuje vůbec na nic. Neustále nechává děcku všechno ležet přímo pod nosem - kabely, mobily, sklenky, léky, nože na kraji stolu… Absolutně ho nenapadne, že to dítě po tom půjde okamžitě. Minule jsem se tak vrátila vyzvednout syna a on mě přivítal s nožem v ruce, nadšený co ulovil.
Někteří prarodiče prostě nemají rozum, už třeba dávno zapomněli, že takhle malé děti jsou jak pytel blech - všude a nikde. A navíc si ani nepřiznají, že to nezvládají. To je na tom to nejhorší.
Tchán naštěstí nehlídá skoro vůbec, jenom měl za úkol na 5 minut přihlídnout dítě, než tchýně vyleze ze záchoda… No prostě nebýt tchýně, tak tchán vidí vnuka tak maximálně na návštěvě, protože bych si absolutně nemohla být jistá, že se někde něčím nezabije.
Pokud už nemají rozum prarodiče, je třeba ho mít sám a případně omezit hlídání tak, aby se takovýmhle věcem předešlo.
Podle seniora. Mám babičku, je jí 76 a už pár let sama potřebuje trochu dozor.
Naopak manželovi rodiče by se postarali. A jsou naprosto samostatní, jezdí do lesa na dřevo ![]()
Tchán 75 a tchyně je vlastně mladice přes 60
Děti 7 a 4. Hlídat nedávám, nemají zájem a nemáme shodu ve výchově a skoro je děcka neznaj. Ale neměla bych strach ![]()
Já myslím, že je to o individuální kondici toho seniora. Prarodiče mých děti jsou všichni do 65 let a děti jim nesvěřuji ze stejného důvodu. Naopak u nás v domě máme paní, které táhne na 80, hlídá svá pravnoučata a ta je naprosto spolehlivá - předvídá, orientuje se, má rychlé reakce. Další paní u nás v domě je jen o něco málo mladší, naše děti k ní chodí od malička na návštěvy, párkrát je hlídala, když jsem nutně potřebovala a té je taky svěřím bez obav.
Nepůjčiji mámě děti. Mámě bude 81 a naštěstí má náhled (ne úplně), že naše děti už nezvládne. Máme dvě děti ADHD. Mladšího prý nezvládne, to chápu, je malý a divoký. U staršího ten náhled nemá. Zrovna včera mi říkala, že se jí nezdá, že by byl hyperaktivní. Jenže ho vídá málo a jen zamedikovaného. Má ale hlubokou poruchu pozornosti a mohlo by se stát neštěstí a to už si neuvědomuje. Pokud by se jí děti rozutekli, tak je v tomto svém věku opravdu nedohoní. Když nabídne, že by staršího pohlídala, poděkuji a vymluvím se z toho.
Pred par lety dedu napadlo jit se synkem ven a protoze mu utikal dopredu, tak se mu schoval za ker a cekal ze az dite zjisti ze tam neni, otoci se a bude ho hledat. no necekane dvoulete dite opravdu dedo nehledalo a bezelo stale pryc ( sidliste, silnice, atd.. ) Me pri vypraveni malem omyly! Takze ven od te doby ne, pouze doma v byte, omezene uzemi ![]()
To je kus od kusu, to si musíte posoudit sama. Znám pána, který v tomto věku řídí firmu, jezdí autem, dělá výšlapy po Tatrách. A někdo už je příliš stár v padesáti.
Moje babička mi pomahala hlídat, když jsem chodila na školení dceři bylo 17 měsíců a babičce 76 a další rok ve stejnou dobu jsem potřebovala zase. Bylo to cca na měsíc 3× týdně na 4 hodky dopoledne. Babička to zvládla dobře, ale déle bych jí dceru radši nenechala. Me druhe babičce kterebude 71 bych děti na hlídání fakt nenechala. Takže je to o úvaze. Radši hlidat doma než, nejake procházky.
Já měla velmi vitální babičku po sedmdesátce, ale i tak pustila dvouletému dítěti omylem železné otvírání vrat na hlavu. Samozrejme, ze je to o zdravotním stavu apod., ale ani moje mamka uz si moc nepamatuje (a to rodila naposledy před 9 lety), co vše se musí před dítětem schovat, na co dat pozor, co hlídat… nejsem zadnej uzkostlivej pedant, ale starším lidem na delší hlídání bych dite fakt nesverila.
Tchyni, které je dost nad 70 let jsem na hlídání dávala mimino, který se nehybe nebo ne moc. takže tak do 3/4 roku, kluk byl liny. Teď sama nehlida. Kluk bude mít v létě dva. Ale az bude víc samoobsluzny a starší a rozumnější, tak pokud bude chtít nevidím problém. Počítám někdy kolem 3,5-4 let.
To je kus od kusu. Jestli nejsou zvykli se starat o male deti, budou mit problemy i v 60. Tchyne klidne necha vybehnout batole do silnice a jenom stoji a hledi. Nebo neuznava autosedacky, zrovna ona, „superridicka“
. Teta treba mysli na vsechno, vychovala samostatne tri, ze jo.
70+ jsou moji prarodiče a děti sami nehlidaji. Děda když přijede k nám tak třeba jde se straší dcerou na hřiště za barák, ale ze by se o ni měl starat cely den sám, to si skutečně nedovedu představit, u mladšího už vůbec. Babička hlídá nekdy bratrance, ale to už jsou děti okolo 10 let, tak to je v pohodě. Takže za mě ne, pokud se jedna o batole nebo menší dítě. Ty větší, samostatnejsi už klidně, ale vždy podle toho jak se prarodiče cítí a jak jsou na děti zvyklí.
Všem děkuji za zkušenosti a názory. Prarodiče patří do skupinky: „Všechno je v pohodě, a jestli ne, tak budu předstírat, že jo.“ Takže u nás to nehlídání stejně nemůže vymizet ze dne na den. Zatím to budu řešit tak, že budu chodit s nimi. Asi budu za přecitlivělou matku, ale co… ![]()