Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Prarodiče nejeví zájem o vnučku
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
11.4.17 12:32
@guanaco I to uznávám, že si nemusí vědět rady - ale od toho je tu jak matka, tak babička, nebo třeba i starší kamarádky, které jí poradí. A já nevím, ale co jsem našla sebehodnocení této přispěvatelky, tak sama uznává, že je tvrdohlavá, dost vzdorná a jede si po svém. Takže pak těžko něco třeba radit. A spánková deprivace je mrcha, taky to znám, taky jsem měla děti malé, ale pokud by to bylo tak, jak píše, nakonec by odpadla též. A jednoduše ženská, která napíše, že neměla čas se za den ani napít - bud kecá, nebo je vážně zmatená jak můra v prodejně osvětlení. Asi tak. Ono se dá hodně věcí vyřešit, ale musí tomu člověk dát i tu práci. Prostě to tak je. A vycházím ze zkušeností.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.4.17 14:51
@kdochcekam Ale ono to tak nemuselo být. nevíme to žádná - třeba vezla kočár k doktorovi, nebo se starala o prtě předtím, prostě to mohlo být úplně jinak. Já bych neodsuzovala, myslím si, že je většina těch babiček tak akorát - prostě si hrají, a věnují se dítěti, ale současně se klidně umí věnovat i svému životu. On ani jeden extrém není dobrý, tak jako vůbec žádný extrém. A taky to mohla být třeba taková ta matka typu - no ona si snad bába myslí, že jsem porodila děcko pro ni nebo co. To se nedá jenom tak posoudit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.4.17 17:36
@inkakřivák píše:
@Inaris Mám dotaz - vážně je možné, aby dítě řvalo při tříměsíční kolice nonstop 24 hodin denně? Vždyt by muselo být za tři dny mrtvé. Nikdo nevydrží řvát v jednom trhu takhle dlouho, nespat, nejíst, neodpočívat. To prostě není možné, fyzicky ne.
@warita Podívej, já se většinou nenavážím do nikoho, kdo si to nezaslouží. A žena, která si pořídí dítě, má manžela a ještě je schopná zkazit vlastní mámě dovolenou hádkama, že jí nechce s děckem pomáhat, je pro mne opravdu neschopná a dost zpovykaná. takže znova - jednoduše nevěřím a není možné, aby dítě řvalo třeba jenom ten týden takto v kuse jak to píšeš, není to možné, protože by zemřelo po třeba dvou dnech vyčerpáním. Tečka.
Dítě sis pořídila sama s manželem, jsi dospělá, máma tě do ničeho asi nenutila, takže se starej ty sama s manželem a mámu nech odpočívat. A pamatuj si -není to ničí povinnost pomáhat dospělé ženě, nemáš na to právo, i kdyby tvé mámě děti babička vychovávala celé dětství, jo? Asi tak. Postav se na vlastní nohy a nezatěžuj ostatní a bude ti líp. nejsi jediná, která má dítě a chlapa v práci. Představ si, že jsou ženy, které mají třeba tři děti, malé, chlapa v práci a musí to zvládnout. To už by u vás asi muselo lítat půlka rodiny, co?
Na tom je úplně krásně vidět ten odklon od tradičního pojetí rodiny. Pěkně všichni na svém písečku a chraň bůh něco po někom chtít. Můj názor je ten, že šestinedělí je pro ženu období náročné, pro některé takřka jedno z nejnáročnějších v životě. Nejde se na něj nijak připravit, nijak ho natrénovat a někomu ten přerod v matku prostě nejde tak snadno, plus uřvané mimino k tomu…no věřím, že to musí být náročné. Své první šestinedělí mám v živé paměti a opakovat bych ho už nechtěla. A jsem velmi vděčná moji mamince, že mi pomáhala, jak jen mohla, i když chodí do práce. Tchyni nemám. Jí samotné její matka s dětmi nepomáhala a ona to chtěla dělat úplně jinak, než ona, což se jí daří. I přesto, že se její matka o nás vnoučata zajímala jen v rámci návštěv a hlídala nás myslím jednou, tak i přesto jsme se o ni (babičku) na sklonku života starali, seč nám síly stačily. Protože je to slušnost. O druhou babičku, která nás v dětství hlídala, jsme se také starali. Dokonce žijeme vícegeneračně s mými rodiči, ačkoliv dnešní trend je, aby bydlel každý pěkně ve svém a navštěvoval se pouze svátečně, protože co kdyby potom náhodou někdo něco potřeboval že 
. A jo, tak trochu očekávám, že stejně jako v minulých generacích naší rodiny bylo zvykem se o sebe vzájemně starat (prarodiče o děti, děti o rodiče a prarodiče), že se mojí rodiče do jisté míry budou podílet na péči o naše děti (vyzvedávání ze školek a škol, hlídání o prázdninách apod.) a my se budeme zase starat o ně, až přijde čas. Pracovně se pohybuju v oblasti péče o seniory a trend je dost jasný…staré rodiče odkládat, protože dost často komplikují život a zdržují od výdělku. Prostě odklon od tradic. Nedobrým směrem. Rodina si má pomáhat a držet spolu a pečovat o aktuálně nejslabší členy. Já jsem také hlídala svoji neteř, když byla její malinká ségra na operaci a švagrová tam byla s ní. Měla jsem svoje vlastní, celkem náročné malé dítě a přesto mi to nečinilo žádný problém…povinnost to však nebyla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.4.17 17:45
@kacaba379 To je pěkné, že takto držíte rodinu pokupě. To už se moc nevidí. jenže prostě to, co píšu já, je pravda. Ne že bych nepomáhala, pomáhám a myslím si že dost, o to nic. Jediné, co se snažím vysvětlit, je to, že ta pomoc není prostě povinnost. Což je prostě fakt.
Jinak rodiče jsme nikam neodložili, zastávám tentýž názor, ale o vztazích v naší rodině psát nebudu, beztak už mi tu někdo vynadal, že se stále chlubím, o to nic. Maminku jsme dochovali doma, když zemřela, bylo jí skoro 84. To k té péči.
Tady se mne prostě jenom dotklo to tvrzení - já si myslím, že je to povinnost si pomáhat. To prostě není pravda. Rosina přece je něco jiného, nebo ne? Ty pomáháš z povinnosti? No a komentář, že jí máma zavolala z dovolené a byla vysmátá, tak to mne naštvalo. Protože naše děti jsou rády, když jedeme na dovku a užijeme si ji a přejí nám to. Já nevím, jak to jinak vysvětlit. Prostě není to povinnost a vážně se mi zdá, že se dotyčná příliš spoléhá na druhé.
A znovu - jak tedy vypadá ta tříměsíční kolika? někdo mi tu psal, že očividně nevím, jak vypadá, ale už jsem se tu na to ptala třikrát a nevím to pořád.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.4.17 18:08
@inkakřivák píše:
@kacaba379 To je pěkné, že takto držíte rodinu pokupě. To už se moc nevidí. jenže prostě to, co píšu já, je pravda. Ne že bych nepomáhala, pomáhám a myslím si že dost, o to nic. Jediné, co se snažím vysvětlit, je to, že ta pomoc není prostě povinnost. Což je prostě fakt.
Jinak rodiče jsme nikam neodložili, zastávám tentýž názor, ale o vztazích v naší rodině psát nebudu, beztak už mi tu někdo vynadal, že se stále chlubím, o to nic. Maminku jsme dochovali doma, když zemřela, bylo jí skoro 84. To k té péči.
Tady se mne prostě jenom dotklo to tvrzení - já si myslím, že je to povinnost si pomáhat. To prostě není pravda. Rosina přece je něco jiného, nebo ne? Ty pomáháš z povinnosti? No a komentář, že jí máma zavolala z dovolené a byla vysmátá, tak to mne naštvalo. Protože naše děti jsou rády, když jedeme na dovku a užijeme si ji a přejí nám to. Já nevím, jak to jinak vysvětlit. Prostě není to povinnost a vážně se mi zdá, že se dotyčná příliš spoléhá na druhé.
A znovu - jak tedy vypadá ta tříměsíční kolika? někdo mi tu psal, že očividně nevím, jak vypadá, ale už jsem se tu na to ptala třikrát a nevím to pořád.
No tak já bych to nenazvala povinností, ale spíš samozřejmostí. Co se té dovolené týče, já bych neřekla, že zakladatelce vadil fakt, že je maminka na dovolené. Ale spíše to, že v určitém období dobrovolně přislíbila pomoc a slib nesplnila. Šestinedělí bylo pro ni náročné a když už, tak mohla maminka zavolat, věcně poinformovat a hotovo. Já bych z dovolené taky nadšeně nevolala a nelíčila krásy, které před sebou vidím člověku, který je momentálně úplně v ři..ti - prostě trochu empatie a taktu je třeba mít. Ke kolice - přesně nevím, kluci to neměli, ale uřvaní byli taky, hlavně u prvního to byl děs. Nicméně mám kamarádku, které kluk prořval plní půlrok života, měl velké potravinové alergie. Spal v průběhu dne i noci v desetiminutových intervalech, pak chvilku klid a zbytek času řev a řev. Děs, kamarádka vypadala jako mrtvola, maminka spala u ní doma a střídaly se. Takové peklíčko no…dodneška si pamatuju, jak se zoufalstvím v očích říkala, že jí to nikdo neřekl, že mimina tak řvou…ne všechny, ale občas se najdou náročné kousky no.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.4.17 18:44
Dnešní doba je nastavená tak, že lidé fungují samostatně v malých rodinách, často bez prarodičů - a velké většině to i vyhovuje.
Přijde mi úsměvné říkat: „Ona nám to slíbila a nesplnila to!“, to je pro mě osobně zcestné, lidé věci slibují, lidé je neplní, tak to chodí - a sice se říká, že sliby se mají plnit, ale rozhodně to není dané zákonem a „vymahatelné“. Dokonce bych řekla, z mého osobního pocitu, že to není vymahatelné ani morálně - slušnost to sice je, ale co s tím nesplněným slibem člověk udělá, nic. A přece nebudete vychovávat dospělé lidi, případně důchodového věku - k obrazu svému.
To, že dříve byly ve zvyku velké rodiny, soudržnost a podobně je sice pravda, ale byla diametrálně odlišná situace. Přijde mi důležité se aklimatizovat na situaci a ne vyžadovat model, který v dané situaci (jedna strana s tím nesouhlasí!) není možný.
Problém mi ale přijde, že některé z vás to vnímají jako „prioritu číslo 1“ (tu velkou rodinu, soudržnost a podobně), ale je očividné, že vaši rodiče tento postoj nesdílí a to je kámen úrazu, rozhodně je nemožné nutit někoho do nějakého modelu života, který mu nevyhovuje. To, že se to líbí vám, je pěkné - můžete to praktikovat na vašich vnoučatech - ale rozhodně do toho nemůžete nutit vaše rodiče. V té další generaci zase může nastat problém - že vaše dítě nebude mít zájem o vaši, třeba pro někoho tak říkající, přehnanou starost.
Lidé jsou různí, často tady na diskuzích potkávám ty, co jsou přesný opak zakladatelky - rodiče se moc starají, do něčeho kecají, nemám čas sama s dítětem a takové pisatelky by brali všemi deseti situaci, jakou má zakladatelka. Lidi jsou prostě různí a člověk je nepřevychová.
Snažila bych se využít, pokud někdo pomoc nabízí, pokud dobrovolně dítko vídá. Pokud ale taková situace není, občas bych nabídla setkání, ale druhou stranu bych do toho nějak výrazně nenutila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.4.17 15:02
@kacaba379 No samozřejmostí, to je možná u vás anebo v jiných rodinách. Ovšem ve spoustě rodin jsou ty vztahy tak nabourané, že o nějaké samozřejmosti mluvit nedá. Ono totiž když třeba matka čerstvá dořve manžela, že si nepřeje, aby k nim chodili jeho příbuzní, maximálně jednou do měsíce, anebo naopak, manžel vyžaduje totéž po manželce s tím, že ted jsme rodina my a ne oni, nemůžeš s ničím takovým počítat. Nu a my prostě neznáme pozadí v téro rodině, neznáme ty vztahy tam. Těžko soudit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
