Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anna766 píše: Říká se že vnoučata od dcery jsou víc než od syna. Prý to tak je. Nevím no.
To myslím vznikne tím, že k dceři máš blíž než ke snaše.
Spousta holek nesnese, aby tchyně dítě pochovala, všechno dělá špatně, jak otevře pusu, je třeba ji setřít, nejlépe jakože vtipně… a pak se hrozně diví, že k vnoučeti od dcery má blíž.
Jenže dcera to s ní třeba prožívá, nenavlíká mimino do body s nápisem „tvoje názory nikoho nezajímají, maminka mě zná nejlíp“, dcera jí klidně dá fotku z UTZ a nesetře jí „až ty mi dáš fotku svojí dělohy“… Když tchyně vzpomene, co dělala jako matka, dcera si to poslechne, místo toho aby se okamžitě naježila jako snacha, že „už zase vykládá o tom, jak ona byla nejlepší matka“.
Mám kamarádku. Když se snaše narodilo dítě, nejraději by byla přetrhala kontakty s manželovou rodinou. všechny návštěvy v dusné atmosféře. Když chtěli dítě někam vzít, vžydcyk problém. Když je zvali, problém. snacha mlčela a pak útočila na svého muže (jejich syna) „proč nás vaši zvou na chalupu, vždyť ví, že tam jezdit nechci, udělej s tím něco“. Do očí jim neřekla nic. Ale se svojí maminkou si „malého užívala“ furt.
Pak se narodily rychle za sebou holky jejich dceři. Úplně jiný přístup, pohoda, užívali si je…
A teď je snacha pomlouvá, že dělají rozdíly. Dokonce jim pak syn zavolal, že když vzali holky na drahou dovolenou někam na Kapverdy, nebo kam, že by měly dát peníze i jejich synovi. Ne vzít ho někam, ale přidat jim na dovču. ![]()
@Bábrdl píše:
A teď je snacha pomlouvá, že dělají rozdíly. Dokonce jim pak syn zavolal, že když vzali holky na drahou dovolenou někam na Kapverdy, nebo kam, že by měly dát peníze i jejich synovi. Ne vzít ho někam, ale přidat jim na dovču.
tuhle story jsem tady na emiminu prece cetla, ne? Prijde mi to joooo povedome.
Mne tchyne taky dava nevyzadane rady, ale nejak zvlast mi to nevadi. Ono obcas se clovek dozvi neco pouzitelneho. Narozdil od mamky, ktera bydli kousek za Prahou, tchyne prijela az z Polska, byla tady 3 dny a pomahala mi s malou. Hodne jsem se od ni naucila za ty tri dny. A nikdy jsem ji nesetrela, ani v zertu ani jinak a fotky z UZ jsem posilala dobrovolne a s radosti. Clovek se chce pochlubit, ne?
@warita píše:
tuhle story jsem tady na emiminu prece cetla, ne? Prijde mi to joooo povedome.Mne tchyne taky dava nevyzadane rady, ale nejak zvlast mi to nevadi. Ono obcas se clovek dozvi neco pouzitelneho. Narozdil od mamky, ktera bydli kousek za Prahou, tchyne prijela az z Polska, byla tady 3 dny a pomahala mi s malou. Hodne jsem se od ni naucila za ty tri dny. A nikdy jsem ji nesetrela, ani v zertu ani jinak a fotky z UZ jsem posilala dobrovolne a s radosti. Clovek se chce pochlubit, ne?
Však už jsem ji tu určitě psala.
Jj, já si určitě nemyslím, že všechny snachy jsou takové. Ani že všechny tchyně jsou super babičky. Ale stává se, že tchyně chce, ale snacha to zablokuje a když se narodí dítě dceři tchyně, tak se diví.
@CaravaggioDaMerisi
Ale samozrejme ze si pomahame. Ale prijde mi zarazejici tu pomoc proste cekat. Nevim, proste dite jsem si poridila ja, tak se o nej v prvni rade musim postarat ja sama s manzelem. Pokud nemuz a padam na hubu, poprosim nekoho o pomoc. Ale proste mi prijde zvlastni ze se ta pomoc od okoli ocekava. Chapu ze pokud je ta pomoc slibena a neprijde, ze to zamrzi. Podle me je rozdil jestli potrebuje pomoc mlada mamina s prcekm nebo stara babicka, protoze je treba nemocna nebo nemohouci.
@warita já jen nevím jakou konkrétní pomoc sis od své matky představovala, malé mimina prostě řvou ať se ti to líbí nebo ne a volat maminku pokaždé, když se cítíš unavená je blbost ne..jakože ty budeš v noci spát a máti chodit s řvoucím děckem po bytě..
mě teda taky nikdo nepomáhal a přežila jsem to..
pomoc s hlídáním budeš potřebovat hlavně až půjdeš do práce, protože skloubit práci a rodinu je teprve oříšek.
@elle21 píše:
@warita já jen nevím jakou konkrétní pomoc sis od své matky představovala, malé mimina prostě řvou ať se ti to líbí nebo ne a volat maminku pokaždé, když se cítíš unavená je blbost ne..jakože ty budeš v noci spát a máti chodit s řvoucím děckem po bytě..
mě teda taky nikdo nepomáhal a přežila jsem to..
pomoc s hlídáním budeš potřebovat hlavně až půjdeš do práce, protože skloubit práci a rodinu je teprve oříšek.
takze:
1. neocekavala jsem, ze prijde ke mne kazdy den
2. kdyz jsem se narodila ja, tak jsem mela taky koliku a predstav si, nosila me mama, nosil me tata, nosila me babicka. Stridali se a nosili celou noc. Jenze moje mati nenosila ani jednou
3. pomoc naslibovala mama, naslibovala ji cele tuny a zcela dobrovolne a kdyz prislo na lamani chleba tak co? tak nic
4.mimo jine mi slibila (uplne nadsene podotykam), ze nam obcas malou pohlida, abychom si s manzelem mohli zajit do mesta na veceri nebo do kina. Ja teda chtela pred vanoci zajit na vanocni trh, opakovane jsem se mamince pripominala, ze kdyby jako byla tak hodna… nenasel se cas ANI JEDNOU za celych 6 tydnu.
Podivej se, ja mam tu (asi naivni) predstavu, ze rodina si ma pomahat. Kdyz se narodi miminko v rodine, tak by jako spravna matka mela citit potrebu pomoct, protoze v mem svete je to tak spravne. A ve vetsine rodin to tak i funguje, jenomze moje maminka radsi pozuje jaka bude super babicka a pak skutek utek.
Tuhle diskuzi jsem pretlumocila manzelovi, ktery byl z toho spatny a rikal, ze kdyby jeho maminka bydlela v Praze, tak ona by pomahala (to verim, tchyne je zlata) a taky rikal, ze je to opravdu smutne, kolik zen tady pozuje na matky trpitelky, co vsechno zvladnou samy… ale ona to bude asi z nouze cnost, protoze evidentne jejich matky pomahat nechteji, takze vlastne nemaji ani na vyber. A pak se jeste pousteji agresivne do jinych zen a vnucuji jim svuj nahled na vec.
No nic, shodli jsme se na tom, ze rodinne hodnoty jdou do kytek rychleji, nez jsme si mysleli a ze my se budeme snazit vychovat sve deti v jinem duchu. Doufame, ze se nam to podari.
Ono ti nic jiného ani nezbude leda bys matku donutila nějak násilím
toto řvací období stejně nebude trvat dlouho a pak už si malou jen užiješ. Co se týče matky o nic bych se jí už neprosila a na otázky jak se máme odpovídala s úsměvem prostě skvěle.
@elle21 píše:
Ono ti nic jiného ani nezbude leda bys matku donutila nějak násilímtoto řvací období stejně nebude trvat dlouho a pak už si malou jen užiješ. Co se týče matky o nic bych se jí už neprosila a na otázky jak se máme odpovídala s úsměvem prostě skvěle.
ano, bude to jak rikas.
S miminkem se to uz hodne zlepsilo, bohudik. Uz je to 4,5 mesicni slecna a je roztomila jako obrazek. ![]()
@warita Myslím, že se užíráš zcela zbytečně. Už jsem psala, že nám nikdo s dětma nepomáhá, přesto mají s babičkama super vztah. Jen ten zájem ze strany babiček neni takový, jaký bych třeba očekávala (ve smyslu, že se třeba nechovají tak, jako moje babičky, když já jsme byla malá).
A ano, mohla bych se tu užírat a nadávat na tchýni, protože švagrové pomáhala pravidelně 5 dní v týdnu a to má podstatně méně náročné děti než já, nakoupila jí pro ně mnohem víc věcí, dokonce pak full-time hlídala, takže švagrová měla rodičák a dva plné platy a jsou díky tomu vcelku ve vatě, babička vykrývala prázdniny a nemoci, každý den vyzvedávala ze školky, za dětmi od dcery chodila sama. A my holt platíme soukromou školku, budeme chodit na paragrafy, přes prázdniny platit soukromé hlídání nebo tábory, pokud nebudeme zvládat vyzvedávání ze školky/školy, budeme si muset zkrátit úvazky nebo změnit práci a děti jí musíme většinou vozit pod nos, aby ji znaly. Mohla bych z toho být zapšklá, závistivá a dělat v rodině zle. Nejsem, je mi to jedno. K dětem se tchýně chová hezky, po svém, ale hezky.
Jo, dvakrát mě teda dostala, když se nezachovala ani jako starostlivá babička ani jako starostlivá matky, no ale válečnou sekeru kvůli tomu v rodině vykopávat nebude.Za sebe tvrdím, že mám skvělou tchýni. Jen jsme s mužem poučeni, že úplně nejlepší je spoléhat se jen samy na sebe, cokoliv navíc je jen příjemný bonus.
Fakt bych se v tom nepitvala. Může to mrzet, můžeš být zklamaná, že nenaplnila očekávání a sliby, ale je lepší se přes to přenést a jít dál. Pokud chceš, aby dítě mělo babičku, i když to možná z tvého pohledu nebude babička značky ideál.
@Svistice vy jako bonus už máte to, že si dokážete poradit i bez ní, zato švagrová bez ní bude jednoho dne pěkně v pr..
@elle21 píše:
@Svistice vy jako bonus už máte to, že si dokážete poradit i bez ní, zato švagrová bez ní bude jednoho dne pěkně v pr..
No to já vím, že bez babičky by si ani neuprdli a asi by doma neměli moc idylku (protože tatínek zas moc extra nefungoval, když byly děti hodně malé).
Teď už mají děti na prahu puberty, takže v tomto ohledu už se žádný střet s realitou konat nebude.
@bobr123 vidis a podle me to treba rozdil v podstate neni. Proste nekdo mne blizkej potrebuje pomoct, hotovo. Ona tahle samostatnost (mnohdy za kazdou cenu) neni ani z historickyho nebo evolucniho hlediska normalni. To je az dusledek dnesni uspechane doby plne individualismu, ktera jde imho v mnohem proti lidske prirozenosti(a pak mame potrebu si to kompenzovat treba na socialnich sitich, u psychologu atp.) a myslim, ze na to i drive ci pozdeji dojedem. Urcite znas to rceni v souvislosti s vychovou deti „It takes a village“, ma totiz docela realnej zaklad. Navic o sestinedelku bylo zvykem se starat, varit do kouta, provadet ruzne ritualy, do nichz byla zapojena siroka rodina apod. Me se zda, ze tu pomoc cerstvym matkam zde odsuzuji hlavne zeny, jimz samotnym se nedostala.. Navic kazda jsme jina, kazdy mimco je jiny, situace jsou jiny… jasne, v podstate vse lze zvladnout, zejmena, kdyz nic jinyho nezbyva, ve funkcni a laskyplne rodine by to ale clovek imho nikdy nemel zvladat sam, at jde o cokoli. Samozrejme nelze s pomoci kalkulovat, vzdy je treba se spolehat hlavne na sebe, rodina jen poskytuje zachranou sit, jistotu. Ale na ocekavani pomoci v situaci, kdy je to v nasi kulture zvykem, nic moc zavadnyho nevidim, zejmena pokud ta pomoc byla jeste vylozene dobrovolne nabizena. Zavadny jsou podle me spis plany sliby, pokud je nehodlam nebo nemuzu plnit, nedavam je.
@warita Mne se prave skoro zda, ze az v prilis mnoha pripadech, je rodina jen vyprazdnenym slovem bez obsahu.. Z te sve bych sice mnohdy lezla po strope (coz teda pricitam hlavne generacnim rozdilum), ale jsem si ji 100% jista, bez jakyhokoli naznaku pochybnosti a jen doufam, ze to same se mi podari poskytnout tem svym a pak i jejich detem.
@Sinquinita nehorazne ti zavidim tchyni!! Ta moje u me byla v sestinedeli nasackovana furt, ale cekala, co ja uvarim ji, chodila zasadne k obedu, odchazela navecer. Ze ja potrebuju kojit a jist, ji nezajimalo.