Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Já jen doufám, že si zakladatelka stihla přečíst radu o vymazání historie v pc. Protože jestli ne, tak to bude asi pěkný průser ![]()
@Kakika píše:
Já jen doufám, že si zakladatelka stihla přečíst radu o vymazání historie v pc. Protože jestli ne, tak to bude asi pěkný průser
taky doufám
ani si nepředstavuji, co by se mohlo stát ![]()
@mismurka píše:
taky doufámani si nepředstavuji, co by se mohlo stát
Rekl bych ze vubec nic, moc kanadanu cesky neumi ![]()
@Jedentypan píše:
Rekl bych ze vubec nic, moc kanadanu cesky neumi
Existuje neco jako prekladac ![]()
@Why píše:
Citace z www.http//www.ic-brno.cz
Domácí násilí se odehrává v soukromí, beze svědků, za zavřenými dveřmi. Probíhá mezi osobami, které k sobě mají nebo měli velmi blízký vztah, mezi kterými je nebo byla citová blízkost, ale i ekonomická závislost.
Domácí násilí má vždy svoji historii. Často začíná velmi nenápadně (psychickým znevažováním, kontrolou, izolací, ponižováním), takže si jeho prvních příznaků oběť často ani nevšimne. Pokud se ovšem domácí násilí hned v počátcích nezastaví, má stupňující se tendenci - opakuje se a nabývá na intenzitě.
Pachatel domácího násilí mívá „dvojí tvář“. Násilně se provevuje většinou doma, svému okolí se může jevit zcela jinak. Bývá přesvědčen o tom, že za své chování nebude odsouzen či potrestán.
V násilném vztahu se může střídat období násilí a relativního klidu a projevují se v něm tři faktory:• láska - citová vazba k pachateli
• naděje, že se chování partnera zlepší
• strach, že bude násilí pokračovat
Cyklus domácího násilí, v němž se střídá období „líbánek“, konfliktu a „usmiřování“, se tak stále opakuje a má stupňující se tendenci.
Oběť často není schopna obrany. Její situaci komplikuje blízký vztah k pachateli, ale např. i pocit bezmocnosti a bezradnosti.
Zvláštní formou psychického týrání je sociální izolace. Projevuje se bráněním oběti v kontaktu s rodinou, přáteli, kontrolou SMS zpráv, emailů, dopisů. Časté jsou i tzv. „kontrolní“ telefonáty, vyslýchání („kde jsi byl/a, s kým, o čem jste se bavili,…“), přikazování chování a oblékání, nucení setrvávat doma namísto chození do práce (cílem je mít partnera co nejvíce pod kontrolou).
http://www.domacinasili.cz/domaci-nasili/
Příspěvek upraven 07.06.13 v 17:40
http://jakub.hucin.cz/domnasili.htm
Tak ted je to asi uplne jasne.
Holky zase ale klid.Ano souhlasim, ale plasit az tak moc? Zakladatelka je rozumna, vztah v jeho ocich maji v pohode, PC snad vymaze. Nijak ji momentalne fyzicky netyra, urcite ji nechce ted zabit. Myslim ze jejich vztah je nyni v jeho ocich ve stejnyn bode jako vcera, predevcirem, ona si zacne davat 1+1 dohromady v sobe a verim, ze udela spravnou vec. Myslim, ze je hlavne na ni, o co se pokusi, jak se bude chovat, respektive jak se zachova do budoucna. Nezname ani jednoho, verim v inteligenci a pud sebezachovy zakladatelky, ktera se mi jevi opravdu rozumne.Moc ji tlacite do okamziteho konce, mam pocit ze aby to melo zde grady mela by nejlepe hned rano spalit mosty a odjet do CR.Lidi maji ruzne vztahy a ve vtahu chovani partneru takove, jake tolerujeme.Tim nechci zakladatecin problem podhodnotit, chran buh…Jen bych ji zas tak moc nedesila. Doufam, ze se nam brzo ozve, jak se situace ma, take na ni myslim.
@Timinka píše:
Existuje neco jako prekladac
Prelozit neco z cestiny do anglictiny zvladne automaticky prekladac hooodne mizerne ![]()
Ja jsem chodila rok s zarlivcem.. Treba jsem nikam nesmela bez nej, jednou jsem byla domluvena s kamoskou na nakupy, on to vedel a pak ten den stal u myho baraku, ubrecenej at nikam nejedu a tak.. Po pul hodine jsem to nevydrzela a jel s nama.. Pak kdyz jsem potkala kamarada z detstvi a meli jsme radost a povidali jak se mame a tak, tak na nej zacal blbe cumet a nakonec se poprali a porad takovy sceny, az jsem mu jednou rekla, ze se rozchazime.. No zamknul me u sebe doma, nejdriv klecel a s brekem prosil at ho neopoustim a pak jsme se prali protoze jsem chtela utect. Hnus! Zarlivyho uz nikdy!!!
@Jedentypan píše:
Prelozit neco z cestiny do anglictiny zvladne automaticky prekladac hooodne mizerne
Je vidět, že nemáš žádnou zkušenost s takovým člověkem. I ty střípky by musela složitě vysvětlovat a i kdyby si nepřeložil vůbec nic, tak když nedokáže logickými argumenty vysvětlit, že konverzace s přítelem jeho sestry není závadná, tak jak vysvětlí, že si dopisuje na netu? Ani si ten výslech a scény neumíš představit.
@Jedentypan píše:
Prelozit neco z cestiny do anglictiny zvladne automaticky prekladac hooodne mizerne
Kdyz myslis. Myslim ze pro cloveka v jeho postaveni a mysleni je to jednoduche velice.
@Jedentypan píše:
Prelozit neco z cestiny do anglictiny zvladne automaticky prekladac hooodne mizerne
Ale vyjede mu par slovicek a takhle nemocny clovek si to posklada podle sveho. To je na tom mozna to nejhorsi.
Mám doma žárlivýho manžela, máme 3 leté dítě a hypotéku. Náznaky žárlivosti byly i před tím, než jsem otěhotněla, ale stejně jako ty jsem si říkala, že všude je něco a omlouvala to, prostě zamilovaná a blbá. Celkem brzo před koncem RD jsem nastoupila do práce, což provázely scény a manipulace typu „ty to dítě vůbec nemáš ráda“, když jedu i s malou k našim, bydlí od nás přes půl republiky, vždycky to provází scéna (ty tam určitě jedeš za nějakým milencem), když se zpozdím v práci, následuje výslech, kde jako jsem tak dlouho. Dotazy kvůli komu se holíš, maluješ, oblíkáš, na denním pořádku. Telefon nevím, jestli mi lustruje, ale má ho k dispozici, protože mám o dost levnější volání. Někdy je dost vulgární, např. přijedu z práce později než obvykle a následuje dotaz „kdo ho tam dneska měl“….Sama zatím nevím, jak to řešit, snažila jsem se manžela přesvědčit, aby se mnou šel do manželské poradny, že už tohle nezvládám, ale vím, že dokud mu nepoteče do bot (aby měl pocit, že jinak se budeme rozvádět), tak ho tam nedostanu. ALE vím jedno, rozhodovat se znova, jestli mít miminko s takovým člověkem, tak ZDRHÁM.
@Jedentypan píše:
Prelozit neco z cestiny do anglictiny zvladne automaticky prekladac hooodne mizerne
no stačí si okopírovat jakýkoliv příspěvek…možná nebude příliš dobře poskládaný, ale stačí slova jako violence, run away nebo třeba sick jealous a bude mu to jasné i bez ostatních kudrlinek ![]()
Zakladatelko: Pokusím se tu stručně popsat svoji zkušenost s podobným typem člověka, se kterým jsem chodila a žila já tři roky…
Byla jsem hodně mladá holka, poprvé pořádně zamilovaná, přítel byl zezačátku úžasný, choval se moc mile, byl pozorný, kultivovaný, inteligentní… Měl krásné auto, hezky se oblékal, navíc takový ten okatý líbivý typ, kamarádky mi ho záviděly a já byla v sedmém nebi, že je můj…
Když jsme se spolu poprvé vyspali (byl můj první) tak se najednou všechno změnilo… Až později mi došlo, že na mě najednou začal mít nějak větší nárok, byla jsem prostě jeho
Najednou byl problém, když jsem někde pozdravila kamaráda, vadilo mu i když jsem šla někam s kamarádkama, později už jsem něchodila nikam, dokud jsem byla ve škole, tak jsem byla alespoň v kontaktu s vrstevníky, ale i tak jsem musela hned ze školy za ním domů, když jsem se i po cestě zastavila u našich za mamkou na pokec, tak mi to vyčítal, že nejsem raději s ním, že mu bylo smutno…
Bylo to přesně stejné v tom, že byl jinak úžasný, neměla jsem z něj vůbec strach, fyzicky mě nikdy nenapadl, to naopak já mu kolikrát v hádce vlepila facku a on nic… Jen ty výslechy a obviňování mě vždy psychicky totálně vyždímaly
Naše hádky probíhaly třeba tak, že jsem se někde zdržela, nebo mě dokonce „přistihl“, jak se bavím s kýmkoliv mužského pohlaví a už jsem viděla ten jeho obviňující pohled, přestal mluvit… A doma pak „To si ze mě děláš srandu?!“ Co to bylo jako?!" Já jsem se mu vždy snažila vysvětlit, že to co dělám já, je naprosto normální, že s ním je něco špatně… Ale postupem času jsem začala mít provinilý pocit i když jsem se usmála na řidiče v autobuse… Prostě jsem byla pod jeho vlivem, už jsem to nebyla já… Kamarádky se mi smály, třeba ve smyslu, jestli s nima půjdu na koupaliště, když je vedro, stály pod oknem ať jdu alespoň dolů před dům, jestli mi tam dosáhne řetěz… ![]()
Nejhorší bylo, že jeho otec ho v tom podporoval, byl stejný… Jediný, kdo se mi snažil otevřít oči, byl jeho bratr, ale v tom smyslu, že mi od začátku říkal, že se mu nezdá normální, jak je na mě přítel závislý a že se bojí, že kdybych od něj odešla, tak by to nezvládl… ![]()
Celé tohle story nemělo tak tragický konec, jak by se mohlo zdát… Prostě ta největší láska vyprchala, přítel si našel v práci nové kamarády, začal se chodit víc bavit sám, já mohla tím pádem taky, ale nakonec jsme se nějak odcizili a rozešli úplně v klidu…
Paradox ale byl, že jsem pak dozvěděla, že v té době největší zamilovanosti a posedlosti mě kontrolovat, mě podváděl
A úplná třešinka na dortu je to, že ještě později vyšlo najevo, že je gay ![]()
Takže si teď říkám, co jsem to vlastně prožila, že možná ty jeho úzkostlivé stavy pramenily z toho, že se hledal, byl zmatený… Co já vím ![]()
Dnes už jsem vdaná za normálního muže, mám dítě, ale sem tam, když si na to vzpomenu, tak nechápu… ![]()
Ahoj holky, vím ze tady uz všechny spite, ale dostanu se sem zase az zitra. Omlouvam se za mizernou diakritiku, ale budu psat radeji ze sveho ipadu. Pred chvilkou jsem se vratila z mesta, pritel prijel ze sluzebky kolem druhe, tak jsme sli na spolecny obed. Zustala jsem ostrazita, ale nevim, jestli nezacinam zbytecne prehanet a pozorovat. Mame ve zvyku si v restauraci sedat vzdy vedle sebe. Zavedl to vlastne on, nikdy si nesedl naproti me, vzdy s i zidli prinesl ke me. A dneska to udelal zase, zarazilo me to, jak kdyby to snad udelal poprve. Celou dobu vyjma toho, kdy jedl me drzel kolem ramen nebo pasu. Samozrejme jsem mu musela rict, co jsem cele dopoledne delala. Co jsem delala vcera vecer jsem mu rikat nemusela, protoze po te, co se vratil z pracovni vecere, tak mi okamzite skypoval, skype pak musím mít pušteny i s kamerou, nez jdu spat, pry se tak citi byt se mnou a je mu min smutno. Zacinam se stydet, nedokazu si predstavit tohle vsechno rict nekomu do oci, nebyt skryta za anonymni diskuzi. Budou na me zirat jak na malomocnou. Je mi tak trapne to psat i sem, musite si o me myslet, ze jsem nesvepravna.
. Ale chapu vas, kdyby me toto nekdo vypravel, tak si myslim sve taky…
Jinak pri obede jsem zamerne nechala telefon v kabelce. Zeptal se me, kde mam telefon, tak jsem rekla, ze nekde v kabelce, ptal se me proc, tak jsem jen odvetila proc ne. Samozrejme nasledovala otazka, s tim jeho sladkym podbizejicim tonem, zda ho pred nim schovavam. Driv by mi to neprislo, ale ted jsem byla podrazdena, tak jsem se neovladla a rekla mu v ironickem vtipu, ze mobil schovavam, ze jsem zapomnela smazat tajne smsky. Coz teda byla chyba, uplne zkoprnel a v ruce prelomil hulky, se kteryma jedl sushi.
Ve strachu z jeho reakce jsem ho zacala pusinkovat, chlacholit, ze to byla sranda, telefon jsem okamzite vytahla a dala mu ho, protoze on byl stale strasne napjaty
Telefon samozrejme zkontroloval a nastesti pro me, musel do kancelare sepsat zpravu ze sluzebky, aby byla hotova pred vikendem.
Citim se jak ve spatnem filmu. A taky rozpolcene. Na jednu stranu me strasne zacinaji stvat jeho zvyky a chovani, na druhou stranu, kdyz jsme se videli, tak byl skvely, krasne me privital, objimamal a libal a rikal, jak jsem mu chybela, dovezl mi darecek, proste vsechno krasny. Chvilku si myslim, ze prehanim, chvilku si myslim, ze zas prehanite vy. Proste jsem do nej stale zamilovana, tak se ho snazim omlouvat, ale pravda je, ze mi to dochazi uz dyl. V te restauraci me sokoval, verim tomu, ze kdyby nemusel do prace, protoze generalni reditel je pes, tak by doslo na dokazovani lasky ![]()
Co se tyka fotek, tak to jsem mu nerekla zatim. Asi to ani nema smysl, vim presne co by rikal.
Jeste je v praci, tak jdu udelat veceri a zkusim sem nakouknout rano, az pujde behat. Historii jsem smazala, dobry napad.
Budu ted par dni testovat jeho reakce, kdyz to bude zle, budu muset potaji odejit, je mi jasne, ze me nenacha jit. Nejhorsi je, ze nevim, jak to udelat s praci, nemohu odejit ze dne na den. A navic to znamena odejit z Kanady, protoze vizum mam vazane na sveho zamestnavatele ![]()
A jeste jedna vec, nekdo tady psal prohledat dum, ale me to prijde ponizujici, hrabat se mu treba v pracovne ve stole? Citila bych se hrozne. No nevim, treba najdu tajny oltar.
![]()
Tak zatim holky a veskere nazory napady uvitam, trochu se v tom placam. Dekuju. ![]()
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat