Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
A jak vyrůstal přítel, taky jezdil ve 20 měsících s prarodiči na chatu?
Já bych to dítě nedala ani na celý den babičkám domů, ve 20 měsících..
V tomto věku jsem opravdu nechávala děti hlídat na nezbytně nutnou dobu - lékař, pochůzky po úřadech. A to jen tehdy, když jsem si je nemohla vzít s sebou. Ale potom jsem si hned dítě vyzvedla. Na návštěvy k babičkám jsme chodili a jezdili společně..
Nechápu to, kde to jako jsme, aby si kladli takové podmínky?
@Jana206 píše:
A jak vyrůstal přítel, taky jezdil ve 20 měsících s prarodiči na chatu?
Já bych to dítě nedala ani na celý den babičkám domů, ve 20 měsících..
V tomto věku jsem opravdu nechávala děti hlídat na nezbytně nutnou dobu - lékař, pochůzky po úřadech. A to jen tehdy, když jsem si je nemohla vzít s sebou. Ale potom jsem si hned dítě vyzvedla. Na návštěvy k babičkám jsme chodili a jezdili společně..
Nechápu to, kde to jako jsme, aby si kladli takové podmínky?
No, partnerovy rodiče to berou jako normální…už na roce měli takové nápady, že si ho vezmou na chatu a my si odpočneme, ale to i přítel věděl, že ne, že je to moc brzy a stál za mnou. Teď to nechává mezi mnou a jeho rodiči, ať si to vyřikáme.
Teda.. Tímhle ti vůbec nepomůžu, ale z mých zkušeností tuším, že to bude jen horší. Já bych v tuto chvíli partnera opouštěla - i s dítětem ![]()
Vím, že je to velmi radikální reakce, ale holt jsem postižena vzpomínkami z dětství. Tvůj partner je egoista, pro kterého je důležitější vlastní pohodlí než zájmy své rodiny (jeho rodina nejsou jeho rodiče, jeho rodina jsi ty a dítě) a to mi přijde dost smutné - pak si vás neměl pořizovat ![]()
@Amber_1977 píše:
Teda.. Tímhle ti vůbec nepomůžu, ale z mých zkušeností tuším, že to bude jen horší. Já bych v tuto chvíli partnera opouštěla - i s dítětem
Vím, že je to velmi radikální reakce, ale holt jsem postižena vzpomínkami z dětství. Tvůj partner je egoista, pro kterého je důležitější vlastní pohodlí než zájmy své rodiny (jeho rodina nejsou jeho rodiče, jeho rodina jsi ty a dítě) a to mi přijde dost smutné - pak si vás neměl pořizovat
Na té pohodlnosti něco bude. Je pravda, že jsem na něj moc příjemná nebyla, velmi otevřeně jsem popsala své pocity a rozhořčení z toho, že se mě nezastal - to mě zamrzelo vážně hodně. No, a pak jsem nechápala, proč trvalý pobyt dohodl jenom mě a ne i sobě, přeci jsme rodina. Partner to zase vidí tak, že se stejně budeme stěhovat do svého, tak je to zbytečné (ovšem tak za rok, dva ![]()
Pokud se na to necítíš, tak maličkého nepouštěj. Já ti rozumím, mám dvě princezny (5let a 20 měsíců) a ta starší ještě nikdy nebyla u prarodičů přes noc. Mladší taky ne a přiznám se, že já bych tu mladší taky nepustila. Babičky máme skvělé a občas se té starší ptají, jestli nechce u nich přespat, ale ona nechce, a já ji nutit nebudu. Přiznám se, že kdyby chtěla, tak ji tam nechám přespat, ale asi bych z toho byla dost nervozní, páč je mám nejraději doma.
ty brďo, to je rodinka povedených sobečků, jak to tak popisuješ. Ty „nedáš“ dítě, jak oni si písknou, a přestože vysvětlíš, co cítíš a proč a přestože ty jsi rodič a ty rozhoduješ, tak oni ti to osladí na všech frontách. Jan manžel, tak prarodiče. To je hodně smutný chování a celkem ubohý.
@Anonymní píše:
Na té pohodlnosti něco bude. Je pravda, že jsem na něj moc příjemná nebyla, velmi otevřeně jsem popsala své pocity a rozhořčení z toho, že se mě nezastal - to mě zamrzelo vážně hodně. No, a pak jsem nechápala, proč trvalý pobyt dohodl jenom mě a ne i sobě, přeci jsme rodina. Partner to zase vidí tak, že se stejně budeme stěhovat do svého, tak je to zbytečné (ovšem tak za rok, dva
@Háta_x píše:
ty brďo, to je rodinka povedených sobečků, jak to tak popisuješ. Ty „nedáš“ dítě, jak oni si písknou, a přestože vysvětlíš, co cítíš a proč a přestože ty jsi rodič a ty rozhoduješ, tak oni ti to osladí na všech frontách. Jan manžel, tak prarodiče. To je hodně smutný chování a celkem ubohý.
Když já jsem moc ráda za to, že mají vnoučka rádi, věnují se mu (až na to přespávání, tam si nerozumíme)…spíš mě teď prudí partner…no, a já prudim zase jeho
Zakladatelko,jestli kluk ještě přes noc nikde nebyl a úpraváš ho,tak dva dny je na něj moc.Taky se ti může stát,že až přijde z chaty,bude tě držet za nohavici. A pěkně si tě bude hlídat,abys mu neutekla.Jako se to stalo kámošce.Prarodičům vysvětli,že si ho užijou až bude starší.To si pak sám řekne,že chce k babičce a dědovi na nějakou tu legraci.Teď potřebuje mámu.
@Háta_x píše:
Holky, nepřeháníte to s těmi výrazy jako nezdravá fixace, sobectví, na hlídání jsou ti dobří atd? Nejde proboha o školáka, na kterým maminka chorobně visí! Jde o maličké dítě, které má 20měsíců a samo ani není schopné se vyjádřit. A o prarodiče, kteří by snad mohli chápat, proč má maminka toho prcka obavy a dát jí čas! Dle zakladatelky vědí, že si ho můžou vzít kdykoli i na celý den, ona jim ho přeci neodpírá
Háto, ale ty zase nepřeháněj, napsala jsem, že to nezdravou fixací již může být, což je otázka individuálního posouzení. Jestliže někdo má limit takový, že nezdravě fixovaný není tehd,y kdžy dá dítě jednou za týden na tři hodiny dominiškolky, tak podle mého ten limit je jinde. Myslím, že nejde o maličké dítě, ale o skoro dvouleté, počítám, že kojené není, aby tam byla objektivní překážka. Taky jsem napsala, že obavy o dítě jsou pochopitelné, ale mě prostě přijde, že se prostě někdy ani moc nedává prostor pro samostanost dítěte a maminka mu stojí pořád za zadkem. Tím nemyslím zakladatelku, ale obecně. Prostě myslím, že je lepší maminku podpořit naučit se bojovat s iracionálním strachem a příslišným poustáním na dítě než ji v tom ještě ubezpečnovat. Až dítě půjde do školky, bude z toho pak víc na prášky maminka než dítě. Stejně tak jednou se stane, že třeba matka nebude moct fungovat (jak se stalo mě) a bude to ještě těžší. Ale ať si to dělá jak chce, prosila o podporu - tu každý vidíme jinde. Já v tom ji pomoct podle mého iracionální a zbytečný strach přemoct ![]()
ahoj, rodiče Tvého partnera nemají právo cokoliv chtít, měli se jen zeptat. no a Tvůj partner Tě vydírá.
Teď jsem si dočetla zbytek diskuze - problém podle mě máte spíš v komunikaci. Nejen manžel a prarodiče, a teď se fakt nezlob, ale jesltiže se na to fakt necítíš, tak není třeba jim plakat do telefonu, zkus jim to vysvětlit tedy racionálně, aby si tedy nemysleli, že se jen vymlouváš a přeháníš. Jako jestli je to tak, že jsi kvůli tomu brečela tchýni do telefonu, tak to dítě nikam nedávej ![]()
Ahoj
Zajímá mě, jak to máte vy? Kdy jste dítko poprvé pustili na noc k prarodičům, na víkend na chatu nebo třeba k moři? Moje mamka by chtěla malého cca v 8 měsících(to bude v létě, dneska jsou mu 4m.)na pár dní k sobě(cca 30 km od našeho domova),už dneska vím, že jí ho nedám
Neřeším to jako problém, s mamkou se domluvím a ona to pochopí(max. mi pár dní nezavolá
) a s malým tam pojedu min. na týden, aby si ho pořádně užila. Jen mě zajímá, jak to mají ostatní, jak to funguje či nefunguje, jak se na to díváte.
Já chci počkat až si prcek sám řekne, že u babičky spát chce.
Dcera šla k mým rodičům na víkend poprvé ve 2,5 letech, měli ji u sebe doma, bydlí kousek, tak kdyby byl problém tak aby mi ji mohli dovést. Vše bylo ok, tak si ji pak sem tam vzali i na chatu. Hlídají ji cca 1× do měsíce, vždycky od pátku večera nebo soboty rána do neděle odpoledne. Letos poletí s babičkou a prababičkou na 8 dní k moři do Řecka, jsou jí už 4r.
Kluk bude mít 3r a na hlídání ještě nikde nebyl, je to maman. Ale už ho chceme našim dát, aspoň jednou, ať si taky zvyká.
Nechápu, proč tě do toho nutí
Pokud se na to necítíš, nech si dítě doma. Pokus se být víc přesvědčivá. Necítím se na to, je to daleko a tečka. Partner se nezachoval nejlépe, ale zase buď ráda, že tě do ničeho nenutí a rozhodnutí nechal na tobě. Prarodiče by mohli mít víc pochopení
Tak tchánovci mě nutili nechat u nich spát malou už ve třech měsících, ať si prý odpočnu. Do té doby mi tchýně pokaždé rvala malou z ruky, tak jsem se taky rozbrečela, ať mi ji sakra nechá, když pláče.
Manžel se pak naštval a řekl jim, že neznamená, že když jemu byli tři měsíce, tak ho na týden šoupli k prarodičům, protože oni chtěli jet na hory a užít si to tam, což by s miminkem nešlo…
Takže tím u mě skončili, protože tchán má pořád ironické rádoby vtipné komentáře, že je „jen“ dědeček, tchýně chce být druhou matkou…