Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Příliš mladé maminky
- Fotoalbum (2)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
6.4.11 11:09
Kačko máš úplnou pravdu,moje dcera je moje kamarádka,samozřejmě obrazně a ted čekám druhe miminko,je to možná trošku velký věkový rozdíl ale prožívám to úplně jinak než před léty. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.4.11 11:16
fiala píše:
Kačko máš úplnou pravdu,moje dcera je moje kamarádka,samozřejmě obrazně a ted čekám druhe miminko,je to možná trošku velký věkový rozdíl ale prožívám to úplně jinak než před léty.
Myslím, že bude parťačka, kamarádka a hlavně velká pomocnice s miminkem 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.4.11 11:18
mno mě je 22 a zanedlouho se nám narodí syn Vojtíšek.. zatím nemám pocit, že bych si ni c neužila… vím, že ted miminko chci a taky vím, ža až mě bude 40cet tak nebudu vypravovat mrnouska do první třídy, ale už z něj bude velkej samostatnej kluk a já budu mít času si užívat dosytosti, kdyby mě to náhodou do ted bylo málo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.4.11 11:22
KačuliKačka píše:fiala píše:Myslím, že bude parťačka, kamarádka a hlavně velká pomocnice s miminkem
Kačko máš úplnou pravdu,moje dcera je moje kamarádka,samozřejmě obrazně a ted čekám druhe miminko,je to možná trošku velký věkový rozdíl ale prožívám to úplně jinak než před léty.
Jsem si vědoma,že hrát si spolu nebudou ani vyrůstat ale doufám,že jednou budou dobří přátelé a má dcera bude brášku nebo sestřičku ochranovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.4.11 11:32
Ahojky holčiny tak se k vám přidávám jako další mladá mamina první sluníčko jsem měla v sedmnácti a druhou v devatenácti a neměnila bych ani za nic do 17 jsem si užila až až a později když jsem se nebála tak i babičky fungovali na jedničku. bylo to strašně super a nelituju toho jenom holky co tu píšete že máte ještě rok školu ale už chcete mimíska skuzte to promyslet nebylo by lepší i pro vás i pro mrnouska kdybi jste si to spolu mohli užít.miminka rostou strašně rychle a po pravdě myslim že když nemusíte je škoda to odrodit a utíkat do školy a o spoustu krásnýho s miminkem přijít. je to jen můj názor tak se na mně nezlobte rok dva neni tak dlouhá doba jinak v květnu mám 26 a v červnu se dočkáme chlapečka takže v 26ti trojnásobná mamina taky úlet 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.4.11 11:47
Blahopřeji,taky čekám miminko,termín mám v září a po 12 letech to bude jistě jako bych čekala první.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ewe Wilson
8.4.11 09:50
:)
Ja bych si miminko přala jak nic na světě. Mám jednu nevlastni dceru nastoupila v září do 1. třídy. Je mi 18. Přítel chce malé stejně jako já a věříme že bysme to vše zvládly jak má být. Máma taky tvrdí že až bude tak se bude snažit pomáhat. Jediná překážka je škola. Měla bych možnost mít odklad ale pak bych si prcka moc neužila. Jak jsi to zvládla ty se školou ? ?
- Citovat
- Upravit
9.4.11 08:17
Upřímně řečeno škola je asi to jediné co jsem nezvládla.Když jsem v 17 letech zjistila že jsem těhotná,vyhrálo u mě těhotenství.Pokud můžeš,dodělej si nejdříve školu.Je rozdíl rozhodovat se když už jsi těhotná nebo když těhotenství teprve plánuješ.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ewelines
wiwinka
12.4.11 09:12
Ahoj holky, přidávám se k Vám do skupiny mladých maminek Je mi 20 a otěhotněla jsem 1.ledna 2011. Přítel je taky mladý, bude mu teď v dubnu 21. Už 2 roky spolu bydlíme a teď se kvůli miminku budeme stěhovat do většího bytu. Miminko bylo plánované, už si miminko přeji hrozně dlouho a jsem ráda, že to konečně vyšlo a i když mi dost lidí vyčítá že jsem mladá, tak je mi to jedno. Střední školu jsem dokončila a vyšší školu, do které jsem se pustila jsem ukončila myslím si zavčas, protože mě problémy s touto školou dotáhly až k psychiatrovi. TeĎ jsem sice doma a bez práce (i když se marně snažím najít alespon brigádu), ale jsem v klidu a užívám si těhotenství. Podle mě pokud se na to každá z nás cítí, tka je jedno, kdy si miminko pořídí, důležité je, že je miminko chtěné a když je chtěné, tak se o něj dokáže postarat každá Důležité je, aby mělo miminko pokud jsme takhle mladé i tatínka a já vím, že mám toho nejlepšího
Všem mladým maminkám chci popřát hodně štěstí a hlavně jednu radu: „Neposlouchej te to co říkají ostatní, to že jste mladé, je to Váš život a příležitost mít miminko může každá z nás mít třeba jen jednou a je jedno kdy, ale hlavně, že ji máme“ Já jsem mladá, ale jsem ta nejšťastnější prvorodička
- Citovat
- Upravit
Ewe Wilson
12.4.11 09:52
:)
Tvůj názor se mi rozhodně líbí, taky si myslim že nezáleží na věku. Ženy mají v instinktu starat se o malinké ( i když některé to psychicky nezvládnou).Chtěla bych miminko co nejdříve, pokud by to bylo možné, chtěla bych otěhotnět v říjnu v těhotenství bych odmaturovala a pustila se do mateřské. Příteli je 28 mě v létě 19 a oba jsme připraveni a to se vším všudy, protože mám nevlastní dceru které je 7 let. Také to přeji všem maminkám, prvorodičkám protože na miminka se bude vzpomínat do konce života. 
- Citovat
- Upravit
7.6.11 23:39
Dodělání VŠ s miminkem
Tak já se přidávám ještě váhavě o těhotenství vím teprv pár dní. Miminko si přeji již dlouho, již od malička jsem chtěla mít dítko ve 20, protože i má maminka mě měla ve 20 letech. V devatenácti jsem začala přemýšlet, že by to bylo drsné mít mimčo tak brzo, že si tak trochu nevím občas rady sama se sebou, natož abych se postarala odpovědně za mimo, ikdyž zrovna to by šlo, ale zda by mi nechyběl můj oblíbenej rozruch a já nebyla smutná, že se nemůžu věnovat jen sobě. Ale i tak po miminku jsem toužila dál. Vždy jsem byla rozumově svým způsobem napřed, ale i trochu pozadu. 
Dneska je mi 21, s přítelem jsme spolu 4 roky a 2 roky spolu bydlíme. Přítel je o 18 let starší - moc se mi holky nesmějte, to se stane, že se lidi milují i tak 
- je zaměstnaný, poměrně dobře vydělává, mimčo by bral klíďo až za rok, když bychom měli úplně doděláno na baráku, ale i teď se na něj moc těší a už se o mě stará po pár dnech těhu. Vím, že do třech měsíců je vše stále nejisté a nemělo by se o tom ani moc mluvit, jenže já nad tím vším pořád přemýšlím.
Mám za sebou gympl s maturitou, ale ta v dnešní době nestačí, takže jsem na VŠ v prvním ročníku. Vše se začalo hezky rozjíždět a zvykla jsem si na školu, lidi i novou situaci. Je to zase jiné, jsem typ, co miluje den, kdy se něco děje, nejraději bych pořád chodila na kafe, na výlety, do kina, do parku na procházku a tak různě. Začalo mě bavit cestování, protože jsem se po několika letech konečně dostala zas do ciziny, s kámoškama do Paříže - to Vám povím, to bylo naprosto úžasný. Prostě jsem pohodlná a začalo mě to bavit. Dlouho sním, že se dostaneme ven i s přítelem, letos už to mohlo být. Co tím chci vlastně říct? Miminko je můj obrovský sen, ale najednou je tu i sen určité „volnosti“, když to zobecním. Ale ty dva sny mi nějak zatím nejdou dohromady. Říkám si, že všechno jde, když se chce… ! Už jsem měla plány na prázdniny, nějak tu dovču a na podzim do Říma zase s holkama. Plus se obávám, ja zvládnu školu, ale rozhodně ji chci a musím dodělat, prostě bohužel, bez vysoké školy být nechci a nikdy nebudu nic moc. Je to opravdu teprve pár dní, takže se mi to pořádně neuleželo, ale je to obrovský šok, i když miminko moc chci. Zatím nemám žádné radostné ozvy z okolí, asi to mi to přivodilo, že je mi tak divně. Kamarádka, stojí za mnou, ale sama říká, jestli to nechci nechat na později, že i třeba ona se mnou měla plánů ještě spoustu. Taky moje maminka je z toho zklamaná, než úplně naštvaná, že jsem mohla vydržet po škole, že nemám praxi a pak jak najdu práci, že nebudu mít mateřskou, že chtěli, aby jsme s nima - rodičema - jeli na pořádnou dovču konečně, že nedodělám školu, a celou dobu mi opakovala, že jsem blbá - ale to ona říká často, ale nemyslí to špatně, jen obranná reakce. Ale pořádně mě ani neobejmula, když jsme se loučily, málem jsem začala pak brečet za volantem. fuj. 
Takže o to je to pro mě těžší, že je ze mě moje milovaná maminka zklamaná. Vím, že není radno se v tomhle ohledu koukat na okolí. Jen jak je to čerstvé, tak je to pro mě náročné. Už je mi týden hrozně zle, moc mě tlačí bříško a jsem z toho už pěkně nervní a naštvaná, prášky si žádný brát nechci, je to pěknej hnus 
K věci: chtěla jsem se především poradit, co se týče té školy, kdo máte zkušenost s doděláním VŠ s miminkem, to je pro mě nejspíš nejdůležitější. To je můj hlavní dotaz, i když se tu už vykecávám dost dlouho. Moc, moc děkuji a snad nikoho nepohoršuji svým váháním. 
Karlička
P.S.: čtu to po sobě, nic už neměním, ale na vysvětlenou musím ještě uvést, že jsem o tom takhle s nikým pořádně nemluvila
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.6.11 00:12
Jenom v rychlosti!
Drzim ti pesti, at vse dopadne dobre.Koukam ze jsi v zacatcich tak se rozhodni spravne!coz je ted hlavni priorita a jste s pritelem stastni! Na reci mamky se vykasli, kazda mama chce pro dceru to nejlepsi,ma nejaky predstavy apod.Ale nezapomen, ze je to tvuj zivot a nema pravo ti neco rozmlouvat, ani te posilat na potrat, protoze jenom ty a nikdo jiny bude s tim cely zivot zit.. Az bude drzet uzlicek v naruci, bude ta nejhotovejsi a nejuzasnejsi babka pod sluncem.
Hlavne jsem chtela napsat k te VŠ.Nejspis uz mas prijmacky za sebou a dopadly spesne, takze gratuluji!
Jinak te uklidnim! ja delam VŠ magistra 6 rok:D tj. jsem ve 4 Mgr. pred 4 lety jsem podstoupila lecbu le.a nasledne transplantace, ted mam prerusene i s raubirkou a nikdy nebyl problem, naopak! Jinak je vzdycky volba a moznosti individualniho nebo kombinovaneho studia tudiz dojizdet napr. dva dny,vikendy v mesici, kazda skola to ma jinak… apod.
Takze KLID! VSECHNO SE DA ZVLADNOUT! A VITAME TE ZDE NA EMIMINU!AT SE TI U NAS LIBI, COZ URCITE BUDE o tom neni pochyb' 
A kamaradcine rady? nakonec ony budou zavidet jak jsi vsechno krasne zvladla!
A penize??? penize budou,my nebudeme.. vzdycky se to da nejak zvladnout!!!!!!
A neboj nic jsi neprosvihla, o to vic si budes uzivat az deti vyrostou!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Klementýnka
8.6.11 08:29
Chromajdo, záleží na tom, jakou školu studuješ. Není škola jako škola, ale v podstatě kromě mediny se dá dodělat za pomoci rodičů a odříkávání snad každá.
Znám jednu jedinou ženu, která otěhotněla už v prváku a vystudovala. Tvrdí, že to bylo hodně náročné, zapojili se rodiče a je pravda, že je úplně jiná než my všichni osatní. Vypadá starší, i se tak chová, je více rozumná, je vidět, že toho má hodně za sebou. Prý to chtělo nejen železnou disciplánu, ale i odříkání.
Každopádně by jsi se musela zříct toho všeho, o čem tady píšeš - žádné kavárny, vycházky, cestování, poznávání nových lidích a světa. Záleží na tom, jak moc je právě toto pro tebe důležité. Pro mě to bylo důležité do té míry, že bych se toho zříct nedokázala. Ale každý má jiné hodnoty a jinou míru touhy po poznání.
Pak také jedna spolužačka otěhotněla na konci pátého ročníku a zarazil mě velmi negativní přístup učitelů. Byla to vzorná studentka, nadějná budoucí vědecká pracovnice, ale věda se nakonec nekonala. Myslím, že jí to trvalo 2 roky, než dopsala diplomku, ne-li déle a to měla už všechny zkoušky hotové a pilná a šikovná byla.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Kam jít, aby se zajímali?
- 23.04.26
- Kira75
Perimenopauza
- 22.04.26
- Anet1983
Nopregy, funkčnost během posdleního dne ovulace
- 20.04.26
- Anonymní
