Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ahoj Eriko! tak to jsi opravdu šťastná maminka, zdraví a ještě páreček!
To moc gartuluju. Mám sousedku s 2letým chlapečkem a 3měsíční holčičkou ![]()
Navíc když to bereš zcela pragmaticky, tak takhle mladé maminky jako jsi ty mají ve 40- což je v dnešní době považované za mladý věk
potomky stojící na vlastních nohou, už skoro dospěláky, kariéra také rozeběhlá a hurá cestovat a věnovat se s manželem svým zálibám.. A ne si najednou vzpomenout, že by taky mohli mít potomka.
Moje návštěva gyne byla moc příjemná (i když mimi nebylo vidět na UZ, asi jsem fakt teprve na začátku), tak z doktorky i sestry bala cítit skvělá podpora. Ordinace je zaměřená na problémy s početím a proto maj k těhotenství jednoznačný přístup. Ale stejně musely oťukat, zda by to byla dobrá zpráva nebo ne ![]()
Eriko moc moc ti to štěstí přeju. Jsem ráda, že se nás najde víc. To co si popisovala vlastě sedí přesně na mě. Taky nám nic nebránilo mít mimi máme byt, auto, peníze tak na co čekat nepotřebuji si užívat bez dětí, ale s nimi. ![]()
Taky asi těžce ponesu ty pohledy a narážky lidí i když na 16 tedy nevypadám
, mnozí mě typují i starší než jsem. Prozatím musím překonat strach, protože to tak za měsíc chci říct v práci, no a jelikož jsem tu nejmladší a pracuju v kolektivu 30 ženských (slepic) tak se na to vůbec netěším a už vůbec na jejich připomínky. Ach jo, proč se každej nemůže starat sám o sebe
! Śéfka bude asi vyřízená asi před 4 měsíci, když mi dávala novou funkci se mě ptala jestli náhodou neplánuju mimi, no a já mlžila, protože jsem netušila za jak dlouho se nám zadaří.
Tak budu muset říct něco v tom smyslu, že to byla náhoda což není vůbec pravda a to mě strašně štve, pak bude všude rozhlašovat, že jsem do toho přišla náhodou.
No nohužel s tím nic nenadělám. Šiško tobě přeju, aby se na příštím UTZ mimísek už neschovával a hezky se ti ukázal:o) Já jdu ve čtvrtek na UTZ v 8tt na potvrzení srdíčka. Mám už docela strach, aby bylo vše OK, ale snažím si to nepřipouštět, říkám si proč by nemělo být?
Tak ani já to nebudu mít lehké. „Babička“ to dnes řekla „nejlepší kamarádce z práce“ která se zamračila, řekla, že jsem nezodpovědná a že jí vydírám, že počítám s tím, že mi pomůže. Na to opravdu nemůžeme reagovat jinak, než, že je dost blbá. (abych se vyhnula sprostým slovům)
Babička je samozřejmě (teda vlastně samozřejmě ne, u každého to tak bohužel není) hrozně nadšená, bude ji 56, až se to narodí, budeme bydlet u ní a už se nemůže dočkat, jak ho bude rozvíjet!
Naštěstí má spoustu opravdových kamarádek, které jsou rozumné a určitě jí to budou přát!
PS nedá se ten název fóra změnit? To „příliš“ mě tam opravdu štve!
Změnit??
..a kam pak mam chodit,tyjo..me je 17
mno..tak zitra jedu do prahy do genetu, tak se tesim ze ho uvidim, ale strach mam taky,doufam ze nebude zadny problem..jsem ve 13tt, tak sem zvedava, jestli mi povi, co to je ![]()
Ahoj,diky za nazory.
Ja bydlim s mamou-nasi jsou rozvedeny.No ona je mama zavislá na pc,takze nevim,jestli by byla ochotná se o toho malýho v mé nepřítomnosti starat,ale spíš jo.Dřív byla závislá víc,ted už se to lepší.Navíc pracuje doma,takze myslim,ze by to pro ni nebyl takový problém.No a přítel je solidní.Zájem má.Akorád právě,že pracuje na černo a na pracáku vedený není.A bojim se,ze kdyz ho priznam jako otce,tak by mohl mit problemy s tim pojistenim.Ale vůdči tomu dítěti by bylo lepší,aby mělo tátu i na papíře.A brát se zatim nechceme.On je rozvedený.Ale ptal se mě,jestli si ho vezmu,ale prostě ještě ne ted.Myslim,že on mysli,že mi nemá co nabídnout,…byt atd nechal bejvalce,zbylo mu akorad auto.A ted zije u kamose.Ale ted resime,ze by bylo dobry kdyby bydlel tady se mnou a matkou.Ale spíš ho chci uvést jako otce.
No a s tim prerusenim skoly-ted30.ji prerusuju.Posledni dobou mi dela problem ranni vstavani a byt ve skole do4me vycerpava.Ja studuju vytvarnou skolu a to individualni studium by tam neslo,protoze treba na hodine figuralniho kresleni musim byt…Tu aj,cj,to by slo,ale bohuzel to na tehle skole neni vedeny.
Já pred základkou uz odklad mela,takze ted budu o dalsi rok dopředu vekove od tech lidi.A nevim,jak to v te tride pujde..uz jsou tam na sebe zvykli a ted tam vzit do party nekoho ciziho…ale to se snad nejak poda…
No a ohledne toho terminu porodu,nevim,proc se jim ty datumy tak rozlisuji..Ja driv mela nepravidelnou menstr.tak je mozne,ze mesic pred otehotnenim se mi uz menstr. nedostavila.Jinak si to nedokazu vysvetlit.
Jako36tyden mi vychazi na11.list a 40tyd na 9.pros (coz je termin dle ultrazvuku) a na18list dle posleni menstruace.Tak fakt nevim.A tech tehotenskejch tydnu je teda 36 nebo 40? No kazdopadne zbaleno do porodnice uz mam a ten pokoj uz je nejak prizpusoben i pro malyho.
Tak uvidime.
![]()
Diky za nazory.
scooterko těhu týdnů je 40 ale mě dle MS i UV vyšel termín 26.3. a Kajda se narodila 6.3. a při porodu měla 3000g a 49cm takže pohodový mimi.
Holky přiznám se že vás obdivuju a všem vám moc držím palečky. Já když řekla doma že jsem těhu řekla mi že jsem blbá atd. Bylo mi 28 a už 7 let jsem bydlela a starala se o sebe sama.
Tak já se taky přidávám…
popravdě řečeno mám bordel v hlavě, na 18. narozeniny jsem si brala Postinor ( první, co rodiče i mě napadlo, vzhledem k tomu, že jsem ve třeťáku na gymnáziu a navíc ani pro mé zdraví by to nebyla nejlepší varianta ). Teď ale, o nějaké tři měsíce později, když mi bylo s jistotou zjištěno, že si nesmím vzít nic hormonálního, se „nehoda“ stala zase a teď vyčkávám, až si budu moct udělat těhotenský test. Postinor si už vzít nemůžu, na potrat, i kdybych chtěla, nejspíš nebudu moci jít, protože je zhruba 99% jistota toho, že bych se stala neplodnou, vzhledem ke stavu mého organismu. Příjde mi, že na výchovu miminka mám, v poslední době mi dokonce myšlenky zacházejí tak daleko, že si říkám, že bych to miminko už opravdu chtěla, což mě tak trochu děsí. Nejsem si úplně jistá, jak bych to zvládala se školou ( kdyby to bylo už teď, tak se to narodí koncem září tohohle roku, což bude začátek mého čtvrťáku ). Jaké s tím máte zkušenosti? A vůbec se zvládáním všeho okolo? Na jednu stranu mi příjde, že se na to cítím a na druhou stranu mi všichni říkají, že jsem se zbláznila.
Nimie píše:
Tak já se taky přidávám…popravdě řečeno mám bordel v hlavě, na 18. narozeniny jsem si brala Postinor ( první, co rodiče i mě napadlo, vzhledem k tomu, že jsem ve třeťáku na gymnáziu a navíc ani pro mé zdraví by to nebyla nejlepší varianta ). Teď ale, o nějaké tři měsíce později, když mi bylo s jistotou zjištěno, že si nesmím vzít nic hormonálního, se „nehoda“ stala zase a teď vyčkávám, až si budu moct udělat těhotenský test. Postinor si už vzít nemůžu, na potrat, i kdybych chtěla, nejspíš nebudu moci jít, protože je zhruba 99% jistota toho, že bych se stala neplodnou, vzhledem ke stavu mého organismu. Příjde mi, že na výchovu miminka mám, v poslední době mi dokonce myšlenky zacházejí tak daleko, že si říkám, že bych to miminko už opravdu chtěla, což mě tak trochu děsí. Nejsem si úplně jistá, jak bych to zvládala se školou ( kdyby to bylo už teď, tak se to narodí koncem září tohohle roku, což bude začátek mého čtvrťáku ). Jaké s tím máte zkušenosti? A vůbec se zvládáním všeho okolo? Na jednu stranu mi příjde, že se na to cítím a na druhou stranu mi všichni říkají, že jsem se zbláznila.
ahoj jsem sice o rok starší ale mimi se mi narodila na začátku 4. do školy naštěstí vůbec nemusím mám tolerantní profesory a učím se sama doma ted jsem jen jela na pololetní testy muj sam je milionový miminko minimálně pláče je strašně klidnej a samostatnej takže mám čas na učení ležíme spolu na ze,i a učíme se určitě se to dá jenom chtít ![]()
dobry den
je mi 17 let a s pritelem jsme premyslely o miminku bytecek mame i finance a vím ze bych byla dobrou matkou. jaky mate na to nazor?dekuji za odpoved
Ahoj Aničko,ptáš se na názor,je to těžký,když to vezmu podle sebe,tak jsem už od 16 let toužila po miminlku
,nakonec jsem měla první až v pětadvaceti,před tím jsem o to dvakrát přišla,asi to tak mělo být,špatné načasování,špatný partner
.Teď je mi 30 čekáme druhý a jsem opravdu ráda že tenkrát to nevyšlo.Nejde jen o to miminko chtít,ale je potřeba být s partnerem v pohodě,mít místo i dostatek financí pro toho mimíska,protože ač se to nezdá miminka stojej strašnou spoustu peněz
.Ono v těch 16 jsem byla myšlenkama úplně jinde,přišla jsem si šíleně dospělá a rozumná,dneska se musím smát
,ale je to na každém jak si to udělá.Pár kamarádek se vdávalo brzy,právě kvůli miminku,ale manželství jim nevydrželo dlouho,musely sedět doma s miminama a mladí nevybouření tatínkové chodili pařit,ale jak říkám je to kus od kusu. ![]()
aničkaaa píše:
dobry denje mi 17 let a s pritelem jsme premyslely o miminku bytecek mame i finance a vím ze bych byla dobrou matkou. jaky mate na to nazor?dekuji za odpoved
me bude 18ma cekám díte, na veku nezalezí, spíš na tvé vyspelosti a schopnosti se starat o druhého človíčka.
![]()
Nimie píše:
Tak já se taky přidávám…popravdě řečeno mám bordel v hlavě, na 18. narozeniny jsem si brala Postinor ( první, co rodiče i mě napadlo, vzhledem k tomu, že jsem ve třeťáku na gymnáziu a navíc ani pro mé zdraví by to nebyla nejlepší varianta ). Teď ale, o nějaké tři měsíce později, když mi bylo s jistotou zjištěno, že si nesmím vzít nic hormonálního, se „nehoda“ stala zase a teď vyčkávám, až si budu moct udělat těhotenský test. Postinor si už vzít nemůžu, na potrat, i kdybych chtěla, nejspíš nebudu moci jít, protože je zhruba 99% jistota toho, že bych se stala neplodnou, vzhledem ke stavu mého organismu. Příjde mi, že na výchovu miminka mám, v poslední době mi dokonce myšlenky zacházejí tak daleko, že si říkám, že bych to miminko už opravdu chtěla, což mě tak trochu děsí. Nejsem si úplně jistá, jak bych to zvládala se školou ( kdyby to bylo už teď, tak se to narodí koncem září tohohle roku, což bude začátek mého čtvrťáku ). Jaké s tím máte zkušenosti? A vůbec se zvládáním všeho okolo? Na jednu stranu mi příjde, že se na to cítím a na druhou stranu mi všichni říkají, že jsem se zbláznila.
vůči těm negativním postojům se obrň myslím,že se s pár takovýma setkáš…ale kašli na to a běž si za tím co chceš ty.
tak muj partner není ten typ co by chodil nekde po diskotekach a ruznych pařbach a ja taky ne
to jsi radši zajdem do kina nebo večeri.Já vím že bych se o to maličke dokazala postarat.jinak s pritelem sem uz pres 4 roky a porad se milujem
už mě i pozadal o ruku:-)už se tesim na odpoved ![]()
aničkaaa píše:
tak muj partner není ten typ co by chodil nekde po diskotekach a ruznych pařbach a ja taky neto jsi radši zajdem do kina nebo večeri.Já vím že bych se o to maličke dokazala postarat.jinak s pritelem sem uz pres 4 roky a porad se milujem
už mě i pozadal o ruku:-)už se tesim na odpoved
Nojo, tak jestli se na to oba cítíte, tak vám držím palečky. Ale radši to ještě zvaž, a taky záleží trošku na stáří tvého partnera a na tom jestli je schopen vydělávat, a taky ohledně své školy by ses měla rozhodnout, jak to udělat. Ale většinou školy bývají tolerantní, ale taky záleží jestli pak budeš v rizikovým, kdybys zřejmě do školy moc nemohla. I já jsem to ve škole řešila, jsem na zdravce, takže praxe a ták, ale chodit budu, máma moja bude hlídat.