Přítel fetuje, je to feťák, bere drogy

Zakladatelko, to co napíšu se ti asi nebude úplně líbit, ale zkus to nějak vstřebat.
On bude fetovat, dokud ty ho v tom budeš podporovat. Ano, podporuješ ho v tom, pomáháš udržovat jeho závislost, jsi spoluzávislá. Že už nebereš, že ti to vadí, že ho prosíš, aby přestal? Ano, i to je spoluzávislost. Dáváš do toho totiž energii a tím to posiluješ. On do toho žádnou energii nedává. On přestat nechce a chce dál fetovat. Veškerá motivace a energie jde od tebe. A tím, že tohle vše okolo děláš a nevyvozuješ z toho důsledky (pořád s ním jsi, pořád spolu bydlíte, pořád ho přemlouváš, pořád doufáš), tak ho v tom udržuješ. On nemá důvod přestat. Absolutně žádný. Jemu ta droga jen dává, nic mu nebere. Má práci, má rodinu, má kde bydlet, partnerka se o něj zajímá, má kamarády, má drogu. On je vlastně spokojený tak, jak to teď je. Dokud mu droga nezačne brát, nemá šanci s tím seknout, ani v nejmenším. Možná s tím nesekne ani když bude úplně v háji a nakonec ho to i zahubí, ale aby se tohle dalo zjistit, musí k tomu dojít.

Že ty jsi s tím sekla kvůli těhotenství a dítěti je tvoje velké štěstí. Ne každá nastávající matka nebo matka je toho schopná, spíš naopak. Takže k tomuto gratuluji! Ale to neznamená, že jsi za vodou a že se tě to netýká a že nejsi v riziku. Každý ex-user je v riziku, relaps může přijít, když ho nejméně čekáš. Svoje šance na to, aby se to nestalo zvýšíš tak, že připustíš, že se to stát může a že se naučíš strategie zvládání relapsu. S tím ti pomohou třeba právě v té poradně Sananimu.
Momentálně jsi velmi ohrožená. Žiješ s feťákem a to prostředí, které on kolem tebe vytváří je živnou půdou pro selhání. Bohužel, stejně rizikové je, když s tebou zůstane a budeš se v tom s ním pohybovat a stejně rizikové je, když od něj odejdeš, protože se můžeš v něčem dostat do úzkých a mít starosti (finanční, bytové, pocit samoty nebo selhání). Už jen kvůli tvému dítěti doufám, že jsi dostatečně silná a že zvýšíš své šance na trvalou abstinenci tím, že někam zajdeš, načerpáš podporu a odstřihneš toho chlapa, který teď tebe i tvé dítě přímo ohrožuje. Vnímám to jako nutnost. Je velký krok přestat, ale ještě větší je to udržet a neusnout na vavřínech, protože teď jsem silná. V životě přichází lepší a horší chvíle a je potřeba být na horší chvíle připravená a mít zbraně v ruce. A ne pak koukat, že tě najednou vůle opustila a ty nemáš žádné praktické nástroje, jak to zvládnout a nespadnout do toho. Zatím máš jen svou přirozenou vůli, ale ta potřebuje podporu zvnějšku, kdyby bylo někdy hůř.

Víš, ty pořád čekáš na to, že ho to trkne, že mu to dojde. Nedojde. Podívej se, tebe nakoplo už jen těhotenství. Ale jeho nenakoplo ani těhotenství, ani to, že se stal otcem, ani to, že to dítě má a vyrůstá. Pro něj rodina nebude nikdy důvodem, proč přestat. Zvlášť, když mu to toleruje a dál s ním zůstává. On nemiluje vás, ale miluje svůj život, kde jste vy a kde je také droga. Tehdy, až o vás přijde je teprve šance, že si to začne nějak rovnat. A možná bude potřeba, aby přišel o víc, protože ani ztráta rodiny nebude dostatečným důvodem - pro mraky feťáků není, protože rodina tu drogu nenahradí. On musí přijít o svůj život, který je kolem drogy soustředěný.

Pokud se ti ho podaří dostat do léčby, můžeš si gratulovat, ale jen na půl. Pokud to totiž bude z donucení a proto, že by o vás jinak přišel, je to fajn impulz. Ale pokud se to během léčby nerozšíří i o jeho motivaci, zase do toho spadne a léčba nebude úspěšná. On musí sám chtít, vnitřně chtít a být přesvědčen o tom, že bez drogy mu bude lépe, bude šťastnější, spokojenější. Tak to teď nemá. Je to prostě otázka vnitřního přesvědčení. Riziko ztráty rodiny k tomu může přispět, aby si ty priority porovnal a seknul s tím a začal se léčit, ale nikdy to nemůže být ten hlavní důvod. Jak je to podnět z vnějšku, aniž by se měnilo něco uvnitř, nemá to šanci na dlouhodobý úspěch. U tebe přišel podnět zvnějšku a začal měnit to uvnitř tebe. Ty máš šanci na trvalou abstinenci, když se vybavíš schopnostmi zvládat to riziko, které může kdykoli přijít.

A poslední věc - ty nejsi zodpovědná za to, zda bude abstinovat. Jsi zodpovědná za to, jaké bude tvé dítě žít život a jaký život budeš žít ty.To, že od něj odejdeš ještě neznamená, že on to zvládneš a nemůžeš si to brát za vinu. Jasně, může to pomoct, protože teď ho v té závislosti podporuješ. Ale nemusí to prostě stačit. Ale to tobě může být jedno. Ty jsi teď matka, ty se prostě nemůžeš ohlížet na dospělého chlapa. Pokud bude chtít, je to jiné, můžeš mu být podporou, ale nejdřív mu musíš vystavit tu stopku. „S feťákem žít nechci. Jsem někde jinde a tohle doma/ve svém životě už nestrpím. Odcházím/stěhuješ se, do toho a toho data si sbal věci, nebo si zařiď, že to tu budeš platit sám. Pokud s námi chceš být, začneš na tom pracovat, jiná možnost není. Příští týden jsem objednaná do poradny do Sananimu. Jestli chceš, abych s tebou zůstala, půjdeš se mnou a začneme na tom dělat. Vyber si sám, já už jsem si vybrala.“
A potom uvidíš, zda půjde nebo ne. Pokud nedokáže udělat ani tento první krok, jít se o tom někam bavit, nemáš šanci. To, že s tebou půjde bude fajn, ale ještě to neznamená, že to zvládne a že do léčby nastoupí, nebo že se mu začne ta vnější motivace měnit na vnitřní. Zachraň sebe a své dítě. Máš rodinu, máš kam jít, není potřeba dál setrvávat v permanentním riziku. Rozsekni to, dej pryč svá očekávání a smiř se s tím, že budeš s dítětem sama. Můžeš pak být jen překvapená, ale ne zklamaná. Držím palce! 

Ahoj, jestli chceš tak mi napis, mám podobnou zkušenost bohužel.