Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Proč s těma chlapama jste?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
31.8.11 07:24
Páni to už fakt aby se člověk bál cokoliv napsat. Mě příspěvek zakladatelky přijde naprosto normální a myslím, že si tu otázku sem tam položí každá z nás, po přečtení nějaké diskuze tady.
Tím spíš, když tady ta nějaká dotyčný může reálně otázku odpovědět a ne, že se tu bude jen spekulovat, proč to tak může nebo nemůže být…
Z vlastní zkušenosti vím, že od „tyrana“ se špatně odchází, obzvlášť když vyhrožuje. Člověk i někdy díky tomu chlapovi ztratí kamarády (partner je nesnáší a dotyčná se pro jeho klid přestane s kamarády stýkat) a odejděte bez jakékoliv podpory…prostě není to až tak jednoduché 
Na druhou stranu, když tam ta podpora okolí a rodiny je, nechápu na co čekat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.8.11 08:02
Jsem někde četla, že týrané ženy jsou vlastně po čase už psychicky nemocné, takže odejít pro ně není tak jednoduché.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.8.11 08:12
Já myslím, že odpověď je jednoduchá, PROTOŽE každá jsme jiná a každá jsme v něčem jiném vyrůstala. Moc se mi líbí to s tou žábou 
v tom je hodně pravdy. Za sebe můžu říct, že dokud jsem byla sama, tak jsem odcházela při každém „ohřátí vody“, ale po narození dítěte už jsem tak radikální a rychlá nebyla, a jsem ráda. Partnera vycepovaného nemám a ani se o to nepokouším. Je dospělý a myslím si, že na cepováni není žádný dospělý člověk zvědavý. Jsou hranice za které bych jeho chování nikdy nepustila, ale přiznám se že, jsme také měli chvíle ( když jsem byla na mateřské ) kdy to u nás nebylo ideální. Dříve jsem byla taky velmi radikální a považovala jsem se za děsně silnou osobnost, ale dnes už bych řekla , že si s ohledem na děti vážím víc těch, kdo dveřmi neprásknou a snaží se to nějak " vybojovat". Sama za sebe můžu řict, že utéct je mnohdy jednoduši. Nemluvím samozřejmě o extremech typu domácí násilí a alkoholismus,tam člověk musí vzít nohy na ramena.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.8.11 08:12
Nevhodnost otázky není v samotné otázce, ale spíš ve formulaci. To téma je hrozně široké a tady je to podáno všechno v jednom pytli ve stylu pojďme se podivovat nad neschopností a slabošství těch, co mají podle nás špatné partnery. Třeba to tak myšleno nebylo, ale mě to tak vyznívá.
Ten důvod může být jakýkoliv - věk, povaha, inteligence, rodinné zázemí, strach, kultura, náboženství, pohodlí a i zmiňované srabáctví a nulová sebeúcta a třeba to i někomu vyhovuje
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.8.11 08:14
monulda píše:Anonymní píše:Tvoji úvahu už fakt nechápu, píšeš, že sama se sebou by jsi nebyla, že toho svýho cepuješ, tak se jako ptáš, proč si od tebe nechá ničit život? To mi opravdu hlava nebereBohunkaP píše:
Kdybys pod svým nickem napsala cokoli ve smyslu „jsem naštvaná, smutná, zklamaná, někdo mi ublížil a nevím, co si o tom myslet“… našla bys tady spoustu spřízněných duší.Takovéhle zatrpklé ANONYMNÍ výlevy nesvědčí o ničem jiném než o „nulové sebeúctě, srabáctví a podobných nelichotivých vlastnostech“… na Tvé straně.já se ale do nikoho nestrefuji tak prosím o stejnou úctu..
to jak jsem svůj příspěvek sformulovala neřeš.. je můj a já to takto cítím… nehledám spřízněné duše, hledám asi rozhřešení… proč si někdo dobrovolně nechá ničit život…jen se ptám na něco čemu nerozumím a co mi příjde zbytečné…
přesně tak… ale prostě i všeobecně
- Citovat
- Upravit
Anonymní
31.8.11 08:25
Proč s ním jsem? Toť otázka. Nedávno jsem tady zakládala diskuzi, že mě manžel podvádí (proto anonym). Spousta lidí mi radila, že od něj mám odejít, nebo ho vykopnout, je to hajzl,..... Ano, asi měli částečně pravdu. ALE… Já ho miluju. Kromě jeho záletů nemáme prakticky žádné problémy. Kdybych mu na zálety nepřišla, asi budeme téměř ideální pár. Dobře si rozumíme, umíme spolu mluvit, problémy řešit, vychováváme spolu děti, pomáháme si, neumíme bez sebe být. Neříkám, že je všechno úplně ideální, ale když vidím páry okolo sebe - hádky, neúcta, nadávky,....... Vlastně bych asi měla být ráda, že u nás je to „jen“ nevěra. A navíc vím, že tam byla částečně chyba i na mé straně, což si člověk musí umět přiznat.
Asi bych k tomu měla jiný přístup, kdyby mě bil, týral, psychicky ničil,… Ale to on nedělá.
Takže neopustím manžel jen kvůli nevěře. I když bych možná mohla být jinde šťastnější, tak se na druhou stranu může stát, že potkám někoho jiného, který bude na první pohled ideální, ale vyklube se z něj tyran, alkoholik, závislák,…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
31.8.11 08:27
sem ráda, že se diskuze obrátila k tomu oč mi šlo a přestalo se řešit proč jsem ji vůbec zakládala… zlý úmysl v tom nebyl ať už jsem dotaz formulovala jakkoli špatně…
příspěvek s žábou mi příjdeaž bolestně pravdivý… dalo by se dodat když ptáčka lapají pěkně mu zpívají…
Holky já chlapa cepuju a není se mnou lehké pořízení, jsem dominantní a i když svému láskyplně říkám podmíněným způsobem jak by to rád udělal, pokud se to liší od mého náhledu tak si to stejně udělám po svém…
je to hnusné ale je to tak…
nebyla jsem taková vždy, zažila jsem jeden velmi zlý vztah, nebyli v něm děti, bylo to sic jen o mě, o to jednodušší odejít ale též sem šla a nevěděla kam… bylo v tom psychické, fyzické týrání, byli v tom pobyty v nemocnici… rodiče se na mě vykašlali už dávno, od nich pomoc nepřicházela v úvahu a já tehdy ještě studující neměla moc na výběr ale tak špekulovala jsem až sem vyšpekulovala.. šla jsem na ubytovnu pro dělníky, byla levná, utáhla jsem ji z tehdy příspěvku od státu pro takovéhle případy a dochodila si školu…
tohle z člověka harpii udělá… ač svého miluju nadevšecko na světě už si ho nikdy nedokážu pustit k tělu tak aby za mě něco rozhodl aby vůbec měl šanci vystrčit růžky…
všem bych přála tutéž sílu, zapálenost až šílenství prostě skočit když je potřeba… nenechat si ubližovat… žít páč život máme jen jeden…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
31.8.11 08:34
Anonymní píše:
Proč s ním jsem? Toť otázka. Nedávno jsem tady zakládala diskuzi, že mě manžel podvádí (proto anonym). Spousta lidí mi radila, že od něj mám odejít, nebo ho vykopnout, je to hajzl,..... Ano, asi měli částečně pravdu. ALE… Já ho miluju. Kromě jeho záletů nemáme prakticky žádné problémy. Kdybych mu na zálety nepřišla, asi budeme téměř ideální pár. Dobře si rozumíme, umíme spolu mluvit, problémy řešit, vychováváme spolu děti, pomáháme si, neumíme bez sebe být. Neříkám, že je všechno úplně ideální, ale když vidím páry okolo sebe - hádky, neúcta, nadávky,....... Vlastně bych asi měla být ráda, že u nás je to „jen“ nevěra. A navíc vím, že tam byla částečně chyba i na mé straně, což si člověk musí umět přiznat.
Asi bych k tomu měla jiný přístup, kdyby mě bil, týral, psychicky ničil,… Ale to on nedělá.
Takže neopustím manžel jen kvůli nevěře. I když bych možná mohla být jinde šťastnější, tak se na druhou stranu může stát, že potkám někoho jiného, který bude na první pohled ideální, ale vyklube se z něj tyran, alkoholik, závislák,…
v tomhle máš velikou pravdu, třeba se dá nevěra považovat za schůdnější než násilnost ale zauvažuj nad tím nyní z mého pohledu, není možné, že spolu tak vycházíte, že jinak je tak supr partner právě z pocitu viny z oněch nevěr?… No a za předpokladu, že by nevěrný nebyl tak nebude ani tak supr, páč vina odejde… a nebo spíš nevěrný bude stále,protože to v něm je a ty jsi ochotna to zkousávat, mít to za veřejné tajemství ve vašem vztahu… a co si z toho odnesou ty děti?…
máte syna? Jemu to posléze příjde normální toto dělat…
máte dceru, té příjde zase normální, že to má snášet…
nechci přilívat olej do ohně… jen je třeba už vážně na čase říct dost, i když ho tolik miluješ.....dokonalý vztah kdyby nebyla nevěra… jenže ona je a bůhví jak by ste spolu byli či nebyli kdyby nebyla ani nevěra…
- Citovat
- Upravit
31.8.11 08:48
Anonymní píše:Anonymní píše:
Proč s ním jsem? Toť otázka. Nedávno jsem tady zakládala diskuzi, že mě manžel podvádí (proto anonym). Spousta lidí mi radila, že od něj mám odejít, nebo ho vykopnout, je to hajzl,..... Ano, asi měli částečně pravdu. ALE… Já ho miluju. Kromě jeho záletů nemáme prakticky žádné problémy. Kdybych mu na zálety nepřišla, asi budeme téměř ideální pár. Dobře si rozumíme, umíme spolu mluvit, problémy řešit, vychováváme spolu děti, pomáháme si, neumíme bez sebe být. Neříkám, že je všechno úplně ideální, ale když vidím páry okolo sebe - hádky, neúcta, nadávky,....... Vlastně bych asi měla být ráda, že u nás je to „jen“ nevěra. A navíc vím, že tam byla částečně chyba i na mé straně, což si člověk musí umět přiznat.
Asi bych k tomu měla jiný přístup, kdyby mě bil, týral, psychicky ničil,… Ale to on nedělá.
Takže neopustím manžel jen kvůli nevěře. I když bych možná mohla být jinde šťastnější, tak se na druhou stranu může stát, že potkám někoho jiného, který bude na první pohled ideální, ale vyklube se z něj tyran, alkoholik, závislák,…v tomhle máš velikou pravdu, třeba se dá nevěra považovat za schůdnější než násilnost ale zauvažuj nad tím nyní z mého pohledu, není možné, že spolu tak vycházíte, že jinak je tak supr partner právě z pocitu viny z oněch nevěr?… No a za předpokladu, že by nevěrný nebyl tak nebude ani tak supr, páč vina odejde… a nebo spíš nevěrný bude stále,protože to v něm je a ty jsi ochotna to zkousávat, mít to za veřejné tajemství ve vašem vztahu… a co si z toho odnesou ty děti?…
nechci přilívat olej do ohně… jen je třeba už vážně na čase říct dost, i když ho tolik miluješ.....dokonalý vztah kdyby nebyla nevěra… jenže ona je a bůhví jak by ste spolu byli či nebyli kdyby nebyla ani nevěra…
máte syna? Jemu to posléze příjde normální toto dělat…
máte dceru, té příjde zase normální, že to má snášet…
Já nechci mluvit za zakladatelku, ale co je to ten dokonalý vztah? Pro někoho je dokonalý vztah i to, že dokáže přestát i to špatné - jako je třeba nevěra a neuteče při první větší překážce nebo chybě partnera, jestli je snaha obou stran vztah udržet a napravit, tak by se neměli rozhodovat podle toho, že „tohle se normálně nedělá“, bez chyb není nikdo..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.8.11 09:00
Mmonnika píše:Anonymní píše:Já nechci mluvit za zakladatelku, ale co je to ten dokonalý vztah? Pro někoho je dokonalý vztah i to, že dokáže přestát i to špatné - jako je třeba nevěra a neuteče při první větší překážce nebo chybě partnera, jestli je snaha obou stran vztah udržet a napravit, tak by se neměli rozhodovat podle toho, že „tohle se normálně nedělá“, bez chyb není nikdo..Anonymní píše:
Proč s ním jsem? Toť otázka. Nedávno jsem tady zakládala diskuzi, že mě manžel podvádí (proto anonym). Spousta lidí mi radila, že od něj mám odejít, nebo ho vykopnout, je to hajzl,..... Ano, asi měli částečně pravdu. ALE… Já ho miluju. Kromě jeho záletů nemáme prakticky žádné problémy. Kdybych mu na zálety nepřišla, asi budeme téměř ideální pár. Dobře si rozumíme, umíme spolu mluvit, problémy řešit, vychováváme spolu děti, pomáháme si, neumíme bez sebe být. Neříkám, že je všechno úplně ideální, ale když vidím páry okolo sebe - hádky, neúcta, nadávky,....... Vlastně bych asi měla být ráda, že u nás je to „jen“ nevěra. A navíc vím, že tam byla částečně chyba i na mé straně, což si člověk musí umět přiznat.
Asi bych k tomu měla jiný přístup, kdyby mě bil, týral, psychicky ničil,… Ale to on nedělá.
Takže neopustím manžel jen kvůli nevěře. I když bych možná mohla být jinde šťastnější, tak se na druhou stranu může stát, že potkám někoho jiného, který bude na první pohled ideální, ale vyklube se z něj tyran, alkoholik, závislák,…v tomhle máš velikou pravdu, třeba se dá nevěra považovat za schůdnější než násilnost ale zauvažuj nad tím nyní z mého pohledu, není možné, že spolu tak vycházíte, že jinak je tak supr partner právě z pocitu viny z oněch nevěr?… No a za předpokladu, že by nevěrný nebyl tak nebude ani tak supr, páč vina odejde… a nebo spíš nevěrný bude stále,protože to v něm je a ty jsi ochotna to zkousávat, mít to za veřejné tajemství ve vašem vztahu… a co si z toho odnesou ty děti?…
nechci přilívat olej do ohně… jen je třeba už vážně na čase říct dost, i když ho tolik miluješ.....dokonalý vztah kdyby nebyla nevěra… jenže ona je a bůhví jak by ste spolu byli či nebyli kdyby nebyla ani nevěra…
máte syna? Jemu to posléze příjde normální toto dělat…
máte dceru, té příjde zase normální, že to má snášet…
I na takové věci myslím, manžel ví, že má poslední šanci. Pokud zjistím další nevěru, je konec.
Dobrý vztah nemáme z jeho pocitu viny. V podstatě je na tom tak, že si myslí, že jsme si to vyříkali a je to OK. Nemá takovou povahu, aby se přetvařoval a hrál si na super rodinku, pokud by to tak nebylo. Ani se neumí chovat dobře jen tak „na oko“. Podvedl mě z blbosti a nedostatku sexu. Jinak jsem si jistá, že mě miluje, váží si mě, a rodina je pro něj vším… Těžko se to popisuje, když v tom vztahu nežijete.
Dceru se snažím vychovávat tak, aby byla sebevědomá a uměla si vážit sama sebe. Už teď je na ní znát, že si rozhodně nenechá s..t na hlavu. A syna se snažím vychovávat tak, aby si uměl vážit ženy jako takové, ale na druhou stranu tak, aby z něj nějaká vypočítavá mrcha nedělala vola. Děti netuší, že máme s manželem nějaký problém. Před nimi se chováme naprosto normálně a se vzájemnou úctou. Rozhodně nechci, aby věděli, že u nás bylo něco špatně. Toto je problém můj a manželův a nechceme tím zatěžovat dětské dušičky.
Mám sestru o patnáct let starší, je už po třetí vdaná, s každým mužem jedno dítě. Bohužel měla tu smůlu, že ji každý podvedl. Jenže ona byla tak „silná“, že každého hned vykopla i přesto, že ji ti muži téměř na rukou nosili a fakt ji milovali. Dneska má chlapa, který na ní kašle, na děti taky, ona je nešťastná, že kdysi nebyla schopna odpustit jednu nevěru a dodnes miluje toho svého prvního muže… Její děti nemají téměř žádnou výchovu, mužský vzor, nejstarší dcera (18 let) bere muže jen jako odpad, kterému se nedá věřit. Jen si s nima užije a jde dál. Vdát se nikdy nechce, prostě si jen užívat..... Každý má na nevěru svůj názor, ale já si stojím za tím, že mé rozhodnutí zůstat, bylo správné. Dost možná si jednou pořádně natluču ústa, ale nemůžu žít život s tím, že se možná jednou rozejdeme… To by to manželství stálo za houby…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
31.8.11 11:33
zakladatelka
jak můžeš vůbec říct,myslet si, stát si za tím, věřit tomu, že k tobě má tvůj muž úctu když ho strkal do jiné? Odpust já nejsem člověk co by nevěru uplně odsuzoval, vím, že má mnohdy svá opodstatnění a pochopím a odpustím jedno uklouznutí… že se mi chlap opije, zrovna bude nějaká fešanda po ruce no tak ať ale nějaké dlouhodobé milostné románky, i kdyby dvkrát s jednou ženou to už není uklouznutí (dalo by se v trestním zákoníku přirovnat k zabití z nedbalosti) pokud je to opakované, opakované s jednou, opakované s více, po čase, nebo v kuse pak je to propočítaná, plánovaná chladnokrevná vražda…
btw: k tomu, že děti neví, že máte problém…to si taky možná jen myslíš… moji rodiče si zahýbali jak zákon káže, jinak bylo taky vše „v pohodě“ mě byli 4 bráchovi necelých 6 let a věděli jsme to moc dobře… víš co z toho je… muj bratr střídá ženský jak ponožky a já si nechávala dávat na hubu… zveličené chování mých rodičů, kteří si též mysleli, že nás se to přece nedotýká…
- Citovat
- Upravit
31.8.11 13:23
Zakladatelko myslím, že vidíš svět trochu černobíle. Nevěru ve vztahu naštěstí neřeším, lépe řečeno o ní nevím. Ale můj světonázor je takový, že se to stát může a automaticky hledat dětem nového tatínka, nemusí vždy být to nejlepší řešení. Závisí to na tolika věcech, že obecné jediné správné řešení prostě neexistuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.8.11 13:37
ivous píše:
Zakladatelko myslím, že vidíš svět trochu černobíle. Nevěru ve vztahu naštěstí neřeším, lépe řečeno o ní nevím. Ale můj světonázor je takový, že se to stát může a automaticky hledat dětem nového tatínka, nemusí vždy být to nejlepší řešení. Závisí to na tolika věcech, že obecné jediné správné řešení prostě neexistuje.
Jestli reaguješ na ten poslední příspěvek, tak to nepsala zakladatelka, ale někdo jí, když je těch anonymů víc, člověk se v tom ztrácí
Teda aspon doufám, že jsem to rozuzlila správně 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.8.11 14:59
Diskuze mi nepřijde divná..Takové úvahy mám často, zde na foru..
Ale upřímně si vždy přiznám, že kdo z nás by měl naspořeno na nový život?? Já tedy ne..Koho z nás by uvítali rodiče s otevřenou náručí s dvěma dětmi?? Mě tedy ne a to máme krásný vztah..
A našetřit si na nový život - to jsou měsíce a měsíce odříkání..není to jen tak..
Neříkám že to nejde, ale na druhou stranu si neklepu na čelo, že žena ještě s individuem zůstává..holt někdy to nejde tak rychle..zda li vůbec.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.8.11 16:48
Anonymní píše: …nebyla jsem taková vždy, zažila jsem jeden velmi zlý vztah, nebyli v něm děti, bylo to sic jen o mě, o to jednodušší odejít ale též sem šla a nevěděla kam… bylo v tom psychické, fyzické týrání, byli v tom tohle z člověka harpii udělá… ač svého miluju nadevšecko na světě už si ho nikdy nedokážu pustit k tělu tak aby za mě něco rozhodl aby vůbec měl šanci vystrčit růžky…
všem bych přála tutéž sílu, zapálenost až šílenství prostě skočit když je potřeba… nenechat si ubližovat… žít páč život máme jen jeden…
Tohle dobře chápu, v posledních týdnech to na sobě také pozoruju. Nedokážu si nikoho pustit úplně k tělu, jak psala anonymní (harpie), zní to ošklivě, ale jsem stejná. Taky jsem si prošla dost peklem a mám paranoiu, aby se to nestalo znova. Hlídám si svoje, zapálenost až k šílenství. Je to hrozné, smutné, náročné (mám 2 děti), osamělé, ale momentálně nevím, jak z toho ven. Možná, až budu několik let s někým, komu budu moci důvěřovat, tak to trochu pomine, zatím ne. Nelíbí se mi, že taková jsem, dříve to tak nebylo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
