Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
No to je fakt ubohý, to máš pravdu. Mít doma zle kuli tom, že syn má svého otce. Řeknu ti, že se nezmění. Znám to, sice jinak. Tchýně má totiž přítele a tomu strašně vadí, že za ní jezdíme. Že nám vaří oběd atd..To vše jednou za měsíc. Je to už léta a vůbec se to nemění a hrozně se kuli tomu hádaj. Ale tchýně nás nedá, aby se kuli blboj nestýkala se synem a vnukem. Když tam přijedem tak projde okolo nás s nafouklou hubou a nepozdraví. I když to opakuju několikrát. Je to tak strašně trapný. Držím ti palce.
Zakladatelko je mi líto v jaké jsi situaci a akorát řeknu to, co ostatní. Tvůj přítel se chová divně a tolerovat bys to neměla. Já mám s exmanželem taky výborné vztahy, to samé on s dcerou a neumím si ani představit kdyby měl můj současný přítel takto žárlit. No ale po čem jsem teda zůstala totálně v šoku je jak si napsala že mu říká tati a že to vůbec dovolíš. To se na mě nezlob, ale taťku má pžece jinde tak proč by si měl hrát na taťku tvůj přítel? Jako kdyby moje dcera mému současnému manželovi říkala tati tak by mi to ex nikdy neodpustil a vůbec, je to fakt uhozené, nezlob se na mě. Dcerka mu říká strejdo ![]()
Ještě k tomu, že Tě trápí, že syn přijde o dalšího chlapa, kterýho má moc rád. To znám. Já se s přítelem pořád scházím a rozcházím, pořád se v tom nějak plácáme a teď už je to asi konečná, protože už mi to přijde taky jako psychické týrání. Ale můj syn ho taky miluje (není to jeho otec) a já nechci, aby o něj přišel. Ale přítel se k němu teda chová parádně a říká mi, že je fajn, že s tátou vychází a že ať je jakýkoliv, tak je dobře, že ho má. Taky nechci, aby o něj syn přišel, i když přítel teda i teď, co jsme zase rozejití, pro syna jezdí a bere ho na výlety a tak. U nás funguje právě přítel víc než tatínek. K tatínkovi sice syn jezdí jednou za 14 dní, ale náš rozchod (byly mu tehdy 2 roky) naštěstí nijak neprožíval, protože tatínek o něj neměl moc zájem. Tohle je právě hrozný, že ty děti si zvyknou a mají je rádi a kvůli debilitě dospělých pak trpí
Ale zase si myslím, že než nefungující vztah a stresovaná máma, je lepší spokojená a klidná máma, i když bez přítele ![]()
Bajčo, díky za názor. Ale myslím, že bys neměla urážet to, že syn chce říkat současnému příteli taťko. To si myslím, že je čistě věc mého syna, jak on se rozhodl. Já mu nic takového zakazovat nebudu. Mě zase přijde hnusný říkat strejdo…
@Anonymní píše:
Bajčo, díky za názor. Ale myslím, že bys neměla urážet to, že syn chce říkat současnému příteli taťko. To si myslím, že je čistě věc mého syna, jak on se rozhodl. Já mu nic takového zakazovat nebudu. Mě zase přijde hnusný říkat strejdo…
Nezlob se na mě, ale Tobě taky nikdo neříká „lamo“. Nejsi lama. A on není jeho otec, otce má a oslovení táta, taťka, tatínek, taťulda by mělo být vyhrazeno zásadně fungujícímu otci. Jinak to dítě deformuješ. Poraď se s psychologem.
Já to přece neurážím, ale fakt mi to nepříjde normální. jak může říkat dvěma mužům tati? A jeho pravý táta o tom ví? Protože já jsem si stopro jistá že kdyby moje dcera říkala mému muži tati a pravý taťka by o tom věděl tak by to nesl strašně ale fakt stašně špatně. Jediný kdo má na to oslovení právo je on. Takto to zas vidím já
Jednou se mi dokonce stalo že jedna známá mi řekla ať dceru přejmenuji po mém manželovi
jsem se s ní tehdá skoro pohádala či je normální a komukoliv jsem o tom řekla tak si klepal na čelo že to fakt nemá v hlavě v pořádku.
Nedokážu říct, jestli je Tvůj přítel ten typ jako moje babička a potřebuje se čas od času poštěkat nebo je to vypočítavý hajzl a tímhle chování se Tě snaží k něčemu dotlačit. Obojí je hnusný a momentálně je to i jedno. Citové vydírání nesnáším.
Mě v krizových situacích pomáhá představit si tu nejhorší možnou variantu a na tu se připravit. Hlavně se musíš uklidnit.
Nevím, proč bych měla zakazovat dítěti oslovování tati, když to tak cítí. Kdo je s ním, když malý má horečky, když má úraz, kdo je s ním, když se s ním učí písemnka… skutečný taťka nikdy, protože ten si ho bere od pátka do neděle, když je zdráv. Pokud to tak cítí, tak to tak cítí. Já mu to zakazovat nebudu. Svoje dítě nedeformuji. Já mu to nenakázala.
Jinak díky, že se tahle debata zvrtla úplně jinam, než jsem chtěla.
Taky mě zarazilo oslovování „tati“, ale zakladatelka přece psala, že syn s tím začal sám. Ovšem nevím, jestli opravdu sám od sebe, nebo až po tom, co s tím přišel její přítel. Každopádně asi by se žádné matce nelíbilo, kdyby její dítě říkalo „mami“ nové partnerce svého otce, což mi přijde uplně to samé. Upřednostňuju oslovování jménem, ale pokud to dítě samo od sebe chce říkat „tati“…
I když chápala bych to asi v tom případě, pokud má otce naprosto nefungujícího.
Promiň zakladatelko, ale sama si přečti co jsi psala. že tvůj přítel CHCE aby mu říkal tati, takže mi to přijde že jste ho spíš k tomu navedli.No ale já zas jsem taková že ikdyž by moje dcera chtěla, jakože nechce říkat mému muži tati tak bych ji vysvětlila že on její táta není. Jiný je přípak kdy dítě svého otce ani nezná, tam bych to i tolerovala jinak ne.Ale znuvu se zeptám jeho táta to ví že má vlastně dvojníka?
Hlavně se připrav na to, že on se bude chtít vrátit. Ty sama si ujasni, co chceš a co nechceš, protože si nemyslím, že tohle by jen tak skončilo. Ale je to vážně šílená situace a je mi líto, že tohle musíš řešit, navíc s mimčem v břiše ![]()
@Bajča píše:
No ale já zas jsem taková že ikdyž by moje dcera chtěla, jakože nechce říkat mému muži tati tak bych ji vysvětlila že on její táta není. Jiný je přípak kdy dítě svého otce ani nezná, tam bych to i tolerovala jinak ne.
Naprostý souhlas. A zakladatelko, nečerti se, nikdo se tu na Tebe nijak nehněvá, jen si uvědom, že teď možná přijdeš o dobré vztahy s přítelem, a oslovováním „tati“ nepatřičnou osobu bys mohla velmi zhoršit i vztahy se skutečným otcem dítěte. Takže spíš se nad tím zamysli, než abys nám za to tady vyčiňovala. Patří to k diskusi. Dost to třeba vypovídá o tom, že můžeš (ale nemusíš) mít problém s empatií vůči partnerovi - pak chování přítele může být jen excitovaná reakce na nějakou necitlivost od Tebe, může to být styl jeho obrany. Nevím to, samozřejmě, ale zamysli se.
Ano, přítel to chce, je potěšený, když mu tak říká, ale začal s tím malý sám!!! Tenkrát jsme spolu byli velice krátce a on začal vykládat u lékařky, že má doma ještě jednoho taťku. V té době byl pro něj jediný taťka ten pravý. Nikdo mu to nenakázal, i když přítel byl rád, že mu tak říká.
Jeho pravý otec to samozřejmě ví, že ho tak oslovuje. I rodiče bývalého přítele to ví, že malý mu tak říká. Párkrát jsme tam totiž byli na návštěvě. Stále mě mají jako snachu rádi a přítel pozvání na kávu (když jsme tam jednou malého vezli) přijal v pořádku. Nikdy mi proti tomu nic neřekl. Příteli řekl, že mu moc závidí ty společné chvíle a čas, který může trávit s malým a že ho má malý moc rád.
Přítelkyni od bývalého manžela by mami říkat asi ani nemohl.. vždyť se spolu vidí cca 1× do měsíce.. nemá s ní žádné společné zážitky, nevaří mu, nestará se… tohle je přece něco jiného.
Nezlobte se, ale „tátu“ tady opravdu neřeším.
Když to poprvé řekl malý u lékařky, tak jsem byla v šoku, ale na druhou stranu jsem si řekla, že když to tak cítí, že to tak nechám být.