Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ano, chápu, kolektiv je důležitý, ale není možné se doslova utápět v sebelítosti, nevystrčit čumák z pokoje, nekomunikovat-případně zbytek rodiny seřvávat za jedno divně vyřčené „ahoj“ jedné ze spolužaček. S klukem ještě nechodí, je to jen takové pokukování ( z její strany zřejmě první platonická láska ), jakési virtuání laškování z jeho strany. Prostě utápí se ve všem příliš. Jsem vstřícná, řekla bych až příliš, ale ukrutně bojuju. Každou noc, kdy obě hrajeme divadlo o spánku ( ona dělá, že spí-já dělám, že to nepoznám) jí chodím dávat dobrou noc-pohladit, něco laskavého zašeptat. Ví, že tu pro ni jsem. A to komandování na mastné vlasy apod. znám taky
Propána, když je mastné čelo, tak si udělám culík, ať pak nemám umaštěné pramínky u obličeje, né???!!! No né, matko neotravuj. Zlaté období, kdy jsem si ji mohla načesat, zaplétat copánky, teď musím trpět pohledem na rozmazanou řasenku, špatně odlíčené oči, póry, na které si nenechá šáhnout, crop topy a potrhané džíny, z kterých se mi při placení chce brečet, ale samozřejmě nechci, aby vybočovala, takže pořídit prostě „musím“… atd. atd. atd. Mám ještě dva kluky, tam věřím v méně dráždivý průběh telecí doby, zatím to jsou radovani
@Lucy75 píše:první lásky a vztahy s kámoškama jsou strašně vážné a těžké téma
stojí jim na tom život, člověk si musí vzpomenout na sebe, já měla vážnou známost od 14-16 na gymplu (jemu 17-19) a pamatuju si, že v těch 14-18 mi fakt stál na vztahu s klukem celý můj život… stejně tak bylo strašně důležité mít kámošky.. měly jsme ve třídě na zš i na gymplu spíš skupinky, ale nikdy jsem nebyla sama nebo bez kamarádek, je strašně těžké pro jednu z mých dcer se smířit s tím, že její (zcela opačné) dvojče je v kolektivu na top místě, kdežto tahle je na úplném pozadí… hádají se kvůli tomu, ta „slabší“ třeba i brečí, no masakr… člověk musí zachovat Klid, klidnou hlavu, vyslechnout, objemout, poradit v dobrém, poradit třeba i nějaké hlášky a obranu, když přijde v kolektivu na nějaké horší dialogy atd…
takže tyhle problémy dospívajících opravdu Zásadně Nezlehčuji, je to úplně stejné, jako když my řešíme interpersonální problémy v práci nebo své vztahové věci.. však kolikrát tu i dlouho dospělé ženy zakládají témata o kamarádství, kamarádkách apod…
je strašně důležité to nezlehčovat, tím se pak puboši cítí ještě daleko hůř a mnohem víc nepochopení a příště už se taky svěřit nemusí…
Přesně. Tohle jsou ty pravé výzvy dospívání. Tak bychom se moc neměly vysilovat prádlem, drobky a běžnými náladičkami.
Já si moc přeju jediné - aby děti nesklouzly do nějakého extrému - apatie, alkohol, hubnutí, pařmenství, toxické nebo žádné vztahy…
Pak už mi je jedno, jestli si budou vydělávat ve výzkumu, nebo za kasou a jestli budou mít doma vždycky umyté nádobí.
@Sedmnactnulajedna
má pravdu, předsedo!
jj, je to tak..
to jsou ty důležité věci, aby byli v životě vyrovnaní, získali správné hodnoty, dokázali se ozvat, zastat slabšího, uměli fungovat ve vztazích, naučili se přemýšlet, tvořit si vlastní názory… ale zároveň i akceptovat pravidla…
samotnou mne štve, že mne osobně ten binec prostě tak strašně moc vytáčí, fakt mi to dělá hrozně zle, prostě poházené prádlo, věci, nádobí, úplně cítím, jak se mi začne vařit krev
při mé temperamentní povaze je pro mne fakt těžké zachovat aspoň trochu klid ![]()
@Sedmnactnulajedna Ano, to je oč tu kráčí. Mým snem je, aby děti měly radost ze života. A je mi úplně fuk, co je bude těšit ( v rámci zdravé morálky samozřejmě
) a rodinné cítění.
@Pudloslava píše:
Máte nějaké fígle, jak nebýt jen trapný rodič, co jen zakazuje a přikazuje?
Třeba se zajímat o jejich záliby - když já ten minecraft fakt nechápu.Jak zvládáte třeba ignorovat ty nedůležité věci, jako třeba tělesná hygiena a úklid, aby se alespoň trochu připravili do školy?
Jaké máte nátlakové prostředky? my jen internet a peníze
Nátlaky nebyly v 15 žádné už, peníze jim byly putna a mobil jsem nebrala, to tak ve 12 a 13 let, v 15-ti mi to přišlo hodně mimo. Co nám zabralo, je to když něco neudělali, nebo se blbě chovaly, nastavili jsme jim zrcadlo. Když chtěli ony něco po mně, taky se mi nechtělo atd. Přišly na to rychle, že by ony byly spíš bite než já. Vařit sami prát sami, atd.
@Pudloslava píše:Nátlaky nebyly v 15 žádné už, peníze jim byly putna a mobil jsem nebrala ,to tak ve 12 a 13 let,v 15-ti mi to přišlo hodně mimo. Co nám zabralo,je to když něco neudělali,nebo se blbě chovaly,nastavili jsme jim zrcadlo. Když chtěli ony něco po mně,taky se mi nechtělo atd. Přišly na to rychle,že by ony byly spíš bite než já. Vařit sami prát sami, atd.
Máte nějaké fígle, jak nebýt jen trapný rodič, co jen zakazuje a přikazuje?
Třeba se zajímat o jejich záliby - když já ten minecraft fakt nechápu.Jak zvládáte třeba ignorovat ty nedůležité věci, jako třeba tělesná hygiena a úklid, aby se alespoň trochu připravili do školy?
Jaké máte nátlakové prostředky? my jen internet a peníze
@warita píše:
A co takoveho teda ti pubosi delaji? Ja sama nemam zkusenosti, protoze jsem jako pubos byla bezproblemova. Hazeni ksichtu a drzosti nepovazuju za nic zasadniho. To jsem delala i pred pubertou, moje dcera s tim zacala uz na 4 letech, takze do jeji puberty budu uz zocelena.Z gymplu si pak pamatuju, ze holky chodivaly na diskoteku a domu se vracely kdy ony uznaly za vhodne, takze klidne i v 5 rano a pak se chlubily tim, ze matka skace jako papirovej cert, ale holce to je jedno, bo ona si bude chodit domu kdy ona uzna za vhodne. Pamatuju se, jak jsem z toho byla sokovana a znechucena to bych si ja nikdy nedovolila. No a pak se na tajnacku chlastalo a hulilo. Toho jsem se taky neucastnila. Na lyzacich se klukum kourilo pera a jine veci, radsi ani nechci vedet detaily. Premyslim, zda se tohle da nejak ovlivnit vychovou? Protoze jestli ne, nevim, jak to budu nest, az dcera bude v puberte, ja tohle nedelala a tezce to ponesu, az ona bude.
Kdyz to bude tvá dcera dělat zák se to naštěstí ani nedozvis. Já to ani nechci vědět xsichty a převrácení oči mi přijdou usmevne
@Hecate píše:
@Pudloslava My se občas společně díváme na filmy nebo seriály, převážně je to ona, kdo vybírá, co to bude. Nebo mi děcka pouští videa na youtube, která je zaujmou (někdy jsou to blbosti, někdy je to celkem zajímavé). Je to dobré na vytváření „společných témat“.@warita U nás to naštěstí není o alkoholu, sexu, podivných kamarádech… ZATÍM!!! Naštěstí ani o zanedbané hygieně atp. (to mi naopak přijde, že se o sebe starají oba nadstandardně, ať už pokud jde o výměnu oblečení nebo čisté zuby, používání deodorantu - o ten si syn dokonce řekl sám, stejně jako o gel na vlasy). Doufám, že se to někde nezvrtne, to by byla škoda. Podobně mě neirituje ani to, že se dcera ve 13 letech maluje. Zatím to je max. neslušivé nebo neumětelské, ale žádná travesti show v přímém přenosu.
Spíš šlo o věci, které jsem popsala výše… všelijaké drobnosti od bordelaření, ignorování drobných každodenních povinností, plýtvání, zavírání se v pokoji a nevylízání po odsekávání i na slušně položené otázky. Jednu dobu mi připadalo, že si vůbec ničeho nevážili, všechno brali samozřejmě a zábava bylo pro ně jen to, co stálo spoustu peněz… Musela jsem je postavit tvrdě nohama na zem, trochu se to už zlepšilo, ale stále jsou (hlavně dcera) docela „material girl“.
A až dojde i na sex atp.? No, budu se modlit, ať na to dojde až po zákonné lhůtě a bez následků :-S. Nemám sice ani zprostředkovanou zkušenost s orálním sexem na lyžáku(předpokládám na tom v sedmé třídě), ale nepředpokládám, že bych vůbec měla šanci se to dozvědět, takže asi pravidlo „co oči nevidí, srdce nebolí“?
Ja jsem vděčná za to že mě dcery se nevystavuji na instagramu v sexy pozicích, ani se namalovaly v 15 letech, nechodili moc sexy oblečené a to jsou moc hezké holky. Naštěstí jsem tohle nemusela řešit.
@Lucy75 píše:
@Sedmnactnulajednamá pravdu, předsedo!
jj, je to tak..
to jsou ty důležité věci, aby byli v životě vyrovnaní, získali správné hodnoty, dokázali se ozvat, zastat slabšího, uměli fungovat ve vztazích, naučili se přemýšlet, tvořit si vlastní názory… ale zároveň i akceptovat pravidla…samotnou mne štve, že mne osobně ten binec prostě tak strašně moc vytáčí, fakt mi to dělá hrozně zle, prostě poházené prádlo, věci, nádobí, úplně cítím, jak se mi začne vařit krevpři mé temperamentní povaze je pro mne fakt těžké zachovat aspoň trochu klid
Lucy je dobře že si to uvědomuje. Moc prudit není dobré, ale na určitých věcech jr třeba bazirovat
@Hecate sedma trida, to jsou 14 leti, ze? V tom rocniku jsme meli jenom jednu holku, co delala vsechno mozne i nemozne, napriklad zkousela svest ucitele telocviku, lol. Na lyzaku to bylo jeste v ramci moznosti nevinne, akorat zkouseli kourit tusim.
No s tim kourenim ptaku bylo v prvaku nebo druhaku na gymplu. Cili tech 15-16? S temi deckama musely hormony fest cloumat, mne by ani ve snu nenapadlo kourit ptaka spoluzakovi, s kterym nechodim a nejsem do nej zamilovana. Proste jen tak, protoze byla prilezitost a zajem.
A jo, bude lepsi, kdyz se to nedozvim. Tohle bych fakt vedet nechtela. Jak to bude s uklidem pokoje a zapojenim do domacnosti, az bude dcera v puberte nevim, ale tusim, ze to problem bude, ona je drza uz ted, ale doufam, ze kdyz ji vypestuju ted v detstvi pevne navyky, ze se pokoj udrzuje uklizeny, snad ji to vydrzi. Snad… a pokud ne, tak to bude holt uz jeji vec, od 16 nahoru ji nehodlam buzerovat, to delavala moje mama a silene me to sralo.
Těžké období, znám. Poradím: dýchat, méně to řešit a najít si nějaké radosti. V patnácti je dcera už téměř dospělá a hodně těžko už něco ovlivníš. Na čem bych trval je pomoc v domácnosti, povinnosti a brzo už i brigády. Pokud tohle bude flákat, tak upozornit, že se může začít starat o sebe sama. Servis doma není zadarmo.
@Cizinka1 píše:
Ja jsem vděčná za to že mě dcery se nevystavuji na instagramu v sexy pozicích, ani se namalovaly v 15 letech, nechodili moc sexy oblečené a to jsou moc hezké holky. Naštěstí jsem tohle nemusela řešit.
IG jsme řešili nedávno. Dcera (13) ho chtěla, kromě toho i Snapchat. První jsme nakonec dovolili (s tím, že chceme její účet „sledovat“), druhé ne (převážně z bezpečnostních důvodů). Zatím tam nic nepostovala. Má i účet na TikToku, dřív měla i nějaká videa, ale nedávno je všechna smazala (asi jí připadala už dětská) a teď tam nemá nic.
Beru to tak, že sociální sítě patří k době a zákazy tady nemají moc smysl. Konec konců, pokud se bude potřebovat „vystavovat“ (což je z 99% proto, aby někoho klofla), tak stejně tomu nezabráním a je to hlavně její vizitka. Život jí snad dá sám zpětnou vazbu, jestli taková virtuální prostituce
stojí za to.
A pokud jde o make-up a kosmetiku, řekla bych, že má mou podporu. Konec konců, ani jedna z nás není, jako Tvoje dcery, přirozeně „moc hezká holka“, takže je třeba na tom makat. A co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš (no, v mém případě spíš už „jako když utne“
) Jediné, co mi vadí, když mi znárodňuje můj arzenál
, to je taky jeden z nepříjemných projevů puberty
.
@warita Ano, ten první lyžák je v sedmé třídě, takže jsou to děti cca 12-14 let. Abych řekla pravdu, to by mi přišlo fakt už trochu ujetý, ale jak jsi to pak upravila, že se jednalo o lyžák v prváku na SŠ, kde už většina dětí není tzv. pod zákonem, tak tam už bohužel nebo taky bohudík nezbývá, než pokrčit rameny. Pochopitelně bych byla raději, kdyby moje děti měly k sexualitě jiný vztah (spíš takový, jaký popisuješ), ale mám obavu, že je to jedna z věcí, která už bude mimo sféru mého vlivu.
@Lucy75 píše:
Netušila jsem, jak moc to bude náročné![]()
obrovská náladovost, hormony, drzost, odsekávání, bordelismus nejvyššího kalibru, práskání dveřma
nejvíc mi na rovinu vadí ten bordel (všude nechané hadry, věci, staré jídlo v pokojíčku, nádobí, obaly, psací stoly pokryté vrstvou VŠEHO)..
někdy je líp a poslechnou, někdy musím zařvat, ale včera už jsem se dočkala odpovědi : Neřvi zas.
To s těmi vnoučaty jsem si aktuálně nacpala do hlavy, trochu to určitě pomůže…Někdy jsou i milé chvíle, hodně komunikace, smích, vstřícnost… ale jsou to spíš záblesky, těch horších je daleko víc…
Asi to příroda fakt vymyslela správně, abychom se od nich dokázaly jako matky odpoutat a pustit je do světa
U té první části - to jsi byla u nás, ne?
🙈
@elen-ka píše:
U té první části - to jsi byla u nás, ne?🙈
Nene byla u nás
@Pudloslava píše:
Máte nějaké fígle, jak nebýt jen trapný rodič, co jen zakazuje a přikazuje?
Třeba se zajímat o jejich záliby - když já ten minecraft fakt nechápu.Jak zvládáte třeba ignorovat ty nedůležité věci, jako třeba tělesná hygiena a úklid, aby se alespoň trochu připravili do školy?
Jaké máte nátlakové prostředky? my jen internet a peníze
U nás to naštěstí většinou jede spíš jako v Gilmorkách než že bych byla trapnej rodič. Jako mám slabší chvilky, kdy jsem úplně nemožná, ale není jich zas až tak moc. Jsme obě hodně extrovertní a ukecané, mluvíme, sdílíme zážitky z průběhu dne, orientuju se v kamarádkách, pamatuju si jména sourozenců těch kámošek, ona zas ovládá jména mých kolegů z práce a jejich rodin… Znám její zájmy, ráda si nechám pustit videa z tréninků. Rády couráme městem s kafem v ruce, rády se spolu koukáme na nějaký seriál. Přípravu do školy si řídí sama, ale ví, že jsme připraveni podat pomocnou ruku, když bude nějaký problém (tuhle dostala pětku z fyziky, tak jsme k tomu pak nakoukali společně nějaká vysvětlující videa, spočítali pár příkladů a opravu napsala na jedničku). Jinak to moc neřešíme - je na osmiletém gymplu, je tam strašně spokojená, chodí tam ráda a trojka je přece „dobrá“. V podstatě máme jediný větší trvalý zádrhel, a to je binec v jejím pokoji.
Díky @Lucy75 se cítím líp, protože popsala úplně stejný stav - misky se zbytky jídla zavřené ve skříni, obaly od sušenek pod polštářem, psací stůl zarovnaný úplně vším (včetně hory oblečení). Z pokoje vykráčí dokonale upravená princezna do tanečních a za ní zůstává spoušť. ![]()
Z nátlakových prostředků nejlíp funguje odepření nějaké výhody. Chceš na přespávačku ke kámošce? OK, ale neodejdeš z chlíva, napřed uklidíš. Případně, když má nějaký záchvat pubertální protivnosti, předvedeme jí, že umíme být protivní i my. Hlavně muž je v tom hodně dobrej. ![]()