Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Rada a pochopení od rodičů, co své děti nebijí
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
26.9.14 09:31
@pohledzdruhestrany zkostnatělý přístup je to, co se tu praktikuje už snad od France Josefa, nebo praotce čecha 
a názory, že je nutné dávat na zadek a je to lepší než zdlouhavé promlouvání do duše. To je mimochodem tady na diskuzích taková omletá a oblíbená mantra 
, takže zkostnatěle na to koukáš ty 
Já zas raději kdyby rodiče a učitelé nedávali lepance, ale vychovávali bez nich a líp (taky bez toho „hodinového prolouvání do duše“ ). Tak každej asi má to svoje oblíbený a podle toho jede
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.14 09:40
@ospalámyš píše:
@pohledzdruhestrany zkostnatělý přístup je to, co se tu praktikuje už snad od France Josefa
podle mě by se nemělo ani opomíjet, že takový efektivní plácnutí po tom, co dítě šestkrát zatvrzele řekne NE, je nádherný upuštění páry, kdy se ti slast rozleje po duši.. a šťastní rodiče, rovná se šťastné děti 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.14 09:45
@pohledzdruhestrany tak to leda, když je rodič sadista a dítě masochista, pak věřím že jsou oba šťastni a hezky jim to funguje
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.14 09:57
@pohledzdruhestrany píše:vzpomínám-li si z dětství, raději tisíckrát raději lepanec od otce či respektovaného učitele ve správnou chvíli, to se pak člověku snadněji rozbřeskne, než promlouvání do duše od matky či učitelky
No vzala bych v úvahu to, že se jedná o KLUKA a jeho vztah s tátou. Pokud není kluk cíťa, ale spíš dravější týpek, tak mu třeba může vyhovovat, že od mamky dostane takové to pochopení, vysvětlování a zas táta mu ukáže, jak si chlapi mezi sebou stanovují hranice. Záleží hodně na povaze toho kluka. Znám rodinu se dvěma syny, jeden by se po ráně na zadek asi psychicky složil, on potřeboval ten citlivý vysvětlovací přístup, kdežto jeho bratra veškeré vysvětlování a domlouvání akorát tak vytáčelo do nepříčetnosti a zlobil víc a víc, dokud nedostal na zadek a pak se teprve uklidnil, jakoby říkal, tak mi už proboha jednu vražte, ukažte, že na to máte! Teď je dospělý a naprosto normální Nejsou všechny děti stejné. A myslím, že platí, že matka vychovává děti víc citově a pro vztahy, kdežto otec děti víc vodí do světa mezi ostatní lidi a tak nějak je otužuje. Kdyby to byla výchova jen na mně, byly by moje holky asi dost zhýčkané, pořád koukám, aby měly všechno, co potřebují. Pak je má na starosti táta, na půlku podle mě nezbytných věcí zapomene, tráví čas úplně jinak, ale přežijou a jsou šťastné. Tak třeba i táta zakladatelčina kluka mu může ukázat, že to prostě občas může mezi lidmi fungovat i jinak svým přístupem k výchově. Ono pak všude jinde narazí na ženské - ve školce, škole, tak je super, že má tátu, který se mu věnuje a má ho rád, i když nejedná vždycky ukázkově podle příruček, hlavní je podle mě ten vztah.
Příspěvek upraven 26.09.14 v 09:58
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.14 09:57
@Anonymní píše:
Zprvu bych chtěla napsat, že je pro mě na prvniím místě aby z mých dětí vyrostli DOBŘÍ lidé, aby uměli řešit svoje věci po dobrém, aby nebyli nešťastní jen proto, že jim dáme špatný vzor jak řešit situace…já chápu proč můj mž dělá to co dělá, měl takovou výchovu od mámy ( otce nemá) která ho bila, třeba i strkala pod studennou sprchu, nechávala vyřvat atd…mě mámka, ne ALE její výchova byla v ječení, když byl problém, řvala na mě a ječela ( proto je pro mě lehký v hodně vypjatý sitaci kdy už mám nervi nadranc k tomu sklouznou taky), ani já sem vyrůstala jen sní, s tátou ne…ani jeden z nás nemá žádný vzor z dětsví jak by se k sobě měli máma a táta chovat, nkdy sme to nezažili…podle mého může přece není výchova žádná věda, je dítě hodný, budem si hrát, když dítě ječí, vzteká se atd. dostane na zadek…já se pri takových situacích snažím vyřešit to domluvou, nebo tak aby kluk pochopil PROČ nechci aby ty věci dělal, vysvětlim mu to, nebo ho nechám ci to zažít aby se poučil ( ve 3 letech už pochopí)…třeba mu ukážu přejetou myš na silnici aby pochopil co by se stalo když by ho přejelo auto ( jeden příklad z mnoha jestli mě chápete)…samozřejmě, že ho budu pořád hlídat, aby mi do tý silnice nevběhl ( přeci jen je to dítě) ale když ano tak ho chytnu a znovu mu to vysvětlim, ne že ho čapnu a dám na zadek, to pro něj není žádný ponaučení, maximálně jen to, že do silnice se neběhá když jdu s tátou, jinak dostanu na zadek…když pak půjdu sám řeba tak tam můžu, táata tu neni aby mi vrazil…tak to vidím já… Třeba modelová situace u které byl i chlap: byli sme na hřišti kde měla holčička kolo a helmu, náš syn si to chtěl vzít ale nešlo to, tak začal ječet, vztekat se…on manžela by ji už měl, nebo by odtáhl ječícího pryč, já sem mu řekla, že až přídeme domu, nakreslíme dopis ježíškovi aby nám taky nadělil kolo a helmu, to mu stačilo, doma sme to zralizovali, vysí nám to na ledničce a je pokoj…no stres… na tohle mi manžel řekne " když ty to snim líp umíš"…no jasně umim, ale proto, že to CHCI umět…mě příde jakoby ho to moc namáhalo nebo co… Jak já bych byla štastná kdybch přišla na něco co mu to ukáže míma očima, aby pochopil jak to cítíma vnímám…nebo bych se tedy spokojila i s KOMPROMISEM ale můžete mi říct jak zrovna v tomhle najít kompromis??? jako aby sme si každej jel podle svýho?
Pospichej do prace a manzela nos na rukou, ze ma s tebou trpelivost. 
Prehanis, navic vnucujes diteti i chlapovi svuj nazor jako ten jediny spravny. My s manzelem mame taky odlisny zpusob vychovy-ja jsem ta prisnejsi, na zadek davam za umyslne opakovane zlobeni, kdy dve predchozi domluvy nepomohly. Manzel dal dceri jednu pres zadek jedinkrat, on je ten mirnejsi, ale taky travi s dcerou daleko min casu a vychova je prevazne na me-zatim. Rozchodem si nevyhrozujeme, dite z toho trauma nema, spis pozoruji, ze toho vyuziva a tatinek ji to zere, obcas tatinkovi prerusta pres hlavu.
Bez urazky, ale vsechny tvoje prispevky zde mi prijdou na hlavu a prehnane, absolutne nechapu, proc to hrotis a resis 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.14 10:04
@robínek píše:
No vzala bych v úvahu to, že se jedná o KLUKA a jeho vztah s tátou. Pokud není kluk cíťa, ale spíš dravější týpek, tak mu třeba může vyhovovat, že od mamky dostane takové to pochopení, vysvětlování a zas táta mu ukáže, jak si chlapi mezi sebou stanovují hranice. Záleží hodně na povaze toho kluka. Znám rodinu se dvěma syny, jeden by se po ráně na zadek asi psychicky složil, on potřeboval ten citlivý vysvětlovací přístup, kdežto jeho bratra veškeré vysvětlování a domlouvání akorát tak vytáčelo do nepříčetnosti a zlobil víc a víc, dokud nedostal na zadek a pak se teprve uklidnil, jakoby říkal, tak mi už proboha jednu vražte, ukažte, že na to máte!
naprosto souhlasím, jedině si dovoluju podotknout, že je jedno, jestli jde o kluka nebo holku, spíš jde obecně o vnitřní nastavení, já třeba když si s dcerou čtu do školy, tak udržet její pozornost, aby u toho nedělala kraviny, je nadlidský úsilí, takže společné učení se podobá sadistickému mučení, ale kupodivu jí to baví se mnou „číst“ víc než s přítelkyní
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.14 10:05
A spíš bych ti poradila jít se radit na diskuze, kde jsou rodiče, kteří razí víceméně podobný styl výchovy, dostaneš tam asi věcnější pohled na věc, než „mě taky řezali a je ze mě slušný člověk“,„jedna rána vydá za 1000 slov“ a jsi hysterka a fanatička
Tím neříkám, že to děláš vše dobře, to si nemyslím, nebo že tady někdo neporadil k věci, ale tak no…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.14 10:10
@Ter85 píše:
Pospichej do prace a manzela nos na rukou, ze ma s tebou trpelivost.
Zakladatelko až budeš mít 2 děti a jeden se bude navážet do druhého to budeš jen vbysvětlovat pořád dokola? aby pak až bude to dítko velké nepostavilo tebe do latě-znám takový případ, dítě mohlo vše. také se mu vyhovělo ve všem pořád jenom se vysvětlovalo a teď z matky má akorát srandu a respekt žádný. Matka se trápí, já jsem jí dala první poslední, tak kde jsem udělala chybu? CHceš taky tak dopadnout?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.14 10:11
Zakladatelko - já vidím hlavně kontrast v tom, že k dítěti se chováš respektujícím způsobem - vysvětluješ, k manželovi se chováš autoritativním způsobem - přikazuješ. Bojíš se, aby dítě nemělo zmatky v tom, že tatínek občas plácne, ale že bude mí zmatky z toho, že ty tatínka peskuješ, to se nebojíš? Proč by tatínek nemohl vychovávat způsobem, jaký on uzná za vhodné? (bavíme se tady o občasném plácnutí, nikoliv soustavném týrání).
Taky máš děti ještě malé, to podstatné tě ještě čeká, sourozenecké bitky, starost o dvě děti venku, na hřišti… Já jsem taky povahou cholerik, a i když si říkám, že to musím zvládnout v klidu, tak někdy to prostě nejde, někdy nervy ujedou a zakřičím/plácnu. Míra trpělivosti klesá úměrně únavě, stresu atd. Manžel chodí do práce, tak té trpělivosti tolik nemá, to je logické.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.14 10:15
@ospalámyš píše:
Lidí, co děti nikdy neplácnou je dost, já to zažila v Anglii a byla to tak velká srážka s jinou a pro mě lepší výchovou i dokonce s lepšími výsledky, že se snažím to dělat taky jinak.
Myslíš tu anglickou výchovu, kdy dítě vychovává chůva a vlastní rodiče vidí cca 2 hodiny denně ?
Jinak nic proti výchově bez fyz. trestů, každý ať vychovává, jak uzná za vhodné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.14 10:19
@cikcak píše:
Tohle jsou klišé, takových rodičů, co dopadli blbě, i když dávali na zadek je taky dost. Chceš taky tak dopadnout jako oni?
Mezi „dítě mohlo vše, vysvětlovali mu furt dokola“ a „dostává na zadek“ je přece ještě taková škála možností výchovy… 
Největší prevít tady na vsi ve čtvré třídě má přesně tu výchovu, co tu všichni propagujou jako správnou, semtam na zadek a přísnost. Kde asi udělali rodiče chybu, dávali na zadek, dali hranice a přesto…asi je řešením nedávat na zadek ne? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.14 10:20
@bramburka81 píše:
Myslíš tu anglickou výchovu, kdy dítě vychovává chůva a vlastní rodiče vidí cca 2 hodiny denně
Jinak nic proti výchově bez fyz. trestů, každý ať vychovává, jak uzná za vhodné.
ne nemyslím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.14 10:20
@3HE píše:
a proč by v období vzdoru mělo přestat spolupracovat? Prostě se s ním zase domluvíš, protože ono ví, že se s tebou dá mluvit.
Jo, jasne a mas to jen v teoreticke rovine, nebo mas zkusenost s vice dětmi?
Ja mam deti dve a diametralne odlisne. S jednim jsem se domluvila vždycky a bez problemu, s druhym v obdobi vzdoru ani nahodou( a dodnes s tim mam trochu problem - proste ma svou hlavu a nehne s ni nic).
Jsem matka hodna, chapajici, vysvetlujici. Ale napr. vysvetlovat hodinu každý den aspoň dvakrat, proc se musí obleknout a obout, abychom mohli ven( nedejboze nekam na urcity cas), na to fakt nemam cas a energii. Mozna kdybych byla matkou na MD a RD na plny uvazek, bez jakychkoli dalších aktivit, tak se muzu slepe ridit podle dítěte, ale tak to v zivote proste nefunguje. Nekdy musim projevit svou autoritu k dosazeni cile a pokud to nejde domluvou tak jak tedy? Když treba do práce musim?
Kupodivu jsem podobnych prostredku musela v zivote uzit jen párkrát a spis, když byly deti male a méně chapajici, presto bych se neodvazila tvrdit, ze to jde uplne bez placnuti. Resp u mladsi bych to tvrdila klidne, ale protože mam ještě jedno dite, vim, ze to proste u všech deti nefunguje( a kdo tvrdi, ze ano, tak bych to rada videla v praxi, treba s moji starsi dcerou).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.14 10:20
@bramburka81 píše:
Myslíš tu anglickou výchovu, kdy dítě vychovává chůva a vlastní rodiče vidí cca 2 hodiny denně
Jinak nic proti výchově bez fyz. trestů, každý ať vychovává, jak uzná za vhodné.
Boze, tak o tom tento tyden snim Dcera je doma po nemoci, uz ji nic neni a momentalne by me stacila i jen hodina denne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.14 10:24
@ospalámyš píše:
ne nemyslím.
Tak kteří angličtí rodiče se dítěti věnují a nemají chůvu? To nebudou Angličani, ale přistěhovalci, ne .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
