Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Rezignace v manželství
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
13.4.23 08:33
@Anonymní píše:
Jssně, na výlety jedeme bez něj. Zahradu si taky dělám podle sebe. Ale myslela jsem si, že v manželství se na výlety jezdí společně. A že když má jeden z něčeho radost, tak že ten druhý je za to rád a má taky radost
Jo, jasny, jen to predtim vyznelo, ze bez nej neudelas nic.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.4.23 08:48
@terien píše:
Kolik těch dětí máš?
Z předchozího dvě, celkem už velké, jsou tu ob týden plus prázdniny, svátky… A s manželem jednu.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.4.23 08:50
@botl píše:
Jak to říct. To, že ty se cítíš blbě, je čistě o tobě. Ne o něm. Pokud se ti pocity a stereotypy ve vztazích opakují, tak to opravdu není těma chlapama, ale tebou. Ty si je 1. vybereš a za 2. zpracuješ tak, že ti pak s nima už není dobře. Vsadím se, a je to smutná sázka, že pokud si najdeš dalšího chlapa, dopadne to stejně.
Taky si myslím, že s jiným by to dopadlo stejně. 
Kdyby se tohle manželství rozpadlo, tak žádnej vztah už nikdy nechci.
Ale stejně pořád věřím, že to bude nakonec dobrý.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.4.23 08:53
@LukeR1 píše:
Pokud bychom mluvili o lásce, tak tu každý vnímáme odlišně. Váš vztah po zamilovanosti nepřešel do lásky. Kdyby ano, tak by mu nebylo jedno, jak se cítíš. Pokud ve vztahu po zamilovanosti zůstane úcta, respekt, vděčnost, společně trávený čas, naslouchání potřebám toho druhého, tak láska přijde i když tam už nebudou tolik ti motýlci. Je to dost o pochopení toho, jak tu lásku vnímá ten druhý.Já po tolika letech s manželkou začal cítit lásku taky jinak. Moje cesta začala přečtením knihy 5 jazyků lásky a už to šlo samo. Předtím jsem se tolik nezamýšlel nad tím, jak se moje manželka skutečně v manželství cítí.
Další důležitá věc je, že každý nejsme kompatibilní s tím druhým. Ve vztahu by měli mít oba nějaké společné cíle a myšlení, protože když stárneme, tak se v názorech častokrát začínáme dost rozcházet.
Knihu znám už 10 let, je super. Manželovi jsem říkala, o čem je, ale podle mě mě přestal poslouchat už u názvu.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.4.23 08:54
@Anonymní píše:
Prosím anonym, snad pochopitelný.
Mám to stejně, už delší dobu. Hrozně mě to vnitřně sežralo, ale nechci dětem bořit rodinu. Nakonec jsem si řekla dost a rozhodla se, že za své štěstí budu zodpovědná sama, nebudu spoléhat na chlapa, že mi ho zařídí. Začala jsem zase dělat věci, které už roky ne, přestala jsem brát ohled na jeho „náladičky“, víc mu nechávám děti a víc myslím sama na sebe. Je to skvělý. Dostala jsem se do nové party lidí, k novému koníčku a… no ano, k novému muži. Konečně mám zase radost ze života, jiskru v oku, dobrou náladu. Projevuje se to i doma, mnohem spokojenější děti. V manželství hodlám zůstat, protože navzdory všemu tomuto funguje dobře. Manželovi nelžu, jen neříkám vše. Nejspíš moc dobře ví. A i tohle je mu jedno. Toliko k tomu zájmu o měZákladem je podle mě už nic neočekávat.
Děkuji ti za sdílení zkušenosti. Přeju ti, ať jsi spokojená. Poslední věta je fakt trefná, musím si jí často opakovat.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.4.23 08:58
@inkakřivák píše:
A koukám další manžel, který v práci odpočívá. Ono to tak je na emiminu často. Zatímco žena doma dre jako kůň, manžel se v klidu v práci válí. Zlaté oči. I kdyby ho ta práce sebevíc bavila, těžko mu někdo bude dávat peníze za nic. Takže zkus popremyslet ne o jeho pohledu na věc, ale o svém.
Upřímně, proč s ním nejdeš do toho lesa, když chceš společné výlety? Protože chceš výlety jiné? On může klidně i ty emoce mít, a určitě je má. Jen je zřejmé dává najevo jinak. Ty prostě zbytečně tlacis na pilu. Chováš se fakt jako naivka.
Kdybych s nimi denně chodila odpoledne do lesa, tak doma neudělám vůbec nic. A nic neudělám pro sebe (třeba to cvičení a fitko, které mě nabíjí). Jasně, občas s nimi jdu, ale každý den ne. Navíc ticho můžu poslouchat i bez něj.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.4.23 09:02
@terien píše:
Minimálně druhý. Na počet dětí opakovaně neodpovídá, tak jestli to taky nebude o tom, že jich má povicero, roky na MD a os partnerů nereálná očekávání. Navíc psala cosi o odkupu, tak jestli ten dům ani není jejich, tak nechápu, proč ho tlačí do oprav. Na mě paní působí jako velká koule na noze.
Povícero. 
psala jsem, mám tři. Dvě velké z předchozího 9 letého vztahu a jednu se současným manželem.
Na baráku je smlouva, že do něj majitel dá 300 tisíc ročně na opravy. A manžel toho nežvyužívá, nedomlouvá řemeslníky a podobně. Už 2. rokem. A já fakt nemám kapacitu tu dělat i tohle.
- Citovat
- Upravit
13.4.23 09:03
@Anonymní píše:
Kdybych s nimi denně chodila odpoledne do lesa, tak doma neudělám vůbec nic. A nic neudělám pro sebe (třeba to cvičení a fitko, které mě nabíjí). Jasně, občas s nimi jdu, ale každý den ne. Navíc ticho můžu poslouchat i bez něj.
Klasické výmluvy člověka, který tvrdí, že ten druhý nechce s ním trávit čas, a přitom s ním ten čas nechce trávit on. Naco fitko, když můžeš lítat po lese? A doma snad můžeš pracovat dopoledne, ne? Ono to čím dál víc začínám vidět na nový model na obzoru.
A jak je to s tím barákem, kde bydlíte? Cipak je?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.4.23 09:05
O jé, jak Ti rozumím. Navenek dokonalý manžel, pracovitý, postará se o rodinu, děti, do hospody skoro nechodí, na společné výlety a dovolené jezdí (můj).
Jenže to neviditelné, to znají jen ti nejbližší. V poslední době se dozvídám spoustu věcí, které jsem předtím netušila. Zpětně viděno, uvědomila jsem si, že spousta věcí se děla z mého popudu, on jinak nepotřeboval, nevěděl, nechtěl. A hlavně neřekl. Takže se život řídil tím, že on chtěl - a já mohla jednat, a nebo nechtěl - a nedělo se nic a já vyčkávala spolu s ním. Těžký pocit, být na někom takhle závislá.
Vše dělám špatně samozřejmě. Když něco neudělá/zapomene/nevyřídí, vždy je to proto, že jsem danou věc nepřipomněla nebo si o ni neřekla. A nebo jsem to řekla špatným tónem nebo jsem se divně podívala nebo mlčela… atd.
A z mé zkušenosti: za těmi nemluvnými HMM se skrývá velice mnoho, počkej co vše se dozvíš, tak jako já. Přitom vypadá takový nezájmový, moc neví, nepřemýšlí nad tím tak, moje názory jsou jen moje a tedy ne moc užitečné.
A teď půjdu s kůži na trh. Milenec. A najednou ejhle jak mu to pálilo, na vše přišel vlastně okamžitě, to najednou přemýšlel a viděl. A proč? Protože zná moje zvyky, slabiny, z toho jak my ženy mluvíme, vše na sebe sdělíme a ten mlčící bručoun vedle nás se svým Hm pěkně střádá informace. V mém případě je trpělivý. A pak je neváhá použít jako munici.
Zůstávám kvůli dětem, nechci nám snížit životní úroveň.
Tak zakladatelko, promiň, ale připomnělo mi to vlastní život, tak jsem se tu vypovídala. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.4.23 09:09
@Anonymní píše:
Povícero.
Tak to stačí, ne? Mě by trochu zajímalo, co tedy děláš? Doma jedno dítě, na rodičáku, se vším čekáš na manžela, ale už nemáš kapacitu mu pomoct 
No nic, upřímně se manzelovi nedivím a tu rezignaci vidím spíš na jeho straně
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.4.23 09:11
@inkakřivák píše:
Klasické výmluvy člověka, který tvrdí, že ten druhý nechce s ním trávit čas, a přitom s ním ten čas nechce trávit on. Naco fitko, když můžeš lítat po lese? A doma snad můžeš pracovat dopoledne, ne? Ono to čím dál víc začínám vidět na nový model na obzoru.
A jak je to s tím barákem, kde bydlíte? Cipak je?
Nevím jak ostatní, ale já si potřebuju odpočinout od dětí, načerpat novou energii. Do fitka jdu 2× do týdne, to je fakt tak moc? To si fakt nezasloužím mít ani ty blbý dvě hodiny týdně pro sebe?!? Doma se snažím udělat dopoledne co nejvíc věcí, ale zároveň se snažím věnovat dcerce, která zná TV jen z návštěv. A s ní se to všechno dělá dost pomalu, protože to děláme spolu a po chvilce jí to nebaví. Takže fakt nesedí na zahradě hodinu a nekouká, jak já reju záhony.
- Citovat
- Upravit
13.4.23 09:15
@Anonymní píše:
Nevím jak ostatní, ale já si potřebuju odpočinout od dětí, načerpat novou energii. Do fitka jdu 2× do týdne, to je fakt tak moc? To si fakt nezasloužím mít ani ty blbý dvě hodiny týdně pro sebe?!? Doma se snažím udělat dopoledne co nejvíc věcí, ale zároveň se snažím věnovat dcerce, která zná TV jen z návštěv. A s ní se to všechno dělá dost pomalu, protože to děláme spolu a po chvilce jí to nebaví. Takže fakt nesedí na zahradě hodinu a nekouká, jak já reju záhony.
Od děti? Máš jedno, ne? A to bere manžel v týdnu na procházky. Ale fajn. Takže ty jednou týdně do fitka. A jinak co? Zahrada se ryje na podzim. A odpoledne můžeš mít klidně volné. To mi nevykladej. Myslím si, že i kdybys měla těch partnerů pět, tak to pokaždé skončí stejně. Jednoduše je udusis svými požadavky a představami. A přesto budeš vždycky přesvědčena, že ty jsi oběť ve vztahu.
A znovu, čí je dům, kde bydlíte a který bys chtěla opravovat? Pokud není váš, chova se manžel na rozdíl od tebe moudře.
Příspěvek upraven 13.04.23 v 09:16
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.4.23 09:16
@Anonymní píše:
Nevím jak ostatní, ale já si potřebuju odpočinout od dětí, načerpat novou energii. Do fitka jdu 2× do týdne, to je fakt tak moc? To si fakt nezasloužím mít ani ty blbý dvě hodiny týdně pro sebe?!? Doma se snažím udělat dopoledne co nejvíc věcí, ale zároveň se snažím věnovat dcerce, která zná TV jen z návštěv. A s ní se to všechno dělá dost pomalu, protože to děláme spolu a po chvilce jí to nebaví. Takže fakt nesedí na zahradě hodinu a nekouká, jak já reju záhony.
Od děti, které jsou u tebe ob týden? To jo, to chápu, to z nich musíš být úplně sedřená.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
pet p
13.4.23 09:29
@Anonymní píše:
@debra.morgan
Další dítě rozhodně ne. Už na to není ani věk, takže to máme vyjasněné dlouho.A jo, máš pravdu, nechci předávat malé tento vzor chování. Jinak manželovi není co vytknout. Je pracovitý, vydělává dost, mohla bych odjet na týden pryč a všechno by tu zastal. Nehádáme se (ale ani nic nevyřešíme.) Ale mně je to málo.
No vidíš, tady jsi to moc pěkně vystihla. Je to o tobě. Je potřeba si to přenastavit v hlavě, hlavně svoje očekávání. Tvůj muž je takový, jaký je. A ten jeho obraz, to, jak ho vnímáš, to ti tvoří tvoje mysl. Takže stačí naučit svou mysl přemýšlet trochu jinak, víc pozitivně, víc oceňujícím způsobem, víc vděčně, méně očekávajícím způsobem atd. Není to lehké, ale jde to. Pro začátek můžeš zkusit knihu Sedm principů spokojeného manželství. A jestli by byl manžel ochotný, tak párovou terapii (určitě to jde taky online, kdybyste nechtěli nikam docházet).
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
