Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Podle příbuzných ho rozmazluji - opravdu?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
11.4.10 21:30
rozmazluji ho?
Dnes jsem byla na příšerné návštěvě u strýce. Byla tam tetka, stýc, můj táta s mámou a přítel. Strýček nejdřív malému přinesl jahody s cukrem, řekla jsem, že to mu ještě nedávám (Lukáškovi je 10 měs.). Strašně se divil a snažil se mu do pusy nacpat čokoládu, malého jsem vzala a čokoládu vrátila, že ani to ne-e. Tak prý korbáčky 
, všichni se do mě pustili, že toho nadělám, že oni…znáte to. No, to jsem si obhájila.
Ale…prý ho rozmazluji. Když si ho někdo chce vzít a Lukáš začne plakat, beru si ho zpátky. Prý dělám chybu, že mu ustupuju, že bych to dělat neměla a mám ho nechat vyvztekat se, aby věděl, že prostě po jeho nebude. Řekla jsem, že ho přeci nenechám se bát, z cizích má prostě strach, ale prý, když to dělá i u známých, tak je to mojí chybnou výchovou. Je fakt, že má blbé dny, kdy ani u táty být nechce a já ho plakat fakt nenechávám. Radši ho položím na zem a tam ať se vztekne 
, když se chce vztekat, ale nenutím ho být u někoho, u koho být nechce. (k tomu položení na zem…většinou v případě, že musím vařit, mýt nádobí apod.tak na něj mluvím, ale do ruky ho pochopitelně hned vzít nemohu). Je to mamiňák, to přiznávám, ale jednou z toho vyroste, nebo ho opravdu rozmazluju? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
neczuz
11.4.10 21:38
Dělej to tak, jak ti to vyhovuje, jak to cítíš, kašli na ostatní. Já se snažím, aby byl malý zvyklý být u někoho jiného, ale jasné je, že až přijde separační úzkost bude to o něčem jiném. Přes koleno to lámat nebudu…Řvát ho nenechávám, jen když má fakt vztekací, položím ho na zem, lehnu si vedle něj, a čekám a žho to přejde.
Jinak s jídlem je to to samé - s biozeleninou to přeháním, zavádění příkrmů po 3-č dnech taky. Jestli mu nedám letošní jahody bude chudinka… My už měli to a to v tolika a tolika a taky žijem…
A to už vůbec nemlivím o zakazování posazování, postavování, nošení na svislo…
- Citovat
- Upravit
11.4.10 21:40
Ahoj Kakiko,
nerozmazlujes ho! Tohle je naprosto normální psychicky vývoj dítěte - strach z cizích osob je naprosto normální krok v rozvoji osobnsti. A bohužel cizí osobu si dítě volí samo - tudíž to může být i babička,kterou málo často vidí!Vždyť se chová naprosto logicky - proč by mělo být kamarád s každým - kdyby se strach z cizích lidí nevyvinul,tak by pak odešel s chlápkem u trafiky,s babičkou v samoobsluze…
Děti do jednoho roku se nedají rozmazlit - je to prostě období života,které je pro rozvoj vazby rodič dítě.
Já jsem ani jednoho nenechávala samotné vyřvat v postýlce a i mladšího nešťastníčka (jak jsme mu říkali) období pláče,pláče,pláče přešlo…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.4.10 21:41
V 10 měsících jsme byli všichni mamánci 
,protože s náma byla maminka nejvíc,bych je poslala do p…
K tomu jídlu že mu neusmažily řízek nebo nedali guláš ,já myslím že ho nerozmazluješ,jen chceš aby nejedl nezdravě a k tomu chování hned bych asi nechovala,ale u cizího bych ho nenechala kdyby se mu to nelíbilo.....Ale zse jsem matka čekatelka a bude ze mě prvomatka tak nevím jak já budu chovat nebo nechovat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.4.10 21:43
Luky byl dlouho v pohodě, rád se nechal vzít do ruky od každého, ale nějak se to zlomilo v únoru. Bylo toho v tu dobu víc…separační úzkozt, růst zoubků, ale nejvíc nás asi ovlivnil pobyt v nemocnici. Ač jen 2 dny kvůli MR, i když dostal před narkozou premedikaci, usnul u mě, vzbudil se zase u mě, tak od té doby je prostě úzkostný. Dost je to znát i na plavání, kdy do té doby byl v pohodě, od té doby to je jak kdy, většinou spíš horší než lepší. Tak si říkám, že jednou ho to musí přejít. Ale tohle lomcování ohledně výchovy…v tom bohužel nemám tak jasno, proto se občas nechám nahlodat a pak potřebuju ujistit, jestli ho fakt nerozmazluji. Je první, takže trochu ujedeme určitě, ale aby to nebylo zase moc 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.4.10 21:46
taky si myslím, že ho nerozmazluješ! prostě má období, že k nikomu nechce. projde si tím každé dítě a je naprosto zbytečné ho „nechat trápit“. ber to i tak, že kluci jsou výrazně víc vázáni na mámu než holky. ty jsou v tomto věku „víc do světa“. 
a pokud jde o jídlo, dnes se k tomu přece přistupuje naprosto jinak než před 30 lety a okolí by si to mohlo uvědomit. je to tvoje dítě a tvoje odpovědnost a lidi v okolí by měli být tak soudní, že se nejdřív zeptají tebe a pak něco cpou malému, kor když mu ještě není ani rok…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.4.10 21:49
Je malickej, rozhodne bych ho nenutila byt u nekoho, u koho se mu nelibi. Nerozmazlujes, neboj.
A ona ta separacni uzkost pomine, az ti to najednou bude lito 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.4.10 21:49
Potěším tě, nedávno jsem byla na přednášce jednoho podle mě dobrého psychologa a jedna z jeho vět, byla dítě musíte do 9 měsíců až roka co nejvíce chovat a ukazovat mu, že ho máte rádi. Podle mě je to v pořádku, že ho nenecháš u lidí kde být nechce, taky nám každý nesedne a dítě to jinak než pláčem říct neumí.
A že mu nedáváš všechno jíst je jen a jen tvoje věc. Já se osobně vždycky maminky mimča prvně zeptám, zda už to a to jí a pak teprve nabízím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.4.10 21:50
KacenkaK píše:
Ahoj Kakiko,nerozmazlujes ho! Tohle je naprosto normální psychicky vývoj dítěte - strach z cizích osob je naprosto normální krok v rozvoji osobnsti. A bohužel cizí osobu si dítě volí samo - tudíž to může být i babička,kterou málo často vidí!Vždyť se chová naprosto logicky - proč by mělo být kamarád s každým - kdyby se strach z cizích lidí nevyvinul,tak by pak odešel s chlápkem u trafiky,s babičkou v samoobsluze…
Děti do jednoho roku se nedají rozmazlit - je to prostě období života,které je pro rozvoj vazby rodič dítě.
Já jsem ani jednoho nenechávala samotné vyřvat v postýlce a i mladšího nešťastníčka (jak jsme mu říkali) období pláče,pláče,pláče přešlo…
Pod to bych se podepsala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.4.10 21:54
Já bych řekla, že jo.
Naše Samča je společenská, takže se nechá chovat od známích. Je fakt, že občas nemá náladu, tak ji mám u sebe. Ale že by ani u muže nechtěla být, to ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.4.10 21:54
.. bych je zabila..
Vše k problému už bylo popsáno výše - souhlasím se všemi i s tebou.
Naše se také pochovat nenechá ale na rozdíl od vaší rodinky to naprosto všichni chápou.oni to zkusí, ona spustí a jede se dál..
Já nevím, ale jeho nejbližší by se měli starat o to ,aby byl v pohodě a né ho nechávat " vyřvávat", aby oni se mohly nuhnat, pro vlastní potěšení.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.4.10 21:57
Nerozmazluješ ani náhodou! Moc lidí najednou, kteří se na něj vrhají, asi není to, co by každý den zažíval a byl na to zvyklý. Klidně si ho vezmi zpátky, když pláče. Jsou jiné situace, kdy se učí, že ne vždy je po jeho. A za rok, když nebude o někoho chtít být, tak prostě zdrhne. Teď mu prostě ještě musíš pomoct.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.4.10 21:58
holky, díky, jste zlaté. Za takovou chviličku tolik odpovědí. On má ten můj klučina už 11 kilo, ale i přesto jsem ráda, když se tulí a chce vzít do ruky. Občas mi visí na noze a chce nosit pořád a hrozně se rozčiluje, že ho nosit zrovna nemůžu, to ho radši nacpu do kočáru jedeme ven, ale fakt mi nedělá dobře, když bych ho měla nechat vztekat se a plakat. Už tak je to věčně nespokojené dítko, ale spíš se snažím převést ho na jinou, pro mě více vyhovující aktivitu - prohlížet si knížky, stavět kelímky. Tak mu ale prý vůbec nedám na jevo, že si u mě nemůže nic vydupat. Prostě odvedení pozornosti jinam je pro ně horší varianta, než ho nechat vztekat se. Já to vidím naopak, ale když do mě šijou moc, tak jak už jsem psala, prostě se nechám nahlodat. Ještě že tu je emimino, kde dokážete podpořit a hlavně zdůvodnit, proč je to tak a tak. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.4.10 21:58
TýnkaK píše:KacenkaK píše:Pod to bych se podepsala.
Ahoj Kakiko,nerozmazlujes ho! Tohle je naprosto normální psychicky vývoj dítěte - strach z cizích osob je naprosto normální krok v rozvoji osobnsti. A bohužel cizí osobu si dítě volí samo - tudíž to může být i babička,kterou málo často vidí!Vždyť se chová naprosto logicky - proč by mělo být kamarád s každým - kdyby se strach z cizích lidí nevyvinul,tak by pak odešel s chlápkem u trafiky,s babičkou v samoobsluze…
Děti do jednoho roku se nedají rozmazlit - je to prostě období života,které je pro rozvoj vazby rodič dítě.
Já jsem ani jednoho nenechávala samotné vyřvat v postýlce a i mladšího nešťastníčka (jak jsme mu říkali) období pláče,pláče,pláče přešlo…
Taky se podepisuju.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.4.10 22:05
Ještě tak přemýšlím, že kdybych byla na jeho místě, chtěli se se mnou mazlit lidi, o které nestojím, sahali na mě, nedej bože mě chtěli pusinkovat, brr, já bych ječela jak siréna, když bych neuměla mluvit. Brání se jak umí.
Někteří dospělí si myslí, že na malinké děti můžou sahat, jak jim libo. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
