Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Sebevražda rodiče
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
4.6.13 21:36
Stalo se mi to, když mi bylo 15. Pomáhala jsem mamce ho oživovat, ale už bylo dávno pozdě. První půlrok byl jako ve snu. Moc jsem si přála, aby to byl jenom sen. Pak se to lepšílo. Ale dodnes mě to mrzí a to je mi 30. Když je nějaká životní událost - maturita, promoce, svatba, narození mého syna… Pokaždé si vzpomenu, že je škoda, že to nevidí a že by byl na mě určitě pyšný.
Záludnost téhle smrtí tkví v tom, že odešel „dobrovolně“, že s námi nechtěl zůstat. I když to bylo vinou psychického stavu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Yamaha
4.6.13 21:59
@Terka20 Ahoj Zlato, přeju moc síly, ať to zvládneš 
, jsem měsíc do porodu, v únoru se mi otrávila mamka - přesně jak u vás, kvůli dluhům, které nebyli její vinnou…jen ručila „KAMARÁDCE“,která neplatila.
Měly jsme výborný vztah, měla jít se mnou k porodu…
Chybí mi neskutečně, milionkrát za den si vzpomenu, obrečím to…Pohřeb byl děsnej..ale všichni říkali neboj bude líp, ale ba naopak…chybí mi víc a víc…je to s psychikou horší a horší…nesnáším když mi syn říká mami 
…
když slyším její oblíbenou píseň…její jméno…no cokoliv mě hned rozhodí. Mám strach aby z miminka nebyl nějakej nervák, nebo uplakánek, nebo aby to na něm nezanechalo následky.. 
..Přiznám se že jsem i kouřila v té době kolem pohřbu 
.. Prostě to nechápu, nerozloučila se, nebyl dopis, nikdo nic netušil 
…Ten den jsem u ní byla na návštěvě, přišel jí dopis od soudu, ale říkala v pohodě to zvládnu…domlouvaly jsme ten porod, společné nákupy…a pak si to hodinu po tom co jsem odjela namíchala a šla spát… Druhý den mi všichni měli strach volat…policii to zakázali, já byla v klidu v práci, pak přijela domů, kde mi to řekl můj chlap…složila jsem se… Buď silná
- Citovat
- Upravit
4.6.13 22:08
@Yamaha můj brácha se byl i rozloučit (jak to napsal v dopise). Nepřišel mi divnej nebo tak, jen mi přišel klidnější. No měl to naplánované. 3 dny po návštěvě to udělal. Zatím přesně nevíme jak a ani to nechci vědět. Zas bych si to představovala. Zachraňuje mě syn a mamku taky. Teď momentálně jsem ve fázi vzteku. Jen tak odešel, nechal nás tu s dluhy, nepočítám tu nákladnou kremaci na kterou si musela mamka půjčovat (pohřeb nebyl a nebude) a on to má vyřešené, ale co jako my? No byla to jeho volba a jeho rozhodnutí. Jen nevíme proč pořádně. A jen tápeme… máma se upíná k ezoterice a já k synovi a příteli. Taky přišel o sestru. Takže mi rozumí víc, než si myslím… drž se. Přeju mnoho sil.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Yamaha
4.6.13 22:14
@mejdylko Děkuju , i ty se drž… Stalo se to 22.2. teprve teď 18 června bude nějaké sezení u notáře a že se uvidí co dál…já budu rodit na začátku července, nejraději bych to měla už vyřešené, ale pochybuju… Já jsem ze všeho zoufalá, nešťastná…vůbec si nedovedu představit, že budu mít radost z miminka, že nějak nemám právo se radovat, těšit..,nebo já nevím jak to popsat…
- Citovat
- Upravit
4.6.13 22:26
@Yamaha uvidíš, že s miminkem to bude lepší… mě syn strašně pomáhá, nebýt jeho tak jsem se uchlastala… děti jsou motory a důvody proč se snažit a být tu pro ně 
uvidíš. Můj brácha to udělal 9.3. ale našli ho až 29.3. Máma už tam na něj chtěla jet proč se naozývá, no ale soused ho našel dřív. Díky bohu, to by asi nepřežila. On brácha byl bez práce a měl nějaký nezaplacený nájmy a tak ho máma tlačila, ať si najde práci, jinak to bude průser. No pak se neozýval, tak jsme si mysleli, že je na nás naštvanej. No on měl asi víc důvodů, on se chtěl zabít už 7 letech, když od nás odešel otec. Měl hodně psychický problémy… Já se to dozvěděla od otce po telefonu, kterýho jsem neviděla nějakej ten rok. Máme TP na úřadě, tak mě a mamku nemohli najít, našli jen otecka. Nejradši bych mu v tu chvíli namlátila… No dnes přišel dopis od notáře a 18. června tam jedeme. Stejně se budem zříkat dědictví kvůli těm dluhům. Na jejich splacení fakt nemám.. Není toho moc, asi 50 tisíc, ale nic po něm nezbylo, tak proč bych si nechávala dluhy, bych byla pitomá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Yamaha
5.6.13 07:25
@mejdylko No to máte celkem dobrý, že nemáte těch problémů tolik,(kvůli 50 000 si to teda mohl odpustit a ne zahodit celý život )my nevíme jak to vyřešíme - dluhy cca 400 000,jenže je v tom i půlka domu, kde bydlela s manželem (s mým otcem byla rozvedená a znovu vdaná),takže máme strach se zříct těch dluhů, aby on měl kde bydlet…
No vůbec netuším, co nás čeká za problémy…18.června? To máme stejnej termín ,kolik mu bylo? Mamce by 1.6. bylo 47let. 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
5.6.13 08:02
@Romiša píše:
Ahoj. Můj táta udělal to stejný. V dubnu to bylo pět let. Našla jsem ho já a špatný sny mám pořád. Já mu neumím odpustit. Jsem na něho strašně naštvaná, myslím si, že se to dalo řešit jinak. Musela jsem se postarat o mamku, která to první rok nezvládala vůbec. Drž se
nebuď na něj na¨štvaná, jednak tím sobě hodně škodíš a jednak-Ty přece nevíš, kdo je psychicky na tom tak špatně, že si sáhne na život. (trpím depresema, byla jsem vážně nemocná i fyzicky, sebevražda mě teda nenapadla, ale řeknu Ti, kdo nezažije-nepochopí-stačí „obyčejná“ deprese a život je velmi špatnej)
- Citovat
- Upravit
5.6.13 08:23
@Yamaha brácha když to udělal, tak pak 4.4.2013 mu mělo být 22 let. Mě pak 19.4. bylo 25. Takže jsme to ani neslavili. No on to podle mě neudělal jen kvůli dluhům. Prostě on byl od narození jinej. Narodil se nemocnej a celej život trpěl tím, že nemůže žít normální život. Když dostudoval, sebral stavebko a bez jakýchkoli rozmyslů se odstěhoval do Prahy. Já mu pořád řikala, ať myslí na zadní vrátka, že nemá práci, ale bral to jen jako buzeraci. Pak se mi narodil syn a on byl najednou na druhé koleji. Celej život se lítalo jen kolem něho a najednou tu byl někdo jinej a neměla jsem na něho tolik času. Jenže když to tak vezmu, byl dospělej a já ho měla celej život za zadkem. To bych si tu rodinu nemohla pořídit nikdy. No a místo aby občas přijel na návštěvu, neměl to z Prahy moc daleko. Tak se zavíral sám v bytě a vymejšlel kraviny. No asi mu z toho hráblo nebo já nevim 
mojí mámě je taky 47 a na rovinu mi řekla, že kdyby nebylo mě a Alexe, tak se zabije. Ona měla s bráchou bližší vztah než se mnou. Byl to její mazlík. Řekla mi, že se těší až jednou umře, že bude s nim. Ale že tu ještě bude, protože chce vidět Alexe vyrůstat. No ještě že ho máme. A to jsem ho původně nechtěla… no drž se, asi to budete mít hodně těžký s tim dědictvím. Ale poradila bych se s právníkem. Dům se dá prodat a vyplatit dluhy a ze zbytku si pořídit něco menšího. Jinak to asi nepůjde, pokud o to tvý mamky manžel nebude chtít přijít. Protože věřitelé po vás půjdou. To jsou takový supy, že jim je jen smrt někoho hodně na obtíž a oni vědí, že jakmile se vzdáte dědictví, tak vymáhat to ze státu asi nebude sranda… proto nás pořád nahání ta majitelka bytu, protože ví, že ty peníze jentak nedostane.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.13 12:06
HOlky držte se, penize dokaží snad uplne vse ze si clovek dokaze vzít zivot, u nas je to to same otec mel dluhy s mamkou, dohromady to dela neco kolem 1000000 a pul, takze se vseho zříkam a mamka jde na osobní bankrot a jeste se soudíme pac naleteli lichvari a ten sfalsoval pospisi u smluv a je vse v haji, soud stoji strasne penize a vse je naprosto silene.Jsme uplne bezmocní a bez nadeji na jakykoly jiny zivot, uz jen trapeni a strach.Do toho muj bratr zacal fetovat.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.13 18:01
@Anonymní píše:
nebuď na něj na¨štvaná, jednak tím sobě hodně škodíš a jednak-Ty přece nevíš, kdo je psychicky na tom tak špatně, že si sáhne na život. (trpím depresema, byla jsem vážně nemocná i fyzicky, sebevražda mě teda nenapadla, ale řeknu Ti, kdo nezažije-nepochopí-stačí „obyčejná“ deprese a život je velmi špatnej)
Snažila jsem se mockrát, ale nejde to. Vždycky se stane něco u čeho by měl být a prostě tady není. Starší syn (8) o něm často mluví, stýská se mu a do mě vjede vždycky sto čertů. Jak to mohl udělat, když nás prý strašně miloval. Říkal, že je rodina pro něj vše a on tu rodinu tady nechal??? První rok jsme museli řešit plno problémů, prišli o barák. Udělal to doma, já ho musela odříznout a dívat se do těch očí bez života. Jak mu to mám odpustit???
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.13 18:13
@Romiša máš právo být na něho naštvaná. Já jsem taky na bráchu navztekaná. To bylo keců jak bude s námi, jak se bude o Alexe (můj syn) starat a pomáhat mi. Že se na nej tak moc těší a že s nim bude jezdit na výlety a bude ho učit jazyky. Místo toho nás tady nechal, nenapsal důvod, za nim je jen hromada problémů a do toho mě lidi obviňujou, že jsem se o něho málo zajímala. Že kdybych se o něho starala, tak bysme ho poslali k psychiatrovi a žil by. Tak to bych je nakopala do zadele. Ale zas mi to otevřelo oči, protože můj otec se po jeho smrti odmítl podílet i rozptylu a zpopelnění, máma se musela zadlužit a on se ani nenabídl, že by půlku zaplail. Mě neposlal sms k natozeninám… kašle na mě na jedinou dceru i na vnuka. Tak jsem přišla v jeden měsíc definitvně o 2 chlapi z rodiny, ale zas ke mě minulý rok přišli jiný dva (přítel a syn) 
teď jsem ve fázi, kdy mnou cloumá vztek i lhostejnost. Někdy si řeknu, že prostě kašlu na to, aby obtěžoval moje myšlenky, že to byl sobec a lenoch aby řešil svoje problémy, tak co já se tim budu trápit a pak mám zas fázi, že mít ho po ruce, tak ho zabiju po druhé… Pak je mi to zas líto a celé se to ve mě sevře. Pořád dokola…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.13 18:18
Já jsem naštvaná hlavně na sebe, že jsem tomu nezabránila, ale taky když vidím děti, tak si vždycky říkám, že na ně z nebe koukají a ví o nich
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.13 18:20
@MaminkaMartinka když se nesvěří, tak jak mu v tom chceš bránit? Nejsme věštící koule…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.13 18:21
@mejdylko to je to nejhorší, že dělají jakože nic, a pak to udělají
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
